Enwer Sultaní     (4/5/2008)

Pishtíwaní le péshniyarí ” be fermí kirdiní kirmanjí xwarú” helleyekí gewre ú karesatékí netewayetí ye

Enwer Sultaní     (4/5/2008)

Pishtíwaní le péshniyarí ” be fermí kirdiní kirmanjí xwarú” helleyekí gewre ú karesatékí netewayetí ye

Be hoy nexoshí ú leshnasaxí yewe tuwanay ta ú tuwé kirdin ú hellsengandiní beréujé yí péshniyarekey doktorr Emír ú ew xellkaney díkem niye, ke bo yan le mil dawe, bellam be kurtí debéjhim ewe teniya shiték buwe ke le mamosta Emír wek dillsozíy gel ú níshtmane dabeshkirawekey caweruwan dekira. Bo cí?

1. Ewe xedrékí gewre ye le ziyad le sé le cuwarí gelekeman ke le hemú parcekaní willat da dejhín ú be kirmanjíy xwarú nadwén. Serwerí ú péshkewtí zarawey kirmanjíy xwarú beshékí le enjamí siyasetí dewletí Turkiya da hate gunjan ke le mawey 80 sallí raburdú da wek beshék le dijhayetí ú dujhmnayetí kir‌diní gelí kurd le cwarcéwey komarí Turkiya da hewllí  íshk kirdiní sercawe ú binajho kirdiní ew ziman ú zaraweyey dawe ke kurdí naw willateke péy deaxfin.
   Dewerí Turkiya le ewe da bercaw bú ke zarawey serekí Radyoy Kurdí Bexda bibéte kirmanjíy xwarú bo ewey Kurdí Turkiya kemtir xuwí pé bigiriun ú gwey bidené. Her weha siyasetí Turkiya pishtgírí hemísheyí kirduwe le zeqbúnewey kirmanjí xwarú le ew shwénane da ke neytwaníbét zimaneke be gishtí ú be hemú zarawekani yewe tuna bikat. Híc mentíqékí selímí siyasí natwané pesendí ewe bikat ke ziyad le sé le cuwarí xelkék bikewne shuwén kemayesiyekí diyaríkiraw ewísh le barudoxí wek barudoxí kurd ú dabirawí xellk ú firawan búnewey rojh be rojhí keleberí néwan parcekan da.
2. Ewe, befermíkirdiní jiyawazí ú dabirawí parceyekí picúk bellam giring ú callakí willat – wate nawcey axéweran be zarawey kirmanjíy xwarú ye le bejhní serekí willaték ke Kurdistan bét.
3.  Lenawbirdiní híway le méjhíney gelí kurd e bo wedíhénaní awatí pékhatiní zimaní yekgirtú le barudoxí gunjawí duwarojh da.
4. Morí pesinde le ser dabeshbún ú lékdabiraní parcekaní Kurdistan ú béhurmetí kirdin e be rolekaní gelí kurd ke be zarawekaní díke deaxfin. Axéweraní kirmanjí jhúrú, dimlí, hewramí ú kelhurí hergíz éme bo ew helle gewre méjhuyíye nabexshin ú yekparceyí willat ke her ésta gelék lawaz ú lerzok e, lédanékí niwé ú karígerí lé dedrét bellam em jare be destí dujhmin ú dagírker na, be destí xoyí.
5. Em kare, híway ew e le naw debat ke le duwarojh da elfubéy Latíní – ke be gishtí bestirawey zarawey kirmanjí jhúru we, bibéte elfubéy fermí hemú willat ú kurdí hemú parcekan le pítí kon ú natewaw ú naemroyí ‘Erebí rizgari yan bét.
6. Em kare, wate pishtgwéxistiní zaraweyekí hemegír ú dewllemend be milyoneha axéweri yewe, ‘eyn ú bíla wek karí dagírkeraní willateka man ú bo nimúne, Reza Sha ye – ke be nawí yekgirtuyí xellk ú yekparceyí xak ewe zimanéki yan be zore milí kirde hakim ú serok ú zimanekaní tir- yek le wan kurdí, yan kirde kilfet ú kenízí ew.
7. Em kare dijh be hemú eslékí démokrasí ú bendekaní Jarí Jíhaní mafí mirov (Deklerasyoní Mafí Mirov) e ke jhimareyekí kem le xellk be bé pirs ú meslehet ú referandom ú dengdan, biriyar le ser perawézkirní zimaní milyonan xelk biden ú be guwérey xuwastí xo yan bibirrin ú bidrún ú nawí binén xizmet ú xemxorí ú dillsozí.
8. Em péshniyare teniya le hel ú merjí dúrewilat bún ú dabirran le xellk hatote gunjan. Híc eqlékí selím le barudoxí kirjhí éstay néwan parcekaní Kurdistan ú be taybet le Bashúr -ke shwénewarí nahezí sallaní sherí nawxoyí éstash bercaw e, péshniyarékí ewto nakat ú jhér dawxwaziyekí ewto mor nakat. Ba xawen ímzakaní ew péshniyare kirc ú kale awrék le ew kesh ú hewaye bidenewe ú be xoyan da bicnewe.
9. Péshniyareke, ne be mentíqí ínsaní ú ne be mentíqí siyasí le shwéní xoy da niye ú híc binemayek bo pesind ú wergíraní le layen komelaní xellk ewe becaw nakirét, her boye’sh wek beyaninameyekí helley siyasí pésh le daykbún demrét, bellam shwénewarí neré yí xoy le ser yekgirtuyí ú yekparceyí komellaní geleke man dadenét, ewe’sh daxékí gewre ye ke jhimareyek le rúnakbír ú xwéndewaraní geleke man dewrékí ewto bibínin ú bibine hore ú be bejhní lawazí yekparceyí gelda bicine xwarewe.
10. Péshniyareke le barey zimanewanísh ewe natewaw e. Jút-standardbúní zimanék deretan be taqe kes ya komellékí 50 kesí nadat yek layene ú bé sé ú dú, zaraweyek bikene perrawézí ewí tir ú búdje ú derfet ú deretaní fermí ú hukúmí bixene xizmet yeki yan ewe – ewísh zaraweyek ke kemayesiyekí gelék kem péyí dedwén le beranber zorayetiyekí heraw ú bercaw ú le hemú parcekaní willat da.

Le kotayí da ba em she’rey Hejhar dúpat bikem ewe ke dellé her bo em basey gutwe:

“… herkes ke dexiwéné pít ú níwék       ew decte kelék ú gel le shíwék …”

London  (08/5/2)