Veguhastin ú Péshkéshkirin: Hallojí Laré

Ferhat Shakelí: »Divé biryaré bidin ku zimané kurdiya jhérín ku cendín sal in rola zimané standard dileyze, ku bi alfabeya kurdí di maweya hezar salí de geshe kiriye, bibe zimané resmí yé heréma Kurdistané. Yané di sertaseré heréma Kurdistana Íraqé de bibe zimané ídarí yé hikúmet, xwendin, perwerde, dezgehén resmí ú gishtí yén ragihandiné. «

Veguhastin ú Péshkéshkirin: Hallojí Laré

Ferhat Shakelí: »Divé biryaré bidin ku zimané kurdiya jhérín ku cendín sal in rola zimané standard dileyze, ku bi alfabeya kurdí di maweya hezar salí de geshe kiriye, bibe zimané resmí yé heréma Kurdistané. Yané di sertaseré heréma Kurdistana Íraqé de bibe zimané ídarí yé hikúmet, xwendin, perwerde, dezgehén resmí ú gishtí yén ragihandiné. «

Eger em bi néríneke jivakí li zaraveyan binérin, cédibe hindek zarave jhi zaraveyén dí navdartir ú shikodartir bin. Rastiya zimané ku pésh ve dice ú dibe zimanekí standard ew e ku her jhi beré ve jhi aliyé jivakí ve navdar ú shikodar búye, bi navendeke siyasí yan kulturí re girédayí búye; bo nimúne bajharé Londoné bo íngílízí, bajharé Parísé bo zimané fransí. Zaraveyén jida yén zimané kurdí di serdemén jida de jhi ber minasibiya derfetan búne zimané navendeke desthilata siyasí yan navendeke kulturí ú pashe jhí pésh ve cúne ú búne zimané standard. Di Mírnishína Erdelané de zaraveyé goraní demeke diréjh, zimanekí edebí búye, jhi aliyé edebiyaté ve desthilata wé digehisht Sharezúr ú Germiyana Kurdistana Íraqé jhí lé nebúye zimanekí siyasí, nebúye zimanekí xwendiné ú ne jhí búye zimanekí perwerdeyé. Di Mírnishína Botané de jhí devoka botaní roleke wiha leyiztiye. Hilweshan ú jhinavcúna herdu mírnishínén Erdelan ú Botané di naverasta sedsala 19-yé de, jhi aliyé méjhúyí ú zimanevaniyé ve, ew derfet jhé sitandiye ku bikaribin bibin zimané standard yé kurdí. 

Nimúneya devoka Silémaniyé wek navendeke siyasí ú kulturí, jhi gelek aliyan ve jhi ezmúna herdu mírnishínén Erdelan ú Botané ú jhi goraní ú botaní jida ye. Bi peydabúna Mírnishína Baban ú desthilata siyasí ya wé mírnishíné, zaraveyek búye zimané edebí ku her jhi destpéké ve tékeliyeke jhi devokén Baban, Sharezúr, Qeredax ú Kerkúké búye. Derfeteke pir giríng ya méjhúyí ú kartéker di nexsheya ví zaraveyí de ew bú ku bi rúxana Mírnishína Baban jhí, bikaranína ví zaraveyí nerawestiyaye belkí dísa desthilateke dí ya siyasí ya kurd di navceyé de peyda búye ú valayiya nemana desthilata Baban tijhe kiriye; desthilata hikúmeta Kurdistana Bashúr ya bi serkirdayetiya Shéx Mehmúdí Hefíd. Jhi wir ú pé de zimané kurdí derfeteke pir mezin bi dest xist ú bú zimané desthilata siyasí ya hikúmeta Shéx Mehmúdí ú bú zimané dezgehén ragihandin, capemení ú pashe bú zimané xwendiné. Heya bigire bi rúxana desthilata siyasí ya hikúmeta Shéx Mehmúdí jhí rola zimané kurdí kém nebúye belkí li gor destúra dewleta Íraqé ya nú, zimané kurdí ré pé hate dayín ku di xwendin, capemení ú ragihandiné de bét bi kar anín, pileyeke mezintir wergirt ú bingeheke firehti jhé re cébú. Di berdewamiya serdema pashayetiyé ya di Íraqé de péshvecúna zimané kurdí qet ranewestiyaye belkí zédetir jhí pésh ve cú, nemaze wexta ku beshé kurdí di Radyoya Bexdayé de vebú ú bi ví awayí rola zimané kurdí wek zimané ragihandiné xurtir bú, heya bigire tesír li ser beshén dí yén Kurdistané dikir. Di serdema réjhíma komarí de wexta ku di zaníngeha Bexdayé de beshé zimané kurdí hate vekirin, birévebiriya xwendina kurdí hate vekirin, di salén dawín yén 1960-an de Komeleya Desteya Zanistí ú Kulturí ya bo péshxistin ú parastina ziman ú kulturé kurdí hate pékanín ú weshana televízyoné ya bi kurdí jhí dest pé kir, zimané kurdí di réya standardbúné de pileyeke dí jhí pésh ket. Cédibe reshtirín maweya ziman ú kulturé kurdí di serdema nú de salén 1963-1966é bin. 

Tékiliyén siyasí ú kulturí yén di navbera herdu beshén Kurdistané; Íran ú Íraqé de jhí ci di serdema Komara Demokratík ya Kurdistané li Mehabadé de ú ci salén shoresha cekdarí ya Kurdistana Íraqé ú ci salén rékeftina 1970-1974é ú ci jhí di serdema Komara Íslamí ya Írané de, búne sedema dewlemendbúna zimané standard yé Kurdí. Pashe bikaranína ví zimaní Kurdistana Íraqé derbas kir ú beshé heré mezin yé Kurdistana Írané jhí girt nava xwe. 

Di Kurdistané de jhimarek zarave ú devok hene ku li ba hev jhiyane ú pésh ve cúne ú di parastina kultur ú fikirén axéverén wé de roleke wan hebúye. Jhi ber cend sedemén siyasí ú nesiyasí, sé zaraveyén zimané kurdí, maweyek wek zimanekí edebí di navceyeke diyarkirí de hatine bikaranín lé jhi wan zaraveyan tené zaraveyé kurdiya naverast yan jhérín bénavber bi awayekí domdar pésh ve cúye ú búye zimané standard. Ez dixwazin bal bikishínim ser wé cendé ku nexsheya du zaraveyén di (goraní, botaní) nexsheya zimanekí edebí bú yané zimané shí’r ú pexshané, lé belé nebún zimané zanist, siyaset ú ragihandiné. 

Zaraveyé kurmanjiya bakúr an kurdiya jhorín, pishtí dabiraneke dúrúdiréjh di naverasta sedsala bísté de jareke dí hate bikaranín ú jhi bo nivísíné hatiye bikaranín. Hevdem di gel wé bikarhatiné de guherín ú péshvecúnek di kurmanjiyé de rú daye ku tesíreke kúr ú carenivíssaz li ser wé kir; guherína alfabeyé. Di gel wé yeké jhí kurdiya jhérín di maweya nézíkí 250 salén borí de her bi alfabeyeké hatiye nivísín ú qonax bi qonax jhí reform di alfabe ú rénivísa wé de hatine kirin, heta radeyeké ku nuha di nav zimanén ku alfabeya wan li ser bingeha alfabeya erebí hatine danín, zimané kurdí xwediyé péshkeftítirin sístema nivísíné ye. Yané zimané kurdí kariye li jihé wan ísheretén ku piraniya zimanén dí, di nivísíné de bi kar tínin, li hember bizwénan (dengdér), típ ú níshaneyén taybet dabine. 

Zaraveyé kurmanjiya jhorín ku beré her bi alfabeya kurdí hatiye nivísín (ku bi wan zaraveyén goraní ú kurmanjiya jhérín jhí hatine nivísín), jhi naverasta sedsala bísté ve bú bi zimanekí ku bi sé alfabeyén jida té nivísín. Kurdén Sovyetén beré, li gor siyaseta Stalíní ya bo dabirína gelén nav sinorén Sovyetan jhi hevziman ú hevregezén jíran, alfabeyeke kirílí ya taybet jhi xwe re cé kir ú heta destpéka nodén sedsala borí bi awayekí aktív bi kar anín. Kurdén Tirkiyeyé alfabeya kurdí jhi bír kir ú férí zimané tirkí ú alfabeya tirkí hatin kirin ú tékiliya wan bi zimané kurdí re nema. Pishtí wé cendé jhí Jeladet Bedirxaní jhí li ser bingeha alfabeya tirkí, alfabeyeke latíní cé kir ú di carcoveyeke pir teng de belav kiriye ú hindek jhi shagirdén wí dest bi belavkirina nivísén kurmanjiya jhérín yén bi alfabeya latíní kir. Nivískarén behdínaní yén li Kurdistané Íraqé her li ser bikaranína alfabeya kurdí man ú ew jhí jhi guherín ú reformén zimanevaniyé yén li kurmanjiya jhérín mifadar bún ú dest bi bikaranína wé kir. 

Di enjamé vé péshvecúné ú guherínan de kurdiya bakur, kurmanjí ne ku tené alfabeya xwe guhert belkí wek zimanekí edebí (ku di sinorekí teng de hatiye bikaranín), jhi aliyé genjíneya peyiv ú rézimaniyé ve jhí guherínén mezin bi ser de hatine. Guherína rézimaní ya di kurmanjiya jhorín de jhi wé cendé qúltir e ku em wek hindek jidahiyén bicúk lé binérin. Ev guherín rewshén nav (kasus, jase) sístemé kirdar ú sentaksé jhí digire nav xwe. Nuha caxé ku wek zimanekí edebí behsa kurmanjiya jhorín dikin, di rastiyé de behsa sé awayén jida dikin ku bi temamí jhi hev dúr ketine; devoka kurdiya Sovyetén beré, awayé kurmanjiya Botaní (devoka Jezíre) ku besheke mezin ya nivískarén kurd yén Tirkiyeyé bi kar tínin ú devoka Behdíní. Tu jhi van sé devokén kurmanjiya jhorín, jhi ber jhimareyek sedemén siyasí, nekariye wek zimanekí standard rol bileyze. 

Em dikarin béjhin nexsheya zimané kurdí yé íro jhi cend zaraveyan pék hatiye ku jhi aliyé péshkeftin ú stadardbún ú bikaraníné ve di pile ú astén jida de ne. Di nav zaraveyén zimané kurdí de kurmanjiya bakúr ú kurmanjiya bashúr (kurdiya jhorín ú kurdiya jhérín yan navend) jhi yén dí zédetir tén bikaranín ú pésh ve cúne. Kurdiya jhérín take zaraveyé zimané kurdí ye ku em dikarin wek zimanekí standard pénase bikin, cimkí di méjhúyé de gelek jaran ú nuha jhí búye zimané xwendin, perwerde, birévebirina dewlet, capemeni ú zimané ragihandiné ú di warén zanistiyé de pé hatiye nivísín. Kurdiya jhorín, ci jarí ew helúmerj jhé re cénebúye ku rola zimanekí standard bileyze. Yekek jhi arísheyén kúr ú jidí yén kurmanjiyé ew e ku sé zaraveyén jida li tenishté hev geshe kiriye. Her weha di maweya nézí 40-50 salí de kurmanjí bi sé alfabeyén jida hatiye nivísín ú íro bi du alfabeyan té nivísín. 

Di nav hemú beshén Kurdistané de íro tené Kurdistana Iraqé derfeté wé cendé té de heye ku zimané kurdí azadane bé bikaranín ú rola zimanekí standard bileyze. Di maweya nézí sed salén borí de ví beshé Kurdistané timúdaím, kém yan pir, helúmerj ú derfeteke wiha hebúye, her ew yek jhí búye sedema péshkeftin ú geshekirin ú bistandardbúna zimané kurdiya jhérín. Divé ew rastí bé zanín ku pishtí rúxana dewleta Osmaní ú pékanína dewletén nú yén Rojhhilata Navín, ya ku zimané kurdí, kulturé kurdí, sharistaniya kurdí ú boriya kurdí parastí, Kurdistana Íraqé ú zaraveyé kurdiyan jhérín bú. Di Kurdistana Írané de jhí salén 1940-1946-é jurek azadí ú péshkeftinek hate bidestxistin lé mixabin her bi zú hat jhinav birin. Di beshén dí yén Kurdistané de ziman ú kulturé kurdí qedexe búye. Ev tejrubeya méjhúyí ú dewlemend ya Kurdistana Íraqé, jhi hemú aliyan ve, jhi aliyé dehan dijhmin, nehez ú neyaran ve hatiye dorpéc kirin ú her amanja hemúyan yek e; ew jhí hilweshandin ú jhinavbirina wí tejrubeyí ye. 

Du stúnén heré xurt ú mezin yén mayína kurdan di Kurdistana Íraqé de, hesté neteweyí yé kurdí ye yané xwebikurdzanín ú xwebinetewezanín ú zimané kurdí ye. Ev herdu stún di maweya 50-60 salén borí de bi radeyeke gelek fireh xurtir bún ú símayé pégehishtin ú standardbúné di wan de derket. Qet ne ejéb e ku hézén neyar yén li dijhí tejrubeya Kurdistana Íraqé kar dikin, bi hishyariyé ve berí her tishtí lédixebitin, van herdu stúnan hilweshínin. Dijhminiya wan bi awayé parceparcekirin, guman cékirin, kelén téxistin, jhihevdúrxistina cín, tebeqe, navce, dín ú mezhebén jida yén Kurdistané xwe numandiye. 

Di van cend salén borí de vejhín ú geshekirineke kulturí ya fireh, sertaseré Kurdistana Íraqé girtiye ú heta radeyeke bash jhí tesíra xwe li ser beshén dí yén Kurdistané kiriye; jhi bo sivikkirin ú bicúkkirina zimané standard yé kurdí ú gumankirin jhi hemú saman ú genjíneyé dewlemend yé berhemé méjhúyí ku nézí hezar sal beré dest pé kiriye ú gehishtiye íro, kampanyayeke pir nerewa ú gumanbar dest pé kiriye. Ev kampanya, jhi jhimareyek dazwazén nerewa ú hizirén nezanistí pék hatiye;

1. Zimané standard yé kurdí (kurdiya jhérín), zimané navceyeke bicúk e ú zimané navceyé Silémaniyé ye
2. Kurdiya jhérín jhi aliyé íngilízan ve hatiye pékanín
3. Wek »soraní« binavkirina kurdiya jhérín
4. Piraniya xelké Kurdistané bi kurmanjí diaxivin yaní divé kurmanjí bibe zimané resmí yé hemú kurdan
5. Kurdí zimanekí jotstandard e ú divé du zimanén resmí yén Kurdistané hebin
6. Divé di Kurdistané de hemú zarave bén bikaranín ú her navceyek bi ziman ú devoka navceya xwe bixwíne ú karé xwe yén resmí bi ré ve bibe
7. Alfabeya ku jhi bo nivísína kurdiya jhérín té bikaranín, alfabeya erebí ye
8. Jhi ber ku hemú welatén péshkeftí yén dinyayé, alfabeya latíní bi kar dibin, divé kurd jhí alfabeya xwe biguherin da ku wek wan pésh bikevin
9. Alfabeya erebí di gel dengén zimané kurdí de nagunje lé alfabeya latíní dengén zimané kurdí bashtir der dibire
10. Divé em alfabeya latíní bi kar bínin da ku xwe jhi ereb ú íslamé rizgar bikin

Ev daxwaz, bír ú bocúnén jhorín, hemú li ser bingeha cavbestin, veshartina rastiyé ú péshkéshkirina zirebelge ú zirezanist derketine ú hatine péshkésh kirin. Bi húrbúneke normal jhé derdixin ku her hemú beshek in jhi éríshén li ser tejrubeya Kurdistana Íraqé ú amanjé wan jhí wek min beré qal kir, hilweshandina du stúnén xurt, neteweyí ú zimané standard e. 

Ez bi rastí di nivísar ú hevpeyivínén xwe de bi dúrúdiréjhí li ser van mijharan axivíme ú ne hewje ye li vir, wan zanyarí ú belgeyan jhi nú ve dubare bikim. Di vé pirtúké de jhí beshek mezin ya wan mamostayén ku hevpeyivín di gel wan hatiye kirin yan lékolínén xwe péshkésh kirine, bi awayekí fireh ú mentiqí bersiva piraniya wan zirebelgeyan dane. 

Daxwazeke gelekí nerewa wek bikaranína hemú zaraveyén zimané kurdí wekí zimané xwendin ú zimané resmí di bin navé demokrasí ú azadiya hilbijhartiné de, níshaneyeke ashkere ye ku hilgirén wan nérínan cawa jhi bo xapandina mirové kurd pena dibine ber dirushmé reng bi reng, lé piraniya wan ne pashxané wan yé siyasí ye ú ne nérína wan di gel demokrasí ú azadíxwaziyé de digunje. 

Yén ku bi navé demokrasiyeke derewín ú mafén mirovan daxwazé dikin ku jhi hemú zaraveyén zimané kurdí re heman derfet bé dayín ú bibine zimané resmí di Kurdistané de, divé bikaribin bersiva van herdu pirsan bidin:

1. Gelo jhi bilí kurdiya jhérín ci zimanekí kurdí dikare erké zimanekí standard ú zimanekí resmí hilgire ser milé xwe? Caxé ku ez dibéjhim »zimané standard ú zimané resmí« armanja min ew e ku ewqes dewlemend ú péshkéshtí be ú ewqes damezrawí be ku bibe zimané nivísín ú xwendiné yé zanistiyén jor bi jor, bi wí zimaní karúbaré dewleté di warén jida yén ídarí de bén birévebirin ú bikaribe xwe digel péshkeftinén tekníkí ú zanistí yén dinyaya íro de bigunjíne, xwe nú ú dewlemend bike. 
2. Eger amanja me di pasherojhé de (ev pasherojh dúr jhí be) ew be ku kurd bibe xwediyé yek zimané yekgirtí ú yek zimané resmí? Ew di demeké de daxwaza wé cendé dikin ku her navceyeke Kurdistané bila bi zaraveyén xwe bixwíne. Her weha behsa wé cendé jhí dikin ku di enjama geshekirina van zaraveyan de pashe zimanekí yekgirtí bé cé kirin. Lé tu jarí nekarine wé cendé ashkere bikin ku ka nexsheya gehishtina wé amanjé cawa ye ú kíjhan e? Gelo eger zarave bún zimané ragihandiné ú zimané xwendiné di navceyén ku pé té axivín de, di nava cend salan de nabin zimanén serbixwe? Ma wé demé em dé cawa bikarin cend zimanan nézí hev bikin ú jhi wan zimanekí standard cé bikin?

Xuya ye bersivdaneke rastgoyí ya wan pirsan, niyaza rúxénerane ú nezanistiyane ya xwediyé wan nérínan shermezar dike ú ashkere dike ku amanja wan tené shélíkirina rewsha zimanevaní, kulturí ú siyasí ya Kurdistané ye, ne ku careserkirina probleman. 

Careser:

Pir giríng e em di dema gotúbéjhén derbaré meseleya zimané kurdí de wé cendé jhi bír nekin ku em qala Kurdistana Jhérín yané Kurdistana Íraqé dikin, ne ku hemú Kurdistané, cimkí Kurdistana Jhérín take beshé Kurdistané yé nívserbixwe ú azadiyek heye ú dikare di waré xwendin, ziman ú kulturé de plan bi nuha ú pasherojha xwe jhí darijhe. Meseleyeke giríng ú jhiyaní ya wek zimané resmí, ya wé cendé níne ku bo lihevkirin ú bo pasherojheke nediyar bi jih bihélin belkí divé hecí zútir careyek jhé re bé dítin. 

Di vé duriyana giríng, nazik ú xeternak ya méjhúyé neteweyé kurd ú níshtimané wí de erkeke pir mezin ú méjhúyí dikeve stúyé biryarderén Kurdistana Íraqé. Ew eger bixwazin kesayetiya wan ya siyasí di asta berpirsiyariya méjhúyí ú neteweyí ya bi wan hatiye spartin de nelenge, divé bi baweriyeke temam, béyí ci dudiliyeké biryaré bidin ú xwe bikin xwediyé wé biryaré ku ez pishrast im dé di sertaseré méjhúyé kurd de bibe mezintirín ú temendiréjhtirín biryar ú destkeft. Divé biryar bidin ku zimané kurdiya jhérín ku cendín sal in rola zimané standard dileyze, bi alfabeya kurdí ku di maweya hezar salí de geshe kiriye, bibe zimané resmí yé heréma Kurdistané. Yané di sertaseré heréma Kurdistana IÍraqé de bibe zimané ídarí yé hikúmet, xwendin, perwerde, dezgehén resmí ú gishtí yén ragihandiné. Zimané standard ú resmí yé kurdí divé bi genjíneya peyiv ú derbirína zaraveyén dí yén zimané kurd bé dewlemend kirin. 

Biresmíbúna kurdiya jhérín wek zimanekí standard ú resmí, ci jar nayé wé wateyé ku zaraveyén dí yén kurdí dé bén qedexe kirin yan bén pishtguh xistin, belkí divé alíkariya wan zaraveyan bé kirin da ku geshe bikin ú bén dewlemend kirin ú di waré ragihandina navceyí de bén bikaranín. Her weha divé pishtgiriya buhayén folklor ú edebiyata klasík ú edebiyata modern yén wan folkloran bé kirin ú bibin mijharén lékolínén zanistiyé. 

Zimané standard yé kurdí zaraveyé ci navceyeke taybet ya Kurdistané níne belkí berhemé geshekirin ú dewlemendbúneké ye ku di enjama tékelbúna zaraveyan de pék hatiye. Zimané standard yé kurdí shíreya hemú zaraveyén zimané kurdí ye ú enjama berhemé fikrí ú hishyariya neteweyí ye, shert níne hemú axéverén zaraveyén jor bi jor yén zimané kurdí di axaftina rojhane de bi kar bínin yan bi temamí té bigehin, eger bi wí zimané standard xwendevaniya wan nebe. Zimané erebí yé standard peyivén piraniya zaraveyén dí girtine nava xwe lé axéverén ci zaraveyekí erebí, zimané standard, di axavtiné de bi kar nayínin, heya bigire xelké Qureyshé bi xwe jhí. Yané navceya Mekke ú Medíneyé; welaté Híjazé ku ziman li wir peyda búye, ew jhí bi wí zimané standard neaxivin. 

Di nav zaraveyén zimané kurdí de tené kurdiya jhérín di proseseke wiha re derbas búye. Zimané standard yé kurdí ku cédibe jhi destpéké ve li navceyén Silémaní ú Sharezúré bingeha wé hat danín, lé jhi zú ve bi xéra sha’írén mezin yén wek Nalí (Sharezúr) ú Hají Qadirí Koyí (Koyé) ú Wefayí (Sablaj) ú Shéx Rezayí Talebaní (Kerkúkí) ú pashe sedan sha’ír ú nivískar ú ronakbírén zaraveyén jida, dewlemend búye ú búye genjíneyek ku tékiliya wé di gel devokén jhéder yén xwe (silémaní ú sharezúrí) heta radeyek kém búye ú cend gav jhí xwe nézí zaraveyén dí kiriye, béyí ku bi temamí bishibe zaraveyeke dí. 

Enjameke pir surishtí ew e ku hemú, her kurdekí xwendevan wí zimané standard fahm bike ú pé bixwíne ú binivíse, béyí ku necar be di jhiyana rojhene de di nav mala xwe, taxa xwe ú bajharé xwe de bi wí zimané standard ú resmí biaxive. Tu zaraveyekí dí yé zimané kurdí di vé prosesé de derbas nebúye ú nekariye zaraveyén dí yén kurdí di nav xwe de bihewíne ú hezim bike ú bike beshek jhi dewlemendiya xwe.

Hallojé Laré  – hallocilare@googlemail.com

Jhérdérr: em núceye le mallperrí Kulturname.com be rénúsí Kurdí-Bedir xaní wergírawe ú bo xiwéneraní KAL hénirawete ser rénúsí Kurdí-Yekgirtú