Le pénawí zimaní núsíní standardí Kurdí

Le pénawí zimaní núsíní standardí Kurdí (le Herémí Kurdistaní Fídiral da)

Dr Azad ‘Usman

Le pénawí zimaní núsíní standardí Kurdí (le Herémí Kurdistaní Fídiral da)

Dr Azad ‘Usman

Hebúní zimaní standardí Kurdí, wate shéweyekí núsíní hawbeshí Kurdí péwístiyekí yekjar giringe: bo parastiní zimaní Kurdí u geshekirdiní, bo péshkewtiní roshinbírí neteweyí u, bo pitewkirdiní yekiyetí Kurdan‌ u, bo be héztir kirdiní péwendí mirovayetí néwan hemu xelkí Kurdistan u bo serxstiní dozí reway Kurd؛ cunke zimaní standard bincíney hoshiyarí neteweyí durust u car céwey yekgirtiní neteweyí stiratíjí u giringtirín pirdí péwendí néwan Kurd u keme neteweiyekaní ‌Kurdistan – wate Turkman u Killdan u Ashurí u Ermen – u ‌‌merjí bineretí kiyaní neteweyí serbexoy ayndeye.

Bellam bedaxewe ta ésta bar u doxí péwíst bo bedíhénaní zimaní standardí Kurdí bo gisht Kurdan le seranserí Kurdistan lebar nebwe u niye. Wate le rojhgarí emro da zimaní standardí Kurdí bo her car parcey Kurdistan bedí nahét, cunke Kurdistan welatékí serbexo u yekgirtú niye u. le ber ewey‌ le enjamí sedan salleyí parceparce kirdiní Kurdistan u cewsandinewey netewey‌ Kurd le layen destelatdaraní gelaní serdestí dirawsé zarekaní zimaní Kurdí le yek dúr kewtunetewe. Boye debét ésta le herémí Kurdistaní azad da destpébikeyn, cunke hel u merj lewé da ta radeyekí zor gunjawn. Her weha búní shéweyekí hawbeshí Kurdí le herémí Kurdistan binaxey jébejékirdiní befermí (resmí) kirdiní zimaní Kurdiye le ‘Iraqí fédirral (be péy destúrí hemísheyí ‘Iraq).

Hercende pitir le carde salle (le beharí 1991 ewe) parceyekí gewrey Kurdistaní Bashúr "Kurdistaní‌ ‘Iraq"‌ azade u, "Korrí Zaniyarí Kurdísh cend salléke be fermí le Hewlér damezrawe, bellam leber ew hoyey le serewe bas kira afrandiní zimaní standardí Kurdí léresh sexte, boye héshta léresh dú zar (diyalékt), wate Soraní (binzarí Silémaní) u kirmanjí (binzarí Badíní) bo núsín u xwéndin u rageyandin – be ‌kemukurtiyekí zorewe le hemú rúyekí ziman da‌, wek zimaní hatocokirdiní zaniyarí (lingwa franja) be kar dehénirén. Be ray min debét be rashkawane dan bewedabinéyín, kewa zimaní standardí Kurdí natwanirét le tékelawkirdiní tewawí herdú diyaléktí Soraní u Kirmanjí dabhénirét, cunke le buwarí réziman zor le yekdí dúrkewtúnetewe (bo zaníní pitir lem bareyewe birwane kitébekey mamosta Qenat u mamosta Jemal, herweha koshishekey mamosta Jemal sereta u sercaweyekí yekjar giringe lem régeye da)‌. Jige lemesh‌ hengawí bercaw bo shéweyekí hawbesh yan péshxistiní herdú zareke u leyekdí nizík kirdineweyan le layen "Korí Zaniyarí Kurdí" Hewlér bedí nakirén, boye péwíste Kor lem bareyewe karígerbikirét.

Ashkiraye, ke nebúní shéweyekí núsíní hawbeshí Kurdí kelénékí zor gewreye u péwíste hercí zúwe – pésh ewey zor direng bét – care bikirét؛ pésh ewey túshí car zimaní núsín u akame selbiyekaní bibín, wate pésh ewey bira u xushkaní Feylí u Hewramísh zarí taybetí xoyan bo em mebeste – le jiyatí zimaní standard yan shéweyekí hawbesh – be kar bihénin u zarekaní Kurdí pitir le yekdí dúr kewnewe u, taweku cídíke neyaraní gelekeman – le rízí gelaní serdest – u tuwéjheraní biyaní be ashkira u beriztir hawar neken yan nenúsn "Kurdekan pénj zimaniyan heye"‌. ‌

Eger Kurdistan serbexo u yekgirtú buwaye yan ‌parcekaní díkesh wek Kurdistaní Bashúr ta radeyekí zor azad búban, dekira bo dahénaní zimaní standardí Kurdí diyaléktí Bakúr ‌(zarí Kirmanjí) bikiréte bincíne, cunke réziman lew zare da resentir mawetewe (betaybetí le buwarí nér u mé u jénaw u sercawey kirdar da), wate zimaní netewe dirawséiyekan kemtir kariyanté kirdwe. Herweha le barey fonetíkewe muzíkítire ( leber manewey dengekaní (v) u (jh). Bellam ne Kurdistan serbexoye u ne ew hel u merjey henuke le Bashúr da hatúnete kayewe le parcekaní díkey Kurdistan da hen. Ke wate dahénaní zimaní standardí Kurdí bo hemú Kurdan (le her car parcey Kurdistan u le derewey wulat)‌ hel u merjí lebarí gereke u ésta jébejé nakirét.

Boye debét riyalíst (waqí’í) bín, wate debét kesaní shareza lem‌ buware da (pispor u lézananí ziman) le Kurdistaní azadewe u, le carcéwey ínstítutékí zanstí diyarkiraw da, be palpishtí (me’newí) tewawí hikumetí nwèy (íitílafí) Herémí Kurdistan – ke hemú netewey kurd pash sallék le helbijhardiní perlemaní nwé be sebirí eyúbewe cawerwaní damezrandiní deken – koshishí bercaw biken: le pénaw bedíhénaní shéweyekí núsíní hawbeshí Kurdí (‌fermí) le ‘Iraq da؛ nek teniya bo‌ Herémí Kurdistaní fèdèral, belkú bo hemú Kurdan le gisht herémekaní díkey ‘Iraqísh da؛ bo yekxistiní shéwey núsíní Kurdí le tékray Herémí Kurdistan u bo jébejé kirdiní befermíkirdiní zimaní Kurdí le ‘Iraq – be gwérey destúrí hemísheyí ‘Iraq – be rék u pékí.

Bellam, cunke zimaní núsíní hawbeshí Kurdí bo Herémí Kurdistaní azad u hemu Kurdaní ‘Iraq nakirét le tékelawkirdiní tewawí herdú diyalékt, ke ésta shan be shaní yekdí bekardehénrén, dabhénrét, teniya yek régaman lebere: ewísh kirdiní (dananí) diyaléktékiyane be bincíney zimaní núsíní hawbeshí Kurdí bo newey her car diyalékt (Soraní, Badíní, Feylí u Hewramí). Lére da diyare ke wa diyaléktí Soraní (diyaléktí Kurdaní zorbey parézgakaní Silémaní u Kerkuk u Hewlér) ziyatir bo em mebeste degunjét, cunke le nawceyekí gewretir u le layen xellkékí zortir u le méjhtire be kar dehénrét u le diyaléktí Feylí u diyaléktí Hewramí (yan Goraní: wate zarí léduwaní Hewramí u Kakeyí u zorbey shebek) nizíktir e. Bellam debét em kare ‌pash‌ péshxistin u firawan kirdiní shéwey núsíní Soraní ésta bét, be súd wergirtin le gisht diyaléktekaní díkey zimaní Kurdí (be Zazayíshewe)‌. Bo em mebestesh cend tébíniyek‌ dexeme ber cawí zimanewanan u Kurdízananí héjha u arastey berpirsaní Korí Zaniyarí Kurdí le Hewlér dekem, bo ewey bibéte hewéní giftugoyekí cirr u pirr bo pirojhey (zimaní núsíní hawbeshí Kurdí le Kurdistaní azad da):

1. Kirdarí ésta (ranebirdú) yan dahat le bineceke da‌ be típí (d) destpédekat؛ bonimúne: dezanim, detuwanim, decim, dekem, dekirín, dexwénétewe nek ezanim, etwanim, ecim, ekem, ekirín, exwénétewe … htd – le binzarí Silémaní típí (d) kewtúwe؛ bo berawirdkirdin sern jbidene zarí Kirmanjí u zorbey binzarekaní Soraní؛ le binzarekaní shéwey "Soraní" (ew diyaléktey Kurdaní nawerastí Kurdistan péy deaxfin)‌ binzarí Mukriyaní (Mukrí) resentir wate durusttir mawetewe, way be cak dezanim ke wa wek péwerí berawrdkirdinewe le dahénaní zimaní hawbesh da be karbhét.

2. Kirdarí ésta yan dahat bo kesí séyem yan kirdarí barí nezanraw le zarí Soraní hendék jar típék (t) yan dú típí kewtún: (hé) u (‌té), bo nimúne: denúsirét ew dé, bekar dé, be kar déniré / durusttir u bo nizíkbúnewe le zarí Kirmanjí, wa cake awa bét: ew dehét, be kar dehét, be kar dehénirét, cunke sercawey kirdarekanísh (hatin) u (bekarhénan) in.

3. ‌Jénawekaní doxí xawení: wa cake bo em mebeste wek hendék binzarekaní Soraní u bo nizíkbúnewe le zarí Kirmanjí, em jénawane be kar bihénrén, bo nimúne bigutirét: kitébí min, pénúsí to, mallí wí, willatí me, karí we.

4. Le barey pashgirí tir: wa cake wek zorbey binzarekaní Soraní tenya bo doxí nadiyarí sífet (adjhejtive) be kar bihét, bo nimúne: zortir, kemtir, juwantir, gewretir … htd؛ wate wek binzarí Silémaní bemebestí (another)ísh bekarnehét wek sharékítir, kesékítir, jarékítir, ítir: bo em mebeste wa cake, kewa wek zorbey binzarekaní Soraní u bo nizíkbúnewe le zarí Kirmanjí – wek mamosta Jemal Nebezísh le kitébí nawbirawí da péshniyar dekat – awelnawí (dí) be kar bihénrét, wate sharékí dí, kesékí dí, jarékí dí, ídí … htd.

5. Shéwaní wata leber jégorkéy jénawí péwenúsaw: hendék jar le zarí Soraní da degutirét namem bo núsít yan namet bo núsím le batí namem bot (bo to) núsí yan namet bom (bo min) núsí. Shéwey duwem réktir u durusttire, bo rúnkirdinewey ziyatir lem bareyewe birwane l 33- 34 í sercawe nawbirrawekey mamosta Jemal Nebez.‌

6. Típékí goraw le hendék peyv: le binzarí Silémaní‌ da hendék jar típí (f) kirawete (u) wek newit le batí neft. Wa cake lem doxe da típí (f) be kar bihét cunke resene ‌(binecekeye) u bo nizíkbúnewe le zarí Kirmanjí u hendék binzarí Soraní, wate: neft, eshkeft, mizgeft, shiftí le batí newit, eshkewit, mizgewit, shutí … htd.

7. Sífet yan pashgirí nawí kara u berkar: wa cake wekú hendék binzarí Soraní u zarí Kirmanjí (í yan í) bét, bo nimúne: guwastinewey zindí, kabiray mirdí yan pekkewtí, xwénerí tégeyshtí, otombélí firoshray, séwí xuray, kitébekem birdiye, filan kirayte yan búyte beréweber, núsíneke stiraytewe le batí zindú, mirdú, pekkewtú, tégeyshtú, firoshraw, xuraw, birdúwe, kirawete, búwete, sirawetewe … htd. be ray mamosta Jemal Nebez lem biware da‌ wata le doxékí taybet da ‌rún niye, bo nimúne le shéwey (xuray): aya mebest eweye to xuray yan tishték xura, be bocúní min wata lem doxe be péy riste beder dekewét‌, cunke xuray le doxí yekem da kirdarí rabirdúwe u be rew rúy ew kese dekirétewe ke le gelída dedwèyt yan le pash jénaw dét (xuray yan to xuray), bellam le doxí duwem peyveke be tenya be kar nahét (séwí xuray, séwe xurayeke), bem jore watakey le sayey nawí pésh xoy rún debétewe.

8. Pashgirí nawí yekaní (tak): wa cake wek zarí Kirmanjí u hendék le binzarekaní Soraní bét, wek: jhinek, gullek, férgeyek, cayek lebatí jhinék, gullék, férgeyék, cayék … htd.

9. Le biwarí genjíney peyv (wúshe) u hawatawe (synonym), debét kelk le hemú zar u binzarekan werbigírét, bo nimúne: kidú, kúleke, kundir / coleke, pasarí, cícik / hewall, dengúbas, núce, bellam lebartirínyan bo shéwey núsíní hawbesh bicespéndrét.

10. Le biwarí binecekey peyv péwíste típe kewtúwekan bigerénewe, be taybetí típí (d) ke le binzarí Silémaní u zarí Kirmanjí da le zor wúshe u kirdar da kewtún, bo nimúne: degutrét minall‌, bexa, émewe, enúsim, cít bemé le batí mindal‌, bexdad, démewe, denúsim, cit bidemé le binzarí Silémaní / yan sar, zer, pir, kirin, mirin le jiyatí sard, zerd,‌ pird, kirdin, mirdin le zarí Kirmanjí. herweha típí (g) u (t) í kewtú péwíste bigerénewe: wate gutin nek witin, tisht nek shit, dehét yan dét nek dé, dekirét nek ekiré, bixwéndirét nek bixwénré … htd.

11. Her peyvék yan zaraweyek le shéwey núsíní éstay Soraní da nebét debét le diyaléktekaní yan le binzarekaní díke werbigírét, bo nimúne, nawí jemekaní xuwardin le Kirmanjí da hen‌: tésht (jemí sibeynan), firavín (jemí níwero) u shív (jemí éwaran).

12. Le biwarí jégirtinewey wúshey biyaní: her peyvékí biyaní Kurdiyekey le zarékí yan bin zarékí díke da hebét, debét peyve Kurdiyeke jégay bigirétewe, bo nimúnh: zér u loke le batí altún u pemo í Turkí, arú le jiyatí xiyar í ‘Erebí (eger wúshey xiyar ‘Erebí bét), werzish le batí sport í ínglízí … htd.‌

13. ‌Ew wúshe u zarawaney be shashí (helle) be kar dehénrén yan hénrawnete naw zimaní Kurdí péwíste ras bikirénewe, bo nimúne: típ (herif) rasttire le pít – renge le (type‌)í ínglíziyewe hatbét, tím (feríq) rasttire le típ – cunke le (team)í ínglíziyewe wergírawe.

14. Le biwarí fonetík dekirét dú jor deng bo típékí wúsheyek be kar bihét: bo nimúne binúsrét aw yan naw, bellam bikirét be av yan nav ísh bixwéndrétewe. (Em desture le zimaní Elmaní da racaw dekirét, bo nimúne denúsrét véníg (wenig) wate (kem), kecí dwa típ be (g) yan (sh) dengdedrét: wate be véníg yan vénísh dexwéndrétewe.

15. Dengí típí (k) yan (g): wa cake hemíshe sade bét, wate eger bikewéte pésh típékí dengdaríshewe negorét u wek (c)í yan (j)í qelewí lénehét, bo nimúne ké, kék, giya, gésk … htd.‌

16. Nakirdiní kirdarí ferman: wa cake bo em shéweye péshgirí (ne) be kar bihénrét, wate: neke nek meke, nenúse nek menúse, nexo nek mexo … htd, bo nizíkbúnewey zarekan u cunke (ne)‌ amrazí na (nefí) kirdine nek (me)‌.‌

17. Reng: be mebestí le yekdí nizíkbúnewe u hawbeshí wa cake le zimaní núsíní hawbesh da nawí hemú rengekan beyek shéwe bin, wate: sor, sipí, zerd, kesk, resh, shín, mor, pembe, narnjí, qaweyí, xakí.

18. Jhimare: le shéwey núsíní hawbesh da, way be bash dezanim ke wa bem shéweye bin:‌ car, heft, yazde,‌ duwazde,‌ sézde,‌ carde,‌ pazde,‌ shazde,‌ hefde,‌ heshde,‌ nozde, shest, hefta, heshta, sed … htd.‌
herweha: yekem, duwem, séyem, carem, heftem, deyem, yazdem, cardem, hefdem, heshdem, bístem, penjayem, shestem, heftayem, heshtayem, newetem, sedem … htd.

19. Rénús: wa cake sífet u naw u kirdare pékhatú (murekeb)ekan pékewe binúsrén, bo nimúne:‌ xérxuwaz, sersor, békes, serpishik, goraníbéjh, hunermend, péxwardin, léwergirtin, derbedrekirdin, hoshiyarkirnewe,‌ téruwanín, péwenúsandin, serlédercún, cawpékewtin … htd.
bellam péshgir u pashgirí bernaw, wek le … da, wa cake be juda binusrén (bihéne núsín), bo nimúne: le kurdistan da, le sedey bístem da … htd.

20. Elifbé: be ray min wa bashe le férgey seretayiyewe destbikirét be bekarhénaní elfbéyí Latíní le tek elfbéyí ‘Erebí, wate dersí Kurdí (hemúy yan beshékí) le polí séyem yan caremewe tenya be elfbéyí Latíní bixwéndrét. Bo em mebestesh wa cake elfbéyekey Jeladet Bedrxan be destkariyekí kemewe bekarbihénirét.

Pashnús

  1. Shayení base ke zarawey "Kirmanj" le hemú beshekaní Kurdistan bekardét: le bakur u rojhaway Kurdistan da Kurd u Kirmanj wek yek (beheman wata) bekardehénrén, le nawerastí Kurdistan zarawey Kirmanj be manay xélekí bekardét, bo nimúne le sharí Hewlér be xelkí Deshté u Xoshnawetí dellén Kirmanj. Le deverí Mukiryan xéll be dú besh dadenrét: Begzade u Kirmanj. Beherhal herdú peyví Kurd u Kirmanj hawmanan. Hercende Kirmanj (í Serú u Xuwarú yan Jhúrú u Nawerast) le layen zor núser u zimaninas bo nawnaní diyaléktí bakur u diyaléktí nawerast bekardehénrén (birrwane Jemal Nebez, zimaní yekgirtúy Kurdí, bambérg 1976, l22؛ herweha Qanaté Kurdo, Zimané Kurdi Réziman 1981, l6), bellam be shéweyekí gishtí zarí bakúr be Kirmanjí nawbangí derkirdúwe (le Kurdistaní bashúr be Badíní) u zarí nawerastísh be Soraní denasrét.
  2. Birrwane: lapere 4í, kitébí (Nader Entessar, Kurdish Ethnonatonalism, Boulder 1992)

Sercawe: KRG.org, 14:22:26 04/01/2006

 

Tébíní  KAL: Egercí em núsiney serewe hendék helley bercawí tédaye, wekú tékell kirdini watey ‘deng’ u ‘pít=típ’ wek le xallí 15 da debindré, bellam bo agadarí hogiraní péshxistiní bas u léduwaní zimaní, núsínekeman hénaye ser shéwey Latíní u lére da péshkéshí dekeyn.