Péshekiyekí zor kurt bo zimannasí

Je’ferí shéxulíslamí (31.01.2004)

Péshekiyekí zor kurt bo zimannasí

Je’ferí shéxulíslamí (31.01.2004)

Hemú ínsanék, bétú helumerjí fízíkí leshí kemayesí nehéné u gwèy le zimanékísh bé ke le dewruberí qisey pé bikiré, laní kem férí yek ziman debé, be bé ewe ke be ashkirayí xoy be férbúní ew zimanewe mandú u sheket bika. Be kurtí, éme zimaní zigmakíman le xowe fér debín u péman wa niye ke shitékí seyrman kirduwe. Renge eme yekék lew hoyane bé ke zorbey xellik sharezay ew buware zanstiye nín ke le ziman dekollétewe. Em shareza nebúnesh le zimaninasí u, babetekaní lékollínewe lew buware da, her taybet be kurd niye.
Le mawey ew cend saleda ke xeríkí xwéndiní zimaninasí búm, bom derkewit ke zor Kenedayísh nazanin xwéndkarí zimaninasí cí dexwéné. Pashí ewe ke le willamí "cí dexwéní?" da, demgut "zimaninasí", zorbey xellk yan deyangut "le zimaninasí da cí dexwénin?", yan deyangut, "kame ziman fér debí?", yan "cend ziman fér debí?" detwanim bilém ke sharezayí zorbey xellik le zimaninasí,  éstash, lewe ténaperé. pém wa niye ke komelgakaní díkesh lew barewe jiyawaz bin.

Bashe berastí zimaninasí, eger birítí nebé le férbúní zimanék yan cend zimanék, ciye?
Em witare kurte hewldanéke bo willamdanewey em pirsiyare. Nasíní zimaninasí, be taybet bo ew férxuwazaney ke bír le diréjhedaní xwéndin le piley zanistge ‌da dekenewe, yan her kesékí ke hez bika xo be babet u diyardekaní zimanewe xerík bika, girínge. Hoy be giríng zaníní em xale le ber emeye ke nasíní zimannasí wekú buwarékí zanstí bo kurd péwíste. Be hebúní zimannasí zortir ke xo be zimaní Kurdiyewe xerík biken u be shéwey zanistí léy bikolnewe, lewaneye híway hebúní asoyekí rúnak, yan rúnaktir, bo em zimane wécútir u le rastí nizíktir bé.

Zimannasí ciye?

Zimannasí birítiye le lékollínewey zanistiyaney ziman. Egercí zaníní ziyatir le zimanék lewaneye yarmetí xwéndkarí zimannasí yan zimannasék bida ke bashtir le cemk u diyardekaní ziman tébiga, zimannas nacar niye zimanékí díke fér bé. Belkú, zimannas hewil deda ke le ziman, wekú diyardeyekí komelayetí u ínsaní, tébiga. Zimaninasí, bo nimúne, le willamí em ceshne pirsiyarane degeré: Dengekaní ziman con saz debin? bocí katék qisekerék em dengane be duway yektir da ríz deka, yekékítir, wate gwégirék, deuwané lem dengane wata u mana cé bika? herweha, bocí em sazkirdiney wata le deng be hemú gwégirék nakiré? zaníní zimaní zigmakí manay ciye? aya zimaní helle u zimaní nahelle hen? aya zimanékí berbilawí wekú Inglísí le zimanékí serkutkirawí wekú Kurdí, yan zimaní gundékí dúredestí Efríqayí tewawtire? jiyawazí le néwan diyalekt (lehje) u ziman da ciye? bo nimúne, aya Kurdí zimane, yan lehje? jiyawazí shéwe qisekirdiní jhin u piyaw ciye? em jiyawazíane ci tesírékiyan le pége u piley komelayetí jhin u piyaw da heye? emane u zor pirsiyarí tirísh babetí xwéndinewe u lékollínewey férxuwazekaní zimannasí u zimannasanin. Ciyawazí u berbilawí pirsiyargelékí yekjar zor sebaret be ziman buwete hoy eme ke zimannasí be cendín lik dabesh bikiré.

Likekaní Zimannasí

Ziman be shéwey jorawjor léy dekolldrétewe u mutala dekiré. Her bew péyesh, zimannasí dekiré be cend shéwe dabesh bikiréte ser cendín lik u po. Herkam lew likane willamí hendék pirsiyarí taybet dedenewe u le babetgelékí taybet dekollnewe:
1. Zimannasí tíorík (Theoretijal linguistijs) (xalís u bineretí: zimanekan con kar deken?)
2. Zimannasí méjhuyane (Historijal linguistijs) (zimanekan con bún be emey ke ésta hen?)
3. Zimannasí komelayetíyane (Sojolinguistijs) (péwendí ziman le gel pékhatekaní tirí komelayetí ciye?)
4. Zimannasí derúnnasíyane (Psyjholinguistijs) (ziman le naw méshk da con saz debé u dekewéte kar kirdin?)
5. Zimaninasí pékgirtin/ karpékerane (Applied linguistijs) (férbún u férkirdiní ziman, wergéran, htd.)
6. Zimannasí kampíyutérí (Computational linguistijs) (be kompíyutér kirdiní zimaní ínsan)

Jige le emane, héndék likí díkesh le zimannasí debinewe. Bo wéne héndék zimannas le zimaní malat dekollnewe. Héndékí díke xeríkí lékollínewe le zimaní kemendamaní bístin u gutinn. Héndékísh le keresekaní tirí péwendí girtin, wekú héma u íshare, dekollnewe. Hí wash heye ke le felsefey ziman dekollétewe. Hemú ew beshanesh ke ta ésta nawyan hatùwe, le xoyanda dabesh dekirénewe ser likí bicúktir. Le diréjhey em witareda, kurteyek sebaret be herkam lew beshane péshkesh dekiré.

1. Zimannasí tíorík (Theoretijal Linguistijs): em beshe bawtirín beshí zimannasí u beshékí giríngí zorbey here zorí koléjekaní zimannasiye. Em likey zimannasí le ziman wekú diyardeyekí ínsaní u kereseyekí péwendígirtin dekollétewe. cunke ziman le cendín pékhate, wekú deng, wishe, riste, mana u htd, cé buwe, em likey zimannasísh xoy be cendín likí bicúktir dabesh kirawe. Em like bicúkane birítín le fonetík, fonolojhí, morfolojhí, ristesazí, watasazí u, piragmatík (tesírí helumerj le ser bekarhénaní ziman).

1.1. Fonetík (Phonetics): "fon" wate deng. fonetík wate zanistí nasíní deng. Le zimannasí da, fonetík be kollekey zanisteke u nasíní ziman denasré. Hoy giríngayetí fonetík le eme ‌daye ke ziman le esasda birítiye le komeleyek deng ke be shéwegelékí taybet u, zorbey katan be péy yasayekí rékupék, sístimékí péwendí girtinyan cé kirduwe. Fonetík le conyetí pékhatiní em dengane dekollétewe. Bo wéne fonetík le ewe dekollétewe
ke le zimaní Kurdí da cend deng hen. Em dengane le kwèy ewik, zar, ziman u lút da saz debin u con saz debin? dewrí endamekaní lesh (zar, ziman, ewik, lút, léw, didan u htd) le sazbúní em dengane da cín? herweha, kamane lem dengane dengí serekín(fonèm), kamanesh dengí naserekín(alefon)? emane u zor shití giríngí díkesh babetekaní lékollínewe le beshí fonetík da pékdénin.

2.1. Fonolojhí (Phonology): le halékda ke fonetík xo be diyaríkirdin u saxkirdinewey dengekaní zimanewe xerík deka, fonolojhí le conyetí sístimí rékxistiní ew dengane dekollétewe. Bo nimúne, fonetík saxí dekatewe ke "jh" dengékí serekí(fonèm) le zimaní kurdí daye. Ew denge dengékí "xishok"e, le katí sazkirdiní da, serí ziman decét bo ser sextemelashú, pishtewey zimanísh berew nermemelashú beriz debétewe. Le layekí díkewe, fonolojhí lewe dekollétewe ke dengí "jh" le kwèy wishekanda dé. Her lem péwendiyesh da, willamí pirsiyarékí awa dedatewe: bocí dengí "jh" lem wishaneda heye, wekú "kujhran", "bikujh", yan "kujhraw", belam le wisheyekí díkeda, wekú "kushtin", niye u debét be "sh"? aya "sh" debét be "jh" yan be pécewanewe, yan herdúkiyan? ew jégorkéney "sh" u "jh", be her shéweyek ke bibé, aya her lem cend wisheye daye u be shéweyekí hellkewte, yan be péy yasayekí taybete u le wishey díkesh da rú deda? Eger be péy yasayeke, ew helumerje ciye ke ew yasaye téyda déte arawe? Emane ew ceshne pirsiyaranen ke fonolojhí deyanka u le willamekaniyan degeré. Ke wabú, fonolojhí le sístimí rékkewtin u rékxistiní dengekaní zimanékí taybet dekollétewe.

3.1. Morfolojhí (Morphology): morfolojhí birítiye le zanistí lékollínewe le wishekaní ziman. Em beshey zimannasí le conyetí pékhatiní wishekan, ríshey wishekan, kerese likénerekan yan jiyakerewekan, péshgir u pashgirgel u htd, dekollétewe. Le morfolojhísh da, wekú hemú buwarékí zanistí, héndék cemkí giríng u taybetí hen. Morfolojhí lem ceshne pirsiyarane dekollétewe: wishe ciye? morf, morfèm u alemorf cín? wishey "tékhelcúnewe", bo nimúne, le cend wishey bicúktir, yan le cend morf u morfèm pékhatuwe? Em witare cend wishey tédaye, con dezanín u péwaneman ciye? be cend shéwe éme detuwanín wishey nwé le zimaní Kurdída da tashín u durust bikeyn?
Morfololojhí le willamí em pirsiyarane u pirsiyarí lem ceshne dekollétewe. Morfolojhí be shwén ewe weye ke yasay rékkewtin, pékewe likan, tékelawbún u tékbezíní wishekan diyarí bika. Lem rùwewe, morfolojhí wekú beshékí giríngí giramér (réziman) cawí lédekiré.

4.1. Síntaks (Syntax): síntaks le giramér (réziman) u conyetí pékewe likaní wishekan bo sazdan u cékirdiní riste u shéweriste le ziman da dekollétewe. Hèndék le yasakaní rézimaní le hemú zimanekan da wekú yekin. Bo nimúne, le hemú zimanékda, risteyek, laní kem, le yek biker u yek kirdar pékdé, wekú, "hana dé", "hana míayed," yan ".Hana jomes". le gel emesh da, zor yasay pékewe likaní wishekan le zimanék bo zimanékí díke jiyawaze. Hercend ke wishekan manay serbexoy xoyan heye, belam wa heye ke be péy ríz búnyan le risteda mana bigorin. Bo nimúne éme detuwanín biléyín, "xej xoy bo siyamend heldasht." detuwanín her bem wishane, belam be goríní shéwey ríz búnyan, manay risteke bigorín, wekú "siyamend xoy bo xej heldasht." herweha, detuwanín em wishane be jorékísh ríz bikeyn ke ristekeman her manay nebé, laníkem be ashkirayí, wekú em risteye: "heldasht bo xoy xej siyamend." bashe bocí ristekaní péshú, ke her lem wishane pékhatbún, manayan hebú, belam em  risteyey duwayí, her bew wishanewe, manay niye? Ashkiraye ke éwe delén cúnke ew risteyey duwayí le yasay rézimaní Kurdí lay dawe. Raste. bellam, ew yasayane cín? herweha, héndék jar le waneye risteyekísh be tewawí yasay rézimaní recaw neka, kecí bíserékí Kurd detuwané le mebestí qisekereke tébiga. Bo nimúne, detuwanín biléyin ke her cend em risteye tewaw rézimaní niye, bellam hemú Kurdékísh téy dega: "Ehmed xuward nan malí éme." bíserékí Kurd dezané ke mebestí qiseker emeye ke "Ehmed naní le malí éme xuward." bashe eger éme le herdú riste tébigeyn, con dezanín ke kame riste le barí rézimaniyewe raste u kameyan helleye? riste le cend besh pékhatuwe? kam besh detuwané be kam beshewe binúsé u le kam helumerj da? kurttirín ristey zimaní kurdí le cend wishe pékdé? diréjhtirín riste ciye? emane u setan pirsiyarí díkesh, sebaret be rézimaní ziman, babetí lékollínewe u lé wirdibúnewey likí síntaksí zimannasín.

5.1. Sementík (Semantics): sementík (mananasí) birítiye le lékollínewe le mana u watay morfèmekan, wishekan, shéweristekan, ristekan u gutarekan (disjourses). Ashkiraye ke zaníní zimanék birítiye le zaníní dengekan,wishekan u ristekaní ew zimane. Bellam, le rastí da, amanjí serekí le zaníní ewane emeye ke qisekerék bituwané mebestí xoy, cak yan xirap, be hoy zimanewe rabigeyéné. Lem ruwangeyeweye ke beshí sementík u mananasí giríngayetí taybet be xoy heye. Lem likey zimannasí da, le babetgelí wekú wishe hawmanakan, wishe dijhekan u htd dekolldrétewe. Her lem beshesh daye ke le péwendí wishekan, ristekan u gutarekan le gel mana, mebest, amanj, fikir u bír, siyaset u aydíolojhí dekolldrétewe. Helbet zimannas yan koléjí mutalay zimannasí ewto hen ke le mananasí da ta ew radeye wird nabinewe u, le radey watay wishe u risteda dewestin. Le batí mananasí, wird búnewe le manay beshekaní ziman le radeyekí berbilawtir da dexiréte estoy buwarí piragmatík yan buwarí lékdanewí gutar (Discourse Analysis).

6.1. Piragmatík(Pragmatijs): piragmatík birítiye le lékollínewe lew beshaney wata u ziman le katí kelik léwergirtin da ke bestirawetewe be helumerjí xudí qiseker, bíser u ew cuwarcéwe u kontékstesh ke qisekey téda kirawe yan bístirawe. Be watayekí tir, piragmatík lew diyarde u faktoraney gutar (dískors) dekollétewe ke tesíryan le sazbún u sazdaní wata u mana da heye. Héndék lew faktorane birítín le, le ci helumerjék da qiseyek kirawe, le kwé, key, le layen kéwe u bo ké? Amanjí qiseker cí buwe? cend lew qiseyey ke derbirdrawe agadarí nweye u, cendey kone? bo tégeyshtin le derbirdrawey taze, bíser agadarí péshùy ta ci radeyek péwíste u ew agadaríyane cín? Emane u zor wirde babetí díkesh xalekaní lékollínewey buwarí piragmatík pékdénin.

2. Zimannasí méjhùyiyane (Historijal linguistics): em likey zimannasí le méjhú u péshíney zimanekan u péwendí u xizmayetí néwanyan dekollétewe. Le barí kat u zemanewe ziman dekiré laní kem be dú shéwe mutala bikiré: Sínkiraník(syncronic) u dayakiraník (diajronic). lékollínewe u xwéndinewey sínkiraník birítiye le lékollínewey ziman le katékí taybet da u bew shéweye ke ziman lew kateda kelkí lé werdegíré. Bo nimúne, zimannasí modérn, ziman bew shéweye ke ésta heye mutala deka u lékídedatewe. eme lékollínewey sínkiraník yan sínkironíke. Bellam, dayakiraník wate le diréjhayí kat u zeman da. Lékolínewey dayakiraníkaney ziman wate lékollínewe le ziman le kat u shwéní jiyawaz da. Eme birítiye le shéwe lékollínewey zimannasí méjhùyí, wate lékollínewe le ziman le diréjhayí méjhú da. Her bem péyesh, lékollínewe lem buwarde da le ser esll u pirènsípékí serekí damezrawe: ziman degordré. Tégeyshtin le cend u coní goríní ziman le diréjhayí méjhú da, xizmayetí zimanekan, peyda bún u goraní elf u béyekan, wergirtiní wishe le zimanékewe le layen zimanékí tirewe, we babetgelí lem ceshne, babetí lékollínewe u lékdanewekaní buwarí zimaninasí méjhùyiyane, yan zimannasí pékgirtinane (Comparative linguistics) pékdénin.

3. Sosíozimannasí (zimaninasí komelayetíyane)(Socolinguistics): Sosíozimannasí, be kurtí, birítiye le lékollínewe le conyetí péwendí le néwan bekar hénan u dekarkirdiní ziman le gel baqí pékhate yan sitiraktore komelayetiyekan. Be watayekí tir, sosíozimannasí le ewe dekollétewe ke komel u pékhatekaní ci tesírékiyan le ser ziman heye u, be pécewanewesh, ziman ci tesírékí le ser pékhate komelayetiyekaní díke heye. Sosíozimannasí le rastí da be shwén willamí zor pirsiyaran da degeré ke nek her bo sosíozimannasekan, belkú bo zorbey xellkí asayísh sernjrakéshn. Bo nimúne, héndék lew pirsiyarane birítín le emane: jiyawazí le néwan Kurdí Rojhhelatí u Kurdí Rojhawayí da ciye? Aya em dú shéwe axawtine ewende lék jiyawazin ke be dú ziman binasrén, yan dú diyalektí yek zimanin? jiyawazí le néwan qisekirdiní jhin u qise kirdiní piyaw da ciye? aya qise kirdiní em dú jhéndere tesíriyan le ser berdewam bún yan nebúní pége u piley komelayetí em dú jhéndere, bem shéweyey ke heye yan buwe, heye yan na? sosíozimannasí le péwendiyekaní ziman u cíne komelayetiyekan, ziman u xwéndewarí yan nexwéndewarí, zimane xorskekan yan zimane muturbekan, goríní ziman, mirdin u kushtiní ziman, plan danan bo ziman, mafí zimaní, serkutkirdiní zimanekan, zimaní zigmak u zimaní zéde, yekzimane yan cendzimane bún u htd dekollétewe. Be kurtí, péwendí diyardekan u faktorekaní komelayetí le gel ziman u, tesírí dúlayeney em dú diyarde ínsaniye, babetí serekí lékollínewe le buwarí sosíozimaninasí dan.

4. Zimaninasí derúnnasyíane (Psycolinguistics) . em beshey zimannasí le conyetí férbúní ziman le layen ínsanewe u, dewrí méshk u hizir lew piroseye da, dekollétewe. Bo wéne, ew beshe deyewé rúní bikatewe ke bocí éme ziman fér debín u con? bocí malat natwanin wekú ínsan fér bin? méshkí éme ci qabíliyetékí heye ke  mindalékí 4 salane, tenanet kemtirísh, bituwané em hemú yasa u qanúnaney ziman fér bé? aya mindalék em yasayane le ber deka, be hoy pirove u temrínewe, yan méshkí éme wa durust buwe ke ci bimanewé u ci nemanewé, madam ke le buwarí fízíkiyewe íradman le méshk da nebé, nacarín ke laní kem zimanék her fér bín? Em likey zimannasí zor le férbúní ziman le layen mindalewe dekollétewe u gerekiyetí hemú ew yasa hizríyane bidozétewe ke yarmetí mindalék deden ke zimanekey fér bé. Bo dozínewey willamí em pirsiyaranesh saykozimannasekan le qisekirdiní mindalekan le labiratorekan da, le shéwey qisekirdiní ew kesaney ke túshí zerbey méshkí bún(eyfasiya), we herweha lew kesanesh ke girftí xwéndineweyan heye(díslèksiya) dekollnewe.

5. Zimannasí karpékerane (Applied linguistics): em likey zimannasí dekiré ziyatir le manayekí hebé. Bo nimúne, le héndék le zankokaní zimannasí da, zimannasí karpékerane birítiye le lékollínewe le tíorígelí férbúní zimaní zéde (wekú férbúní Inglـísí le layen kurékewe) u dozínewey bashtirín régakaní férkirdiní zimaní zéde. Kecí le héndék shwéní díke, zimaninasí karpékerane yan pékgirtin hemú ew buwaraney lékollínewe degrétewe ke beder le gorebaní zimannasí tíoríkin. Le zor zankoy zimannasí da, em buwarane hemu ser be zimannasí karpékeranen: sosíozimaninasí, yasa u plan danan bo ziman, férbún u férkirdiní zimaní zéde, dúzimanebún u cend zimanebún, kampíyutér u ziman, lékdanewe u shíkarí deq u gutar, ziman u deselat, ziman u ídèolojhí, níshane nasí (semiotijs), nexwéndewarí u xwéndewarí u, htd.

6. Zimaninasí kampíyutérí (Computational linguistics) (be kompíyutérekirdiní zimaní ínsan) em likey ziman-nasí, ke le zor zanstge lewaneye ke ser be zankoy derúninasí yan zankoy kampíyutérewe bé, lewe dekollétewe ke con dekiré be shéweyekí rékupék ew karaney ziman ke be méshik dekirén be kompíyutér bikirén, bo nimúne wergérran le zimanékewe bo zimanékí díke, lékdanewey deq, tayp kirdiní ew shitey ke be qise degutiré u le régay míkirofonékewe dedré be kompíyutér. Beshékí giríng u pirdahatí em beshey zanist birítiye le cékirdiní bername kompíyutériyekan bo férbún u férkirdiní zimaní zéde, be taybet zimaní Inglísí. Ashkiraye ke zorék lem karane her ésta be kompíyutér dekirén, bellam emane dekiré bashtir bikirén, be shéweyek ke berhemí karekaní kompíyutér lew buwareda deqíqtir u xératir bé.

Hemú ew beshaney zimannasí tijhí babetí lékollínewen, be taybet bo férxuwazékí zimannasí kurd. Le gel eweshda ke deretan bo Kurd zor kem bùwe ke xemxor yan ogiraní buwarí zimannasí bituwanin, be shéweyekí zanistí, be zimaní Kurdí rabigen, ta ésta karí bash kirawe. Bellam, ewe bes niye u karí zorman mawe ke bíkeyn. Pirsiyar ésta emeye ke le kam buwar da debé karí ziyatir bikiré. Rastiyekey emeye ke ewe lewaneye zortir bigerétewe ser zewq u íshtiyaí férxuwazaní zimannasí. Bo nimúne, min xom zor hez le buwarí lékdanewey rexnegiraney gutar u deq dekem, bellam emeshim le ber cawe ke bo nimúne le buwarí fonetík yan morfolojhí zimaní Kurdída zor karí be nirix dekirdré. Be gishtí, be lebercawgirtiní helumerjí zimanekeman, ke éstash le zorbey Kurdistanda hereshey mirdiní lédekiré, dú besh lew beshaney ke le serewe basman kirdin, péwíste ke ziyatir le beshekaní díke giríngayetíyan pé bidré. Ew dú beshe birítín le beshí zimannasí tíorík (fonetík, fonolojhí, morfolojhí, réziman, mananasí u piragmatík) u sosíozimaninasí.

Sereray ewe ke rézí xom derdebirm bo ew kesaney ke xeríkí rabirdùy zimanekemanin, cunke pém waye le rùy dilsoziyewe karekeyan deken, nacaríshim eme bilém ke xozge wuze u katí xoyan terxan kirdiba bo lékollínewe le zimanekeman bew shéweyey ke emro heye. Reng bé xo mandú kirdin be babetekaní zíndùy zimanekeman giríngtir bé le ewe ke bizanín Kurdí zortir xizmí kame zimane? yan ríshey filane wishe Turkiye yan Farsí? zimanekeman ci péwendí be "Almaní"-yewe hebé u ci péwendí be "Suwahílí" yewe hebé, her eweye ke heye. Ba le eme bikolínewe ke ésta ciye, cone, yasakaní cín, bashtirín régay férkirdiní yan férbúní ciye? ba le eme bikolínewe ke bashtirín régay péwendígirtin be Kurdí ciye le qisekirdiní asayí da, le witardaní siyasída, le gutardaní komelayetída, le jhurnalísmda u htd. Kar kirdin be ziman u, lékollínewe le conétí u cendétí ew karaney ke be ziman deykeyn le hells u kewte komellayetiyekaniman u hemú buwarekaní jhiyan daye ke zimanék zíndú radegiré, nek dozínewey wishegelékí kon u ashna le ser kute perékí zerd hellgerraw.

——————————-
Source: This essay is posted in Hédí’s weblog. It has been converted to Kurdish- romanised orthography with the author’s permission.