Hesené Qazí
Kitéba »Azadí, serbexoyí, mírí ú gewreyí, dawa biken be zar ú ziman ú didan ú léw. Jhiyan ú shíire kurdiyekaní Seyfulquzatí Qazí (1876-1945)« di dawiya sala 2008-é de jhi aliyé (Binkey Jhín)é li Silémaniyé ve hat belav kirin. Mamoste Enweré Sultaní ú Hesen Qazí nézí du salan li ser amadekirina vé pirtúka 423-é rúperí kar kiriye ú 1500 nisxe jhé capbúne.
Hesené Qazí
Kitéba »Azadí, serbexoyí, mírí ú gewreyí, dawa biken be zar ú ziman ú didan ú léw. Jhiyan ú shíire kurdiyekaní Seyfulquzatí Qazí (1876-1945)« di dawiya sala 2008-é de jhi aliyé (Binkey Jhín)é li Silémaniyé ve hat belav kirin. Mamoste Enweré Sultaní ú Hesen Qazí nézí du salan li ser amadekirina vé pirtúka 423-é rúperí kar kiriye ú 1500 nisxe jhé capbúne.
Sernavé kitébé jhi beyteka shíira Seyfulquzatí bi xwe hatiye wergirtin. Di kitébé de jhi bilí helbestan ú tefsírkirina hinekan jhi wan, piraniya nivisén ku li ser shairí hatine nivísandin, hatine berhev kirin. Her wusa cendín belgeyén di der heqé Seyfulquzatí de ú nameyén ku wí nivísíne ú nemeyén ku jhé re hatine nivísandin di vé pirtúké de jí digirin. Ev kitéb herweha bi nézíkí 24 wéneyén Seyfuquzatí ú kesén peywendí pé heyí hatiye xemilandin.
Seyfulquzat kí ye?
Mírze Hesené Seyfulquzat kuré Qazí Qasimí, birayé bicúké Qazí Elí, Apé Péshewa Qazí Mihemedí ú Sedré Qazí ú Bavé Muhemed Huséné Seyfí Qazí ú Dr. Rehímé Qazí ye.
Ew di sala 1876-é de li Sablaxé (Mihabadé) di malbateka oldar de hatibú diné. Wí li jem bavé xwe ku Qaziyé wé deré bú dest bi xwendiné kir, pishtre jhí li jihén juda yén Kurdistana Írané, li jem mela ú zanayan xwend ú melatí timam kir. Ew di sala 1925-é de ú jhi bo 2 salan bú seroké Daíreya Mu’arifé ya Sablaxé (Mihabadè) ú jhi bo péshdebirna xwendin ú perwerdeyé bi uslúbeka núh pir xebití.
Wí di sala 1927-é de dest jhi karé dewletí berda ú li gor fermana birayé xwe Qazí Elí ú Qazí Mun’imí ku ew li Sablaxé Qaziyén sher’í búne, dest bi karé Qezaweté li dorhéla Miyanduwawé kir ú li gundé Gwégjeliyé, li ser cemé Jexetú jíwar bú. Seyfulquzat jhi bilí karé qezaweté bi candin ú baxcékiriné ve mijhúl bú ú avedaniyeka taybetí li wí gundí cé kir.
Navbirí li Kurdistana Írané kesayetiyeka bi nav ú deng bú. Wí her di serdemé xortaniya xwe de dest bi nivísandina helbestén bi kurdí ú farisí kir. Yek jhi taybetmendiyén helbestén kurdí yén Seyfí (kurdiya navín – soraniya Mukrí?!) ew e ku, wí berevejhiya hemú shaírén péshiya xwe, zimaneké paraw ú xwerú, zimané jotkar ú gundiyén kurd bi kar aniye. Loma jhí ew di helbesta kurdí ya navín de wek mamosteyé shaírén Mukiryané té nasin. Zebihí, Hémin, Hejhar, Qiziljí, ev hemú li ser vé yeké hemfikr in.
Dibe ku helbesta “Zistaní 1312″ (1933 Zayíní) yek jhi shíirén herí héjha ú bi naverok yén Seyfulquzatí be. Ew di wé helbesté de, ku wí ew wek nameyeké jhi bo nas ú dosté xwe yé nézík “Ezíz Axa Ebbasí” nivisandibú, bi zimaneké sade ú rewan behsa zivistané ú shepirzebúna jhiyana gundiyén kurd dike ú té de jhi kurdan dixwaze ku ew bindest nemínin ú gerek e ew bixwínin, berxwe bidin ú li mafén xwe biwedí derbikevin.
Seyfulquzatí bi farsí, erebí ú tirkiya azerbayjaní jhí shíir nivísandine. Hinek jhi shíirén wí yén farisí di rojhanameya Azadistané ya tevgera shéx Muhemedé Xeyabaní de belavbúne. Her ci qas shíirén wí yén kurdí li devera Mukryané di nav xelkí de belav ú naskirí bún, lé ew bo jara yeké di forma capé de di capemeniya serdema Komeley Jhiyaní Kurd ( Jh. K. ) ú hem jhí ya di serdema Komara Kurdistané de belavbúne. Seyfulquzat di 7-é rébendana sala 1323-ya hetaví (27/1 1945) li gundé Gwégjeliyé cú ser dilovaniya xwe.
Xebatén wí yén capkirí:
1. Hesené Qazí di sala 1973-yé de di namílkeyeka bicúk de beshek jhi helbestén wí bi navé “Sersewze Baxí Arezú nízíke béte ber/ Mezray humédé tínúwe wextí shewawíye” li derveyí wilét weshand.
2- Lékolíner ú nivískaré kurd Ehmedé Qazí shíirén wí yén kurdí di sala 1982-yé di kitébeké de bi navé “Díwaní Seyfulquzat” li Tehrané cap kir, ku piraniyé shíirén wí, lé ne hemú, té de hatin belav kirin.
3- karé herí berfireh ev kitéba hané ye, ya ku mamoste Enweré Sultaní ú Hesené Qazí li ber destnivísén Seyfí bi xwe ú cend keshkolén ku li ber helbestén wí hatine nivísandin amade kirí. Wan dil heye ew di demé bét de helbestén Seyfí yén farisí jhí biweshínin.
Ev ya li jhér jhí shíireka diréjh ya Seyfulquzatí ya di vé kitébé de ye:
Ezíz! Arezút zorí bo hénam
firméskim súr bú, zerdí rúy lénam
dísan be awrí dúrít kewtme gír
dinyam lé sard bú, bú be zemherír
dinya hénd pir bú le befr ú síxwar
firméskí súrim be sipí déne xwar
ta nahúméd búm le hatiní zút
jergim búwe pol ú, henasem bizút
hewa be ahlim wek kéwan degirí
be terze ú befr ú baran ú hewrí
‘erzish le bo min héndí qurr péwa
beharí le gel zistan lé shéwa
giya ú golí mérgan bom sís ú zerd bún
bo shíní kéwan, kewan hemderd bún
darí méshe ú bax befir dayposhín
lék deléy mirdún, kifinyan poshín
shíní behar e, ‘asman her degirí
hewrísh nalle nall xoy depicrí
ba, le kéw ú desht xoll weser deka
giryaní kéwan behran pir deka
kewí kwéstanan le qaspe kewtin
béhosh bún yaxo, xewyan lé kewtin
círre ú ziríwey jurre ú coleke
nayé, neyanma hélane ú hélke
legleg le gil kewt nema teq teqí
sérúsh le sírre ú fítú ú ceq ceqí
pak peshímanin le bo germéné
boc dehatinewe? ‘emrú neméné!
qaz le shetawan qarrey lé birra
durrnay comawan zurrnay lé dirra
le dirzí ‘erzí hewérde daman
béhosh búnewe, sirr bún le serman
le serman, seryan kísell ú reqe
birde ber xoyan, bé teqe ú reqe
wishik bú dúpishk – ew kwérí narast
mishik kuní xoy be awat dexwast
boq – ke deyqrrand, le wéy kirdewe
kerísh zerríní le bír birdewe
mar papokey xward, xolí weser kird
twéjhí kone ú nwéy le ber xoy dekird
réwí kewllí xoy awejhú dekird
jhúshik arezuwí kewlí múy dekird
lall bim nabíyém le ciya ú le razan
zírrey helloyan, ciríkey bazan
le bin berdan man her sermazelle
le bax ú baxcan qel ú qishqelle
púshí daposhí, dalldey pak birrí
kerwéshkísh ríshey pak kird ú birrí
befrí bé we’de reshangí birrí
reshang ú sipí pakyan ser birrí
ser birra gashín pash manga bore
le batí “garan royí” gaborre
shín u sheporre le néw re’iyetí
be ba cú renj ú se’í ú zehmetí
shemal ú ziryan dayim sherryane
axawet shirrin, kirmanj qirryane
rojh heta shewé, gewre ú picúkyan
xézaní malé, gewre kic, búkyan
xeríkin le bax firízú derdénin
wek shewnimí gull areq derjhénin
areq le henyan beríz bijhmére
ké dí le ‘asman be rojh estére?
le dewrí seryan, desrokey hewrí
wek mangí carde, le néwan hewrí
kewte ser pílyan carekey nwéjhé
keshe hewrí kird le dewrey rojhé
zulfan le rúyan wek reshmar dexshan
shew bún, wek shewe be rojh dedrexshan
qed ú balayan wéney nemaman
ké dí nemaman bigrin shemaman!
desmalí milyan, pishténdí shilyan
cinar ú law law, cawí be kilyan
zulfan le ser shan, lék pirrjhan, rijhan
leshkirí cín ú jhapon ték cirjhan
be lerze decne firízú ciníné
giryane karyan jéy pékeníné
bo cinínewey juwan kellekey deken
polí kewan wan, ke cíney deken
pac u pémerre ú bél le ser shanda
wek fewjí hazir le jhér fermanda
hénde lawaze merr ú mallatyan
qurbaní nakré, nadré zekatyan
ga, le ber lerrí helnagré nírí
ne merr mastí ma, ne manga shírí
lok cemberí bú, mayin mishmishe
ga, gwérrepey girt, gamésh xishxishe
kell ú gaméshyan búne cekcekí
wushtiryan be ‘eyn bécúy leglekí
le ber bé hézí, le tirsí serma
pishténdyan bestùn, hemú jil kira
bizn ú merr rút bún wek súre saqe
yek danú dey kusht, yek bele baqe
zistaní ewsal diyare pénj mange
merr ú ka ú giya ú jo, birra le dange
naye fítúy shuwan le ser shewéné
mégelan céshtan le kwé denwéné?
kuwan shenge bérí le ciya ú kwéstanan
shillqey meshkeyan berí beyanan
qollyan hell deken deléy bilúre
síngyan derdexen, parcék le núre
derezí berokyan ke dén derbénin
rojh le ‘asmané bo ‘erzí dénin
zulfan labela deken bela da
rojh hewrí le ser rúy xoy we la da
déhatí lék dey cadr ú hobaní
dest nakewé ron bo cewre saní
wedest nakewé mast bo hewéní
doy hellgéryewe, ya bíkulléní
penír buwe íksír, shír awí heyat
her wek Eskender kewtíne zullmat
tewíle ú holl ú heywan hellweshan
xira ber merrí le dange ú hewshan
púsh ú allash ú wek wénjey nuxshan
kirmanj, dewlletí pirupatall bú
kocí dé be déy be mang ú sal bú
ewísh le des cú, cí dí koc meken!
kay serew nwé ken, jútí ca biken!
qímetí kaye wek karebaye
bote qútí roh wénjey sehraye
haslí ‘umrú – le zor ú kemí
datan be ka ú giya le néw ‘ejemí
baxan dabinén , daran binéjhin!
nejíb ú eslin, kon ú leméjhn
heyfe mílleté shesh hezar sal bé
nokerí mallan, rút ú rejal bé
nokerí mallan sherme le bo me!
kollan hellgirín be kome kome
cídí dujhmnan be xow xosh meken
búzú ú kepenik balla posh meken!
ta key le derkan kiz u billaw bín?
bé mezn ú gewre ser bé killaw bín
herkes arezúy mallaní hebé
wejaxí kwér bé, mindalí nebé!
ew bedbextiye le kurd rúy da bú
le ber nexwéndin kozyan sawa bú
wajibe xwéndin bo dinya ú díné
péxember fermúy bo cúní cíné
be gute ú shanaman míllet deménin
be mezn ú gewran shan deshekénin
derdí dil dekem kurt ú kirmanjí
“Hesen” kirmanje, cí le dílmanjí!
kay zerd ú rizíw be lírey súre
wénjey resh u shín péstí semúre
réy kakéshané wek kehkeshane
qetarí wushtir wek estérane
lall bim nabínim xél serew xuwaran
teqlle ú rimbazí ú hew hewí suwaran
kuwa “Pírot Axa” – serxélí Kurdan?
le “Qule Sen”- í ra bicé bo kwéstan
le kweye “Taxí” ew cadrí juwaní ?
típ típ míwaní ser sifre ú xuwaní
kuwané “Seyd Semed” – ew merdí reshíd?
bo “Mayin Bilax” bicé be temhíd
“Xesrew” ísh juwanega reshí mindar bú
xuwardiní firízú, gelay bin dar bú
degel “Xuncé” giyan shíniyan degéra
“Salih” ú ” Qadir” yan de ser degéra
kere bozíshyan le ser westaye
kullí giryanyan le ewkí daye
taze mallekaní to daxuda cilonin ?
ewanísh xeríkí firízú ú ka konin?
dilit teng nebé, tifaqit hebé
ewí toy newé, ya xuda qet nebé!
“‘Umer” ú “‘Usman”, “Búbekir”í nazdar
be naz gewre bin, haname cuwar yar
jéjhní qurbane, xom qurban dekem
jéjhne pírozey ‘Ezíz giyan dekem
taríx hezar ú sésed ú duwazde
Bístí Ferwerdín dad ú bédade
serkaní mallperra Kultúrname.com