Je’ferí Hesenpúr (jafar22@telia.com), 26/04/2008

Kurdistan: Cend Jíyawazí Síyasetí Démokrataney Ziman Legell Rébazí Beparézaney Tundutíjh‌

Kurte u Akam

Je’ferí Hesenpúr (jafar22@telia.com), 26/04/2008

Kurdistan: Cend Jíyawazí Síyasetí Démokrataney Ziman Legell Rébazí Beparézaney Tundutíjh‌

Kurte u Akam

1. Desteyek núser u lékollerewe le rojhí ( 2008.04.15)-da peyamékyan billawkirdúweteu dawayan le dewlletí Herém kirdúwe ke shéwezarí Kirmanjí Nawerrast bikréte zimaní fermí Kurd. Wek peyamnúsekan kutuyane ew ‌shéwezare he‌r eweye ke Mamoste Tofíq Wehbí rénúsí bo danawe؛ wata Soraní.
2. Bo‌ lé‌ hallíbún le bocúní peyaminúsekan debé bas‌bikré ke Kurd neteweyeke u netewekan zimaní neteweyí xoyan heye. Zimane neteweyíyekan le péshda nebúnu duway peydabúní nasyonalízm danrawin. Sazkirdiní zimaní neteweyí karékí síyasí u zimanewaníye. Ke wabú debé bizanín Kurd debé ci síyasetékí hebé.
3. Kurdistan komellgeyekí desmayedaríu kurd neteweyekí bédewllete. Le komellgey desmayedarí cuwar hézí gewrey komellayetí heye:démokrat, líbirall, radíkall u beparézekan. Ew destane he‌rkam tíorí, síyaset u aydíolojhíyay xoyan heye. Sebaret be zimaní neteweyísh ew hézane her kamyan tíoríu síyasetí xoyan heye.
4. Sitratéjhíyay héze ‌démokratekan be fermí nasandiní netewey Kurd le qanuní binerretí éran, Turkíya u Suríyaye (le ‘Iraq ta rradeyek héndék mafí Kurd be fermí nasirawe)؛ herweha rapirsí gishtí le Rojhhe‌llat(éran), Rojhawa(Suríya) u Serú(Turkíya) u Xuwarú (‘Iraq)-í Kurdistan bo serbexoyí u sazkirdiní dewllet ,perleman u leshkrí Kurdistan le Rojhhe‌llat, Rojhawa u Serúy Kurdistan (le Xuwarú dewllet, perleman u leshikrí herémí hen). Shéwey xebat shorshí jemawerí hémnaneye.
5. Be péyí lékollínewey kak Emír Hesenpúr, ke leser binerretí tíoríyekaní komellnasí ziman u nasyonalízm núsrawe, Kurd ta ésta dú díyaléktí neteweyí u standard kirdúwe: Kurdí Serú (Kirmanjí) u Kurdí Xuwarú (Soraní). Be péyí lékollíneweke Kurd zimanékí jút – standarde. Twéjhínewekey kak Emír wesfí ye wata ew jorey Kurdí le waqi’da u le taríxí sedsalley rabirdúda geshey kirdúwe be éme níshan deda. Bocúní peyamnúsekan hukmíye wata ew jorey boxoyan péyan bashe zimaní Kurdí debínin. Ewan deyanewé Soraní bikene zimaní fermí hikumetí Herém. Ew ‌bocúne nasyonalístaney beparézí tundutíjhe. Itir‌ bocúneke he‌r qise níye u pemyamnúsekan deyanewé le dezigay dewllet bo hénanedí kelk wergirn.
6. Peyamnúsekan axéweraní Kirmanjíyan wek pile dú danawe u le serewerra birryaryan dawe. Ew bocúne eger bibéte qanún késhe u sherr le naw axéweraní Kirmanjí u Soraní saz deka.
7. Bo rún‌kirdnewey jíyawazí rébazekan leser ziman debé júllaneweyekí démokratane sazkré le beramber ew júllanewe beparézane ke peyamnúsan werréyan xistúwe.
8. Kak Hesen Qazí yekékí díke lew kesaneye ke bo démokratane kirdiní síyasetí ziman le Kurdistan hewil deda u rexney le peyamnúsekan girtúweu núsíwye:”‌béguman ne xellkí herémí Badínan, ne nawcey Hewraman u ne axéweraní shéwazí Kurdíy Xuwarú le néwerokí ew‌ peyame razí nabin…”
9. Pém waye léreda debé cend layení díkey pirrojhey démokrataneke rún‌kirétewe u basí zimane fermíyekaní Kurdistan bikré.
10. Péshiníyar: Xuwarúy Kurdistan (‘Iraq), dú bas heye:
    a) zimane nakurdíyekan wek Turkmaní u Suryaníu… Ke birryardan hasaneu fermí kirdinyan.
    b) Axéweraní díyalékté Kurdíyekan: fermí kirdiní Soraní u Kirmanjí(Badíní). Fermí‌ kirdiní Hewramí.
    c) Lew shwénaney zorbey axéweraní Hewramí u Badíníu Soraní dejhín ew zimanane fermí bin. Zimaní hawbeshísh bibéte Inglízí. Wata duway zimane neteweyíyekanu bo péwendí néwan axéweraní Soraní u. Le Inglízí kelk wergíré.
    d) Dewlletu perleman u… zimaní resmíyan péwíste bo karubarí xoyan ke debé Soraníu Kirmanjí‌ bé. Bellgenamekan u birryarekanu… Debé bikrén be Inglízí bo ewey axéweraní Hewramí u… Léyan agadar bibnewe.
    e) Zimaní fermí péwendí dewlletí herém legell baqí shwénekaní ‘éraqu dinya bibéte Inglízí.
11. Péshníyar:síyasetí démokrataney ziman le beshekaní díke:
    a) lerrojhhe‌llatí Kurdistan( éran), zimaní dewlletí Kurd, Soraní u Kirmanjí bé. Zimaní péwendí Inglízí. Legell baqí éran Inglízí. Zimane fermíyekaní díke He‌wramíu Azerí.
    b) le Serúy Kurdistan (Turkíya): zimaní dewlletí Kurd: Kirmanjí u Soraní bé. Zimaní Dimilí lew shwénaney axéwerekaní dejhín fermí bikré. Zimaní péwendí Inglízí. Legell baqí Turkíya: Inglízí.
    c) Rojhaway Kurdistan (Suríye): zimaní dewllet: Kirmanjíu Soraní bé. Zimaní péwendí Inglízí. Legell baqí Suríye, Inglízí.
12. Farsí le éran, Turkí le Turkíya u ‘Arewí le ‘Iraq u Suríya bo maweyek wek zimaní péwendí katí dewlletu,perlemaní ‌Kurdistan cawyan lékiré tawekú Inglízí jéy ew sé zimane degrétewe. Be taybet ewey ke Turkíya xeríke bibéte endamí Yekíyetí Ewrupa u péwendí Emeríkau Ewrupayíyekan legell ‘Iraq zore, giréngí zimaní Inglízíman zíyatir bo rún‌dekatewe.

Péshekí

Min le cend wutarí serbexoda rexnekaní xom le bocúní peyamnúsekan billaw dekemewe. ‌basekanim seretayí debinu bo werréxistiní qisewbas.

bo xwéndinewey peyamí peyamnúsekan birwane em sercawe le mallperrí Helwist.

Kak Emír Hesenpúr u kak Hesen ‌Qazí rexney xoyan le bocúní “kurdí: zimaní yek‌standard” billawkirdúwetewe.
bo bocúní kak Emír birrwane em sercawe le mallperrí Ruwange.

bo bocúní kak Hesen Qazí birrwane em sercawe le mallperrí Ruwange.

Zimaní Neteweyí yan Standard Cíye?

a) zimaní standard yan neteweyí basékí síyasí u zimanewaníye. Ew ‌ceshne zimane lepéshda nebúwe u duway pe‌ydabúní netewe u nasyonalízm le wullate rrojhawayíyekan, zimaní neteweyísh peyda búwe.
b) Zor be kurtí le rruwangey komelnasí zimanewe dekré zimanekan dabesh keyn be serdemí pésh‌standardu u serde‌mí standard yan zimaní neteweyí. Le serdemí pésh standard, zortir mindallí kurrí mela yan qeshe u kurre axa u dewllemendekaní‌ díke detuwanin bicne hujre u zimaní núsín fér bin u kelkí lé‌wergirn. Leserdemí yekemda jemawer destyan narruwa mindallí xoyan binérne férgey díní. Bellam katék komellge wurdewurde degorrdiré u cínékí taybet be nawí desmayedar peyda debé u desmayedarekan bazarrí xoyan debé, kem kem netewekan saz debin, leserdemékí wada ke dewllet u perleman u leshikrí neteweyí peyda debé u jemawer déne gorrepaní jhíyaní síyasíu komellayetí u dewrékí gewreyan debé, ítir zimanísh dewrí degorré. Cíní desmayedar bo yekgirtúkirdiní wullat u berréwebirdiní péwístí be zimanéke wata zimanék ke he‌mú sharumendan léy hallí binu le núsín u qisekirdin bekarí bénin.
c) Be kurtí zimaní neteweyí amrazéke ke komellgey yekgirtúy desmayedarí-, wata netewe, péwístí péye bo péwendí komelayetí, síyasí u kultúrí u abúrí sharumendekan legell yekitr we asan‌kirdinewey jhíyaní wan.
Kurd netewey bédewllet u zimane ‌neteweyíyekey

1. Komellgey Kurdewarí le sallekaní duwayí Sedey Nozdey ‘Isayí‌ ra berew allugor cúwe u kem‌kem le sístemí ‘eshíretí u derebegayetí ‌ra berew sístemí desmayedarí.
2. Sedey Bístem sed‌ey sazbúní netewey Fars, Turk , ‘Ereb u Kurd‌ bú. sé netewekey hewell dewlletí neteweyí xoyan sazkird bellam Kurd lelayen ew ‌sé dewlletewe serkut‌kira u bú be netewey bé‌dewllet.
3. Kurdistan wek hemú wullatékí desmayedarí u Kurd wek hemú neteweyek, le cuwar hézí gewrey abúrí,síyasí, komellayetí u kultúrí pék hatúwe wata démokrat, líbirall, beparéz u radíkall. Ew hízegewrane sitratíjhíyay xoyan heye bo se‌rbexoyí Kurdistan.
4. Be péy modélí Haugen (Hawgin) ziman le cuwar pile da standard debé:
   a) hellbijhardiní díyalekték,
   b) dananí rénús u réziman bo ew
   c) bekarhénaní le gorrepane jíyawazekaní zanistí u kultúrí ,
   d) ewey ke desteyek ew zimane qebull‌ kenu bekarbénin. Xwéndeware kurdekan ta ésta dú díyalektíyan wek zimaní neteweyí hellbijhardúwe: Kurdí Serú (Kirmanjí) u Kurdí Xuwarú (Soraní)u standardyan kirdúwe.

Sebaret be Dimilí bírurray jíyawaz heye u héndík xwéndewar wek Kurdí dadenén we héndék wek zimanékí serbexo.

Bo xiwéndinewey witarekaní tir birrwane mallperrí Helwist.

–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~
Tébíní: em núsirawey Dr. Je’fer Hesenpúr le layen wébnúsi  Ruwangewe le elfubéy ‘Erebíwe hénrawete ser elfúbéy péshníyar kirawí  KAL