Peyama komellék nivískar ú edíb ú akadímístén Kurd

Biréz Seroké Heréma Kurdistané
Birézan Serok u Endamanén Parlemana Kurdistané
Birézan Serok u Endamanén Enjúmena Wezíranén Heréma Kurdistané
Birézan Wezírén Perwerde, Xwéndina Ba‌llaw Roshnbírí yé
Birézan Endamén Mekteba Siyasí ya YNK, PDK., Yekgirtuwí Islamí u partíyén Kurdistaní

Peyama komellék nivískar ú edíb ú akadímístén Kurd

Babet / stander kirina Zimané Kurdí

Niho, li gor hemí píverén dírokí ú rewshenbírí ú demografí, zaravaya kurmanjiya naverast búye zimané rewshenbírí ú perwerdeyí li hersé wílayetén mezin yén heréma Kurdistané (Hewlér, Kerkúk ú Silémaniyé), Jhi bilí wé ew búye zimané hevpeyivína siyasí ú jivakí di navbera paytextí ú hemí herémé de, devera Behdínan ú wílayeta Dihoké jhí di nav de.

Zaravaya kurmanjiya naverast édí ne zaravayeka lokal ú millí ye, belku ew zimané bi hezaran kitéb ú bi sedan rojhnameyan e ú wé bazareké mezin yé kitéb ú xwendiné li Kurdistané durist kiriye ú li ber e bibe zimané fikir ú hizirkiriné di waré felsefe ú zanistén siyasí ú jivakí de ú bi hezaran termén zanistí ú miroví jhé cébúne. Kurmanjiya naverast her weha bi hikmé waqié dírokí, jografí, siyasí ú rewshenbírí búye xeleka peywendiyé di navbera kurmanjiya jhorín ú kurmanjiya jhérín bi hemú devokén wan yén jida ve.

Li gel bizava rejhíma beré ya Bexdayé bo parcekirina kurdan bi réya parcekirina zimané wan, herweha li gel karkiriné li ser eyní gotara shovení jhi aliyé hinek nifishperésén ereb ú turk ve, ku bi dítina wan kurdan pécébúna yekkirina íradeya siyasí ú standardkirina zimané xwe níne, heta niha íradeya kurdan, pégiriya xwe bi zaravaya zimané xwe parastiye ú selmandiye.

Helbet, me hemiyan di ví warí de, bi rewshenbír ú siyasí ú perwerdekaran ve, berpirsiyariya mezin li ser milén me ye, lé berpirsiyariya dírokí li ser milén siyasí ú saziyén serwerí yén bilind yén herémé ye (wekí serokatiya herémé, parlamento ú jivata wezíran), ku pédiví ye ew di asta hesasiyeta vé qonaxé de bin ú ew hikmé defaktoyé bo biryareka siyasí terjume bikin. Cimkí dírok jhi me re dibéjhe biryarén carenússaz péwístí bi siyasetmedarén dúrbín ú xudan hesteka dírokí ú níshtímaní heye.

Bi fermí naskirina zaravaya ku niha kar pé tét kirin wé manayé nade ku qímet bi zaravayén din, bi taybetí kurmanjiya jhorín, hewramaní ú lurí ú hwd. nahét dan. Lé belé berúvajhí vé divét hevdem li gel vé beshén uníversíteyé ú enstítuya níshtímaní yén taybet bo lékolínén térbar yén hemí zaravayén kurdí bihén damezrandin, bi mebesta dewlemendkirin ú píkkirina wé zaravaya ku em héví dikin di vé qonaxé de bi fermí bét nas kirin. Cimkí ne weha ye ku zimané niha karpékirí zimaneké idial ú bé kémasí be ú péwístí bi dewlemendkirin ú péshdebiriné nebe, belkí mebesta me ew e ku ew jhi aliyé gramer ú rénivís ú bikaranína gishtí ve bihét naskirin, heke divét ew jhi aliyé peyivsazí ú termsaziyé ve zimaneké li ber hemí zaravayan vekirí be.

Zanisté zimannasiyé jhí jhi me re dibéjhe ziman giyandareké dírokí ye ú ew rojh li dú rojhé ú sal li pey salé péshve dice, hindí hejhmara hevwateyan (synonyms) di zimaní de pirtir bin manaya dewlendiya wí zimaní, neko parcebún ú jhékvebúna wí dide. Zimané kurdí jhí péwístí bi hemí zaravayén xwe heye ú híc yek jhi wan lé zéde níne.

Ew zimané ko mebesta me jhé ye ku bi fermí bihét nasín eyní wí zimaní ye yé ku xudé jhé razí (Tewfíq Wehbí Begé) rénivís jhé re daní, zimané hikúmeta kurdí ya yeké, hikúmeta shéx Mehmúd ú komara Mehabadé ye, pashí di sala 1959-é di konferasna gishtí ya mamosteyan de li Sheqlaweyé tekíd li ser bi fermí naskirina wí hatibú kirin, pisht re seroké xudéjhérazí Barzaniyé yeké ú Partiya Demokrat ya Kurdistané pishtí peymana adara 1970-é pishtgiriya wé péngavé kirí, bi taybetí di waré perwerdeyé de. Jhi ber hindé, gaveka níshtímaní ú carenússaz e ku desthilata kurdí wé péshíniya dírokí ú kulturí ú siyasí bi fermí sax bike ve ú bike biryareka siyasí.

Híc desthilateka siyasí, her cend xudan héz ú shiyan be, nikare bi zoriyé zimanekí cé bike yan bi zoriyé zimanekí jhi nav bibe, belkí dikare wí zimané ko hikmé waqií durist kirí, bi fermí binase ú pésh de bibe. Pashí dé ziman xwe bi xwe, bi awayeké xweristí, bi peyiv ú frazén zaravayén din dewlemendtir bibe. Jhi bo wé mebesté jarna desthilata siyasí wejé jhi jhéderén píroz ú kitébén olí dibíne, wekí di standardkirina herdú zimanén erebí ú ibrí de, bi pishtgirédané bi Qurané ú zimané Tewraté wej jhé hat dítin. Detshilata siyasí jarna jhí wejé jhi jhéderén kulturí dibíne, wekí di standardkirina herdu zimanén farisí ú turkí de wej jhé hat dítin, wexté bi fermí biryar li ser zimané edebí yé heyí yén bajharén mezin yén wekí Shíraz ú Tehran ú Stenbulé hat dan. Yan jhí li Fransaya zimané edebí yé Parísé, li Ítalyayé zimané kulturí yé Florénsé ú li Cíné zaravaya beyjíní kirin bingehén zimané standard ú jhi aliyé siyasí ve bi fermí hatin naskirin.

Di waré standardkirina zimané kurdí de, em wekí desteyeka nivískar ú edíb ú ekademík ú rojhnamevanan, dbínin ku ya bashtir ew e ku desthilata siyasí li heréma Kurdistané wejé jhi tejrubeya duyé bibíne, bi manaya libercavgirtina jhéderén kulturí li hersé wílayetén mezin yén heréma Kurdistané jhi koma car wílayetan, libercavgirtina wé ktébxaneya mezin ku jhi serdemé mírgeha Baban ve shakarén edebí ú kulturí ú rojhnamevaní ú wergerkí yén jor bi jor jhé cé dibin. Heta niha jhí, di serdemé paytexbúna Hewléré de jhí, di dewlemendbún ú mezinbún ú geshbúné de ye.

Ashkere ye ku di rewsha me ya neteweyí de yek jhi egerén parceparcebúna neteweyí, yek jhi lawaziyén gotar ú binyaté nasyonalízma kurdí, nebúna zimaneké standard e ku bibe zimanhalé remzí yé kiyané kurdí, cunkí kiyané neteweyí bi tené bi sazí ú balafirgeh ú leshkeran durist nabe ú nahét parastin, belkí ew bi xwendingeh ú capxane ú zimané hevbesh cé dibe. Ya ku miroví jhi giyandareké sade dike endameké pégiré neteweyé wí, ew xeyal ú péwístíbúna sembolík e ku di nav zimaní de durist dibe.

Lewma em péshniyar dikin:

Yek: Bi qanúneké biryar bihét dan bi fermí naskirina zaravaya kurmanjiya naverast, wekí keviré binyatí bo zimané standardé xwendin ú danústandina di navbera saziyén hikúmí de. Hevdem, li gor eyní biryaré, dikare bihét kirin ku xwendinkar pébend bin ku ew di programí (zimané kurdí) de hemí zaravayén din yén zimané xwe timam nas bikin, jhi bo réxweshkiriné li ber jhék nézíkkirina zaravayén din.

Du: Bi yasayeka pévek biryar bihét dan li ser damezrandina enstítuyeka neteweyí (yan jhí zaníngeh ú saziyén zansití pé bihén teklíf kirin) bo lékolínliserkirin ú saxkirin ú ershífkirina hemí zaravayén zimané kurdí ú péshkéshkirina péshniyarén berdewam, jhi bo píkkirina zimané fermí bi peyiv ú fraz ú termén zaravayén din.

Em hévídar in hún di dilsoziya me bigehin ú vé xemé bi qímet werbigirin.

Digel réz ú silavén me / 2008-04-15

1. Aram Kakey Felah

2. Aram Refet

3. Aréz Simko Husén

4. Azar Berzinjí

5. Azad Subhí

6. Asos Herdí

7. Ehmed Píre

8. Dr. Elbért Ísa.

9. Dr. Enwer Qadir Jaf

10. Enwerí Reshíd Ewla

11. Bextiyar Elí

12. Bextiyar Kerím

13. Taban Kemal Elí

14. Taríq Fatih

15. Jemal Ebdul

16. Coman Herdí

17. Husén Arif

18. Daray Mehamí

19. Dana Reúf

20. Dilshad Heme

21. Raber Fayeq

22. Dr. Refíq Sabir

23. Reúf Bégerd

24. Rébwar Séweylí

25. Rébín Ehmed Herdí

26. Dr. Rénwar Rébín (D. Pishtíwan Ebdulla)

27. Serbest Resúl

28. Selah Ehmed

29. Dr. Shaho Seíd

30. Shiwan Ehmed

31. Shérzad Hesen

32. Shérko Békes

33. Shérko Kirmanj

34. Ebid Arif

35. Eta Mihemed

36. Ednan Osman

37. Dr. Ferídun Ebdul Beriznjí

38. Fetah Zaxoyí

39. Dr. Fud Heme Xurshíd

40. Karwan Kake Súr

41. Kamyar Sabír (Xetab Sabír)

42. Dr. Kemal Mírawdelí

43. Goran Ebdula

44. Mihemed Heme Baqí

45. Mihemed Qadir Yuni

46. Dr. Mihemed Kemal

47. Dr. Mihemed Reúf Seíd

48. Meríwan Wirya Qaní

49. Newzad Ehmed Eswed

50. Hendirén

51. Helkewt Ebdula

52. Dr. Hogir Mehmúd Ferej

53. Híwa Qadir

–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~
Cavkaní: Rojhnamey Hawillatí , hejhimara 415, Yekshem 20/04/2008

admin

Comments are closed.