Kurdí wek zimanékí jút-standard

Zanistgay Toronto, Kanada, (23/4/2008)

Kurdí wek zimanékí jút-standard:
Tébíní sebaret be gellalley daxwazíname bo resmí kirdiní "kirmanjí xwarú"

Daxwazínameyek gellalle kirawe bo ewey dawa le hukúmetí herém bika ke "kirmanjí xwarú" (soraní) wek zimaní standardí kurdí be resmiyet binasré. Le ew daxwazíname da, dawakirawe:

Prof. Amir Hassanpour,

Zanistgay Toronto, Kanada, (23/4/2008)

Kurdí wek zimanékí jút-standard:
Tébíní sebaret be gellalley daxwazíname bo resmí kirdiní "kirmanjí xwarú"

Daxwazínameyek gellalle kirawe bo ewey dawa le hukúmetí herém bika ke "kirmanjí xwarú" (soraní) wek zimaní standardí kurdí be resmiyet binasré. Le ew daxwazíname da, dawakirawe:

Yekem: be yasayek biryar bidré le ser befermí nasíní shéwezarí kirmanjí xwarú wek binaxey zimaní standerdí kurdí, le herémí Kurdistaní Iraq da.

Duwem: be yasayekí hawpéc (murifq) biryar bidré le ser damezrandiní ínstítítutéki neteweyí le Kurdistan da, bo lékollínewe u saxkirdinewe u arshífkirdiní hemú shéwezarekaní zimaní kurdí u péshkeshkirdiní péshniyar u lékollínewey berdewam bo mutúrbekirdiní zimaní fermí be wishe u freyíz u zarawey hemú shéwezarekaní tir.

Ew daxwaziye deyewé yekék le sé lehjey edebiyekaní kurdí, exey ke nawí "soraní", "kurdí nawerrast" yan "kirmanjí xwarú"í léndrawe, be zebrí qanún u deselatí dewletí, bikirét be zimaní resmí u standardí kurdí. Dewrí lehjekaní tirísh (kirmanjí jhúrú, hewramí….) ewe bé ke xizmet biken be dewllemend kirdiní ew zimane standarde.
Ew daxwaziye, eger be péwane zanstiyekaní ziman hellíbsengénín, be hele cuwe u le barí siyasi yewe túshí helleyekí gewretir buwe. Zor be kurtí:

Zimaní kurdí, wek zimaní Herrmení, Albaní u Norwéjhí, zimanékí jút-standard e: dú standardí heye , Kirmanjí u Soraní (min lére u pash, le ber hasankirdinewey núsín ew dú nawe dekardénim). Legell ewesh da Hewramí edebíyatékí koní heye, wek dú lehjekey tir prosey standardbúní dest pé nekirduwe; lehjey Dimlí yan Zazaysh bo núsín zor kem dekarhéndrawe.
Zorbey gelí kurd be kirmanjí qise deken: tewawí kurdí Súriye, tewawí kurdí Hermenistan, zorbey kurdí Turkiye, beshék le kurdí Íran u Iraq kirmanjíziman in. Soraní teniya le Kurdistaní Iraq u Íran, ew ísh teniya le nawcekaní nawerast qisey pé dekiré.
Le ruwangey zimannasí yewe, híc lehjeyék le lehjékí tir bashtir niye. Her lehjeyék detuwané bibéte zimaní standard. Standardbún péwendí be barúdoxí xeyrí-zimaní (wate abúrí, komelayetí, siyasí…) heye. Núsín u edebiyat le pésh da be Hewramí u Kirmanjí destípékird. Soraní zor direngtir, nizíkey sé sede duwaye, bo núsín dekarhat, belam le barúdoxí duway sherí Jíhaní Yekem hellí bo rexsa ke standard bikiré.
Pirojhey standardbúní zimaní Kurdí, le ber dabeshkiraní Kurdistan le naw cend dewllet da u be hoy siyasetí zimankujhí, be shíweyékí asayí we rénekewt u diréjhey nebú. Ew piroseye katék destí pé kird ke gelí Kurd le néwan Íran u Usmaní da dabesh búbú u beshékí kem ísh le Rúsiye bún. Standardkirdin le sereta we xorskí bú, wate be bé bernameyekí le pésh da gelalekiraw u be bé tíorí u zanstí zimannasí. Ew projheye be billawbúnewey rojhnamey Kurdistan le 1898 destípékird, katékí deselatí dewletí kurd le arada nebú. Kurdistan zortir be Kirmanjí bú le ber ewey billawkerewekey, Bedirxaniyekan kirmanjíziman bún. Rojhnamegerí duway 1908 hem be Kirmanjí bú u hem be Soraní bellam Kirmanjí zal bú le ber ewey xwéndewar u roshnbír u xwénerewe zortir kirmanjíziman bún.
Duway Sherí Jíhaní Yekem, beshí Usmaníy Kurdistan, ke beshí here gewre bú, dísan dabesh kira u ew dabeshiye péwendí néwan lehjekaní gorí. Be rúxaní dewletí Usmaní (1923-1918) u damezraní komarí Turkiye (1923) be taybetí duway 1925, Kirmanjí be shéweyékí dirindane serkut kira. Le Súriye’sh, ke Feranse daymezrand (1946-1918), rége nedira Kirmanjí le xwéndin da de kar bé u rojhnamegerísh tenya le 1932 heta 1935 u le sallaní Sherí Jíhaní Duwem "azad" bú. Duway Sherí Jíhaní Yekem (1918-1914), tenya le Iraq (le jhér deselatí Inglstanda) u Yekétí Sovyit (1921 bew lawe) zimaní Kurdí le xwéndin u núsín u capemení u radío dekarhat u projhey standardkirdin hate goré.
Le Iraqé, standardkirdin bé bername bú, wate rojhnamenús u núser u billawkerewey kitéb u wergérekan bocúní jiyawazi yan hebú, belam le ew bé bernameyiye’sh da, yekdengí bedí dekira (bo wéne le wishe ronan, petí kirdin, gorín yan cakkirdiní elfubé). Pirojhey standardkirdiní zimaní kurdí be Soraní, ewísh le ser bincíney bin-lehjey Silémaní, beréwe decú nek le ber ewey ew bin-le hjeye le ewaní tir bashtir bú, bellkú le ber ewey sharí Silémaní nawendí bizútinewey neteweyí bú, xwéndewar u roshinbírí zortir bú u nawcey Badínan zortir ‘eshíreyí bú u sharí gewrey nebú.
Tenya le Yekétí Sovyit, bo standardkirdiní zimaní Kurdí rébaz u bername diyarí kira ( Kongrey 1934 í Eríwan), bellam Kurdí Sovyit be jhimare zor kem bún, u le Qefqaz u Asiyay nawendí billaw bibúnewe, u le 1937 heta duway Sherí Jíhaní Duwem serkut kiran, u dewlletaní nawce régeyan ne de da péwendí le néwan ewan u parcekaní tirí Kurdistan hebé. Le ew barúdoxe da, bin-lehjey Silémaní le Kurdistaní Iraq pirosey standardbúní berdewam bú, ta radeyekísh le Kurdistaní Írané da, serbaqí ewey zimaní Kurdí le Íran serkut dekira, hézí pé dedira (be taybet be diréjhayí temení kurtí komarí Kurdistan).
Daxwazíname dawa deka Soraní "le herémí Kurdistaní Iraq da" be resmiyet binasré. Bellam eger shitékí wa bikiré (juwé kirdine we yan dabiraní lehjekan , letukuttir kirdiní prosey standard bún u sepandiní werkutey le naw sinúrí dewletékda) dísan bernameyékí wa ser nakewé u ziyanékí siyasí zorí debé.
Eger le rabirdú da Soraní le Iraq u Kirmanjí le Sovyit deyantuwaní, bé xo hellqutandin le yektir standard bin, éste ew péwendíyane gorawin, perjhíní sinúrekan nizimtir bún, parcekan tíkelawtir bún, téknolojhíy rageyandin (televízíoní satelayt, íntirnét, telefon…) sinúrekaní shéwanduwe. Qursayí lehjekan ísh wek jaran nemawe, her boye hewel televízíoní satalayt Kirmanjízimanekan dayanmezrand u zortir be Kirmanjí bú ta Soraní. Kirmanjí zimanekan le Turkiye, be xebatí xoyan, mafí billawkirdinewe be zimaní xoyan estanduwe u dewlletí Turkiye yan wa lékirduwe ke bew zuwane radío o televízíoní satalayt be Kirmanjí dest pé bika. Le Kurdistaní Iraq ísh, Badínan cítir melbendí ‘eshíret u wirdesharan niye.
Duway wellacúní desellatí rijhímí Be’s le ser beshék le Kurdistan le 1991 , kirmanjí zimanekan le kuce u kollanan u le dukan u ídarekan da be núsín u be axawtin Kirmanjí yan dekarhéna u Soraní zimanekan ísh wek jaran dekarhénaní lehjey xoyan diréjhepéda. Diyar e Soraní héshta deselatí zortir e ewe’sh le ber péwendíy naberaberí néwan dú lehjeke ye le Kurdistaní Iraq da nek le ber ewey Soraní le Kirmanjí péshkewtútir e, yan Soraní standard buwe u Kirmanjí nebuwe. Rast e ke capemení zortir be Soraní buwe bellam híc babeték niye ke bikiré be Soraní basí bikiré u be Kirmanjí nekiré. Resmíkirdiní lehjeyék deselat de da be lehjeke u be ewaney be ew lehjeye qise deken u le heman kat da axéweraní lehjekaní tir le ew deselate bébesh deka. Eweysh késheke deka be keshey maf u démokrasí.
Kurdí zimanékí jút-standard e, u eger qerar bé bikiréte taqe-standard, be bé zebruzengí dewletí ser nagiré u ew zebiruzenge’sh be amanjí xoy naga u nakokí qúltir u beríntir deka. Eger mebestí daxwazíname ewe ye ke netewe yek bigiré u jiyawazí dú lehjeke nebéte sercawey lékhelbiraniyan, resmíkirdiní Soraní prosey jiyabúnewe xératir deka. Eger mebest ewe ye netewey Kurd wek Sirb u Kirowat yan Cék u Silowak lékhelnebirin, resmí kirdiní Soraní bernameyékí wa wedí déné.
Jiyawazí ziman u lehje wek nuqsan u duwakewtuyí u léqewman cawí lékirawe, belam dekiré wek dewlemendí u juwaní u helkewtuwí dabindré. Ew bocúnanesh le buwarí dú jíhanbíní u dú ídeolojhí u dú siyasetí lék jiyawaz seriyan helénawe. Késhey maf u démokirasí le naxí ew nakokiye da malí kirduwe.