Hellawardin ú perawéz kirdiní shéwazekaní Kurdí

Hesen Qazí (Rúwange, 21/04/2008)

Jébejékirdiní "peyamí komelék núser ú edíb ú ekadímístí kurd bo "standerayzkirdiní zimaní kurdíy [kurdí]" be manay helawardin ú perawéz kirdiní shéwazekaní kurdí ye.
Hesen Qazi

Le rojhnamey Hawillatí da (jhimare 415, yekshemme 20/4/ 2008 ) bangewazék be ímzay 53 " núser, edíb ú akadémístí kurd" ruwew serokí herémí Kurdistan, serok ú endamaní Parlamaní Kurdistan, serok ú enjumení wezíraní Kurdistan, wezírí perwerdey xwéndiní balla ú roshinbíríy [roshnbírí] endamaní mektebí siyasíy YNK, PDK ú Yekgirtuwí Islamí ú hízbe kurdistaniyekan" billaw kirawetewe ú be kurtí ú be kurdí dawa le ew destellatane deken be dem bangewazekeyan ewe bicin bo "be fermí nasíní kurdíy nawerrast" be bé ewey be rúní diyarí biken mebestí yan kame shéwazí Kurdí ye cunkú denúsin: "ew zimaney ke mebest man e be fermí binasré heman ew zimane ye ke zanay Xuwa lé xoshbú Tofíq Wehbí beg rénúsí bo danawe, zimaní yekemín hukúmetí Kurdí, hukúmetekey shéx Mehmúd ú Komarí Mehabad bú, pashan ‌ le sallí 1949 le konferansí gishtí mamostayan le Sheqllawe jext le ser be fermí nasíní kirawetewe".

Wajhokaraní em peyame ke héndékiyan xizmetí gewre yan be rúnakbírí kurdí be gishtí kirduwe ú ew xizmete yan sinúrí ew shéwazey péyí deduwén tédeperéné, be pall pishtí hukmí méjhuwí ke selmandiní jégey gengeshe ú lédwane wístuwiyane pasawék bo selmandiní peyameke yan bihéninewe. Xiwéndineweyekí babetiyane ú be dúr le demargirjhí capemeniyekaní serdemí shéx Mehmúd ú serdemay destelatí Komarí Kurdistan le Mihabad derí dexa, le gell ewesh da tégeyshtiní dúlayene le ara da ye, bellam be péy péwerekaní zimannasí jiyawaziyekí zorísh le néwani yan da bedí dekiré. Le buwarí sémantík ú watasazí da yekiyan le jhér tawí ‘Erebí, Tirkí ú Farsí ú ewítiri yan le jhér kardanewí Farsí da buwe.

Wajhokaran hercendí wístuwiyane axéweran ú dekarhéneraní shéwazekaní Kurdí tir neyawrújhénin bellam be zanayí yan narrastewxo bocúneke yan zemíney dabiranékí díke le néw komellaní Kurdí duwé da pék dehéné.

Ewey ke jéyí serinj e dekarkiraní ew dawxwaze le buwarí kirdeyí da tewaw be pécewaney réz girtin le fire ceshní ú jorajorí ye (ú le ére da fire ceshní zimaní) ke beshékí zorí ew núserane le núsín ú hellwéstekaniyan da derí debirin.

De rastí da le em qonaxey henúkeyí Kurdistaní Iraq da ewey debé pésh bixiré ú pilaní bo dabindré daní derfet ú deretaní yeksan e be hemú shéwezarekaní ke le ew beshey jugrafiyayí Kurdistan da dekar dekirdirén. Be " fermí nasíní" shéwazék le ziman bimanewé ú nenhewé debéte hoy hellawardin ú de perawéz awétiní ewaní dí ú axéweran ú bekarhéneraní shéwazekaní díke be heq wek "xushk ú biray cikole" hest be xoyan deken.

Núseraní peyam le birí peyamékí gishtí ewto heq wabú pilanékí zimaní konkrét ú bé péc ú pena ke be péyí fire ceshní zimaní komellgey Kurdistaní Iraq daréjhrabé péshkéshí destellatí siyasí ú daréjheraní buwarí xwéndin ú perwerde biken.

Béguman ne xellkí herémí Badínan, ne nawcey Hewraman ú ne axéweraní shéwazí kurdí xwarú le néwerokí ew peyame razí nabin, le serubendék da ke zor pirs ú babetí giríngtir pédawístíyan be sirinjí yek da be duy destelatí siyasí heye dawayekí ewto jige le tízdaní kefukulí bestiranewey nawceyí ú xojéyí cítirí lé shín nabé, híwadar im wajhokaran be bocúní xo yan da bicinewe ú bangewazí rézlénan le fire ceshní zimaní biden nek dasepandiní tak ceshní.

Sercawe; mallperrí RUWANGE 21/04/2008