Kurdí wekí zimaneké jot-standard

Zaníngeha Toronto, Kanada, (23/4/2008)

Daxwaznameyek hatiye amade kirin jhi bo ku daxwazé jhi hikúmeta herémé bike ku "Kurmanjiya jhérín (soraní)" wekí zimané standard yé kurdí bi resmí bihét nas kirin. Di wé daxwaznameyé de hatiye xwestin ku:

Yek: Bi qanúneké biryar bihét dan li ser bi fermí naskirina zaravaya kurmanjiya jhérín wekí bingeha zimané kurdí yé standard di heréma Kurdistana Íraqé de.

Du: Bi qanúneka pévek biryar bihét dan li ser damezrandina enstítuyeka neteweyí li Kurdistané, jhi bo lékolínkirin ú saxkirin ú ershífkirina hemí zaravayén zimané kurdí ú péshkéshkirina péshniyar ú lékolínén berdewam bo píkkirina zimané fermí bi peyiv ú fraz ú termén hemí zaravayén din.

Wé daxwazé divét ku yek jhi sé diyalektén edebí yén kurdí, ew ya ku bi soraní, kurdiya naverast yan Kurmanjiya jhérín hatiye bi nav kirin, bi héza qanúné ú desthilata dewleté bihét kirin bi zimané resmí ú standard yé kurdí. Dewré diyalektén din jhí (kurmanjiya jhorín, hewramí…. ) ew be ku xizmeta dewlemendkirina wí zimané standard bikin. Eger em wé daxwazé li gor pévanén zanistí bihilsengínin, wé shashí kiriye ú di waré siyasí de rastí shashiyeka mezintir búye. Gelek bi kurtí:

1. Zimané kurdí wekí zimané ermení, albaní ú norwejhí zimaneké jot-standard e: du standardén xwe hene, Kurmanjí ú soraní (ez jhi vir ú pash de, jhi bo hésankirina nivísé van herdu navan bi kar diínim). Digel wé jhí hewramí edebiyateka xwe ya kevin heye, lé wekí du diyalektén din prosesa standardbúna wé dest pé nekiriye; diyalekta dimilí jhí jhi bo nivísíné gelek kém hatiye bi kar anín.

2. Piraniya mileté kurd bi kurmanjiyé diaxivin: Hemí kurdén Súryeyé, hemí kurdén Ermenistané, piraniya kurdén Tirkiyeyé, beshek jhi kurdén Íran ú Íraqé kurmajíziman in. Soraní bi tené li Kurdistana Íraqé ú Írané, ew jhí bi tené li dverén naverasté pé tét axiftin.

3. Bi dítineka zimannasí ve, híc diyalektek jhi ya din bashtir níne, her diyalektek dikare bibe zimané standard. Standardbúné peywendí bi rewsha ne-zimaní (wate abúrí, jivakí, siyasí…) heye ú nivísína edebiyaté di péshiyé de bi hewramí ú kurmanjí dest pé kiribú. Soraniyé gelek derengtir, nézíkí dused salan pash, nivísín pé hat kirin, lé di rewsha Sheré Jíhaní yé Yeké de derfet li ber vebú ku bihét standard kirin.

4. Projheyaé stadrbúna zimané kurdí, jhi ber dabeshkirina Kurdistané di nava cend dewletan de ú di egera siyaseta zimankujhiyé de, bi awayeké normal bi ré neket ú berdewamí nebú. Wé prosesé wextekí dest pé kir ku gelé kurd di navbera Íran ú osmaniyan de dabesh bibú ú besheké kém jhí li Rúsyayé bú. Standardkirin di destpéké de xweristí bú, yaní bé programeka di pésh de amadekirí ú bé teorí ú zanisté zimannasiyé bú. Wé projheyé bi belavbúna rojhanmeya Kurdistané di 1898-é de dest pé kir, caxé desthilata dewleta kurd nebú. Kurdistan pirtir bi kurmanjí bú jhi ber ku belavkerén wé, Bedirxaní, kurmanjíziman bún. Rojhnamegeriya pishtí 1908-é hem bi kurmanjí ú hem bi soraní bú lé kurmanjí zal bú jhi ber ku xwendevan ú rewshenbír ú xwendin bétir kurmanjíziman bún.

5. Pishtí sheré jíhaní yé yeké, beshé osmaní yé Kurdistané, ku beshé herí mezin bú, dísa hat dabesh kirin, wé dabeshkiriné peywendiyén di navbera diyalektén wí de guhorí. Bi hilweshandina dewleta Osmaní (1918-1923) ú damezrandina Komara Tirkiyeyé (1923) bi taybetí pishtí (1925)-é, kurmanjí bi awayeké hovane hat tepeser kirin. Li Súryeyé jhí, ku Fransayé ew damezrand (1918-1946), ré nehat dan ku kurmanjí di xwendiné de bihét bi kar anín ú rojhnamegerí jhí bi tené di sala 1932-é heta sala 1935-é ú di salén Sheré Jíhaní yé Duyé (Azad) de bú. Pishtí Sheré Jíhaní yé yeké (1914-1918), bi tené li Íraqé (di bin desthilata Ingilistané de) ú li Yekítiya Sovyeté (jhi 1921-é ú hir ve) zimané kurdí di xwendin ú nivísín ú capvaní ú radyoyé de hat bi kar anín ú projheya standardkiriné diyar bú. Li Íraqé, standardkirin bé program bú, wate rojhnamevan ú nivískar ú belavkerén kitéban ú wergervanan dítinén xwe yén jhék jida hebún lé di wé bé programiyé jhí de, yekdengí dihat dítin (jhi bo mínak di peyiva ronan, petíkirdin, gorín yan cékirina alfabéyé de). Projheya standardkirina zimané kurdí bi soraniyé jhí, li ser bingehé bin-diyalekta Silémaniyé bi ré ve dicú, ne jhi ber hindé ku ew bin-diyalekt jhi yén din bashtir bú, lé jhi ber ku bajharé Silémaniyé navenda bizava neteweyí bú, xwendewar ú rewshenbírén wé pirtir bún ú devera Behdínan bétir eshíretí bú ú bajharé xwe yé mezin nebú. Bi tené li Yekítiya Sovyeté, jhi bo standardkirina zimané kurdí réc ú programa destníshankirí hebú (kongreya 1934-é li Yerívané), lé kurdén Sovyeté bi hejhmara xwe gelek kém bún, ew li Qefqas ú Asyaya Naverast belav búbún ú ew jhi 1937-é heta pishtí Sheré Jíhaní yé Duyé hatin tepeser kirin ú dewletén deveré ré neda ku peywendí di navbera wan ú parceyén din yén Kurdistané de hebin, Di wé rewshé de prosesa standardbúna bin-diyalekta Silémaniyé berdewam bú, heta hedekí jhí li Kurdistana Írané, di ser hindé re ku zimané kurdí li Írané dihat tepeser kirin, ew dihat bi héz xistin (bi taybet bi diréjhahiya jhiyé kurt yé Komara Kurdistané).

6. Daxwazname dixwaze ku soraní (li heréma Kurdistana Íraqé) bi resmí bihét nas kirin. Lé eger tishteké weha bihét kirin (jidakirin yan jhékvebúna diyalektan, parcekirina prosesa stadardbúné ú bi ser de zalkirina wé parcebúné di nav sinorén dewleteké de) dísa programeké weha sernakeve ú dé ziyaneka siyasí ya mezin jhé cé bibe. Heger di demé bihorí de soraní li Íraqé ú Kurmanjí li Sovyeté dikaribún bé hevrúshíyekbún standard bin, niha ew peywendí hatine guhortin, perjhanén sinoran nizimtir búne, parce bétir tékilí hev búne, teknolojhiya ragihandiné (televizyonén satelayt, ínternet, telefon…) sinor tevlihev kirine. Sengiya diyalektan jhí wekí jaran nemaye, her jhi ber hindé kumanjízimanan televizyona yeké ya satelayt damezrand ú bétir bi kurmanjiyé bú jhi soraniyé. Kurmanjízimanan li Tirkiyeyé, bi xebata xwe, mafé belavkiriné bi zimané xwe stand ú wan weha li dewleta Tirkiyeyé kiriye ku di demeké nézík de radyo ú televizyon ú satelayt bi kurmanjí dest pé bikin. Li Kurdistana Íraqé jhí, Behdínan édí ne navenda eshíret ú bajharén bicúk e.

7. Pishtí jhinavcúna desthilata rejhíma beisí jhi ser besheké Kurdistané di 1991-é de, kurmanjízimanan li tax ú kolan ú dikan ú ídareyan bi nivísín ú bi axiftiné kurmanjí bi kar aní ú soranízimanan jhí wekí jaran bikaranína diyaleta xwe berdewam kir. Xwiya ye héjh desthilata soraniyé pirtir e ú ew jhí jhi ber peywendiya ne ya hevber di navbera herdu diyalektan li Kurdistana Íraqé, ne ku jhi ber hindé ku soraní jhi kurmanjiyé péshketítir e, yan soraní búye standard ú kurmanjí nebúye. Rast e ku pirtir capvaní bi soraniyé bú lé híc babtek níne ku bi soraní pé bihét behis kirin ú bi kurmanjí nehét kirin. Resmíkirina diyalekteké desthilaté dide wé diyalekté ú yén bi wé diyalekté diaxivin ú di eyní wextí de axéverén diyalektén din jhi wé desthilaté tén bé besh kirin. Ev jhí problemé dike problema maf ú demokrasiyé.

8. Kurdí zimaneké jot-stadard e ú heger biryar be ew bibe kit-standard, ew bé shídeta dewleté bi ser nakeve ú ew shídet nagehe armanja xwe ú dé nakokiyé kúrtir ú berferehtir bike. Heger mebesta daxwaznameyé ew be ku neteweyek yek bigire ú jidahiya du diyalketén wí nebe cavkaniya veqetyana wan, resmíkirina soraniyé dé prosesa jhék jidabúné bi leztir bike. Heger mebest ew be ku neteweyé kurd wekí sirb ú kirwatan yan cík ú slovakan jhék veneqete, resmíkirina soraniyé bi programeké weha wé bi jih tíne.

9. Jidahiya ziman ú diyalektan wekí kémasí ú pashketin ú léqewmín hatiye dítin lé ew dikare wekí dewlemendí ú jiwaní ú jhéhatiní bét hiséb kirin. Van dítinan jhí seré xwe jhi du jíhanbíní ú du ídeolojhí ú du siyasetén jhék jida hildaye. Pirsgiréka maf ú demokrasiyé di nava wé nakokiyé de jihé xwe kiriye.

Tébíní: Ev nivís, hercend li gor rojhnameya Rojhname ú Dengekan bes jhi bo belavkiriné di wan de hatiye nivísandin, lé digel hindé jhí ew di gelek masmedyayén bi soraní de belav búye ú kurmanjiya wé kém e ú ya heyí jhí bi shashí ú ne bi emanet hatiye wergerandin. Hem ev nivís édí búye dítinek jhi bo careserkirina pirsgiréka zimané standard ú hem jhí jhi bo ku dítina Emír Hesenpúrí wekí xwe bigehe kurmajíaxévan jhí, me ev jhi soraniya wé ya di Rwangeyé de kir kurmanjí.

–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~
Cavkanî: Wegohardin li Kuríya Navín jhí Kurdíya Bakúrí mallperra Kulturname.com
Sésheme 22/04/2088 mallperrí RUWANGE
Pénjsheme 24/04/2008 le Rojhnamey Rojhname