you can login to your account or register with kal

Yexirbun biyutuhum bi eydíhum

Hesen Qazí, Rojname 14/04/2008

Kak Muhsín Juwamér le núsraweyek da le jhér serdérrí " Emírí Hesenpúr u "ka" le "púsh" bijhardin" ke le jhimarey 217-í Rojhname da billawí kirduwetewe wístuwiye hélle serekiyekaní núsraweyekí kurt í beréz Hesenpúr le mer "jút – stendard" bún u cesh-naw-ceshní zimaní le Kurdistan berperc bidatewe le bin perdey bergirí le shéwazékí kemayetí ke ew be "daye gewre"yí néw zed deka.
Hesen Qazí
Ew qiseyey ke zanayekí wekú Emírí Hesenpúr sebaret be waq'í henúkeyí zimaní le jugrafyayí Kurdistaní Iraq da deyka, shiték niye, be péy soz u bestiranewey étníkí yan be péxosh bún u remekí be zeyní da rabira bé, bellkú ew akam lé derxstine be péy lékollínewe u lékdanewey rastíney cesh-naw-ceshní zimaní le wén deré‌ u le hemú beshekaní Kurdistan kirawe ke Hesenpúr zor le méjhe hénawiyete gorré u le ew cend salley duwayí da u be le bercaw girtiní gisht ew alugorraney le komellgey Kurdí da ruwiyan dawe. Ew buware'sh wate lé duwan u rawestekirdin le ser pirsí ziman berfirawantir buwetewe.

Emírí Hesenpúr 19 sall le we pésh be péy hellsengandiní 67 sall méjhuy shéwazekaní Kurdí u hemú babetekaní girédraw be cemkí ziman u kultúr, yekem jar wekú zanayekí Kurd rastíney fireceshnétí zimaní Kurdí hem le barí téorí u hem le ruwangey komellayeti yewe girdewekoyí kirduwe. Heq wa ye ew kesaney be xo depermún béne néw basékí ewto we be zanayí yewe béne sherejengí fíkrí u ne'k be hénanegorrí babetí labela xoll de cawí xellk ken.

Ew katey Emírí Hesenpúr xeríkí amadekirdiní tézí doktorayekey bú, be le serexoyekí béwéne hewllí deda le cuwar qurney ew kure xakiye ci zana u pisporékí buwarí zimaní Kurdí heye pirs u rawéjhí le gell bika. Nemiran Mes'úd Mihemed, 'Ebdulrehmaní Zebíhí, Awrehmaní Hají Marif u zanayaní serzíndú u umirdiréjh Kemal Fuad u Jemal Nebez le ew kesane bún.

Péwecaran be rastíney shéwaze Kurdiyekan wekú waq'ékí hest pé kiraw be herugífí nawceyí u hawarí "lék danebirrandiniyan" jé be jé nakiré, cunkú ew jiyawaziyane hen u deskird nín ta be biryarí siyasí raperéndirén.

Debé ew rastiye milí bo rakéshré ke "ziman" be pécewaney ew hera u zenayey nirawetewe hokarí sereke niye bo girédan u parastiní Kurdan be yek ewe, bellkú eger pékéshí bikiré le ser dasepandiní "dayegewreyek" be ser "rollekan" ída, ew demí ziman debé be hokarí here karíger bo namobún u le yek dabiraní kurdekan le yektir u ewey Muhesin Juwamér núsíwiye "Yexirbun beytuthum bi eydíhim" we rast degeré u diyar e, pécewanekeshí her rast e. Wate bét ú le ruwí planékí zimaní le sístmí xwéndin u perwerde le Kurdistaní Iraq da hemú shéwezarekan wexo bikirén u axéweraniyan hest neken kirawinete qocí qurbaní  "daye gewre" ew demí "ziman" debéte hokarí tebayí komellayetí u hez u xoshewístí dúlayene u cend layene u lew willataney díke'sh da ke shéwazekaní Kurdí hen u zorísh le Kurdistaní Iraq gewretir in debéte sermeshqék bo ewey kellkí lé werbigíré.

Muhsin Juwamér le jéyekí wutarekey da dellé: "be taybetí ewey pashxaní fikirí kak Hesenpúr bixwénétewe, dezané axir shit ke néwbiraw bírí lé bikatewe, yekiyetí Kurd u kurdayeti ye" diyare ew boy heye legell bocúní ídéolojhíy beréz Emírí Hesenpúr dijhayetí fikirí bika, bellam boy niye xoman lé bikate qazí u héll u rébazí "yekiyetí Kurd u kurdayetí" ne bo Hesenpúr u ne bo kesí díke diyarí bika.

Pém xosh bú eweshí be bír bixemewe ke pashnawí kak Emír "Hesenpúr" e ne'k ewey le jéyékda núsíwiye: "kak Púr" u híwadarim be ewe mebestí le súkayetí kirdin be "púr" nebé u le jhér tawí "zimaní bira gewre" da le qellemí dercúbé.

No votes yet

In focus articles