you can login to your account or register with kal

Zorbey zimane zínduwekan fire stendard u fire nawend in

Hesen Qazí‌  (26/05/2008)

Ziman wekú bincíney bí ru hokarí péwendí tak ‌u komell‌ yekék le babete giríngekaní komellnasí ‌u hellawardin ‌u zordarí zimanísh yekék le qézewentirín shéwekaní cewsandinewe u diyaredekaní naberaberiye le komellgey miroyí da.

Peywest bew bas ‌u gengeshaney sebaret be hellkewt‌ u coniyetí shéwazekaní Kurdí le gorédaye, layenékí zor ashkira ‌u bederewey hellkewtí zimanekan le astí jíhaní da kemtir bas ‌u léduwaní le ser dekiré‌, ewísh fire nawndétí‌ u fire stendard búní zorbey zimane zínduwekaní jíhane, ke eger sebaret be ewan le komellgey

kurdísh da zaniyarí ‌u agadarí hebé‌, temí zorék lew dilerawké‌‌ u peroshyaney le mer péshkewtiní shéwaze Kurdiyekan ‌u "parce kirdiní" komellgey Kurdistan- ke be naheq xirawete arawe- naméné‌‌ u derewétewe u bocún‌u hellwéstékí pitew ‌u zanstiyane lemer pirsí ziman dekiré‌ recaw bikiré‌.

Zimane fire nawendekan, ew jore zimananen le ber ewey le jugrafiyay jiyawaz u le layen xellk ‌u netewey jiyawazewe qiseyan pé dekiré ‌‌u péyan denúsré‌, xawen stendardí jiyawazí qise kirdin ‌u núsíníshn. Wate tené‌ hellgir u gwézerewí kultúr‌ u nerítí neteweyekí taybetí nín bellkú herkam lew deste u gelaney dekaryan deken, naséne u kultúrí xoyan lew zimaneda debínnewe u sheqlí xoyanyan lé dawe.

Recaw kirdiní bocúnékí ewto le layen axéweraní ew shéwe zimananey le Kurdistan‌ u le derewey Kurdistan le layen Kurdekanewe de kar dekrén, dergayekí niwéy tebayí ‌u rézí fire layeneman be rúda dekatewe. Dananí Kurdí be zimanékí fire nawend ‌u fire stendard zemíney dewllemendtir kirdin ‌u bexodahatiní xératirí hemú shéwazekan derexséné‌, bewe jiyawazí ziyatir nabé‌, bellkú le sayey téknolojhí taze u geyandiní xéra, shéwazekan ziyatir le yektirí degen eger betekúzí péweyan bicardré‌ dekiré‌ le yektirísh nizík bibnewe.

Wek le serewe bas kira yek le níshanekaní zimananí fire nawend eweye ke xellkí jiyawaz qiseyan pé deken, éme xoshman bé u tirshman bé‌ debínin ésta Kurd be Kurdíy Soraní, [stendardí Silémani ‌u shéwazí Mukrí], Kurdíy Kirmanjí [stendardí Hawar‌ u Botí, Badíní, Hermenstaní, Berfiratí, Xorasaní], Kurdíy Hewramí [be hemú zarekaniyewe], Kurdíy Dimlí [stendardí Dérsím ‌u zarekaní díke], Kurdíy Kelurí [Kirmashaní, Ilamí ‌u Feylí] be hemuyan qise deken‌ u le astí jiyawaz da be hemúshyan denúsin. Zorbey here zorí ew axéwer u núseranesh xoyan be Kurd dezanin‌ u le ziman wekú amrazék bo dewllemend kirdin‌ u pitew kirdiní kultúr u wushiyariyek kelik werdegirn ke be kultúr u wushiyarí Kurdí dadenén. Eger éme ew rastiye bibínin ‌u yekétí neteweyí le wexo kirdin ‌u jé kirdinewey jiyawaziyekanda berewpésh berín, ew demí her bezeyníshmanda naye, hebúní take ziman ‌u take stendarék be ser yektirí da bisepénín‌ u bew shéweye cemkí zanstí komellnasí zimanísh pere pédedeyn. Le xuwarewe be kurtí basí héndék le zimane fire stendardu fire nawendekan dekeyn:
 
Zimaní Inglízí

Inglízí zimanékí fire nawend ‌u fire stendarde u jiyawaziyekí zor le néwan shéwazekaní Inglízí Birítanyayí ‌u Inglízí Emríkayí ‌u stendarekaní díkey Inglízí díke da heye ke jhimareyekí zor le xelkí be recelek xeyrí Inglízí dekarí deken. Ew jiyawazíane hem le astí eksént‌ u rawéjh u hem le buwarí díkte u núsínda xo derdexen. Inglízí zimanékí fire nawendí hawtaye, hawtayí bew manaye ke híckam le shéwazekaní le ruwangey kultúriyewe be ser ewanídí da zal‌l niye. Le barí jhimarey axéweranewe ewaney be Inglízí Emríkayí dedwén réjheyan 65%e, Inglízí Birítanyayí 18% u axéweraní shéwazekaní díkey Inglízí herkamyan réjhey 5% pék dehénin. Be jíhaní bún be taybetí le bíst sí sallí duwayí bem layewe heta decé‌ ziyatir debéte hoy billaw búnewey Inglízí be hemú cuwar qurney em kure xakiyeda. Péshtir le sístmí perwerde da lew jégayaney Inglízí wekú zimaní bégane be deris da dedra, bo nimúne le koloniyekaní péshuy Birítaniya shéwazí Inglízí Birítaniyayí zal‌ bú. Le Ewrupa u le cuwarcéwey wulataní endamí Yekétí Ewrupa, le sístmí perwerdeda stendardí Inglízí Birítanyayí be birewe, bellam le zorék le herémekaní díkey jíhan da rewtí bekarhénaní Inglízí Emríkayí bo fér búní wekú zimaní duwem ‌u betaybetí le buwarí bazrganí da wepésh Inglízí Birítanyayí kewtuwetewe. Shéwaz u stendarekaní díkey zimaní Inglízí birítín le Inglízí Ustiraliyayí, Kanadayí, Híndí, Níwzílendí, Efríkay Bashúrí. Ew shéwazane le caw shéwazekaní stendardí Inglízí Birítaniyayí‌ u Inglízí Emríkayí bo xwéndin wekú zimanékí duwem‌ u le sístimí perwerde da zor kemtir nasrawin.
 
Zimaní Almaní

Be pécewaney zimaní Inglízí, zimaní Almaní zor jar be helle wekú nimúneyekí stendardí nahawtay fire nawend pénase dekiré‌, ewísh le ber ewey ew stendardey le wulatí Alman dekar dekirdré‌ be shéwazékí zall ‌‌u balladest dadendré‌, yek le ber ewey jhimarey axéweraní le caw axéwerekaní díkey zimaní Almaní zortirin ‌u hoy duwemísh eweye le Alman be asayí agadariyekí zor kem heye sebaret be shéwazekaní stendardí Almaníy Utiríshí‌ u Almaníy Swísí. Willataní Almaní ziman tenya le buwarék da stendardékí taqane recaw deken ewísh zimaní shanoye. Le hemú jéyek amojhgariyekaní (Qamúsí Zíbs) bo beléw kirdiní wishan le zimaní shano da recaw dekiré‌ dena wekú dí ew stendardaney zimaní ke le Utirísh‌ u Swís dekar dekirén ci le barí telefuz, ci wishe u tenanet héndék jar rézimanísh jiyawazyan heye legell‌ zimaní Almaníy Alman. Tenanet le néw jugirafiyay Almanísh da le herémí Bavériya héndék zarawey ke le billaw kirdinewey dengubas da dekar dekirén jiyawazin le zimaní "dayegewre". Ew herémey Alman naséneyekí kultúrí behéz u serbexoy le beshekaní díkey Alman heye. Tenanet stendare Almaniyekan bo buwarí qanúní ‌u ídarísh stendardí jiyawaziyan heye. Péristí zinjíreyek zarawey le mer madey xorakí ke be taybetí le Almaníy Utirísh da be kar dehéndré‌ wekú merjék bo‌ endametí Utirísh le résay Yekétí Ewrupada gunjéndrawe.
 
Zimaní Feranseyí

Sé‌ stendardí serekí zimaní Feranseyí birítín le stendardí Feranseyí Parísí, stendardí Feranseyí Kanadayí (Kíyubékí), ‌u Feranseiyekí néwneteweyí ke le mídiya ‌u perwerde da bo fér kirdiní zimaní Feranseyí wekú zimaní duwem be kar dehéndré‌. Em stendaredey zimaní Feranseyí zorék le wishe u béjhey koní parastuwe ke ítir cibirr le Feranseyí métropo lda bawyan nemawe u le birew kewtún. Stendardí Feranseyí Kíyubékísh be zanayiyekí zorewe xoragirí deka le beramber téwehatiní wishey bégane, bo wéne le birí wushey Inglízí (parkíng) ke le Feranseyí Feranse da be kar dehéndré‌ béjhey "stasíonma" yan darshtuwe ke le ríshey wusheyekí Feranseyí wergírawe. Stendardí picúktirí zimaní Feranseyí le Béljhík ‌u Swís hen, ‌u be taybetí karlékerí zimananí Jhérmeníyan le astí réziman ‌u wishewe péwe diyare. Bo wéne le stendardí Feranseyí Béljhík da karlékerí jor be jorí zimane Jhérmeniyekan le zimaní qisekirdin da juwan hest pé dekiré‌.
 
Zimaní Híndí– Ordú
 
Dekiré‌ miro billé Híndí ‌u Ordú yek zimanin, yan haw sístimin. Ew zimane le Híndústan yek le 23 zimaní fermí em willate u le Pakistan zimaní fermiye. Hokarék ke ew dú shéwaze le yektirí dadebiré‌ be kar hénaní dú sístmí jiyawazí elfupétkeye. Ordú le Híndústan be xetí Dévanagarí ‌u le Pakistan be xetí alugorkirawí 'Erebí denúsré‌. Le her dú shéwazeke da wishey xuwazrawe le 'Erebí ‌u Farsiyewe zorin, bellam le shéwazí Orduyí Híndústan da zor wishey Sansikrítí maliyan danawe.
 
Zimaní Siwédí

Dú standard u shéwazí Swédí hen ke her dúkiyan hellkewtí fermí yan heye. "Ríkssivénska" ke zimaní fermí Swéde, ‌u "Fínland-Sivinska" –ke be tenísht zimaní Fenlandiyewe- yek le zimane fermiyekaní Felande. Le néw ew dú stendardaney zimaní Swédí da hem le astí réziman ‌u hem le barí wishewe jiyawazí heye, Siwédí Fenlandí héndék be paréztire. Jiyawazí here bercaw le telefuz ‌u toní ziman da xoy derdexa. Le sístmí dengsazí da kartékerí zimaní Fenlandí ke le reg‌ u binawanewe dúre le zimane Sikandínaviyekan, be ser zimaní Swédí Fenlandewe debíndré‌.
 
Ew nimúnaney serewe cend nimúneyekí kem bún le zimane zínduwe fire standard u fire nawendekaní jíhan. Le willatékí wekú Híndústan 23 zimaní fermí be tenísht yekewe u le cuwarcéwey serwerí dewllet da dekar dehéndrén ‌u diréjhe be man ‌u jhiyanyan deden, eger lay émesh shéwaze Kurdiyekan dekar bikirén‌ u le sístimí perwerde u le buwarí péwendí gishtí da derfetí geshe u nesheyan pé bidré‌ asman be 'erdiyewe nanúsé.
 
Tébíní: bo em base lem sercaweye kelik wergírawe:
"Pluricentric Languages: Differing Norms in Different Nations", Michael Clyne (Editor)

Em babete le jhimarey  228-i  rojhnamey  Rojhname, Dúshemo 26-i May 2008 da billaw kirawetewe.

 

No votes yet

In focus articles