you can login to your account or register with kal

Emírí Hesenpúr u "ka" le "púsh" bijhardin

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Mwesín Juwamér (mohsinjhwamir@hotmail.com)

Le willamí ew peyamey komellék núser‌u ekadímstí Kurd, sebaret be qeyraní frezimaní ke metirsí búní Kurd be gelaní juday lé dekewétewe, péshkesh be seraní Kurd kirawe, héjha d. Emír Hesenpúr be witarí (Kurdí wek zimanékí jút standard) le rojhnamey rojhnameda, wellamí dawnetewew téyída be Kurdan radegeyenét ke shayení ewe nín take zimanék koyan bikatewe. néwbiraw, her le xallí yekemewe pét dellét ke (zimaní Kurdí, wek zimaní hermení, noruwéjhí‌u Elbaní, zimanékí jút standarde)‌ u héshta basí shíwezarekaní díkey wek Hewramí ‌u Zazakí nakat, cunke ـ beqewllí ewـ ewan‌ ewende berhemiyan niye. Pashan basí ew hokarane deka ke uwayan kirduwe shéwey soraní lem néwendeda xoy bhénéte péshewew beder le shéwekaní díke le biwarí núsín‌u billaw kirdineweda jédestí hebét. hellbet dan bew waqí'e dananét ke em zimane yekgirtuwe hénawiyete kayewew bú be hokarí manewey zimaní Kurd ta éste, wate naxwazé‌ karí dahatuwí zimanewaní le Kurdistanda, dréjhepéderí ewe bé‌ ke hebuwe, bellkú deyewé‌ lehjey duwem ـ wek destpékـ dacandrét, ser derka‌u wek zimanékí serbexo sing bihénéte péshewe, ewja em piroseye cend em Kurde wek míllet‌u cendísh Kurdistan wek xakékí yekgirtuwí Kurd le pash xoy jédehéllét, ewe bellay wí giring niye, cunke (jiyawazí ziman‌u lehje wek nuqsan‌ u duwakewtuwí‌ u léqewman cawí lé kirawe, dekiré‌ wek dewllemendí‌ u jwaní‌ u hellkewtuwí dabindré‌. Ew bocúnaneysh le biwarí dú jíhanbíní‌ u dú ídelojhí‌ u dú siyasetí lékjiyawaz seriyan hellénawe, kíshey maf ‌u dímukirasí le naxí ew nakokiyeda mallí kirduwe) herwek le duwa xallí utarekeyda hatuwew sebaret be lawazí te'bíreke,‌ piyaw meger be'am lí hallí bét. Ewey gorín, deq ew tézeman webír dehénétewe ke pésh maweyek komellék mamostay Kurdí daníshtuwí suwéd xistbuwiyanete dútuwey bírxereweyek‌u bo hukúmetí Kurdistaniyan henardibú, téyída dellén: "bellé‌ zarawey (kirmanjí jhúrú), (kirmanjí jhérí), (zazakí), (hewramí)‌u (ewanídíke) qseyan pé‌ bikiré‌, péyían bixuwénré‌‌u binúsrét. Kurdaní be zimaní nawcekan depeyvin, cawlerén le zankokaní Kurdistanda, beshgeliyan bo bikirénewe. Zimaní zankosh bew zaraweye bét ke lew nawceyeda serdeste. Éme, em mafe be mafékí neteweyí‌ u démukirasí dezanín, nek wek xeterék leser Kurdibúní xoman‌u ewaní díkey be zarawey díke dexuwénin".
Eger méjhuwí xebatí hawbeshí her gelékí rasteqíne bixuwénítewe, debínít axirekey eger sedan lehjeysh bin, ewe yek lehje kirawete dayegewrew remzí hemúan, besúdwergirtin le hemú lehjeyek, wek elbaniyekan, bepécewaney fermúdey Hesenpúr ke dellé elbaniyekan xudan zimanékí jút standard in, u waysh niye. Elbaniyekan, le seretay heftakanda buwe késheyan leser ewey axo shéwezarí Gégí (ke lehjey zorbeye)‌u Toskí (ke lehjey kemayetiyew hawkat zimaní kitéb ‌u bilawkirawan bú) bibéte zimaní standard, enwer xojey serokkomar pash rawéjh be zimanzanan, biriyarí da toskí bibéte zimaní hawbesh, ewja buwe zimaní (Kosofo)ísh, le hallékda heman diyardey kemínew zoríne lewéda‌ hebú ‌u lezg bú kes legell‌ kesda bir nekat. Bellam axirekey, ewan nehatin wek Kurdan bíreténin, bewey her kesé‌ debé‌ be zimaní daykí bixuwénét, be biyanuwí mafí ínsaní.
Bexoy‌ eger yek ziman be yekmanewe giré neda, ewsa dúrí soraniyek le badíniyek ـ bo nimúne ـ wek dúrí emiyane le 'Erebék yan Turkék, bepécewaneyshewe, cunke behéztirín hokarí leyekbestin ke zimaní hawbesh e, le arada naménét. Híc bedúrísh nazanré‌ heman mlimilanéyí netewayetí ‌u sharstaní lenéwan Kurd‌ u xeyre Kurda hebú, emjareyan lenéwan Soraní‌ u Badíní ‌u ewanídíkeyshda dúpat bibétewe, zú yan direng, bigire msoger e. Boye debé‌ bangewazí aweha, be metirsiyekí zor mezin leqellem bidré‌, bellkú leqaw bidrét, betaybetí ewey pashxaní fikirí kak Hesenpúr bixuwénétewe, dezané‌ axir shit ke néwbiraw bírí lé bikatewe, yekétí Kurd‌ u Kurdayetiye. ewe bextí Kurde, tenanet xér le zanstí rollekaníshí nabínét, dena babayekí tozék méjhúxuwén‌u zimaninas dezané‌ ke réklam bo (jút standard) watey (jút netewe) degeyenét‌, ke enjamekey lékhellweshanékí hetmiye. Wéray ewe le diniyada zimanék niye bé‌ deyan lehje, wellé híc míletékí aqll‌‌ u hoshiyar nadozítewe bét‌ zimanan le lehjekaní dabitashét, madem yekékiyan lew néweda herash‌u temam búbét, meger Kurd.
Nawnawe seyrí kenalí asmaní (Al-Mexirbiye) dekem, le beshí dengubas geré‌ ke be zimaní petiye, bellam her ke debéte bernamey roshnbírí, komellayetí‌u hunerí, meger behall‌ piyau le héndé‌ maddekan bigat, wellé kes nallé péwíste zimaní Mexiríbí bibéte hewwey standard. Eger ew terhey kak púr lebar baye u pérrew kirdiní rewa ‌u le berjhewendí gelan baye, ewa lehjey mísrí hemú taybetmendiyekaní zimaní standardí tédaye, belkú le waqí'da girewí le zimaní petí 'Erebísh birduwetewe, bigire willataní 'Ereb be endazey jhimareyan boyan hebú bibn be ziman gel, tenanet delwa yek dewlletí 'Ereb bibét be cendín ziman. Bellam ci shiték régey lem hallete girtuwew nayellét nek deyan ziman, bigire jút standardísh (wek púr bo Kurdaní dawa dekat) peyda bibét? Berjhewendí berzí míllí‌ u hoshiyariye ke ـ bedaxewe ـ axay Hesenpúr‌ u cend kesék xistuwiyanete jhér péyan u boyey 'ilmíshiyan lé dawe. Ewaney mutabe'y ew núsín‌ u tuwéjhínewaney be zimananí diniya lebarey metirsiyekaní zimaní 'amí ‌u remekí denúsrén‌u dekirén, bikat, ewsa dezané‌ ke mílletan cende peroshí ewen ew (zimaní dayk)e ke le mallewe qsey pé‌ dekiré‌, karékí neréní‌u sellbí leser zimaní yekgirtuwiyan ke (zimaní dayegewre)í hemúane, nekat. Bashtirín nimúne zimaní Swédí ـ ye ke zétir le sed zimaní daykí téda henew lehjekan hemú jar bo yekdí ewende asan nín, kecí zor bejíddiyewe kar legel‌l zimaní petí‌ u dayegewre dekirét, betaybetí le núsín‌u resmíatda, bo parastiní le hérsh ‌u shallawí lehjew binlehjekan, nayen wekú éme bíken be cayxaney lehjan‌u be néwí zimaní dayk, ke zorn, hest‌u nístiyan nehélln. Bende, jarí wa hebuwe le núsínda wisheyekí 'amím bekar birduwe, welé mamosta xetékí pída hénawew wishey petí leshuwénda núsíwe.
Piyaw wékí aql‌‌u ezmúndar dellé Kurd le hunerí (kirúzanewe) da zor béwénew 'egíde, ja eger em xeslete lenéw derúní Kurda regajho búbét, bende wa bzanim sífetí kirdey (یخربون بیوتهم بأیدیهم - malí xoyan bedestí xoyan kawill deken) ísh leméjhe le derúnída geray danawe. Egerna, deba em shéwezarey‌ ta éste nasnamey Kurdí parastuwe, her delléy qeder boy hellbijharduwe, bikirayete tají serí hemú Kurdék, her le qesrí shírínewe bigire hetakú dúrtirín déyí bakúr‌u lewéshewe ta qamshlú; betaybetísh cunke zimaní paytextéke birwa nakiré‌ ta sedan sallí díke hawshaní hebé‌‌u yanesíbékí aweha bo parceyekí díkey Kurdistan derbcét, nek nimúney aweha bihénirétewe ke yan esllí niye yaxud shayení caw lé kirdin niye, herwek beréz Emírí Hesenpúr deyfermúyét, le jorí Elbaniya‌ u Noruwéjh‌ u le enjamda lebirí ewey Kurdan lék ko wekat‌; lék belese bika ‌u xiran lék birewénétewe, ke akamekey wek renjí ew kesey lé dé‌ ke (ka le púsh debjhérét) lekatékda mehalle gérew késhey zimaní yekgirtuwí Kurdí, be (bécare)‌u derman sheql‌ bikirét, yan zewíney lékollínewey arísheke ewende beyar bé‌ kes basharí ewe neka, bíkéllé‌‌ u eshtékí lé birruwénét.

Yeksheme 11/05/2008

No votes yet

In focus articles