Veguhastin ú péshkéshkirin: Hallojí Laré

Ferhat Shakelí: »Bawer nakim jhi 12-15 milyon kurdén Tirkiyeyé, 12-15 hezar xwendevanén zimané kurdí hebin« 

Pirtúka »Elifubéyí Latíní; Asoyí Geshekirdiní zimaní kurdí le ruwangey gorrane méjhúyí u zanistiyekan da (ئه‌لفوبێی لاتینی؛ ئاسۆیی گه‌شه‌كردنی زمانی كوردی له ڕوانگه‌ی گۆڕانه مێژۆیی و زانستی‌یه‌كان دا)» par di nav weshanén Tíshké de derket. Pirtúk jhi aliyé Rewisht Mihemedí ve hatiye amade kirin ú Ferhad Shakelí jhí pashgotarek jhé re nivísiye. Min hemú pashgotara Shakelí nekir kurmanjí, min tené besheke wé ya mezin kir kurmanjí, lé li hin jihan béyí ku naveroka wan ték bidim, min paragraf kurt kirin. Hún di ví beshé duyé de berdewam dibin li ser pashnivísa Ferhad Shakelí ya vé pirtúké. 

Veguhastin ú péshkéshkirin: Hallojí Laré

Ferhat Shakelí: »Bawer nakim jhi 12-15 milyon kurdén Tirkiyeyé, 12-15 hezar xwendevanén zimané kurdí hebin« 

Pirtúka »Elifubéyí Latíní; Asoyí Geshekirdiní zimaní kurdí le ruwangey gorrane méjhúyí u zanistiyekan da (ئه‌لفوبێی لاتینی؛ ئاسۆیی گه‌شه‌كردنی زمانی كوردی له ڕوانگه‌ی گۆڕانه مێژۆیی و زانستی‌یه‌كان دا)» par di nav weshanén Tíshké de derket. Pirtúk jhi aliyé Rewisht Mihemedí ve hatiye amade kirin ú Ferhad Shakelí jhí pashgotarek jhé re nivísiye. Min hemú pashgotara Shakelí nekir kurmanjí, min tené besheke wé ya mezin kir kurmanjí, lé li hin jihan béyí ku naveroka wan ték bidim, min paragraf kurt kirin. Hún di ví beshé duyé de berdewam dibin li ser pashnivísa Ferhad Shakelí ya vé pirtúké. 

Hallojí Laré

Hercende hevpeyivín ú gotarén pirtúké zédetir li ser alfabeya kurdí rawestiyane, naveroka vé pirtúké jhi bo du mijharén sereke hatiye terxan kirin; zimané standard ú alfabeya zimané kurdí. Nivískarén ku bersiva pirsan dane ú lékolínén xwe péshkésh kirine, bi awayé xwe yé taybet nézíkí mijharé búne ú bír ú bocúnén xwe di pileya jida de derbiríne. 

Beshdarén pirtúké bi gishtí li ser wé cendé hevra ne ku zaraveyé ku nuha di Kurdistana Iraqé de ú heta radeyeké jhí di Kurdistané Írané de rola zimané standard ú resmí dileyze, take zaraveyé zimané kurdí ye ku dikare ú divé bé kirin bi zimané resmí yé Kurdistané. Wexta ew qala Kurdisané jhí dikin amanja wan hemú Kurdistan e yaní wan beshan jhí yén ku íro derfeta bikaranína zimané kurdí di wan de níne. Di vé mijharé de tené du kes jhi wan mamostayan balé dikishínin ser wé cendé ku amanja wan Kurdistané Íraqé ye, jhi ber ku tené li Kurdistana Íraqé zimané kurdí xwedí statúyeke resmí ye ú nabe nuha behsa beshén dí yén Kurdistané bikin. Divé em balé bikishínin ser wé jhí ku teqríben hemú beshdarén pirtúké binavkirina wí zaraveyí wek “soraní” bi shash li qelem didin ú li shúna wé navé” kurdiya naverast yan kurdiya jhérín” bi rast dizanin. Di hindek hevpeyivínan de ew yek jhí hatiye ashkere kirin ku wek “soraní” binavkirina wí zimaní, jhi bo bicúknumandin ú kémkirina buhayé edebí ú kulturí yé zimané edebí amanjeke nezanistí ú taktíkí li pisht e. 

Beshdarén pirtúké wexta ku wí zaraveyí wek bashtirín ú minasibtirín zaraveyé kurdí bi nav dikin da ku bibe zimané resmí yé Kurdistané, jhi bo pishtgiriya helwesté xwe jhimareyek belgeyén méjhúyí ú zanistí tínin. Em dikarin belgeyén ku li ba piraniya nivískaran dubare dibin, bi ví awayí kurt bikin:

1. Kurdiya jhérín (kurmanjiya jhérín, soraní werg. ) dewlemendtirín zaraveyé kurdí ye cimkí him di qonaxa klasík de ú him jhí di qonaxa nú de, bi ví zaraveyí edebiyateke fireh ú dewlemend hatiye nivísín ú jhimareyek jhi nivískar ú sha’írén heré mezin yén Kurdistané bi ví zaraveyí berhemén xwe nivísíne. 
2. Bi berevajhiya zaraveyén dí yén zimané kurdí ku her yek jhi wana di serdemeké de zimané edebí yé navceyeke Kurdistané búye ú pashé jhi ber rúxana desthilata siyasí ku palpishté wé bú, rola xwe jhi dest dane, kurdiya naverast her jhi destpéké ve wek zimanekí edebí ú heta íro jhí, bénavber péshvecúye. Ev jhí dihéle ku bibe take zaraveyeké ku méjhúyeke bé rawestan ú bénavber li pisht e. 
3. Kurdiya naverast yan jhérín di serdema pashayetiyé ya Shéx Mehmúdé Hefídí de zimané resmí yé hikúmeta Kurdistané búye, her weha jhí di serdema Komara Kurdistané de bi serkirdayetiya Qazí Mihemedí dísa zimané resmí yé Komara Kurdistané búye. Di serdema desthilata Shoresha Íloné de (1961-1975) bi serkirdayetiya Mela Mistefa Barzaní ú di serdema shoresha nú de jhí dísa her kurdiya jhérín, zimané resmí yé shoreshé búye di sertaseré Kurdistana Íraqé de, ci di dema xebat cekdarí, ci jhí di salén ku desthilata siyasí ú ídarí li jhér kontrola serdirdayetiya siyasí ya bizava kurd de búye. Nuha jhí jhi sala 1992-é ve ku heréma Kurdistana Íraqé bi awayekí resmí hikúmeta federal e, dísa her kurdiya naverast, zimané resmí yé hikúmet, siyasetmedar ú serkirdeyén Kurdistané ye. Loma jhí di warén sístema ídarí, rojhnamegerí, díplomasí ú siyasí de bi awayekí fireh péshvecúye ú jhi aliyé zaravesaziyé ve dewlementir búye. 
4. Kurdiya jhérín di maweya 90 salén borí de di dibistanén Kurdistana Íraqé de di pileyén jida yén xwendiné de jhi seretayiyé ve heta digehé zaníngehé, zimané resmí yé xwendin ú perwerdeyé búye, véja édí ew sístemé perwerdeyé di navceyeke sinordar de bibe yan sertaseré Kurdistana Íraqé daposhí be. Nuha jhí sístemé xwendin ú perwerdeyé sertaseré Kurdistané girtiye ú her bi ví zaraveyí jhí hatiye darishtin. 
5. Di warén rojhnamegerí, pirtúk ú wergeré de kurdiya jhérín heta radeyeké mezin péshketiye ú berhemén mezin ú giríng pé hatine nivísín ú gelek berhemén mezin yén edebí ú zanistí jhí bo ser ví zaraveyí hatine wergerandin. 

Bi ya beshdarén vé pirtúké, hercende kurdiya jhérín nuha jhí rola zimanekí resmí ú standard dileyze lé dikare peyiv ú derbirín jhi zaraveyén dí yén zimané kurdí bén wergirtin, nemaze zaraveyén ku boriyeke wan ya edebí ú kulturí heye wek kurmanjiya jhorín ú hewramí ú bétir bé dewlemendtir kirin. 

Mijhara alfabe ú peydabúna hindek hewl ú fikrén jhi bo guherína alfabeya kurdí (erebí, aramí werg. ) bo alfabeya latíní-tirkí, besheke fireh ú mezin ya vé pirtúké dagír kiriye ú beshdarén pirtúké di pileya yeké de ev mijhar helsengandiye ú níqash kiriye. Di ví warí de hercende li vir jhí helwest ú nézíkbún di pileya jida de ne, yekdengiyeke ashkere ú bihéz té dítin. Her weha nuxteyén dercúné jhí digel hev jida ne, píveka hindek jhi belge ú nérínan teoríya zimanevaní ú zanistí ye, píveka hindekén dí jhí belgeyén siyasí, kulturí ú méjhúyí ne. Du yan sé mamostayén di vé pirtúké de herdu pívekan jhí kirine bingeha bírúbocúnén xwe. 

Belgeyén zimanevaní ú zanistí jhi me re dibéjhin »alfabeya latíní jhi aliyé nirxé fonotíké ve nikare jhimareyek jhi wan deng ú fonéman der bibire ku di zimané kurdí de hene ú nebúna wan keléneke (derz)mezin ú xeternak cé dike». Jhi bilí wé cendé jhí zimané íro ték dide ú sístemé dengí dishewíne ku her jhi nuha ve di awayé qisekirina kurdén Tirkiyeyé de bi ashkereyí hest pé té kirin. Her weha dibe régireke temam jhí li ber guhastina hemú boriya me ya edebí ú kulturí ú sharistaniyé, eger tu bixwazí wé boriyé biguhezíní bo nifshén dahatúyé, cimkí tu nikarí tekstén kurdí yén bi alfabeya kurdí hatine nivísín biéxí ser alfabeya latíní ku alfabeya latíní jhi bo gelek dengan pít diyar nekiriye. Eger em li ser tekstén klasíkí bifikirin mesele dé aloztir jhí bibe cimkí di zimané klasíkí yé kurdí awéteyeke (tékelang,tékelek) temam ya peyivén kurdí, erebí ú farisí ye ku íro jhi ber lihevcúna alfabeyé, em peyiv ú dengén ser bi farisí ú erebí ne dinasin ú dixwínin. Lé tu nikarí tekstén klasíkí biéxí ser alfabeya ku dengén zimané kurdí bi xwe jhí té de tunene, véja dengén zimané erebí ú farisí qet nikare der bibire. 

Alfabeya kurdí búye beshek jhi kulturé neteweyí yé kurdí ú hemú xweshí ú nirxén estetíkí yén zimané kurdí di xwe de jígir kirine ú parastine, lewra destberdan jhi wé alfabeyé, destberdan e jhi besheke heré giríng ú zindí ya sharistaní ú kulturé kurdí. Em dizanin fikra bikaranína alfabeya latíní di navceya me de jhi Mistefa Kemal Atatúrkí ve dest pé kiriye. Kemal Atatúrk xwedí ídeolojhiyeke li dijhí rojhhilat, ereb ú íslamé bú, xwedí ídeolojhíyeke nijhadperestane bú, dixwast bi zordariyé neteweyé tirk jhi hawiré wé ya rojhhilatí ú íslamí dabibire ú bike ewropayí. Bi ya Atatúrkí hercí pashketina tirk ú rúxana ímperatoriya Osmaní ye, tawané kultur ú sharistaniya rojhhilat ú íslamé ye ú dikare bi ferizkirina alfabe ú awayé jil ú kinj ú sístema nasnav ú hindek guherínén shiklí neteweyé tirk bike gelekí ewropayí ú Tirkiyeyé bike besheké Ewropayé. Íro Tirkiye besheke mezin jhi boriya sharistaní ú kulturé xwe wenda kiriye ú nebúye Ewropayí. 

Jhi bilí bír ú bocúnén ku min nuha qal kirin, pirseke heré rewa ú mentiqí ya li ba min ew e ku cima divé em guherína alfabeyé bikin? Cima divé em dest jhi alfabeyeké berdin ku nézíkí hezar sal e té karanín ú alfabeyeké biéxin shúna wé ku ne ya me ye ne jhí dikare bibe yé me. Eger mesele minasibí ú bashí be, ci alfabeyek jhi ci alfabeyeke dí bashtir yan xirabtir níne. Alfabe meseleyeke pékhatiné ye (jonventional) ú bashí ú xirabiya wé jhí bi wé cendé té pívan ku heta ci radeyekí dikare dengén zimén binumíne. Wexta ku em alfabeya kurdí di gel alfabeya latíní ya tirkí bidin ber hev, em dé bibínin hemú dengén zimané kurdí di alfabeya kurdí de hene. Lé alfabeya latíní ya tirkí kémtir hesht dengén zimané kurdí kushtiye ú ci níshaneyek jhé re diyar nekiriye. Eger alfabeya kurdí yek yan du problemén bicúk té de hebe, réyé rast ew e, kémasiyén wé careser bikin, neku jhi bo alfabeyeke tijhe netemamí, dest jhi wé berdin. Jhi wé jhí giríngtir ew rastí ye ku em wek kurd jhi ber alfabeya kurdí, dín, kultur, jografya ú méjhúyé, beshek in jhi sharistaniyén rojhhilatí, íslamí ú íraní ú bi ci awayí nikarin destberdaré wé tékiliya jhiyarí bin. 

Hinjetén ku hindek alígirén alfabeya latíní ya tirkí tínin ku goya bi xéra wé alfabeyé em dikarin zédetir nézíkí Ewropa ú dinyaya péshketí bibin, desté me dé bashtir bigehíjhe tekníka nú, zimané me dé jhi bo férbúné hésantir be ú gelek tishtén dí yén wiha yén shiklí. Hemú hindek kavikane (tatane) neku tené kesén méshkshushtí (méshk:méjhí) dikarin wiha bifikirin ú bi rastí héjhayé wé cendé nínin ku mirov xwe pé re mijhúl bike. Min di cend nivísar ú hevpeyivínén xwe de di vé mijharé de gelek tisht gotine ú hindek jhi mamostayén beshdarén vé pirtúké jhí bersiva wan hípotezan daye. Neteweyén wek cín, jhapon, ereb, faris, kore, yahúdí ú taylandé alfabeyén xwe parastine ú latíní bi kar nayínin lé neteweya somalí alfabeya xwe bi alfabeya latíní dinivísín. 

Bi xwendina helwest ú bocúnén hindek jhi wan mamostayén ku gotúbéjh di gel hatiye kirin yan bi lékolínén xwe beshdariyé di meseleya alfabeya latíní de kiriye, min hest bi nezelalí ú ténegehishtineké kir ku pédiví bi ashkerekirin ú behskirina zédetir heye. Bi ya min jhédera vé nezelaliyé ev herdu rastiyén jhér in:

1. Zanyariyén ku derbaré qeware ú réjheya bikaranína alfabeya latíní de hene cewt in ú di gel rastiyén helúmerjé rastiyé de yek nagirin. 
2. Wéneyeke shash ú netemam derbaré rewsh ú helúmerjé kulturí ú xwendewariya kurdí yé parceyén dí yén Kurdistané de heye, nemaze Kurdistana Tirkiye, Suriye ú Sovyeta beré. 

Ez wé cendé fahm dikim ku jhi ber nebúna tékiliyeke rasteré ú germ di névbera nivískar ú ronakbírén beshén Kurdistané, wéneyeke rast ú temam li ser rewsha kulturé wan beshan di ber dest de níne, ev jhí, di gel cend sedemén siyasí, xuya ye berhemeke peydabúna alfabeya latíní ye. Yan na em dizanin heta sala 1925-é jhí ku Píremérd (1867-1950) vedigere Kurdistana Íraqé, ronakbírén hemú parceyén Kurdistané, nemaze ronakbírén Kurdistana Íraq ú Tirkiyeyé, pék ve kar kiriye ú ew rojhname ú kovarén heta wé demé bi kurdí hatine belav kirin, berhemé pénús, fikir ú hishyariya hemúyan e, hercende íro ronakbírekí Kurdistané Tirkiyeyé nekare yek rúpel, yek hevok, yek peviy ú yek pítén milyonan rúpelén ku li Kurdistana Íraqé tén cap kirin bixwíne. Ev eger em bi gishtí biaxivin yan na ez car pénj kesan dinasim ku dikarin kurdiya jhérín bixwínin. Sedema vé nezanín ú neashneyetiya di gel kurdiya jhérín, ew zíndana modern ú nú ye ku jhi xwe re cé kiriye ú navé wé kiriye alfabeya latíní. Pir ajéb e mirov bi desté xwe, jhi ber 33 yan 34 pítan, xwe jhi hemú boriya we ú jhi beshé heré mezin yé kultur ú edebiyata íro ya neteweyé xwe bépar bike ú dilé wí jhí bi wé xwesh bike ku búye xwediyé alfabeyeke modern ku bi xwe hilnebijhartiye, belkí dijhminé wí yé xwínréjh ú dagírker bi ser wí de ferz kiriye. 

Eger em béjhin ku rast e dewleta Tirkiyeyé ré li ber bikaranína zimén ú kulturé kurdí girtiye (ku ev kémtir jhi destpéka nodén sedsala borí ne rast e) lé ci ú ké ré li ber sedan hezar yan milyonan xwendevanén kurdé Tirkiyeyé girtiye, hezaran pirtúk ú sedan hezar rúpelén rojhname, kovar ú ínternetén kurdí yén li Kurdistana Íraqé tén cap kirin, bixwínin ú súdé jhé werbigirin? Gelo jhi ber ku bi “soraní” hatine nivísín ú ew jhé fahm nakin, súdé jhé wernagirin? Bash e li Dihoké hezaran pirtúk ú cendín rojhname ú kovar bi zaraveyé kurmanjiya jhorín (devoka behdíní) belav dibin, ka ew cima naxwínin ú mifayé jhé wernagirin? Xuya ye dísa 33 pítén latíní ré li wan girtiye, yan na em dibínin bi diréjhiya méjhúyé, ne rejhímé Shahí ú ne rejhímé Komara Íslamé nekarine ré li ber xwendevanén Kurdistana Írané bigire daku nahélin súdé jhi capemeniyn Kurdistana Íraqé werbigirin, heya bigire di reshtirín serdemén rejhíma Shahí de sedan pirtúk ú rojhname jhi Kurdistana Íraqé ve digehishtin desté xwendevan ú ronakbírén Kurdistana Írané. Enjamé wé jhí ew e ku gelé kurd li Kurdistané Írané jhi boriya xwe qut nebú ú súd jhi edeb ú kulturé kurdí wergirt. Íro eger li Írané zimané kurdí bi temamí bé qedexekirin ú ré li ber belavkirina yek peyiva kurdí jhí bé girtin ú yek rúpel jhí bi kurdí neyé capkirin, dísa jhí tesíré li ser xwendevanén Kurdistana Írané nake. Lé bi berevajhiya vé rastiyé eger sinorén resmí yén di névbera Kurdistana Íraq ú Kurdistané Tirkiyeyé bén hilweshandin ú herdu parceyén Kurdistané yek bigirin, dísa xwendevanén Kurdistana Tirkiyeyé ci súdeké jhi bi milyonan rúpelén pirtúk, rojhname ú capemeniya Kurdistana Íraqé wernagirin. Tu bé di hemú méjhúyé de bikarí nimúneya gelekí dí yé wiha bibíní ku méshké wí hatibe shushtin ú kultur, nasname ú sharistaniya xwe pé namo (xeríb, biyaní) be ?

Cé dibe jhi ber wé nezelalí ú nebúna zanyariyén rast, hindek jhi mamostayan wek meseleyeke hésan ú sade qala alfabeya latíní dikin. Bi ya min nabe em di vé mijharé de tawízan bidin yan wek tishtekí jhiréze lé binérin. Xemsariya ku di vé mijharé de té dítin wé cendé dinumíne ku em li ser enjamén rúxéner yén alfabeya latíní nafikirin. Yan na nabe jhi aliyekí ve hishyar bin ku ci metirsiyeke mezin li ser ziman, kultur ú nasnameya neteweyé me heye ú jhi aliyekí dí ve jhí daxwaz bikin di hindek pileyén xwendiné de alfabeya latíní bé karanín. Bawer nakim ci ronakbír yan zimanzanekí cíní yan farisí yan jhaponí bihéle zimané wí bi alfabeyeke dí bé nivísín ú bé xwendin, neku di hundiré welaté xwe de heya bigre jhi bo zarok ú jiwanén wan yén li Ewropa ú Ameríkayé dijhín. Yé ku bixwaze zimané cíní yan farisí yan jhaponí fér bibe divé bi alfabeyé cíní ú farisí ú jhaponí fér bibe, neku bi alfabeyek dí. Nabe li ser vé rastiyé bé níqash kirin. 

Hindek jhi mamostayan péshniyara wé cendé dikin ku di qonaxeke xwendiné de jhi bo xwendina zaraveyé kurmanjiya jhorín, alfabeya latíní li pal alfabeya kurdí, di sístema perwerdeyé de bé bi kar anín. Bi ya min ev péshniyar ne rast e ú ez di wé baweriyé de me ku hebúna néríneke weha jhi nesharezayí ú neashnabúna alfabeya latíní té. Her weha té wé wateyé ku xwediyén vé néríné hay jhi enjamén karesatiyane yén alfabeya latíní níne. Ez li dijhí wé cendé nínim ú min jhí pé bash e di qonaxén navendí ú amadeyiyé (líse) de, nimúneya edebiyata kurmanjí (bi alfabeya kurdí) ú hewramí bé xwendin di gel ashkerekirin ú ravekirina tekstan bi kurdiya jhérín. Di zaníngehan de jhí di fakúlteyén zimén ú edebiyata kurdí de him rézimané van zaraveyan bi awayekí qúltir bé xwendin ú him nimúmeya shí’r ú folklor ú roman ú shanoname ú méjhúyé kultur ú edebiyaté wan jhí. Her weha lékolínén zanistí jhí li ser van zaraveyan bén kirin. 

Hercende beshé heré mezin yé nivísín ú kulturé kurdí bi alfabeya kurdí té nivísín, yekek jhi wan zanyariyén cewt ku di nav besheke mezin jhi xwendevan ú heya bigre nivískar ú ronakbíran de jhí belav bú ye ew e, goya beshé zédetirín yé xwendevanén kurd, bi latíní dixwínin, ew jhí li gor wé rastiyé ku kurdén Tirkiye, Suriye ú Rúsyayé pé dixwínin. Lé ev nérín ne rast e ú tu bingeheke wé níne. Her weha ew bawerí jhí bébingeh ú cewt e ku qoya ya ku íro kurdén Tirkiye, Suriye ú Rúsyayé bi alfabeya latíní ya tirkí dinivísín, berhemeke pir ú fireh ú péshkeftí ye. Lé em dizanin berhemén ku bi alfabeya latíní hatine nivísín, ne jhi aliyé cendayetí ú ne jhí jhi aliyé cawaniyé ve giraní ú buhayeke wiha ya mezin níne. Ez nizanim jhi sedé cendé kurdén Tirkiye ú Suriyeyé xwendevan in lé pishtrast im yén ku xwendevan in bi zimanekí dí xwendevan in ne ku bi zimané xwe, li Tirkiyeyé tirkí, li Suriyayé erebí,li Sovyeta beré bi rúsí, azerbeyjaní, gurjí. Édí nizanim mítolojhí jhi kú ve hatiye?

Di gel vé yeké jhí xwendevanén Kurdistana Íraqé, nemaze jiwanén íro yén xwendevan, jhi sedé sed bi kurdí xwendevan in ú zimané wan yé yeké yé xwendin ú nivísíné kurdí ye. Li Kurdistana Írané jhí nísbeteke pir ya xwendevanén kurd, nemaze li heréma Mukiryan ú Erdelan bi rex farsiyé ve zimané kurdí jhí dixwínin, hercende eger em di gel Kurdistana Íraqé bidin ber hev kémtir e, lé dehan jaran jhi kurdén Tirkiye ú Suriyeyé di zanína zimané kurdí ú xwendina wé de péshkeftítir in. Bawer nakim jhi 12-15 milyon kurdén Tirkiyeyé 12-15 hezar xwendevanén zimané kurdí hebin. 

Hindek jhi nuxteyén ku amadekar (heya bigre beshdarén ku pirs jhi wan té kirin) jhi xwe re dike bingeh, dúr in jhi rastiya helúmerjé zimané kurdí. Bo nimúne caxé ku qala alfabeya latíní ú nivísína kurmanjiyé bi latíní dikin tu dibéjhí qey hemú kurdén Tirkiyeyé teví 10-15 milyoní bi shev ú rojh bi kurdí dinivísín ú dinxwínin ú her meh sedan roman ú bi hezaran díwanén helbestan bi kurdí dinivísin ú belav dikin. Lé di rastiyé de di Kurdistané Tirkiyeyé de kurdí ne zimanekí zindí ye. Zimané farsí di Kurdistané Íraqé de ne zimanekí resmí ye lé gelek kesén xwendevan farsí dizanin ú pé dixwínin ú dikarin pé biaxivin jhí. Eger bi réjheyé % werbigirin jhimareya farisízanén Kurdistana Íraqé jhi jhimareya kurdízanén Kurdistana Tirkiyeyé zédetir e. Erebí ev 80 sal in zimané resmí ú zimané xwendiné ye, gelek kes pé dizane ú búye zimané wan yé kulturí, lewra min qala zimané erebí nekir ú qala zimané farisí kir. Lé xelké ku hez jhi farisyé kiriye xwe fér kiriyé, teví wé yeké farisízanén Kurdistana Íraqé jhi kurdízanén Kurdistané Tirkiyeyé zédetir in. 

Em nikarin li Tirkiyeyé qala jhiyaneke kulturí ya kurdí bikin heya bigire li ba kurdén Tirkiyeyé yén li derve jhí. Eger di welatekí wek Swídé de ku derfeta férbúna kurdí jhi ya hemú welatén Ewropayé bashtir e, 25-30 nivískarén kurmanjínivís ú 100-150 xwendevanén kurdí hebin, ev nabe belgeyé wé cendé ku edebiyateke péshketí yan kultureke xurt ya kurmanjí heye. Gelek jaran jhí di réjheya edebiyata kurmanjí ya bi latíní té nivísín de shashí té kirin ú dibéjhin qey gelek tisht pé té nivísandin. Rastiya meseleyé ew e ku hemú berhemén ku bi kurmanjí ú alfabeya latíní tén nivísín nagihíjhe jhi %10é hemú berhemén ku bi zimané kurdí tén nivísín. Para heré mezin ya edebiyat ú nivísína kurmanjí bi devoka behdíní ú di Kurdistana Íraqé de té nivísín ku ew jhí wek dizanin bi alfabeya kurdí té nivísín ne ku bi alfabeya latíní ya tirkí. Jhi aliyé naverok ú estetíkí ve edebiyata ku bi devoka behdíní té nivísín (heya bigire helbest, lékolín ú terjeme), jhi edebiyata ku jhi aliyé nivískarén kurd yén Tirkiye, Suriye ú Sovyeta Beré ve té nivísín, péshketítir ú dewlemendtir e. 

Berdewamí heye…

Jhérdérr: em núceye le mallperrí Kulturname.com be rénúsí Kurdí-Bedir xaní wergírawe ú bo xiwéneraní KAL hénirawete ser rénúsí Kurdí-Yekgirtú