Selah Ehmed‌

Tometbarkirdin leser binemay regezperstí u hellawardin díyardeyekí fashístí ye. Kurd be gishtíy qurbaní ew ‘eqlle fashístaneye ke hemíshe Kurdyan be nokerí u yarmetí pilaní bégane u xíyanet tometbarkirdúwe. Seyr eweye ésta hendé Kurd xoyan hellgirí em xúwe fashísten le dijhí her dengékí Kurdí ke girupék be dillí nebét. Lew píshey tomatbarkirdin bitrazé, ew hézaney ke bas le zallkirdin ‌u sepandiní shéwezarék deken beser hemú shéwezarekaní díkeda xeríke meseleyekí xeterí weha dehénine arawe ke jige le cespandiní nayeksaní zíyatir derenjamí díkey níye.

Selah Ehmed‌

Tometbarkirdin leser binemay regezperstí u hellawardin díyardeyekí fashístí ye. Kurd be gishtíy qurbaní ew ‘eqlle fashístaneye ke hemíshe Kurdyan be nokerí u yarmetí pilaní bégane u xíyanet tometbarkirdúwe. Seyr eweye ésta hendé Kurd xoyan hellgirí em xúwe fashísten le dijhí her dengékí Kurdí ke girupék be dillí nebét. Lew píshey tomatbarkirdin bitrazé, ew hézaney ke bas le zallkirdin ‌u sepandiní shéwezarék deken beser hemú shéwezarekaní díkeda xeríke meseleyekí xeterí weha dehénine arawe ke jige le cespandiní nayeksaní zíyatir derenjamí díkey níye.

Díyardeyekí tíokirasí nabut u tirsinake ke íntélejénsíya xoy be zimanhallí berijhewendí u írade u carenúsí milyonan ínsan bizanét, ci ja íntélejénsíyay seretayí. Lewesh tirsinakitr eweye em yarí ye be pallpishtí birrék be naw wezaret bikrét ke le binerretda jige le rúy kartoní komellék hézí gendell u dijheshar hící díke nín. Dawakirdin le hikúmet ke zimanék bisepénét beser daníshtuwaní hemerreng ‌u firezarí herémí Kurdistanda heq níye be dawayekí roshinbírí naw bibirét. Soraníyekan detuwanin cíyan hez léye legell shéwezarí Soranída bíken, bellam rewa níye beser kesí díkeda bísepénin, meger ewaní díke xoyan pékbén u xoyan Soraní pesend biken wekú zimaní xwéndin. Béguman Soraníyekan detuwanin kar bo ew pékhatine gishtíye biken, hendékísh her wayan kirdúwe u eme rewaye, bellam natuwanin daysepénin. Mafí xwéndin u qisekirdin be zimaní dayk mafékí sirushtíy hemú keséke. Ewe kesekan xoyanin ke debé birryar leser ewe biden ke con ew mafey xoyan‌ píyade biken yan neken.

Cí shiték heye le dunyada ke ewe bihénét Hewramíyek yan Badínaníyek waz le mafí sirushtí bekarhénan u xwéndiní shéwezarí Goran yan Kirmanjí bihénét be bé íradey xoy? yek hokarí ‘eqllaní níye ewe biselménét ke shiték heye le Soranída ke way lédekat shaystey ewe bét ke bibét be zimaní hemú Kurdekaní ‘éraq u ew shite le Goran yan le Lúrrí yan le Kirmanjída nebét. Eger behaneke pirrojhey neteweye, ewa pirrojheyekí neteweyí ke zimaní xellkék qedexe bikat le qutabixanekanda pirrojheyekí dijheazadíye u bew péyesh pirrojheyekí naínsaní ye u pishtgíríkirdiníshí kirdeweyekí naínsaní ye. Eger pirrojhey netewe pirrojheyekí azadíxuwaz nebét bo ewaney ke lejhér cetirí síyasída kodebinewe, ewa pirrojheyeke ke le rúy exlaqíyewe debé íntélejénsíyay líbirall be hemú tuwanayewe dijhayetí bikat. Ziman giringtir u gewretire le cend hézékí síyasí ke le dunyada jige le tundutíjhí hící tiryan nezaníwe, ja eger ew zimane tenya de mallísh qisey pé biken. Cíye ew mesele pírozey ke wa le Hewramíyek bikat ke le jíyatí Goran sepandiní Soraní pesend bikat le mekiteb? dúbare, eger meseleke dirustkirdiní neteweye u ew meseleye yek zimaní yekgirtúy gereke, bo ew zimane shéwezarí Goran nebét bo Soraní bét? eger nasyonalízimí ‘Ereb xuday kird be behane bo paktawkirdiní deyan ziman u shéwezar lew pantayíyeda ke péy gutrawe jíhaní ‘Errebí, xo Soraníyekan ew bíyanuweshyan níye ke Soraní zimaní xudaye. Meger píshesazí bexudakirdin le arada bét le ceshiní ew gutarey ke serkirdey shorrishék u zimanekey teqdís dekat, ewesh shéwazékí teqlídí fashízime. Cí shiték heye le Goranda ke way lébikat netuwanét bibét be zimaní netewe? eger behaneke yekgtirúyí Kurde boye dawa dekirét shéwezarekaní díke (jige le Soraní) paktaw bikrén, ey eme ‘eqllíyetí heman ew pirrojhe netewayetíye ‘Errebíye níye ke guwaye Kurdekaní ‘éraq berengaríyan kird, wata ew pirrojhe neteweyíye ‘Errebíyey ke bo xatirí yekgirtúyí netewe u be naw níshtímaní ‘Erreb deywíst be pallpishtí dewllet zimaní ‘Errebí bisepénét beser hemú daníshtuwaní wullatda be bé pékhatiní xudí daníshtuwane jíyawazekan? lenaw pirrojhey netewe u le naw hemú pirrojheyekí díkeshda, zor asane níshanekaní fashízim le níshanekaní azadíxuwazíy jíya bikrénewe: her ejhéndayek ke rúberí azadíye sirushtíyekaní hawullatí (bo nimúne ziman) tesik bikatewe, ew ejhéndaye ser be pirrojheyekí fashíste ja ewaney bangeshey bo deken pé bizanin yan nezanin.

Eger em basí zimaní yekgirtúwe, bew ceshine serkutgerey ke bangeshey bo dekirét, le meseley mafewe sercawey girtúwe, ewa le henawída péshélkarí mafí cendín kemíne le xo degirét (le «kemíne» mebestim jhimare níye bellku mebestim kemayetíye le peywend be peywendíyekaní desellat). Hewramíyekan u Badínaníyekan u Feylíyekan u Lekekan u Lurríyekan u kakeyíyekan ‌u ewaní díkesh heman ew mafaneyan heye ke Soraníyekan heyane u debé bituwanin ew mafane píyade biken her katék xoyan bíyanewét (béguman debé bigutiré heman shit bo Turkman u ‘Erreb u Ashúrí u Kildaní u Ermení u kemíne netewayetíyekaní díkey Kurdistan raste).

Em hemerrengíye bo jégay tirsinakíye? cíye ew jore ‘eqllíyetey ke le hemerrengí‌ u firezimaní u firekultúrí detirsét? ew hézaney ke ‘ewdallí dasepandiní yek jíhaní hawshéwen le willatékda, le ferhe‌ngí síyasída péyan gutirawe hézí totalítar. Ew ‘eqllíyetey ke le jíyawazí u he‌merrengí‌ u firekultúrí detirsét ‌u koshish bo le nawbirdinyan dekat péy gutirawe fashízim. Weku Doloz‌u Guwatarí dellén zor asane dijhí fashíst bít leser astí gishtí u, le heman katíshda fashístekey naw xot ‌ be xawen bikeyt u gewre bikeyt, ew fashístey ke leser aste bicúk u wirdekan karaye. Tirsí min lewe níye ke hendé núser le régey hézí síyasí derekí u nawekíyewe bijúllénrén ‌u pém waye ew jore tometane jige le lewtandiní pirsíyarekan hící díke nín, bellam pém giringe ke ‘eqllíyetí fashízim u maykirofashízim le hemú doxékda destiníshan bikrét cunke jíhan péwístí be serkurtgerí díke níye, bew serkutgeríyaneshewe ke le níyet bashíyewe sercawe degirin.

Giríman tenha 10 mall hen le awayíyekí dúredestda be zimanékí yan shéwezarékí díyaríkiraw qise deken. Giríman seranserí wullat jige lew déye be Soraní qise dekat. Giríman meseley dewlletísh be bunyadnaní yek zimanewe bende (ke hergíz waníye). Eger hemú takekaní ew 10 malle xoyan razí nebin, híc shiték níye le jíhanda sepandiní Soraní beser mindallekaní ew 10 malleda rewa bikat. Eger behane zoríneye leser binemay cendayetí, bew péye debé Kurdan le Turkíya waz le zimaní‌ Kurdí bihénin cunke zoríney daníshtuwaní dewllet be Turkí dedwén‌ u, le ‘éraqíshda hemú be ‘Errebí bixwénin cunke zoríney daníshtuwaní dewllet be ‘Errebí qise deken ‌u, le éranísh be farsí le ber heman ho.

Ew péshníyazey basí ewe dekat ke Soraní u Kirmanjí tékell bikrén le layen hendé «sharezawe» u duway derenjameke wekú zimaní yekgirtú binasirét jige lewey ke tirsinake zortir be nuktesh decét. Ziman birítíye le pirojhegelékí cirr u alloz ke pirre le ‘eqllí nawekí bo díyaríkirdiní hemú réziman u fonétíkék ke be diréjhayí sedan sall geshe dekat‌ u degorrét. Ewe zimane birryar leser éme dedat nek éme birryar leser jhíyan u shéwazí ew bideyn, ewe zimane éme helldebjhéré nek éme ew kelepace bikeyn u duwayí hellíbijhérín. Dekirét derbarey wushesazí u rénús taybetimendíyan leser wushe u shéwe núsíní díyaríkiraw pékbén u eme debé hebét, bellam lewe bitrazé éme wekú (ínsan) hemúman ta mirdin qutabí zimanín. Ta mirdin derbarey ew zimaney ke heye fér debín u le régeyewe le étinolojí u le xoman u le tékirray doxe komellayetí u méjhúyíyekan dekollínewe. Ziman, laní kem be péyí Heidger , berjestebúní búne. Wata bún le régey zimanewe xoy tejelí dekat bo ew búnewerey ke péy‌ degutiré ínsan. Ziman kereste níye bo derbirríní shitan, bellkú ziman xoy sertapay shitekan u peywendíyekane. Deyan qutabxaney felsefí tenya leser ew rastíye dirustbúne ke ziman ew dezgayeye ke tékirray jhíyaní komellayetí be hemú peywendíye allozkaní desellatewe u be hemú doxe méjhúyíyekan u derúníyekanewe téyda ko búwetewe. Ew péshiníyazey ke bas le kelepacekirdin u zellatey Soraní u Kirmanjí dekat béwéneye le bémanayída. Be kurtí, ziman xorrske. Karí zimannasan zimansazí níye, bellkú férbún u ashkirakirdiní nihéníye zimanewaníyekaní zimane.

Car cíye? késheyek le arada níye ta be duway careserda bigerréyn. Xellk ziman u shéwezarí jíyajíyay heye u híc hézék le ser em estéreye mafí ewey níye péyan billét debé ew ziman u shéwezarane feramosh biken u bem ziman u shéwezare bixwénin. Eger behaneke eweye le zorbey wullataní Xorawa meseley sepandiní yek ziman (yan shéwezar) píyadekirawe bo dirustkirin u le régey dirustkiriní dewllet-netewewe, ewa ew jore ‘eqllíyete debé baqí rastíyekanísh bizanét derbarey pirrojhey dewllet-netewe le Xorawa. Paktawkirdiní kemínekan pirrojheyeke sed lesed lenaw jergey pirrojhey dewllet-netewewe sercawey girtúwe. Ewey ke Be’is hénay bo ‘éraq u Kurdekan berengaríyan kird, sed le sed pirrojheyekí Xorawayí bú u be díyarkirawísh pirrojhey dirustkirdiní dewllet-netewe bú be shéwaze bawe Ewrúpayíyekey. Damezréneraní Be’is yeke yeke qutabí pirrojhey modérnítey Xorawayí bún u zorbeyan be kirdar qutabí bún le zanko Ewrúpayíyekanda. Kirdiní Xorawa be péwane bo hemú tégeyekí rastétí u rewayetí béjídal yekék lew nexoshíye deste jem’íyaneye ke hendék íntéléjénsíyay seretayí téydekewin. Jénosaydísh dahénrawékí Xorawayíye u le dillí pirrojhey modérníte daye. Paktawkirdiní sedan girúp u komellgey xojéyí le kíshwerí Emeríka u kíshwerí Esturalíya u zor koloní díke pirrojhey Xorawayín. Béguman Xorawa kurt nakirétewe tenya bo ew shitane (u hemú kurt kirneweyekí Xorawash helleyekí sawílkeye) bellam ew shitanesh dernakirén le Xorawa u pirrojhey modérníte. Rijhémekaní Eferíqa u Xorhellatí Nawerrast u Cín paktawkirdiní kemínekan le Xorawawe férbún, nek her ewende bellkú zorbeyan be yarmetí téknolojí u zaníyarí Xorawayísh paktawkirdiní kemínekanyan jébejékird. Kurd nimúneyeke leser ew kemínaney ke ber aweha paktawkirdinék kewtin le régey ezimún u kerestey Xorawayíyewe. Tékirray ew denganey ke xéríyan téda bét le Xorawa dijhí sertapay ew serdeme xwénawíyen ke kolonyalízim u pirrojhe síyasíyekaní modérnítey guwastewe bo jíhan. Deyan hézí Xorawayí serqallí hewllí cakkirdnewey derenjame karesatawíyekaní ew pirrojhanen, gercí deyan hézí díkey Xorawayí parézigar u rastrrew héshta xeríkí tewawkirdiní heman pirrojhen le cuwarcéwey ímpiryalízimí niwéda.

Eger behaneke eweye ke péy degutré xebatí Kurdayetí! ewe Hewramíyekan bún ke gazyan kira besera. Eger pisúley zallbúní shéwezarék le régey xwéní qurbaníyekanewe mor dekirét, ewa fashízim dirust birítíye lew bírkirdineweye. Ew benaw pirrojheyey le ke xeyallí íntélejénsíyay seretayí Kurda ye hercíyek bét rewayetí bewe nabexishét ke mindallékí nasoraní Soraní beserda bisepénré le mekiteb, yan mindallékí nakirmanjí Kirmanjí beserda bisepénré. Her pirrojheyekí weha birítíye le fashízim, ja netewayetí bét yan na. Zor mesele hen giringin wekú dirustkirdiní dezgay dewlletíy u yasayí, bellam híc meselyek lewe giringtir níye ke takí ínsaní le her kwéyek heye ziman u kultúr u shéwejhíyaní kesí díkey beserda nesepénré. Mafí ziman le mafí jhíyan jíya nakrétewe, pirrojheyek eger neytuwaní em mafe biparézé u dakokí lébikat debé biwestét ja pirrojheke be nawí netewewe bét yan benawí xuwawe bét yan benawí her jore aydyolojíyekí desellatgeray díkewe bét. Eger le her shuwénékda dewllet péwíst bét, bo parastiní ew hemerrengíyane péwíste nek bo lenawbirdinyan.

He‌ndék hen be nawí xuwawe wurdewurde mafe sirushtíyekanman zewit deken, hendék hen be nawí xomanewe ew mafaneman lé heram deken, hendék hen benawí yekgirtúyíyewe heman shit deken, hendék hen le serjem em hézane ke sed le sed péyan waye karékí bash deken bo hemúman, bellam ewey ke emane, hemúyan, le yadí deken eweye ke híc ínsanék mafí ewey níye ke xoy be zimanhallí hemúman bizanét. Ke kar déte ser ziman yek desellat rewayetí heye ewesh dayke. Mindallan debé be zimaní daykíyan bixwénin, em meseleye péwístí be híkmetí híc péxemberék yan jadúgerék níye. Her le éstawe hendék amaden xellik bewe tometbar biken ke destyan le pishteweye boye deyanewét be zimaní daykíyan qise biken u bixwénin le Kurdistanda, eme heman ew tometeye ke le mawey yek rojhda bú be xerdell u kira beser Hellebjeda. Eger fashízmí Soraní le éstawe ranegírdirét, rojhék dét dekrétewe be bíyanúy paktawkirdiní ewaní díke, dekirét be xerdell.

Be diréjhayí méjhúy paktawkirdin, bíyanúwekan berijhewendíy gishtíy u rohí netewe u yekétí netewe u gel u em jore zarawe fashístane búne. Eger berijhewendíyek hebét gishtíy bét, ew berijhewendíye debét pishtí be maf u azadí tak bestibét, her dengék nakok bét legell emeda le jhér her bíyanúyekí síyasíy u méjhúyída bét, debé bibrét bo taqígey destiníshankirdiní dirmí fashízim. Yek roh heye ewísh hí take, her hézék ew rohe bikat be qurbaní her «roh»ékí díke, wekú ewey ke péydellén rohí netewe, ewe hézékí na’eqllaní bikujh u xwénawíye cawí le jehenemék birríwe wekú carenús bo ew xellkaney ke dekewine ber rehmetí desellatí. Her bangesheyek bo yekétí (yekgirtúyí) ke ejhénday tuwandinwey hemerrengí u jíyawazíy zimanewaní u kultúrí pébét, bangesheyekí fashíste u jige le mergí be komell híc pirojheyekí díkey níye le duwa derenjamda. Emane wanegelékin jige lewey xwéner ‌u qutabí méjhúy Xorawa u Xorhellatí Nawerrast deyanzanét, hemú Kurdékí hoshmendísh debé féryan búbét duway nizíkey hefta sall le qurbaníbúní fashízim. Hendékman dekewíne naw tewjhmí fashízimewe bebé ewey agadarbín, hendékí díkeman bekardehénrén le régay tewjhmí fashízimewe, bellam bíríy rexneyí debé tuwanay herdem xoxwéndinewe u serbexoyí búnewey hebét.
Zor ber le peydabúní serkirdey fashíst, sha’írí fashíst u núserí fashíst u hunermendí fashíst dirust bibún le seretakaní sedey Bístemí Ewrúpada. Jige le Franco, xudí serkirde fashístekan lew nawendanewe peydabún. Bo nimúne Mussolini núser u felsefekar bú u Hitler hunermend u núser bú. Yeké le manífésto here fashístekaní sedey Bístem maníféstoy ayndegerekane (Futurists). Fashízim hemíshe be nawí hemuwan u be nawí carenúsí netewe u be nawí roh u xwén u xebat u xak ‌u berijhewendíy netewewe hatúwe u herdem be serkurtgerí kultúrí u bertesik kirdinewey maf u azadíyekan u duwajar paktawkirdin u komellkujhí tewaw búwe. Wehmékí baw ke zorbeman hemane eweye ke hézí nadíyar u seyr le rojhgarí nadíyar u seyrda méjhú dirust deken. Rastí eweye hemú rojhék hemúman méjhú dirust dekeyn. Wekú con Enfal le estoy hemú ew kesanedaye ke búne hoy hatine aray rojhgarí Enfal, ja be kirdewe yan le ber békirdeweyí, le zanínewe yan benawí zanínewe, ewaney ke emirro le jhíyandayn berpirsíyarín lewey ke le ayendeda rúdedat le peywend bew xellkaney ke bé aga le wehmú u nexoshí u pirrojhe u yaríyekan dekirén be babetí gemey fashízim. Kurdayetí debé rabigírdiré ber lewey bibét be xerdell. Be’sízim le derewerra deywíst kar leser karekterí Kurdí bikat, bellam xeter u karígerí Kurdayetí lewedaye le nawewerra u le bergí romansída u be dengí qurbaníyewe xeríke fashízim buníyad denét. Hendékman zú u he‌ndékman zor direng u he‌ndékman hergíz bexebernabínewe le naw kejhawey fashízimda. Emirro, min xom béberí dekem le fashízimí Soraní.

* Serinj: Tikaye ba rún bét ke lem wutare mebestim hérishkrdine ser hemú ewane níye ke péyan waye debé Soraní bikrét be zimaní resmí le herémda. Ewe duwajar rayeke u deshét shití me’qúl le pishtíyewe bét ‌u hendékísh her wekú péshníyazékí awa le meseleyan ruwaníwe. Duwajar hemú kes detuwanét hewillbidat pékhatinékí gishtí leser meseley ziman dirust bét ke guzarshit le íradey síyasí zortirín jhimarey xellik bikat le wullatékda, gercí dirustí‌ u nadirustí emesh dewestéte ser ewey ke ta cend pirojheyekí weha guzarisht le íradey kemínekanísh dekat. Bellam le díyardey fashízimí Soraní (wekú le wutarekeda rúndebétewe) mebestim le cend demargíréke ke jige lewey xeríkin‌ benawí hemuwanewe qise deken, xeríkí tometibazíyekí bazarrí béwénen le dijhí xellkí nasoraní be ceshinék ke jige le fashízim hící tirí pé nagutré. Díyare tometbazan‌ le hemú lakanda hen, bellam ke xellkék begishtí leser binemay regezperstí  bikréne babetí béhurmetí u riq u kíne, eme díyardeyeke ke nabé régey pébidrét be nawí híc shitékewe bicéte buwarekaní mídíyawe, wekú capemení.

–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~
Tébíní: Em witarey berréz Selah Ehmed le jhimarey 443-í rojnamey Hawlati (Hawillatí), Yekshemo 27-07-2008 da billaw kirawetewe. Le layen wébnúsí Ruwangewe hénrawete ser xetí péshníyazkirawí  KAL. Bo xwéndnewey deqí witareke be xeti Allugorrkirawí ‘Errebí, serdaní Mallperrí Hawlati (Hawillatí) biken.