Jefer Sheyxulíslamí   25/04/2008
 
Dest ú cawit xosh bé Dr. Amír. Ewey jenabit núsíwte ashkira ye ke berhemí ezmúnékí dúr u diréjhí éwe le meydaní lékollínewey zanistí sebaret be standardebúní zimaní Kurdí ye. 

Jefer Sheyxulíslamí   25/04/2008
 
Dest ú cawit xosh bé Dr. Amír. Ewey jenabit núsíwte ashkira ye ke berhemí ezmúnékí dúr u diréjhí éwe le meydaní lékollínewey zanistí sebaret be standardebúní zimaní Kurdí ye. 

Be daxewe, ta ésta méjhú níshaní dawe ke nasyonalízmí Kurdí neytwaníwe le jhér tesírí aydíyolojíy ew nasyonalíste-shovínístane (hí Ereb, Turk, Fars) derbaz bé ke kurdiyan jhérdeste ragirtuwe. Kurt ú kirmanjí, nasyonalízmí kurdí firckí be shírí nasyonalízmí netewey balladest girtuwe. Ewesh zor seyr niye, renge ta radeyekísh sirushtí bé. Le qedím ewe gutuwiyane "dú gayan debal yek bikey, yan xuwí yektir degirin yan rengí yektir". Ashkiraye reng girtineke zor be dúr e. Kurd ísh xuwí Ataturk, Reza Xan ú Seddamí girtuwe. Nasíonalístí kurd her wekú nasyonalístí turk ú ereb ú fars derwanéte prosekaní netewe-damezrandin, le wan e prosey plandanan bo ziman.
 
Jégay metirsí ewe ye ke nasyonalístí kurd be ewe nazané. Péy wa ye ke ew péshkewtútir e le nasyonalíste baladestekan. Le hemúyísh zortir jégay dax ewe ye ke radeyekí zorí núser ú "ekadímístísh" her béxeber in ke ewanísh her be ribey Reza Xanekan ú Ataturkekan deypéwin.  Reza Xan ú Ataturk ú zorí díkeysh be zorí zebr ú zeng zimanéki yan be ser xelkekeyan da sepand. Akadímí zimanísh yan damezrand.

Eweysh péshniyarí núsere kurdekane be Hikumetí Herém. Ja ba le xoman bipirsín: ew hengawaney Reza Xan ú Ataturk bún be hoy yekgirtuwí neteweyí le Iran ú Turkiya? Na. Shorishekaní kurd dijhí hikumetekaní nawendí bashtirín bellgen. Aya befermíkirdiní zimanék (Farsí ú Turkí, yan Erebí le Suriye) bú be hoy perepédaní ashtí ú rézgirtin le mafí mirov, yan be pécewane we? Diyar e be pécewane we.

Turkiye hemú sallé sercillí willataní tawanbar be péshélkirdiní mafí mirov e, ke beshékí zorí ew péshélkirdiní mafí mirove birítí ye le qedexekirdiní mafe kultúrí ú siyasiyekaní Kurdan‌ le Turkiye. Aya dasepandiní yek ziman le Iran ú Turkiye, bo wéne, bú be hoy zortir xiwéndewar búní xellkí Kurd le ew willatane? Ne. Aya dasepandiní yek ziman bú be hoy bashtirbúní hell u merjí abúrí le Kurdistan? Ne. Dey, ke wa bú, eger ew daxwazíname bes lasakirdinewey nasíonalíste Turk ú Fars ú Erebekan niye,‌ cítir e? 

Wilate Yekgirtuwekaní Emríka éstaysh zimaní fermí/resmí niye. Efríqay Bashúr nizíkey 11 zimaní resmí/fermí heye. Kanada dú zimaní resmí heye. Swísra cuwarí heye. Seta cil le willataní diniya ke sístemí fídralíyan heye yan zimanékí resmí taybetiyan niye, yan zortir le yek ziman resmí ye. Ew willataneysh, le Emríka we bigire heta Swísra ú Malíziya birítín le seqamgírtirín wilataní diniya. Dey, dísan depirsim:

beresmíkirdiní yek shéwezar le komellgeyekí cend-shéwezar da bocí? 

Le kotayí da ba ewesh billém u renge pirsiyarékísh bé, ke bo lé wird búnewe bibé: Hoy ci ye ke giwé negirtin bo mafí zimaní kemínekan zortir le Kurdistaní Bashúr (Iraq) bawe, be taybet le naw soranízimanekan da? Aya billéy  hoyeke eme nebé ke ew mellbende, be taybet nawcey Sharezúr, tamí bé beshbún le zimaní zikmakí necéshtuwe? Hemúman dezanín ke tenanet le serdemí Enfalísh da, zimaní Kurdí le Iraq qedexe nebú. 

Dísan spas bo Profisor E.Hesenpúr.

Tébíní:  Bo ew xoshewístaney péyan waye ímzakerekan zortir le  Amir Hassanpour sharezay ew babeten, bashtir e bizanin ke ew  tézí doktorakey,  ke salí 1989 le Emríka tewaw kirduwe, lékollínewe ye le ser coniyetí jút-standardebúní zimaní kurdí. Ew téze buwete kitéb ú emeysh nawuníshanekey "Hassanpour, A. (1992). Natonalism and language in Kurdistan. San Franjisjo, Mellen Researjh University Press." 

Xozige yekékí le min azatir ú bekartir peyda debú ú ew kitébey dekird be kurdíy soraní (kurdí/kirmanjí Nawerast). Le em sallaney duwayíysh da, Profsor Hassanpour be deyan witarí le ser zimaní kurdí, be Ínglízí ú kurdí bilaw kirdotewe.

Sercawe: mallperrí RUWANGE  ,