Rojhnamey Kurdistan le jhimarey 1-í xoyda [Pénjshemo 20/10/1324 =11-í Jhanwiyey 1946] dú hewalí giríngí sebaret be xwéndin u serinjdan be barí perwerdey mindalaní bé day u bab bilaw kirduwetewe:
"Kobunewey Heyetí Ferhengí Kurdistan jhimare 32 Rojhí cuwarshemmuiye 12/10/1324 jelsey Heyetí Ferhengí Kurdistan satí dú pash níwerru gíra le babet mekteb u dananí du nefer pishkinér bo mektebekan giftugoy lazim kira axayaní ‘Elí Xusrewí u Rerhím Leshkirí bo pishkinérí helbjhérdiran u hukmyan sadir kira.
Rojhnamey Kurdistan le jhimarey 1-í xoyda [Pénjshemo 20/10/1324 =11-í Jhanwiyey 1946] dú hewalí giríngí sebaret be xwéndin u serinjdan be barí perwerdey mindalaní bé day u bab bilaw kirduwetewe:
"Kobunewey Heyetí Ferhengí Kurdistan jhimare 32 Rojhí cuwarshemmuiye 12/10/1324 jelsey Heyetí Ferhengí Kurdistan satí dú pash níwerru gíra le babet mekteb u dananí du nefer pishkinér bo mektebekan giftugoy lazim kira axayaní ‘Elí Xusrewí u Rerhím Leshkirí bo pishkinérí helbjhérdiran u hukmyan sadir kira.
We qerar dira ew mindalaney ke bé kesin u be suwal meshxulin ko bikrínewe le naw míllet da besh bikirén we rojhane le mektebí Gelawéjh bixwénin u bo xirkirdinewey em hejhare békesane be sharewaní emir dira ke xiryan katewe u biyan date dest axayaní Furuher u Menafí Kerímí u ewanísh be néw míllet da beshyan ken.
"Agadarí be tewawí ehalí xoshewístí (sabilax) radegeyndirét – le ser emrí Pésheway mu’ezem u qerarí (Hízbí Démokratí) Kurdistan lewey bewlawe péwíste bo perepédan u rewají zimaní Kurdí, xwéndin le medresekanda be Kurdiye lew(taríxewe) ta de 10 – rojhí díke her kesék kur u kicí hebé ke ‘umrí íqtízay xwéndin bika debí bínéréte medrese elbete her kes lew emrey rú wergéré be tundtrín mujazat tenbé dekré.
Komítey Merkezí (Hízbí Démokratí Kurdistan – mu’awíní Hízib Tezade
[Seyid Miemedí Tehazade [Eyúbyan])"
Ber le rageyandiní komar u be taybetí le salí 1324 [1945] calakí u bújhanewey ferhengí u hewldan bo xwéndin u perwerdey Murdí gesheyekí bercawí be xoyewe díwe u her lew maweye da "Daykí Níshtiman" le Mihabad u cend sharí díke péshkésh kirawe. Xale Mela yek le endamaní damezrénerí Komeley Jhiyaní kurd,ci le serdemí pésh damezraní Komar u ci le katí hukúmetí Kurdistan da dewrí serekí gérawe le perepédaní perwerde u xwéndin be zimaní Kurdí u le jhimare berayiyekaní Kurdistan da basí calakiyekaní "Dersxaney Gelawéjh"í bilaw kirduwetewe.
Le mawey yek salley Komar u le qonaxí jiyawaz da piley berpirsiyaretí zor jar al u gorí be ser hatuwe u le mer wezaret [ídare]í Ferhengísh her wabuwe. ‘Elí xusrewí, Reshídí ‘Ezízí, Sídqí, Dilshadí Resúlí, Menafí Kerímí u Íbirahímí Nadirí ew nawanen ke le Kurdistanda wekú "pishknér" "serok ", "mu’awín ", " wezír" u " reyis " í ídarey ferheng basyan léwe kirawe. Emesh agadariyekí kurtí Melay Dawudí le rojhnamey Kurdistan da:
"Qurbaní: emin cend sall lewey pésh ‘ehdim kird le katékda kurd serbexo bin, xom u dú kurrim xoman bikeyn be qurbaní. Éstash awatim be jé hatuwe. Amadeyn degell 50 nefer shagirdí dawteleb be ízní bawk u daykiyan rojhí 26/11/1324 le pésh ‘ímaretí Duktur Wénatan wefa be ‘ehd bikeyn.
Melay Dawudí
Kurdistan: birayaní xwén germ u péshmerge, husní nezerí mubarekí Péshewa reyis Jimhúrí berzí Kurdistan le ser eweye ke engo shagirdekantan be júrí ke péwíste terbiyet u amade biken ke be péy emrí Pésheway xotan le rojhí pédawíst da qessabí le dujhminí Kurdistan biken u le meydaní karzar da bibin be qurbaní. " [Kurdistan, jhimarey 11, cuwarshemo 17-í Rébendaní 1324/ 6í Féwriyey 1946]
Tébíní: em wéneye le rúwí wéneyekí bekomel (péshtir léreda bilaw kirawetewe) sazdrawetewe ke be sipasewe le laperey "Kewneníshtiman" í gowarí Mihabad, jhimare 81 wergírawe. Ew lapereye le layen Fereydúní Hekímzadewe amade dekiré.
++++++++++++++++++++++++
Sercawe: Em babete le mallperrí wénekaní komarí Kurdistan wergírawe ú hénawete ser rénúsí Yekgirtú. [KAL]
