Ziman u Girúpí Étiníkí

Núsíní: Profésor Peter Trudgill
Wergírran le Inglísíyewe: Hesené Qazí

Le dewllete Yekgirtúwekaní Emríka taqí kirdineweyek kira ke téyda jhimareyek xellik ke wek dawer dewryan degérra dawayan lékira giwé le dengí dú girúpí jíyawaz bigrin ke leser kasét aste kirabú. Zor le dawerekan birryaryan da ew axéweraney ke le leser kasétí yekem dengyan aste kirawe Emríkayí Efríqayín, u ewaney leser kasétí dúwem dengyan aste kirawe sipí péstin. Ew dawerane be tewawí helle bún.

Ewe kasétí yekem bú ke dengí axéweraní sipí bú, u ewí dúwemyan í reshan bú. Bellam dawerekan be shéweyekí zor cawrrakésh helle bún. Ew axéweraney dawa le dawerekan kirabú gwé le dengyan bigrin xellkí taybetí bún: axéwere sipíyekan ew jore kesane bún ke hemú jhíyaní xoyan de néw Emríkayíye Efríqayíyekanda jhíyabún, yan lew nawcane gewre bibún ke nirxe kultúríyekaní reshpéstan zall u bandeste؛ axéwere reshekan ew jore kesane bún ke le tafí gewre búní xoyanda péwendíyekí zor kemyan le gell reshpéstekaní dí hebibú u zurbey jhíyanyan lew jore nawcane jhíya bún ke sipíyekan téyanda bandest bún. Rastíyeke ewe bú ke axéwere sipíyekan dengyan wekú reshan debísitra, u axéwere reshekan wekú sipíyekan – u ew daweraney gwéyan le kasétekan girt bew shéweye birryaryan da.

Ew taqíkirdineweye dú xallí ta radeyek giríng deselméné. Yekem, jíyawazí heye le néwan ew Inglísíyey le layen zorék le sipíyekan u zorék le reshekan le dewllete Yegirtúwekaní Emríka qisey pédekiré bew shéweyey ke Emríkayíyekan detuwanin le ser binemay shéwey qise kirdin be héndék dillníyayíyewe sebaret be em yan ew girúpí étiníkí birryar biden – bo nimúne ewe dekré be péyí‌ axawtinékí téléfoní bé – ke deyslméné ‘axawtiní reshane’ yan ‘ axawtiní sipíyane’ ye u eme bo zor le Emríkayíyan joreyek rastí komellayetí ye. Ew ezimúngeríye be régey taqíkirdineweyekí díke ke le Detriot kirawe le dúy dirawe, u níshaní dawe ke Detroitíyekaní ser be hemú temenan u he‌mú cíne komellayetíyekan (be pashxaní asayí lew taqíkirdineweyeda) teqríben réjheyekí heshta le sedí serkewtinyan heye le nasínewey dengí axéweraní reshpést le í sipípést tené be cend deqíqeyek gwé girtin le kasétekan.

Xallí dúwem eweye, ke ew taqíkirdineweye ta radeyekí shíyawí selmandin níshan deda, egercí qalibí axawtiní resh yan sipí ke bísteran karí le ser deken biwarí eweyan bo derexséné zor jar be dirustí‌ dengekan binasnewe, bellam lék kirdinewey jíyawazí‌ be tewawí akamí akarí férbúne. Xellik le ber ewey resh yan sipín em jore yan jorékí dí qise naken .Ewey rúdeda eweye ke axéweran xesllete zimannasaneyekaní ew kesane werdegirn ke le péwendíyekí nizík da le gellíyan dejhín. Endamaní dú girúpí étiníkí Emríkayí ke éme basyan leser dekeyn ew shéwezare zimaníye fér debin ke be í wan denasré her be tewawí be heman régey da ke díyaléktekaní cíní komellayetí fér debin u le nimúne na asíyekanda ke Emríkayí sipí de néw Emríkayíye Efríqayíyekanda dejhín, yan be pécewane, ew ulgúyey miro werí degré í ew girúpeye ke le nawcekeda bandeste.

Ke wabú, ashkraye ke ‌ jíyawazíy zimaní ew jore híc jore binemayekí regezí yan derúnnasaney níye. Legell eweshda éme amajhe beme dekeyn, cunkú le rabirdú da be berbillawí bawerrékí ewto hebú ke debé u lewaneye péwendíyekí zatí hebé le néwan ziman u ‘ regez’ da. Bo nimúne, le mawey Sedey Nozdehemda zarawey be esill zimannasaney Híndu – Urrúpayísh be manayekí serdagírawí regezí darréjhra. Zarawey Híndu – Urrúpayí bo ewe darréjhra ew zimananey Urrúpa, Rojhhe‌llatí Néwerrast u Híndústan weber bigré ke zimannasan dozíbúyannewe, ew jore zimananey ke le barí méjhúyiyewe xizmayetíyan legell yektrída hebú. Le akamda, efsaneyek lemerr regezí xeyallí Híndúrrúpayí yan Aryayí saz bú ke nek her be zimane daykúbabe Híndúurrúpayíyekan qiseyan kirdúwe bellkú ejhdadí regezí allmaníyekan, Romanekan, Sillavekan, Yonaníyekan, Farsekan u ewanítir bún ke ésta be zimane Híndu- Urrúpayíyekan qise deken. Péwístí be bír kirdineweyekí zor níye ke ew bocúne be ashkrayí be helle dabindiré. Hemú ínsanék detuwané hemú zimanékí ínsaní fér bé, u éme be nimúney zor bebashí be bellgewe selméndiraw dezanín ke gisht girúpe éníkíyekan be dem téperríní zemanewe zimanyan degorrin – miro tené dekré, bo nimúne bír le jhimareyekí gewre le xellkí be recellek Efríqayí bikatewe ke ésta bew zimanane qise deken ke recellekyan Urrúpayí ye. Boye, dekré, be híc jor desteberíyek nebé – de rastída, u be asayí híc wé nacé – ke girúpí xellik le ber ewey be zimaní xizim qise deken le barí " regezíshewe xizim bin". éme natuwanín billéyn ke Allmaníyekan u Béngalíyekan le barí bedení, regezíyewe xizmí yekin her le ber ewey ke ewan be zimananí xizmí Híndúurrúpayí qise deken.

Legell eweshda, bír u bocún sebaret be zimanan u regez be zehmet le néw decin. Bo nimúne, zimaní Allmaní beshékí giríng bú le téoríyekaní Nazíyekan sebaret be ‘ regezí berz’ y Jhérmení؛ u fikrí helle u saxte sebaret be deretan u wístí parastiní ‘ pakíyetí ziman’ ( wate bergirí kirdin le zimanék le beranber ‘ jharawí búní’ be wushey xuwazrawe le zimanekaní díkewe) dekré dest le destí fikirí pakíyetí regez da birrwa ke her ewende saxte u he‌lle ye. Renge kemtir sedeme léder, bellam ‌ zor shélgíltir u pédagirtir nimúney dananí ‘ Romaníyekan ‘ be xellkékí ‘ Latíní’ bé her le ber ewey ke ewan be zimanékí Romí qise deken. Hellbet, ewe raste ke le ruwangey zimannasanewe, zimaní Romaní péshwecúní méjhúyí Latín denwéné ( be tékellawíyekí bercaw legell zimananí Sillawí u zimanekaní díke), bellam herwa be sanayí ewey be dú da naye ke Romaníyekan sed le sed le barí jhénétíkíyewe tormey Romanekanin. Herconék bé, zor zíyatir lewaneye ke le barí jhénétíkíyewe xizmayetí nizíkyan hebé legell dirawséye Okrayní, Sirrbí, Bullgarí u Mejaristaníyekanyan, ke be sedan legell ewan tékellawíyan hebúwe, her wek legell éspanyayíyekan u Purtugalíyekanda.

Legell eweshda, ewe raste, ke le zor nimúnanda ziman dekré ber’odeyiyekí giríng u tenanet serekí bé bo endametí le girúpékí étníkí da. Ewe rastíyekí komellayetí u kultúrí ye, bawekú ewesh, giríng e ‌ miro belayewe ashkra u rún bé ke basí ci pévajhoyek le gorré daye. Le héndék nimúnanda, bo wéne, u betaybetí eger bas le ser zimanan u nek shéwezarekaní zimanék bé, xeslletekaní zimannasane lewane ye péwerí her giríngí díyaríker bin bo endametí le girúpí étiníkí da. Bo nimúne, kemtir be jé u raste bigutré ke Yonaníyekan be Yonaní qise deken ta ewey bibéjhré ke ew xellkey axéwerí búmí zimaní Yonanín ( wate zimaní Yonaní zimaní daykíyane) begishtí be Yonaní dadendirén (be laní kemewe le layen Yonaníyekaní díkewe) ja netewayetí rasteqíne u resmí ewan hercíyekí debé billa bibé. Le nimúney díke da, le piratík da katék bas leser shéwezare jorbejorekaní ‘eyní ziman dekré, péwendí néwan ziman u girúpí étníkí lewaneye girédirawíyekí ‘adetí sade bé, ke be perjhíne komellayetíyekaní néwan girúpekan hézí weber nirabé, ke téyanda ziman xeslletékí giríngí xo nasínewe ye. Gisht Emríkayíye Reshpéstekan be hécjor be shéwe zimaní Inglísíy Emríkayí Efríqayí qise naken ( bo rúnkirdinewey zíyatir sebaret bem zaraweye birruwane xuwarewe), bellam zorbey here zorí ew kesaney qisey pédeken Reshpéstin, u dekré awa be néw bikrén tené berrégey shéwey axawtinyanewe. Ke wabé, jíyawazí girúpí étníkí le komellgeyekí tékellaw da shéweyekí taybetí ye le jíyawazí komellayetí u wek eme, zor jar jíyawazí zimaní lédekewétewe ke be wíyewe girédirawe.

Nimúnekaní jorí yekem, ke téyanda ziman xeslletékí díyaríkere bo endametí le girúpí étníkí da, le astí jíhaní da zor bawin. bo nimúne, barudoxí ew jore le Efríqay fire zimanda zor asayín. Tené le komelleyekí derewey Akra le Gana axéweraní búmí zíyatir le heshta zimaní jíyawaz hen, lewane zimane serekíyekaní wekú Twi‌, Hausa, Ewe u Kru. Le zor nimúnanda, takuterayan xowyan ser be girúpékí taybetí étníkí yan ‘eshíretékewe denasénin ke leser binemay ewan ew hemú zimanane zimaní daykíyane( egercí zorbey daníshtuwan dúzimane yan sé zimanen). Boye girúpe étníkíye jíyawazekan be régey zimanewe u nek shitékí dí jwé búní xoyan u naséney xoyan deparézin. Hellbet ewe tené díyardeyekí Efríqayí níye. Dú girúpí étníkí serekí be recellek Urrúpayí le Kanada, bo nimúne, be shéwey serekí tené be régey zimanewe le yektrí dekrénewe. Ewe raste, ke le zor rúwewe, ewan jíyawazí díní, méjhúy jíyawaz, kultúrí jíyawaz u dab u shwéní jíyawazíshyan heye, bellam xeslletí here giríngí díyar‌íkeryan ewe ye gelo ewan axéwerí búmí Inglísí yan Ferranseyín.

Le nimúney jorí dúyemda -u emane le zor rúwewe cawrrakéshin – naséney jwéy girúpe étníkíyekan, nek be régey zimaní jíyawazewe, bellkú be régey shéwezarí jíyawazí ‘eyní zimanewe, xoy derdexa. Ew jore jíyawazíyane dekré rísheyan le heman jore míkanízimane da bé yan belaní kemewe be zíndúyí rabigírén ke bo héshtinewe u parastiní díyalékte komellayetí – cínayetíyekan le gorré dan: éme detuwanín way dabinéyn ke jíyawazí girúpí étníkí wekú berhe‌llsték dejúllétewe le ser réy péwendí níshanekaní zimaní her be heman shéwey berhe‌llstekaní díkey komellayetí. Lewesh zíyatir, le nimúney girúpe étníkíyekanda, hokare ruwaníníyekan wédecé giríngíyekí bercawyan hebé. Takuterayan zor zíyatir wédecé wushyaríyan sebaret bew rastíye hebé ke ewan ‘ Júleke’ n yan xoyan be ‘ resh’ dabinén ta ewey ke pé lewe binén ke ewan ba‌ billéyin ser be " cíní xuwarewey mamnéwinjí ‘ n. Ewe manay waye ke endametí girúpí étníkí yan naséne dekré rastíyekí giríngí komellayetí bé bo ewan. Lewesh zíyatir, dekré jíyawazí zimaní ci wushyarane yan nawushíyarane ferqí pébikré, wekú xeslletékí ew jore girúpane, ew jore jíyawazíyane dekré diréjhxayen u berdewam bin.

Debé amajhe bewesh bikré her wek zimanan sazdirawí komellayetín (birrwane bendí 1 u 7 y em kitébe), girúpe étníkíyekanísh be réjhe pék hatey legorranhatún u sinúrekanyan dekré bigorrdirén u‌ le rewtí méjhú da‌ dekré hebin u/yan bizir bibn. Nimúneyekí cawrrakésh u le hemankatda tallí eme Yugosalavia ye.Le néwan sallaní 1918 u 1990 kanda Yugoslavia dewllet – neteweyekí fire étníkí, fire zimaní bú.Egercí le Bakúrí Rojhhe‌llatí ewé axéweraní zorí Mejarstaní u le Bashúrí Rojhawa axéweraní Albaní, her weha zor girúpí kemayetí zimaní díke hebún, zorbey willateke be zinjíreyekí (birrwane bendí 1) lehjeyí jugrafíyayí díyaléktekaní Slaviy Bashúrí daposhrabú (‌ ke lehjekaní Bulgarí Bulgaristan u nawce dirawséyekaní weber degiré). Hemú layek le ser ewe rék bún ke lehjekaní Slovenia le beshí Bakúrí Rojhaway ew zinjíreye da dekewtine jhér cetirí zimaní standardí Sloveniayí؛ u le sallí 1945 bemlayewe, hellwéstí resmí ewe bú ke lehjekaní Meqdúníyeyí Yugoslavia, le Bashúr, lehjegelí standardí Meqdúníyeyí bún. Legell eweshda, le néwendí willatekeda – Croatia, Motenegro, Bosnia- Hersegovina u Srbiaa – barudoxeke ta radeyek zor aloz u pécellpéctir bú. Hellwéstí resmí ewe bú ke zimaní ew herémane Srbo-Krowatí ye.

Ba wekú emeshe, her wek néweke dellé, sirrbo-Croat dú shéwey ta radeyek jíyawazí hebú: Srbi, ke zorbe be elfubétkey Sírílí denúsré (ke her weha bo núsíní Bulgari, meqdúníyeyí, Okrayní u Rúsísh dekar dekirdiré) , u ta radeyek le ser binemay lehjekaní beshí Rojhhe‌llatí Néwerrastí Yugoslavia hellnirawe ( lére da emin héndék qiseke sade dekemewe)؛ u Croati, ke be elfubétkey Latín denúsré, u zíyatir le ser binemay lehje Rojhawayíyekan dandirawe. Le serubendí jor be jor le méjhú da, u le layen xellkí jíyawazewe be shéwey jor be jor, Srbi u Croati be péy ídeolojhí baw u barudoxí síyasí be zimanékí taqane be dú normí jíyawazewe, yan be dú zimaní jíyawaz dandirawin ( egercí her dúk la betewawí dúlayene le yekitrí tédegen). Zimaní Croati debestirawe be girúpí étiníkí Croat, ke le herémekaní Rojhawa bandest bún u ler rúy díníyewe le konewe Mesíhí Roman Katolík bún, u zimaní Srbi debestirayewe be girúpí étiníkí Srb, ke le herémekaní Rojhhe‌llat bandest bún u le rúy díníyewe le konewe Mesíhí Ortodoks bún. Boye ew Croataney ke xellkí búmí Croatia bún pishkékyan hebú: ewan deyantuwaní billén ewan axéwerí búmí Srbo-Croati yan Croati n. Le layekí díkewe, ew Srbiyaney le Croatia gewre bibún u be tewawí wekú Croatekan qiseyan dekird layan pesendtir bú billén be zimaní Srbor-Croati qise deken. Heman shit be pécewane bo ew Srb u Croatane bú ke le Srbia dejhyan.

Le Bosnia, beshí néwendí Yugoslavia, hellkewteke tenanet zor alloz u pécellpéctir bú. Ew lehjaney lew beshey néwendí zinjírey lehjeyí qiseyan pédekré allqeyekí péwendín le néwan lehjekaní Croatia u Srbia da ja boye ci hoyekí taybetí nebú bigutré ke ew lehjane lehjey Croati yan lehjey Srbi n. Ba bo wéne billéén, daníshtúwaní Sarajevo, pétextí Bosnia, renge lewane bú billén ewan be Croati qise deken eger Croat bayen u eger naséneyekí étníkí Croat bo ewan giríng búbaye؛ her awash, héndék Srbi xellkí Sarajevo lewane bú billén ewan be Srbi qise deken. Bawekú emesh, le rastída, ew lehjaney ewan qiseyan pédekird be tewawí wekú yek wabún, ja boye bo ewan néwí tékhe‌llkéshrawí Srbo – Croat le rastída manay zortir bú. Be kar hénaní zarawey Srbo-Croat wédecú bo girúpékí serekí díkey étníkí le Bosnia – musullmanekan – zor nasiktir bé, ke le ber ewey ne Srb bún u ne Croat híc hoyekyan nebú ke néwlénanékí zimaníyan le yekí díke bellawe pesindtir bé. Zarawey Srbo-Croat belay jhimareyekí zor le betaybetí Yugoslawi sharnishínísh ke le barí étníkí daykúbabíyewe tékellaw bún hestyan bewe dekird ke naséney neteweyí ewan wek Yugoslawan debé be hénd bigíré ta ewey ke xoyan be naséneyekí taybetí étníkíyewe giré biden.

Le berayíyekaní 1990 kanewe, be le ber yek hellweshaní Yugosllawia‌, ew barudoxe, wek hemú layek bash léy agadarin, gorrawe. Hukúmet le Zagreb netewey serbexoy Croatia be zimane neteweyekey dellé Croati, u be tundí layengirí bekarhénaní elfubétkey Latíne. Le layekí díkewe, hukúmetí Srbia le Belgrade, be zimane neteweyekey dellé Srbi, u be tundí layengirí le bekarhénaní elfubétkey Sírílí deka. Lemesh zíyatir, le her dúk nimúnanda, hukúmetekan hewllyan dawe hengawí ewto helhénnewe ke héndék le berhe‌llistkaranyan ta radeyek beheq néwyan nawe ‘ paktawí wusheyí’ – hawteríbí nimúney dilltawíní paktawí étníkí (kushtin yan be tobzí derperrandin u ragwéstiní girúpékí étníkí be destí girúpékí dí) ke le shwéní jor be jorí Yugoslaviay péshú da qewmawin. Bo ewey pédagirí bikré le ser serbexoyí (birrwane bendí 1) zimaní Croati le beranber zimaní Srbi da, u yan be pécewane, ew wushaney ke wa dadendiré zíyatir taybetítir bin be shéwezarekey díke fit dekrén u le rojhname, kitébí medresan u jéyí díke pak dekrénewe u bizir debin. Her dúk hukúmetekan her weha hewill deden bo welananí ew wushaney ke recellekí Tirkíyan heye le zimanekanyanda, le katékda hukúmetí Bosnia layengirí lew jore wushane deka u deyanparézé.

Ja eger ídí, ci zimanék be néwí Srbo-Croat le ara da nemawe, ey billéy musullmanekaní Bosnia ew zimaney péy dedwén u péy denúsn be ci dabinén? ashkira ye ke ewan nayanewé le néwan sheqllí ‘ Srbi’ u ‘ Croati’ yekyan hellbijhérin. Ja boye be híc jor nabé be seyr dabindiré ke ballwézí Bosnia le Dewllete Yekgirtúwekaní Emríka ésta daway kirdúwe ke debé wekú Bosní amajhe be zimaní hukúmetekey bikré. Her wek éme le bendí 1 da bíníman, u dísan le bendí 7-í em kitébe da deybínín, ewey ke daxuda shéwezarékí zimaní zimanéke yan na be híc jor be tewawí meseleyekí zimannasane níye. Katék babetí lew jore péwendí be babetí étnísítí peyda dekenewe le rastída ewan detuwanin zor alloz u pécellpécyan lé bé: zimanék bewe kotayí dé ke bibé be sé ziman.

Éme her ésta jexitman le ser ewe kirdewe ke hukúmetekaní nwé le Yugoslaviay péshú be anqeste hewill deden ‌ pédabigrin le ser jwébúní neteweyetí u étnístey xoyan be pallpishtí jíyawazíy wushey qamúsí. Legell ewesh, le nimúney díkeda, jíyawazí girúpí étníkí lewaneye zor be shéweyekí xorriskítir péwendí hebé be jíyawazí dengnasí u rézimaníyewe.Bo nimúne yekék lew rastíye cawrrakéshaney le lékollínewey Labov le New York derkewt ewe bú ke jíyawazíyekí kem bellam be ruwallet giríng heye le telefoz kirdiní zimaní Inglísí da le néwan axéweraní ke pashxaní Júleke u ewaney pashxaní Italíyayyan heye. Ew jíyawazíyane le rúy hejhmaríyewen ta ewey ke níshaney bawerrpékiraw u tewaw dabirrawí jíyawazíyekaní girúpí étníkí bin, bellam ewan be rúní le ber ew rastíyen ke girúpe étníkíye jíyawazaekan meylyan berew eweye ke le néw sharekeda komellgey jwéy xoyan damezrénin. Le binawanda ew jíyawazíyane wa wédecé le ber, bellaní kemewe ta radeyek, berdewambúní kartékerí ewey bin ke zor jar be shéwezarekaní substratum néw zed dekirén – wate ew zimananey yan shéwezaraney ke le layen ew girúpanewe yan ejhdadíyanewe qiseyan pékirawe ber lewey ke bibin be axéwerí Inglísí sharí New York – wate Yiddísh u Italíyayí. Tékel bún u téwehatiní zimaní kon bo néw zimaní taze (ba billéyín ‘rawéjhékí Yiddísh’ bo néw ínglísí) [ lem wergérraneda "rrawéjh" le birí “accent” dekar kirawe, wergérr] le wejí yekemda wédecé geyshtibéte bekarhénaní nastandardí níshanekaní zimanékí bégane le layen wejí dúyemewe. Bo nimúne, yekék le xeslletekaní Inglísíy New York, her wek le bendí péshú da bíníman ( laperrey 38), péshxistiní derrbirríní wavélí néw wushey beard búwe le wushey jorí bad u bag da. Wa wédecé ew péshxistine le ber wístí wejí dúyemí Italíyayíyekan xératir kirabé‌, renge nawshíyaranesh bo ewey be rawéjhékí Italíyayí be Inglísí qise neken. Axéweraní búmí zimaní Italíyayí wavélékí jorí ]a ] zor kirawetir le denge Inglísíyeke, lew wushe Inglísíyaneda ke ew dengeyan tédaye, bekar dehénin, u mindallekanyan, bo xo parastin lew telefuz kirdine, lewaneye shéwey here diréjhí ew wavéleyan wergirtibé ke le ber destyan da búwe. Be dillníyayíyewe ésta Italíyayekan meylékí zíyatir níshan deden bo bekarhénaní wavélékí diréjhtir le berawird kirdin legell xellkí Júlekey.

New York da, u duwajar ewe detuwané bigate barudoxék ke wavélí diréjh le wushey wek bad u bag da bibé be níshaneyekí nasínewey ew New Yorkíyaney ke pashxaní Italíyayíyan heye. Le layekí díkewe, axéweraní Júleke le wushey jorí off u lost u dog da wavélékí diréjhtir le Italíyayekan bekar dehénin u ulgúyekí her awa nastandard detuwané berpirsí eme bé: zor le axéweraní búmíy dísh ke zimaní Inglísí wek zimanékí bégane férbún ferq be jíyawazí dengí /o/ le wushey coffee u wushey cup/à/ da naken, lewaneye coffee cup biken be / kOfi kOp /. Ja lewaneye wejí dúwemí axéweran jíyawazíyekeyan le néwan dú wavélekanda gewretir kirdibétewe, bo ewey jext le ser ew rastíye bikenewe ke ewan ewane lék dekenewe, u akamí ewe búwe ke le wushey wekú coffee, dog da wavélekan diréjhin. Ew wavéle diréjhane akamí gusharí ew jore nín, cunkú diréjh derbirríní wavél tené be axéweraní Júlekewe nawesté, bellkú dekré le ber kartékey sabstratum le layen ew girúpe étníkíyewe pésh xira bé.

Heman jorí kartékerí sabstratum dekré le Inglísíy Scoatlandí da bibíndiré. Zorbey skatekaní ésta lem rojhgare da be sadeyí xoyan be ‘ Scotlandi’ dadenén, bellam le rúy méjhúyiyewe ewan toremey dú girúpí jwéy étníkín. Bo ewey héndék shitekan sade bikeynewe, detuwanín billéyn skatekaní berzayíyan Highland Scots, ke babubapíranyan be recellek le Irlendewe hatún, le Gaelekan bún u be zimaní Séltíkí Gaelík qiseyan kirdúwe ( ke éstash zor lewan qisey pédeken le Rojhaway Highlands u le durrgekaní Hebrides ), le katékda skatekaní Deshtayíyan Lowland wek gelí Inglísí, be recellek Jhérmení u Anglo Saxson bún. ésta ke le Scotland teqríben le layen hemú kesewe be zimaní Inglísí qise dekirdiré, ew jíyawazíye lew jore Inglísíyey ke miro le beshe jíyawazekaní wullateke da deybísté mawetewe. Skate Deshtayíyekan yan be yekék le lehje xojéyíekaní Scotekan qise deken ( bo zanyarí zíyatir le ser eme birruwane bendí 7-í em kitébe), yan be standardí Inglísíy Skatlendí be rawéjhékí xojéyíyewe (yan shiték le néw herdúkíyanda). Le layekí díkewe, Beriznishínekan Highlandres yan be standardí Inglísíy Skatlendí qise deken (ke em girúpe be tékirra ewe wekú zimanékí bégane fér búwe) yan be shéweyek ke hénde lewe dúr níye – hercunék bé, nek hénde dúr lewewe wekú lehjekaní Deshtayíyan. Bo nimúne Beriznishínekan be asayí nallén I dinina ken, wek ewey ke Deshtayíyekan lewaneye bíllén, bellkú dellén I don’t know. Legell ewesh, zor jar ta radeyek kartékerí sabsiratum le zimaní Gaeylíkewe lew Inglísíyey ke Berznishínan qisey pédeken hest pédekré u bewe ra miro dezané xellkí Highlands n. Hellbet, axéweraní búmí zimaní Gaeylík le Inglísí da zorjar rawéjhí Gaeylíkí yan heye, bellam miro detuwané jíyawazíyekaní wusheyí u rézimanísh tenanet le axawtiní ew Berznishínaneshda be dí bika ke le jhíyanyanda qetyan be zimaní Gaeylíkí qise nekirdúwe. Nimúnekaní em jore jíyawazíyane wek emaney xwarewen:

standardí Inglísíy Skatlendí                  Inglísí Rojhaway Highland

Bring that whisky here.                        Take that whisky here.
I can see you !                                     I’m seeing you!
I don’t want that.                                 It’s not that that I’m wanting.

Le dinyay Inglísíy zimanda be gishtí, yekék le nimúne here cawrrakéshekaní jíyawazí zimaní girúpí étníkí – ke téyída dewrí ferzí joreyek le kartékerí sabstratum babetékí qisehellgir u jéyí munaqesheye – jíyawazí néwan axawtiní Emríkayíye Resh u Sipíyekane ke péshtir hédékman amajhe pékird. Ew jíyawazíyane be híc jor le axawtiní hemú Emríkayíyekanda dernakewin, bellam ewan ewende billaw búnetewe bo ewey sirinjyan bidrétí u be giríng dabindirén. Zor le méjhe ewe selmawe ke ew Emríkayíyaney be recellek ‌ xellkí shéwe Sehray Efríqan be Inglísíyekí jwé le Sipíyekan qise deken. Geshtwerékí Brítaníayí ke le sallí 1746 da sebaret be kolonístekaní (muhajír nishínekan) Emríkayí núsíwe dellé: "Shiték ke ewan zorí helle téda deken, sebaret be mindallekanyan…. ewe ye katék ewan juwanin léyan degerrén le gell juwaní Resh da hestin u daníshin u emesh xemsarane debéte hoy ewey xúy wan bigrin u be zimane sheq u shirrekey ewan qise biken." Lére da, jíyawazí nek her jext kirawetewe bellkú berawerdísh kirawe be shéweyek ke lem rojhgare da bo éme be tewawí hejhénere: ew Inglíssíyey wa xellkí Resh qiseyan pékirdúwe, her wek em qisegérranewey serewe derídexa, be nizim dandirawe.

Em térruwaníne píse tenanet emrrosh nakré be tewawí cawí lé hellbibuwérdiré cunkú kartékerí hebúwe leser méjhúy lékollínewe le Inglésíy Reshí Emríkayí.Shwén tékirdiní ew térruwaníne regezperistaneyey berayí bem shéweyey xuwarewe her mawetewe: le ber ewey jíyawazí le axawtiní Reshane da be resmí wekú níshaneyekí nizim bún dandirawe, de rastída dijhware péy lébindiré ke shéwe axawtiní Reshane jíyawaze be bé em térruwanínesh ke wédecé regezperestane bé. Bawekú emesh, duwajar ew bocúne wekú kardaneweyekí búní jíyawazí girúpí étníkí didaní péda hat, ke díyare ewesh her helleye, wate jíyawazí le néwan lehje komellayetíyekan be ser dagírawí be watay berzitir búní shéwezarék le shéwezarékí dí bizandiré. Eger Sipíyekan u Reshekan be jíyawaz qise deken, ewe be sadeyí manay eweye ke ewan be shéwezarí zimaní girúpí étníkí jíyawaz qise deken (ke le ruwangey zimannasanewe nirxyan yeksane). Boye, lem rojhgare da zimannasan le ser ewe rékin ke le néwan axawtiní Resh u axawtiní Sipí da jíyawazí heye, u le ber ewey ke le ruwangey zimannasanewe híc régeyek níye ke péy da shéwezarék le ewídí be beriztir dabindiré, ídí ewe regezperestane níye ke awa bigutiré. ésta be xoshíyewe keshuheway síyasí u komellayetí awaye ke dekré babetí zimannasane be berbillawí léy bikolldirétewe u qisey léwe bikré, egercí héshtash héndék nazimannas hen ke dijhí lékollínewey jíyawazíye zimaníyekaní girúpí étníkín le komelley Emríka da.

De rastída, le mawey cendín sallí rabirdú da ewende enbarí cawrrakéshí zanyarí dozrawnetewe ke lékollínewe le shéwe zimaní Inglísíy Emríkayí Efríqayí (AAVE) ésta yek le biware here serekíyekane u sirinjí zor zimannasaní berew lay xoy rakéshawe. Zarawey shéwezimaní Inglísíy Emríkayí Efríqayí AAVE be gishtí bo amajhe bew Inglísíye nastandardey ke le layen cíní xuwarewey Emríkayíye Efríqayíyekan qisey pé dekiré bekardehéndiré. Zarawey Inglísíy Resh Black English, ke jar jar AAVE sh her bew néwe helldediré, ew kemayesí u xewshey hebú wek billéy ke gisht Reshekan her bew shéwezarey Inglísí qise deken – ke díyare waníye. Le layekí díkewe bekarhénaní zarawey ‘Vernacular’ (shéwe ziman) ew Reshaney ke be standardí Inglísíy Emríkayí qise naken u ewaney qisey pédeken le yekitrí dekatewe.

Legell ewesh, mishtumirr ú wushebeyekdadan héshta her le gorrédaye _ u ewane mishtumirrí zor cawrrakéshíshin, egercí be xoshíyewe, zorbey ewe be yekda hellshaxane ésta be tewawí mishtumirrí akadémí u zanayanen. Yekék le dimeteqe here cawrrakéshekan le ser ew rastíyeye ke le katékda milí bo radekéshré ke be girdibrrí jíyawazí le néwan AAVE u shéwezarekaní dí da heye, natebayí u rékinekewtin leser ríshey ew jíyawazíyaneye.

Dú bocúní serekí le ser em babete dekiré bem shéweyey xwarewe binaséndirén. Bocúní yekem dellé‌ ke zorbey níshanekaní AAVE le ruwangey méjhúyíyewe rísheyan le lehje ínglísíyekaní durrgekaní birítaníyayíyewe British Isles aw dexonewe. AAVE le ber ew judawazíyaney ke le mawey sésed sallí rabirdú u ewane da qewimawin jíyawazí le gell shéwezare sipíyekan peyda kirdúwe. Níshane jíyawazekaní Durrge Birítaníyayekan le lehje Sipíyekan u le lehje reshekanda bizir bún u parézrawin, u he‌r weha dahénaní serbexoy jíyawazísh rúyandawe. Péshwecúní serbexo le ber radey kemí tékellawí u péwendí komellayetí le néwan Reshan u Sipíyan le zorék le beshekaní Dewllete yekgirtúwekaní Emríka hasantir búwetewe. Wushyaríy lemerr jíyawazíyekan her weha le ber ewey ke jhimareyekí zor le xellkí Resh le Bashúrewe berew sharekaní bakúrí Dewillete Yekgirtúwekaní Emríka cún be duway hellweshanewey sístémí koyledarí da, ewendey díkesh zíyatir búwe, ja boye ew jíyawazíyane ke le seretawe jíyawazí jugrafíyayí bún, le Bakúr, bún be jíyawazí girúpí étníkísh.

Bocúní dúwem bo recellekí AAVE caw le Durrgekaní Birítaníyayí na bellkú le Efríqa xoy deka.Layengiraní ew bocúne dellén ewe be zeq u ashkrayí díyare ke aba u ejhdadí Emríkayíye Efríqayíyekaní modérrn le Efríqawe hatún u he‌r ewendesh ashkraye ke ewan axéwerí (zorbe) búmí zimanekaní Rojhaway Efríqa bún. Hellbet, her boyeshe jhimareyekí zor wushey be recellek Rojhaway Efríqayí régeyan derkirdúwe bo néw Inglísíy Emríkayí Bashúrí, u le rastída le zor nimúnanda bo néw Inglísíy jíhaní gishtísh. Ew wushe qamúsíyaney ke le zimane Efríqayíyekanewe hatúnete néw Inglísíy Emríkayí birítín le voodoo, pinto wate ‘ tabút ‘ u, , goober be manay ‘badamí zewíní’. Wushey seyr u he‌ta billéy berbillawí OK ísh be lébirrawí wusheyekí Efríqayí Rojhawayí ye, u he‌r weha zor wushey díkey ke péwendí peyda dekenewe be kultúrí Emríkayí Efríqayí wekú jazz, juke, gig u hep ( ewe jéyí sirinje le merr piley Emríkayíye

Efríqayíyekan le ruwangey méjhúyíyewe ke ew jore wushane zor jar‌ le qamúsekaní ríshenasí wushanda wekú "rrecellek nenasraw " aste kirawin.)qisekaní layengiraní bocúní dúwem lewanesh zíyatirn u dellén: her nebé, zor le xeslletekaní AAVE dekré shíbikrénewe be wadananí ke yekem Reshe Emríkayíyekan be joreyek le Inglísíy Kirul English Creole qiseyan kirdúwe. Emin léduwanékí tewaw helldegirm bo bendí 9-í em kitébe. Eger hasaní bikemewe zarawey kirul (Creole) bo zimanékí Pidgin bekardehéndiré ke búwe be zimaní búmí komellgeyekí axawtin, u he‌r boyesh dísan perey pédirawe, u gisht ew erk u xeslletaney wexo kirdúwe ke zimanékí tewawí xorriskí heyetí. Píjin zimanékí kurtkirawe, résabo dandiraw u tékellawe, ke le layen ew axéweraney ke zimaní hawbeshyan níye, ba billéyn mebestgelí bazrganí, péshxirawe. ‌Shéwezarekaní Inglísíy Píjn éstash be berbillawí le herémekaní qerax deryay Efríqay Rojhawa qiseyan pédekiré. U Creolekaní Inglísí ( wate ew Inglísíye Píjney ke Creole léndirawin) be berbillawí le layen xellkí Híndí Rojhawa ke recellekí Efríqayíyan heye qiseyan pédekiré. Ew Creole ane le shíweí " here pakí" xoyanda destbejé shíyawí lé tégeyshtin nín bo Inglísí axéweran, egercí vokabularíyekanyan wek yek wan, u kartékeríyekí bercawí zimane Efríqayíyekanyan péwe díyare.

Ja boye, waydadenén, ke AAVE rastewxo le lehjekaní Inglísíy Birítaníyayíyewe nekewtúwetewe, bellkú le Inglísíyekí Creole we saz búwe ke, ba billéyn zor we ewey Jamayíka decé. Ew bocúne péy waye ke Reshe Emríkayíyekaní berayí zimaní búmíyan zimanékí Creole búwe, u ew zimane, be mawey sallan, le pévajhoy Creole welananda (birruwane bendí 9) zortir u zortir le zimaní Sipíyekan nizík kewtúwetewe. Be gutinékí dí, le katékda ke ésta be rúní debé be zimaní reshe Emríkayíyekan bigutré Inglísí, lew xallaney da ke AAVE jíyawazí heye le gell shéwezarekaní díkey Inglísída, ewane akam u derenjamí parastiní níshanekaní Creole in. Layengiraní em ruwangeye her weha dellén ke héndék weyek cún le néwan axawtiní Reshe Emríkayíyekan u Sipíyekaní Bashúrí Emríka lewaneye le ber kartékerí ewan le ser axéwere Reshekan bé, nek be pécewane.

Xallí néwendí bellgehénanewey ew ruwangeye lemerr ríshey jíyawazí lenéwan AAVE u shéwekaní díkey Inglísí da níshanekaní rézimaní ye.

1- Zorék le axéweraní AAVE le doxí kesí séyemí tak le zemaní ésta da -s bekar nahénin ja boye shéwey wekú he go, it come, she like asayí ye. Eme shéweyeke lew zimane Píjnanesh da her waye ke leser binaxey zimaní Inglísí hellnirawin, her weha le Creole kaní Karayíbísh ke le ser binemay zimaní Inglísí dandirawin her awaye.Layengiraní hellwéstí.

Efríqayetí dellén ew weyek cúne zor lewe zíyatire ke bikré be hellkewt dabindiré. Le layekí díkewe dijhberaní ew bocúne amajhe deken, her wek le bendí 2-í em kitébeda bíníman. Nebúní -s le doxí kesí séyemí tak le zemaní ésta da her weha níshaneyekí lehjekaní Inglísíy Birítaníyayíshe le Angliayay Rojhhe‌llat u lewane le Norwich.

2- Yekékí díke le xesllete girínge rézimaníyekaní AAVE nebúní kirdarí likéner – kirdarí hebún – e ‌ le zemaní ésta da. Em xesllete xallí serekíye lew mishtumirrey ésta da. Le AAVE da wekú zimaní Rúsí, Mejarstaní, Taylendí u zor zimaní díke, u lewane, le Creole kaníshda ew jore ristaney xuwarewe tewaw rézimananen.

She real nice
They out there
He not American
If you good, you going to heaven

(katék kirdarí likéner le halletí ‘díyar’ da bé, wek lem ristane da I know what it is, yan Is she? hemíshe le zimaní ésta daye ). Bashe ríshey ew xesllete le AAVE da le cídaye? Creolistekan amajhe bewe deken ke Creole Inglísíyekaní Karayíb kirdarí likénerí negorríyan níye. Wédecé qisey ew Creolistane zor pitew u behéz bé. Cunkú nebúní kirdarí likéner níshaneyekí rasteqíney ew Creole-naeye ke leser zimaní ínglísí binyat nirawin u Reshekan le Karayíb qisey pédeken, u he‌r weha eme xeslletékíshe ke betewawí le Inglísí Durrgekaní Birítaníya (British Isles) da níye.

3- yekék le xesllete here giríngekaní AAVE hebúní ‘ negorrí be ‘ ye: wate be kar hénaní formí be wekú kirdar be bé gerdan kirdiní lem nimúnaney xwarewe da,

He usually be around.
Sometime she be fighting.
Sometime when they do it, most of the problems always be wrong.
She be nice and happy.
They sometimes be incomplete.

Le yekem térrwanínda, ew shéwe bekar hénaní be ye jíyawaz níye lewey ke le héndék le lehjekaní Birítaníya da rúdeda, ke forrmí I be, he be htd, wek Inglísí standarí he is , I am be kar dehéndiré. Le gell eweshda, jíyawazíyekí giríng le néwan AAVE u gisht shéwezarekaní díkey Inglísída heye. Her wek awellkarekaní usually u sometimes lew ristaney sereweda níshandeden, negorrí be le AAVE da tené bo ‘ doxí ‘adetí’ be kardehéndiré – wate bo héma kirdin be rúdawék dekar dekirdiré ke dúpate debétewe u nek ewey ke berdewam bé. Ja boye le AAVE da haugunjandinékí kirdarí heye ke le Inglísíy standard da dest nada.

Shéwezimaní Inglísíy Emiríkayí Efríqayí ( AAVE )    Inglísíy Standard

He busy right now.                                           He’s busy right now.
Sometime he be busy.                                       Sometimes he’s busy.

Le Inglísí standard da formí kirdar le her dúk doxekanda wek yek waye, le katék da le AAVEda jwén.
Le katékda ristey yekem héma naka be kirdeweyekí dúpatebúwewey naberdewam, ewí dúwemíyan deyka. Le AAVE da pékhatey wekú *He be busy right now u *He be my father ristey rézimanane nín (ristey dúwemíyan dekré ew manayeshí tébixuwéndirétewe ke ‘ He is only my father from time to time’ [wate ew tené jar u bar detuwané babí min bé ].) Ew jore jwéyetíye le kirdar da be dillníyayíyewe wekú zimane creole kan decé. Le creole kaní Karayíb da, halletí kirdar – dabeshbúní rúdawék be ser zemanda (ke dekré dúpate bibétewe, berdewam bé, tewaw bikré u lewane) – giríngíyekí zíyatirí heye le zeman- wate jéy rasteqíney rúdawék le zemanda (birruwane laperrey 177). Le heman katda, debé bigutiré ke ew jore jíyawazíye ‘adetí – na ‘adetíyane wenebé bo lehjekaní Dúrrgekaní Birítaníyash (British Isles) nenasíyaw bin, egercí ewey le wanda rúdeda wenebé be tewawí be heman form bé. Le lehjey koní Dorset da, bo nimúne He beat her be manay ‘He beat her on one particular occasion in the past’ [ ew jarék le boneyekí taybetí le rabirdú da lewí da ]beranber dananéke legell He did beat her, be manay ewey ke ew le halletékí wa dabú ke karékí ewto bika. Jige lewe le dú layení díkeshewe sístimí nuandiní AAVE le Inglísíy Standard jíyawaze ( u zor le nizíkewe we héndék le zimane Creole kan decé). AAVE u Inglísíy Standard le formí kirdarí rabirdúy nizík da hawbeshin: I have talked u le formí kirdarí rabirdúy dúr da: I had talked. Bellam AAVE, jige lemane dú formí díkeshí heye: I done talked, ke néwí lénrawe ‘ layení tewawkarí ‘ bo níshandaní ewey ke kirdeweke tewaw búwe؛ u formí I been talked‌, ‘ layení dúr’ bo níshandaní ewey ke rúdaweke le rabirdúyekí dúr da qewmawe. ‘ layení tewawkarí’ dekré le héndék le lehje Sipíyekanda bibíndiré, bellam ‘layení dúr’ wédecé shitékí seyrí AAVE bé (egercí dibé bigutiré seyrísh níye, cunkú tenanet lewéshda zor bawe).

4- Níshaneyekí dí cawrrakéshí ristesazí AAVE ewey xuwareweye. Le Inglísíy Standard u shéwezare Sipíyekaní Inglísíy nastandard da em jore ristaney xuwarewe dekiré saz bidrén:

Inglísí Standard:
We were eating – and drinking too.
Inglísíy nastandardí Sipí:
We was eatin’ – and drinkin’ too

Lew shéwezaraneda dekré ke forrmékí tewawtirísh hebé: "We were eating_ and we were drinking too", bellam zor asayítire ke jénawí we u kirdarí yareyderí were/was le risteamaly (clause) dúwemda labidrén. Le layekí díkewe le zorék le Creole Inglísíyekanda, zor asayítire ke tené kirdarí yarídeder labibrdiré. Wergérrdirawí ew nimúneyey serewe be zimaní Gullah le ber caw bigrin, Gullah, Creole kí Inglísí ye ke le beshékí terík kewtúy kenarekaní Bashúrí Emríka qisey pé dekirdiré, Creole y Jamayíkayí u Sranan, zimanékí Creole y Inglísíye ke le Surínam qisey pédekiré:

Gullah : We bin duh nyam – en’ we duh drink, too.
Creole y Jamayíkayí: We ben a nyam – an’ we a drink, too.
Sranan: We ben de nyang – en’ we de dringie, too.

(lem nimúnane da nyam/nyang – ke be recellek wusheyekí Rojhaway Efríqayíye – birruwane bendí 9) wate = eat [xwardin], bin derxerí zemaní rabirdú yan [kirdarí] yarídedere – hawteríb búní legell I been talked í AAVE le ber caw bigrin – u duh, a u de níshaney doxí berdewamín u hawtay forrmekaní Inglísí –ing in.)

Be shéweyekí sirinjrrakésh, egercísh berrwalletí bé, forrmí AAVE zíyatir wekú Inglísí Standard u shéwekaní nastandardí Inglísíy Sipí waye, le rastída le binawanewe zor zíyatir wek nimúnekaní Creole decé, bew shéweyey ke be asayí tené [kirdarí] yarídeder wela dené:

AAVE: We was eatin’ – an’ we drinkin’, too.

5. Le kotayída bejé ye sé xeslletí rézimananey díkey AAVE shíbikrénewe: jégorrkéyí níshaney pirsíyar, It ‘ y bún ‘ u ‘ herifí ízafey yarídederí nefí ‘. Résakaní níshaney pirsíyar le pirsíyarí rastewxo le AAVE y da jíyawazin le formí Inglísíy Standard da u lem jore ristaney wekú I asked Mary where did she go and I want to know did he come last night da xoyan derdexen .It y búnayetí le Inglísíy standard da wek there derdekewé. Le nimúney AAVE da awaye,
It’s a boy in my class name Joey, It ain’t no heaven for you to go to, Doesn’t nobody know that it’s a God. Em risteyey duwayí herifí ízafey yarídederí nefísh níshan deda. Le AAVE da eger risteyek nefíyekí nadíyarí hebú wekú nobody, nothing ew demí yaríderí nefí (doesn’t, can’t ) dekré bihéndiréte seretay riste: Can’t nobody do nothing about it ؛ Wasn’t nothing wrong with that (be lehní derbirrínekewe).

Duway mishtumirr u léduwanékí bercaw sebaret be babetí ríshe u sercawey AAVE ta sallaní 1980 kan wédecú ewaney dellén em ríshe u sercaweye Efríqayetí – Creole yetíye hellwéstíyan dirust bé. Cunkú zor xesllet u níshaney AAVE hen ke le híckam lew shéwezare Inglísíyaney le Durrge Birítaníyayíyekanda (British Isels) qiseyan pédekiré nabíndirénewe ‌bellam lew zimane Creole be recellek Efríqayíyaneda hen ke le ser binemay zimaní Inglísí dandirawin u le dewr u berí Uqíyanúsí Atlantík da qiseyan pédekiré. Bawekú emesh, zor lew nizíkaneda lew bareyewe karékí zor kirawe ke dellé, ew hellwéstey be Creole ayetí danane nek her helleye, bellkú hemú heqayetekesh nagérrétewe. Héndék lew karane le layen Shana Poplack u hawkarekaníyewe kirawin sebaret be ‘ tarawgey Emríkayíye Efríqayíyekan ‘. Mebest lew zaraweye amajhe kirdine be komellgey ew xellkaney‌ ke be recellek Emríkayíy.

Efríqayín bellam bo cendín pisht le derewey dewllete Yekgirtúwekan jhíyawin, wekú héndék le awedaníyekaní Nova skotia, Kanada, u Samana le komarí Doméníken. Giríngí ew komellgeyane bo ew késheyey ke lére qisey léwe dekirdiré lew wadanane daye ke axawtiní ewan zor xoparéztire le caw AAVE y mudérrin le Dewillete Yekgirtúwekan. Eger ewe wabé, shíyawí sirinjdanékí bercawe ke héndék le níshanekaní taybet be AAVE wekú bo nimúne, be negorr, le axawtiní ewanda nabíndiré. Emesh pishtí ew ruwange ye degiré ke jíyawazíyekaní néwan AAVE u lehjegelí Sipíyekaní Inglísíy Emríkayí akamí be réjhe berewpéshcúní serbexoy tazen.

Lem sallaney duwayída le akamí zéde búní zanyarí sebaret be rézimaní lehjekaní Durrgekaní Birítaníya (British Isles), lékollínewey péwendídar kirawin u akamyan geyshtúwete berawurd kirdin u le ber yek ronaní ew lehjanelegell forme xoparézekaní AAVE, ke sebaret bewísh be dilníyayíyewe ésta zor lewe zíyatir dezanín ke demanizaní. Ew kare níshan‌ deda ke le jhimareyek xesllet da AAVE hénd le nizíkewe we lehjekaní Durrgekaní Birítaníya decé, yan belaní kemewe decú u le hénde wurderríshallda ke régey here jhíraney wehísab hénaníyan eweye bigutiré ke ewan ew formaney lehjegelí Durrgekaní Birítaníyan ke le layen AAVE we parézrawin. Bo nimúne, romaninusí benéwbangí Emríkayí Zora Neal Hurston nwénerayetí axéweraní AAVE deka be lehjey Florída be gutiní shití wek:

Dat’s a thing dat’s got to go be handled just so, do it ‘ll kill you.

(le romaní Mules and men, 1935 da)
[éstirekan u píyawekan]
u
Git this spoon betwixt her teeth do she’s liable to bite her tongue off.

(le Seraph da, 1948)

Lére da forrmí do wek péwelkéník be kar héndirawe be manay otheruwise (dena).

Gelo ew forme le kiwéwe dé? tené sercaweyek heye ke wédecé wekú shíkirdineweyek nirxí hebé. Ewísh eweye ke le lehje kontirekaní nerítíy Inglísí herémí Angliay Rojhhe‌llat da, – le bírman bé her heman herémí ke he go, she go shí heye _ formí be recellek kirdarí do erkí péwelkénísh be wurdí be heman mana degérré bo nimúne núserék be lehjey Angliay Rojhhe‌llat denúsé:

You lot must have moved it, do I wouldn’t have fell in.

Sénaríoy here luwaw ewe ye ke em níshaney lehjey nastandarde le layen malldaneraní (settlers) Birítaníyayíyewe hénra ew jéyey ke ésta Dewllete Yekgirtúwekaní Emríkaye. Ew jore malldaneraney ke axéwerí lehjegelí Angliay Rojhhe‌llat bún u le layen aba u ejhdadí axéweraní modérrní AAVE le wan wergírawe.

Bashe ewe demangeyénéte kwé ? bocúní xom eweye ke zor le xeslletekaní AAVE renge bikré be régey ew rastíyewe pasaw bidrén ke zor le yekem Reshekan le Dewllete Yekgirtúwekan be joreyek le creole y Inglísí qiseyan kirdúwe yan her nebé be shéwezarék be níshanegelí creole amalewe – weyekcún le néwan AAVE ctreole kaní Rojhaway Híndíy le héndék xall da ewende cawrrakéshin ke bo nikúllí lékirdin nashén. Legell eweshda, eme ew shémane zor pitewe berperc nadatewe ke xeslletekaní díkey AAVE rastewrrast le lehje Birítaníyayíyekanewe boy be mírat bejé mawin u ewey ke le héndék nimúneda kon shéweyí le axawtiní Sipíyan da bizir búwe dekré le AAVE da parézrabé. Le héndék nimúnan da, mishtumirr u bo yekitr neselmandin sebaret be reg u ríshey AAVE dekré ta radeyek bé mana bé. Formí kirdarí wek he love, she do dekré wek akamí pashxaní creole u kartékerí lehjey Birítaníyayí shí bikrénewe, ke yekyan ewídíyan be héz deka.

Dimeteqeyekí dúwem í he‌re serekí u he‌re nizík sebaret be shitéke ke néwí léndirawe ferzíyey laderane. Ew lékollénewaney ke le sallaní 1990 kanda kirawin dellén, tenanet eger AAVE le creole y binema Inglísísh kewtibétewe, ke be téperríní sall u sedan, zíyatir u zíyatir u zor le nizíkewe we ew Inglísíye decé ke Emríkayíyekaní díke qisey pédeken, ésta ew pévajhoye destí pékirdúwe ke bikewéte rébazékí badanewe u pécewanewe. Pasawí ewesh dehénnewe ke ésta AAVE u lehjegelí Emríkayíye Sipíyekan destíyan pékirdúwe le yekitrí dúr bikewinewe. Be gutinékí díke, le lehjegelí Sipíyekanda gorraní ewto rúdeden ke le AAVE da nín, u be pécewanesh her awaye.zor be shéweyekí xorriskí, ew ferzíyeye le Dewllete Yekgirtúwekan sirinjékí bercawí belay xoyda rakéshawe cunke, eger rast bé, eme tebí’etí dabirrawí komelley Emríka le ser binemay jíyawazí regezí be shéweyekí dirramatík u xefetawí denwéné. Manay serdagírawí ew bocúne eweye ke ew ladan u dúrkewtinewe zimaníyane le ber nebúní yekangírí le néwan komellge Resh u komellge Sipíyekan le Dewllete Yekgirtúwekaní Emríka da rúdeden, be taybetí le nawce sharíyekanda.

Hallí hazr, zimannasaní Emríkayí le ser ewe rék nín ke be wurdí ci deqewimé. Legell eweshda, ewe selmawe ew gorrane dengíyaney ke le sístimí wavélí axéweraní Sipí, bo nimúne, le Philadelphia da rúdeden _ wekú diréjhkirdinewey wavél le wushey wekú write u type da – le Inglísí axéweraní Resh le ‘eyní shar da rúnada. Le layekí díyewe, wédecé AAVE kewtibéte ber héndék gorraní rézimaní ke be híc jor shwén leser lehjegele Sipíyekan naka. Bo nimúne, bekarhénaní doxí dahatúy akamane (future resultative ) y be done wédecé dahénanékí rézimaní nwé u he‌ta dé zíyatir baw bé le axawtiní axéweraní jwantirí AAVE da, wek ew nimúney xuwarewe ke sirinjí zimannasí komellayetí Emríkayí

Efríqayí John Baugh y rakésha.
I’ll be done killed that motherfucker if he tries to lay a hand on my kid again.
[emin ew daykí xo…íye dekújhm bétú jarékí díke dest le mindallí min hellénétewe].

Sercawey em wergérrane:

Peter Trudgill, Sociolinguistics, An introduction to language and society, Fourth edition, Penguin Books, 2000, laperrey 42 ta 60.

Tébíní wergérr: bo ewey ew cemke zimannasíyaney profésor Trudgill lem núsraweye da bekarí hénawin bashtir bo xwénerewey Kurdí hogirí babetí zimannasane rún bibnewe le xuwarewe héndékyan be kelik wergirtin le
‘ Shíkirdinewey wushekaní zimannasí komellayetí ‘ A Glossary of Sociolinguistics’ y mamosta Trudgill ke binkey Press Edinburgh University le sallí 2003 billawí kirdúwetewe werdegérríne ser zimaní Kurdí.

Substratum shwéndananí sabstratum le barí méjhúyíyewe le akamí pévajhoy gorraní zimanda serhe‌lldeda, ke téyída, komellgeyekí axawtin le ber zimanékí díke dest le zimaní búmí xoy helldegiré, zimanék ke le serewerra‌ be serída sepawe, wate le layen komellgeyekí zor le xoy be destellatir. Le pévajhoy ew tékell búne da axéweraní zimaní seretayí héndék le xeslletekaní le zimaní nwé da deparézin bo nimúne zor jar degutré ke Inglísíy Irlendí shwéndananí substratum í Gealíkí Irlendí péwe díyare. Dijh manay zimannasí komellnasaney sabstratum, superstratum e, ewísh bew shéweyeye ke girúpí zor be destellatir gorraní zimaní de ezimwé, wek ew katey ke derebege bedestellatekaní Franki Allmanízimaní Bakúrí Ferranse destyan le zimaní Allmaní xoyan hellgirt, bellam hénék shwénpéy ew zimaneyan beser Ferranseyí modérrin da be jé hésht. Lem péwendíye da zaraweyekí díkesh heye, ewísh adstratum e, emesh be gishtí katék be kar debirdiré ke dú destey komellgey axawtin ke kemtazor destellat u tuwanayíyan wek yek waye u péwendí legell yekitrí peyda deken u shwén le ser zimaní yekdí deken be bé ewey ke híckam le zimanekan biprúkénewe u le néw bicin. Akamí pévajhoyekí ewto nawcey zimaní "Linguistic area" y lé dekewétewe.

Pidgin shéwezarí zimanéke ke axéwerí búmí níye u le akamí péwendí zimaní le barudoxí fire zimanída saz debé, u erkí zimanékí hawbesh (Lingua Franca) degérré. Píjnekan ew jore zimananen ke le zimanékí sercawe ra be pévajhoy píjnkirdinda téperréwin. Derejey ew píjnandine ewende zore ke tégeyshtiní dúlayene legell zimaní sercawe nalwé yan yekjar zor dijhwa re. Píjnekan wek zimaní roníshtú wan. Zorék le zimananí píjní be néwbang u bash nasraw le zimane sercawe Urrúpayíyekanewe kewtúnetewe wekú Inglísí u Purtugalí, bellam zor zimaní píjnísh hen ke rísheyan le zimane na Urrúpayíyekanewe aw dexonewe.

Creole zimanéke ke ta radeyekí zor kewtúwete ber píjnkirdin, bellam ew sade kirdinewe u lé kemkirdinewaney ke be pínjnkirdinewe likawin be pévajhoy perepédan yan creole kirdinda té hellhéndirawnewe, be shéweyekí ewto ke ew zimane komellgeyekí axéwerí búmí lé saz búwe u dekré bo mebestgelí berbillaw bekar bihéndiré. Ew zimane creole aney ke neketúnete ber creole lé tekandin be asayí axéweraní zimaní sercawe léyan ténagen. Héndék le zimane creole here be néwbangekan birítín lew creole aney le ser binemay Inglísí hellnirawin wekú Sranan u Surinam, yek lew creole aney ke le ser binaxey zimaní Ferranseyí dandirawe creole y Hayítí ye, zimaní creolí bineceke Purtugalí í durrgekaní Cape Verde ye. Creolekanísh gishtyan le ser binemay zimane Urrúpayíyekan danendirawin. Díyare ewe baw bellam nabedille ke her zimanék ‌ zimaní díkey zor tékell búbé, sheqllí creole y lédedré.