Jaré demewí lem rúwewe, be daxewe béjhim, ewey ta éste kirdúme, beshékí yekjar keme lewey demtwaní u dekira bíkem, eger ew hemú berhe‌llist u pashqullégirtin u xirapekaríye ‌nebuwaye ke le dijhim kirawe u dekira, le layen kesaní xobijhén u tengetíkile u kurrí rojh u hízbperst u hícneker u mishexor u gameslekewe. Emesh ba ewey rém le kes girtiba, yan jém be kes léjh kirdiba. Xo eger karékim kirdiba u be xizmetí gishtí dabinira, ewa tena bo razíkirdiní wíjhdaní xom búwe u bes, u híc katék be amanjí deskewtí taybetíy xom (c makí u ci mínakí) ne kewtúmete kar u ne cawerrwaní padash búm u ne supas. Pile u paye u pare u keshufshe, péshikésh bewane ba ke be duway ew shitaneda degerrén.

Damezrandiní ekadémíyayekí Kurdí bo xizmet kirdiní ziman u zanst u hunerí Kurd, awatí pitir le penja sallí mine. Bellge bo emesh eweye, le namílkey " xuwéndewarí be zimaní Kurdí" u "núsíní Kurdí be Latíní" da, ke herdúkíyanim le Kerkúk le sallí 1956da núsíwe,‌ u le bexda le 1957 da capkirawin, be ashikra basí Korrí Zaníyarí Zimanewaní (ekadémíyay ziman)im kirdúwe u, bo be duwadacúní em mebesteshe, her le penjakanewe péwendím be gelék le zimanzananí Kurdewe kirdúwe, wek mamostayan: Gíwí Mukiríyaní, Biraym Ehmed, ‘Elaedín Sejadí, ‘Ebdulla Goran, Refíq Calak, Mela Jemílí Rojhbíyaní, ‘Ebdulxalqí Esírí, ‘Elí Bapír Axa, Neríman Mistefa, ‘Usman Sebirí (apo ‘Usman), Roshin Bedirxan, Qediríjan, Ehmed Namí, Ayetulla Merdoxí Kurdistaní, Mela Mihemmedí Qizljí, Fethelí Heyderí Zéwajoyí Kirmashaní u gelékí díke u, basí ew gír u giriftanem kirdúwe legellíyan, ke le namílkey "xuwéndewarí be zimaní Kurdí"da destiníshanim kirdún, wek: nebúní zimaní standard, nebúní rénúsí standard, nebúní rézimaní yekgirtú, nebúní wushenamey gishtgir, nebúní binkey capemení u.. . htd u, beduway careserí ew berhe‌llistanda gerrawim u, bírm le hénane kayey ekadémíyayekí zanstí kirdúwetewe u, péshiníyazí damezrandiním kirdúwe.

Wek dezanin, ekadémíyay zimaní Kurdí, be néwí "korrí zaníyaríy Kurd"ewe, pash rékewtiní martí 1970, le jhér sayey rijhémí Be’sda, be péyí qanúnékí taybetí, wek dezigeyekí dewilletí ‘Éraq damezra, bellam endamekaní, hemú le layen partí yewe destiníshan kiran u, maweyek pash heres hénaní shorshí Eylúl (le martí 1975da) "korr" kira be likékí "Elmjm’a El’lmíya El’Eraqí" u, her bew néweshewe le Bexda mayewe ta kewtiní rijhémí Seddam u, pash ewesh "korr" gorrí u win bú.

Béguman, agatan lewe heye, éme (cend ekadémíyakarékí Kurd le Ewrupa), ke demanizaní, ekadémíyayekí Kurdí, le jhér séberí rijhémí Be’s u dagírkerekaní díkey Kurdistanda, serbexo naba, le néwe rastí sallí 1985da le Swéd, ekadémíyayekman damezirand, be néwí "ekadémíyay Kurdí bo Zanist u Huner", ke yekék le endame damezrénerekaní pirofísor Baram Resúll bú, ke néwbangékí jíhaní heye le dermannasí u jhehrinasída u, éste wa le Hewlér, le nézík xotanewe u detwanin her lew biprsin ke hízb hízbénekeran u bazirgananí síyaset, cend u con berberekaníy émeyan kird u, con hewillíyan da "ekadémíya"í saxte u diro, le ser kaxez dabimezirénin, ke hící lé sewz nebúwewe. Le katékda éme, cend berhe‌mékí zanistaneman xiste ber dem xelk, ke yekék lewane pertokí "cekí kímíyayí u xoparastin léyí" hí zana Baram Resúl u, ewey díke "éste u pasherrojhí netewey Kurd le ber girrí agirí jengí Éran u ‘Éraqda"í min, ke capí yekemí le 1989da le Swéd u, capí dúwemí lem rojhneda le Hewlér dercú. Legell jhimareyek le líkolénewey zanstane, be Kurdí u Almaní u Ínglízí. Béjge le péwendíyekí pirr u cirr be dezige zanstí u ramíyaríyekaní Ewrupa u Emiríkawe, bo xistine ber cawí késhey Kurd, ke emeyan le layen hendazíyar Birusk Íbirahímewe kiran.

Katí xoshí, beriname u karinamey ekadémíyakem nard bo berrézitan u, le Lendenísh lew bareyewe qisemkird legellitan u, pash ewesh be telefon ramgeyand pétan ke hevalaní ekadémíya, dijhí ewe nín " ekadémíyay Kurdí bo zanist huner" binkekey le Swédewe biguwézétewe Kurdistan, be merjék néwekey wek xoy u beriname u karinamekeshí wek xoy biméninewe u, serbexo le desellatí hízbayetí kar bikat. Berrézitan bellénitan da bo ew amanje kar biken, lé ke "korrí zaníyaríy Kurdistan" le "neway aram"da, le layen partí yewe u, be péyí qanúnékí taybetí dameziraw, berrézitan búne serokí ew korre u, ew deme piley wezíríshitan hebú, édí híc dengtan nebú, híc pirsékísh be éme nekira u, édí dilníyabúynewe lewey, ewey éme demanewey ke serbexoyí zanist u karí ekadémíyayí, le jhér sayey desellatí jút hízbekeda, xewin u xeyalle.

Duway rékewtiní partí u yekétí le ser dabesh krdiní saman u desellat le herémí séstanda, ewe bú, qanúní korr, wek Ewrupayíyekan debéjhin, "be fermaní muftí" Per order de Mufti kira be qurbaní ew rékewtine hízbíye u, korrí besteziman, wek gay qurbaní, be jorék dira be zewída, dengí dillí ew killollane hat ke búbúne endamí korr u, mafí ew endametíyey ke guwaye be diréjhayí jhíyaníyan dirabú péyan be péyí "qanúní Rom", léyan bú be tirrí bin gom, yek dúwanékísh lewane, ke kewtine demedemé, ewa, dúr le rútan, her be jarék "finish" kiran.

Kake Shefíq, éme herdúkman deméke yekdí denasín u, xosht bash agat le duwarrijhekaní shorshí Eylúl heye, conke lew kate da nuwénerí shorsh búyt le Taran u legell Dr.  Mehmúd ‘Usman le xizmetí Mela Mistefada cúne lay Shay léxirawí Éran u, círokí ew kuwéreweríyesht bo min gérrayewe. Le ber ewe herdúkman dezanín, shorshék ke 14 sall bergey girtiba u, setubíst hezar péshmergey heba, con be take fermanék le shew u rojhékda ashbetallí pédekirí, lé, bawerr bifermú, ez besh be halí xom, ewem nedezaní ke korrékí zaníyarí ke be qanúnékí le perleman dercú, damezira ba, be take fermanékí hízbí, ashbetallí pédekiré.

Wa díyare ashbetall búwe be daykí qanúnan, bo careser kirdiní hemú gírugiroyekí sherre gerekí hízhízbéne u fishe Kurdayetí u serderinecún le hunerí ramíyarí.

Shayaní base, korrí ashbetallpékiraw, katí xoy miní kirdibú be endamí "sheref", bé ewey ez lewe agadar bikrém. Pash sallanék u, le serubendí gíyanellay korrda u, be hoy heftenamey Mídíyawe, le pirr zaním ke endamí sherefim, lewe zor serim súrrma, bellam ke namekey berrézitanim pégeysht, zétir serim súrrma, conke besendinewey endametí le endamekaní korrí zaníyaríy rehmetí, díyare ew "sheref"e le minísh séndarawetewe u, emja be damezirandinewey korr, bellam emjare be néwí ekadémíyawe, wek fermangeyekí hikúmetí herémí séstan, ser le niwé "bawexún" kirawimetewe u, "sheref"ekem pédirawetewe. Ja tikaye lém bibúrin, ke natwanim ew "sheref"e bigirme berxom. Conke ke partí u yekétí, giwéy Sheytan kerr bé, le yek jíyabúnewe u ekadémíyash bú be dúwan, ew deme nazanim le layen kamíyaninewe "sherefdar" debim. Xo eger xwanexwaste "diréjhdadirrí" shim kird, ewe lewaneye her be "fermaní muftí" bimgirin u bimxene hewshí shétekan. Emesh le xomewe nayejhim-ha.. .. Ewete, jenabí Dr. Fuwad Hiseyn ke qisekerí serokayetíy herém"e, be biray berréz kake Heme Mír Weysí gutibú, katék kake heme péshiníyazí ewey kird bú ke serpershtíy zimaní Kurdí bidréte dest Jemal Nebez, jenabí fermú búy "Jemal Nebez shéte u, tosh detewa karí xoman bideyne dest ew shéte?. éyí! xo ez le zanay gewrey Rús Saxarof zétirním ke le ser cend rexineyek le sístimí milhorrí Sovéyít, be temabún bíxene "hewshí shétan", bellam ewe bú, xwa Gorbacoví nard bo Sovéyít u Saxarofí rizigarkird. Bashe, ké ewsa, babayekí wek min rizigar bikat kake Shefíq?

Kake Shefíqí berréz

Desellaték ke moraney hízhízbéne u xizmxizméne, wa gendellíy kirdibé, nek her netwané le mawey 17 sallda sa wezaret bikat be yek, to waz le késhey aw u kareba u sútemení u jhinkujhí u békarí u he‌jharí u Kerkúk u merkúk béne, bellku netwané le ser wushey jhin/afiret, xuwéndekar/qutabí, tendirustí/saxlemí, biríyarék bidat u yekilayí bikatewe u, ekadémíyakey éweshe, desnéjhí em dú hízbe ba, édí con bawer be jégirí berrézitan Reshíd Findí bikem, ke le wutúéjhékda legell heftenamey Mídíya fermú búy "éme merje’íyetín"!

Jarekí dí daway léburdin dekem, eger em weramey min ber dillí girtibin, híwam waye, híc nebé, bercawí negirtibin le astí bíníní rastíye zeqekanda.

Réz u sillawim dúbare dekemewe bo hemútan.