Hesení Qazí
Xwéndinewey kaméntékí kak Mezin ‘Usman le mallperrí Rénésans da búwe hewéní núsíní em dérrane.
Kak Mezin ‘Usmaní berréz ba le ser núsí babeteketewe dest pébikem. Be daxewe ‘eqill nakré standard bé, cunkú, eger téxwéndneweman le cemkí ‘eqill awa bé ew demí ew cemke wekú shitékí negorr debínín u dezanín miro bo ewey bituwané wullamí gére u késhekaní dewruberí bidatewe, péwíste ‘eqllí bekar bi héné bellam ‘eqill be péy gorrankaríyekaní dewruber gorraní beserdadé u her boyeshe Kurd dellé : " her ‘eqlley le xesarék " ؛ wate bo lékalla kirdinewe u ta u twékirdiní babetekan le waneye péwístí be ‘eqllí jíyawaz hebé. Emin lew qiseyet be jorékí dí té degem ewísh hebúní tebayí u tewafuqékí gishtíye bo péwecaran be babetí ziman u díyare ewe téruwanínékí raste.
Hesení Qazí
Xwéndinewey kaméntékí kak Mezin ‘Usman le mallperrí Rénésans da búwe hewéní núsíní em dérrane.
Kak Mezin ‘Usmaní berréz ba le ser núsí babeteketewe dest pébikem. Be daxewe ‘eqill nakré standard bé, cunkú, eger téxwéndneweman le cemkí ‘eqill awa bé ew demí ew cemke wekú shitékí negorr debínín u dezanín miro bo ewey bituwané wullamí gére u késhekaní dewruberí bidatewe, péwíste ‘eqllí bekar bi héné bellam ‘eqill be péy gorrankaríyekaní dewruber gorraní beserdadé u her boyeshe Kurd dellé : " her ‘eqlley le xesarék " ؛ wate bo lékalla kirdinewe u ta u twékirdiní babetekan le waneye péwístí be ‘eqllí jíyawaz hebé. Emin lew qiseyet be jorékí dí té degem ewísh hebúní tebayí u tewafuqékí gishtíye bo péwecaran be babetí ziman u díyare ewe téruwanínékí raste.
Sebaret be pirsí " standard" wek ta ésta debé rún búbétewe le ber hoy méjhúyí, síyasí u perwerdeyí u zor hokarí díke, " lehje edebíyekan" yan " shéwezare núsíne " Kurdíyekan rewtí jíyawazyan péwawe ta geyshtúnete ew katey ke éme qiseyan léwe dekeyn . Dekré billéyín pirrosey destpékirdiní standardayetí leweta peyda búní núsíní Kurdí be cap destípékirdúwe, bellam le gell eweshda ew rewte bo mawey dúrudiréjh le qonaxí pésh – standard búnda mawetewe, bo wéne Rojhnamey Kurdistan ke le sallí 1898 be Kirmanjí u be xetí ‘Errebí le Qahíre dest be billaw kirdinewey kirawe , yan duwatir ew kovar u rojhnamaney le Istanbúll billaw búnetewe neyantuwaníwe " jemawerékí berbillawí xwénerewe" durust biken bo ewey dahénan u darrshtinekanyan bibé be péwerék bo zimaní núsín u péwendí le néw xellkda – díyare eme yekéke le xislletekaní standard búne bo her zimanék – , cunkú zimaneke zimaní perwerde, zimaní núsín u péwendí néw xellk nebúwe. Xwéndewaran, be ‘Errebí, yan be Farsí u yan be ‘Usmaní nameyan le gell yek allugorr kirdúwe, le serubendí duwatir da betaybetí le síyekaní Sedey Bístemda Sídqí u Tofíq Wehbí le ‘Eraq u ‘Usman Sebrí u birayaní Bedirxaní le Súríye u Urúpa destyan kirdúwe be girdewekoyí zimaní, u dekré billéyn pirrosey rasteqíney berew standard cúní dú shéwezarekan ( Kirmanjí u Soraní) lew demíyewe dest pédeka. Le ‘Erraq núsíní Kurdí be xetí allugorrkirawí ‘Errebí gorraní beser da dé u ta radeyekí zor amanjí bo her dengék, níshaneyek wedí dé u le Súríyesh Jeladet ‘Alí Bedirxan u hawkaraní le gowarí Hawar" da dest pédeken bere bere xetí Latíní bo núsíní Kurdí dekar biken. Dezanín sererray qedexe búní Kurdí le Tirkíye u le Iran ídí ésta Kurdí búwe be amirazí péwendí. Hem le perwerde u capemenída be kar dé u hem, kelle shwénewarí pé núsrawe u péy wergérrdirawe u be duway peyda búní télévízíoní mangíle u Inrinét da standardekan le barí néwerok u le shikll u forrm da péshwecúní gewreyan be xowe díwe u debínin. Díyare nabé manay cemkekan tékell bikeyn, standard bún u resmí bún be tewawí le yek jíyawazin. Shitékí ke be daxewe be billaw búnewey " peyamí dawxuwazí standerayzkirdiní zimaní Kurdíy " zor kesí weser helle perrand. Be birríyarí síyasí dekré " lehjey zimanék " le ser hísabí " lehje u zimangelí díke" resmíyetí pébidré, bellam standard bún rewtékí díkeye ke síyasetimedarinísh be péy ewey cende zimaneke bekardehénin be norey xoyan wekú zimannasan, plandarréjhaní ziman, dezgay perwerde u mídíya, núseran ,qamúsnúsan u hunermendan detuwanin beshdarí téda biken. Standard bún destpédeka bellam qet tewaw nebé.
De rastída ew nimúnaney le merr serdest kirdiní shéwezarék be ser shéwezarí dí da hawkat le gell damezraní dewllet – netewekan le wullataní Urúpayí u shwéní díke basyan léwe dekré le hemú jéyek be zebir u zeng u be nehéshtin , yan de perawéz hawíshtiní ziman u shéwezarekan le jugrafíyay jor be jor da berréwe cúwe. Raste Ataturk be mebestí síyasí u bo péshxistiní" wushíyarí" neteweyí u túwandinewey hemwan le " menjellí Tirkí " da wístí be gorríní xet " netewe"yekí nwé ke ci kartékerí ferheng u héjhémoní fikirí rabirdúy be serewe nebé durust ka. Bellam ew síyasete be wegerr xistiní ewídí u be qímetí zimanbirríní Kurdan berréwe cú. Raste ta sallaní kotayí heftakaní sedey péshú, ferranseyí taqe zimaní perwerde u xwéndin búwe lew wullate u zimanekaní dí wekú Korsíkayí, Pirovans, Birotoní u cí u cí hemú le perawéz xirabún u ta astí zimaní mallé kemirreng kirawbúnewe u le gíyanella dabún , bellam ídí ésta waníye, ésta Korsíka otonomí heye, le astí zanko da be zimaní Korsíkayí dexwéndiré u ewesh shiték níshan deda؛ bar u doxí síyasí u kultúrí way kirdúwe jivatí Feranse rengawrrengí u fire ceshní zimaní de néw xoyda qebúll bika. Ne ziman u ne kultúr híc sinúrékí dewlletí be resmí nanasn. De rastída emiro Akadémí Zimaní Ferranse zor zíyatir le kartékerí Inglísí nígerane ta ewey dawxuwaz berz katewe bo péshgirtin be xellkí Korsíka , Biroten u Bask bo ewey zimanekanyan de hemú buwarekanda bekar nehénin. Her bína le dengubasda bibístín " Carla Brunni " péweye allbomékí nwéy goraníyekaní be zimaní Korsíkayí billaw katewe.
Ne nimúney rabirdúy Feranse u ne recaw kirdiní nimúney Tirkíye bo sazkirdiní " dewllet –netewe " í ewe nín destellatékí ke bíyewé le ser binawaní maf u azadíyekaní tak u komell xoy damezréné,rrecawyan ka.
Netewey Kurd u zimanekey, bizútnewey Kurd u amanjekey, ínsaní Kurd u xulyakey hemúyan sinúr bezénin. Le her beshékí Kurdistan síyasetékí bash u hemú girewey fire ceshiní u fire rengí – lére le buwarí ziman da – pérrew bikré bo hemwan bashe u pécewanekeshí her waye.
Tékellkirdiní shéwezarekan le zimaní núsínda karékí bash níye u zererékí zor be péshwecúnyan degeyéné. Ber le hemú shit le gell eweshda Kirmanjí u Soraní zor le yek nizíkin u dú axéwerí ew dú shéwazane duway maweyekí kurtí hestan u daníshtin u danustandin detuwanin le yekitrí tébigen, bellam le barí rézmanewe jíyawazíyan heye. Bo nimúne gerdaní néwí mé u nér, le Kirmanjí u ranawí likaw le Soranída. Ewane be péy dawxuwazí le axéweraní ew shéwezarane bo ewey destyan léhellbigrin hellnasúrré, giríman ewe núserék peyda bú u " rénwéníyekan" y zeyní ewaney ke yekétí Kurd le yekétí zimanída debínin bipejhréné , bellam ewe kuwa detuwané bibéte rewtékí hemú kes girewe. Giríman cend kesék peyda bún u wístíyan lasay " Hejhar" bikenewe u risteyek be Kirmanjí u dú be Mameshí binúsn u lew shéwezaranesh nezanin gelo ewe nabéte zordarí lew shéwezarane u rewtí xorriskí u asayí berew péshcúnyan naallozkéné?
Lew bawerre dam hewlékí ewto hící lé shín nabé u xislletí derúní zanewey juwaní zimaní ke le hemú shéwaze Kurdíyekanda heye degujhé, le gell eweshda larím níye le wey zimanan u shéwezaran wushe u kute u te’bír le yekitr bixuwazinewe. Ew rewte eger xorriskí bé her hestíshí pénakiré u nabé be hokarékísh bo cet téxistin le shéwazí núsín u téke u lékeyí lé nakewétewe.
Eger ziman be ríshe u amrazí bún u bírí ínsaní dabinéyn, ew demí fire zimaní u rengawrrengí zimaní le komellgey Kurdistan be saman u dewllemendíyekí awa caw lédekeyn ke parastin u péshxistinyan debéte beshék le xebatí nasénexuwazíman. De perrawéz hawíshtiní yek lew rengawrrengíyane, nehéshtin u birrínewey her likék lew darí zimaníye bimanewé u nemanewé, le jhér her birr u bíyanúyek da bé hokaréke bo kushtiní beshék le bún u bírí ínsaní.
Ba leser bincíney to hey u minísh hem u ewísh u ewanísh hen yarmetíder bín bo danan u berew péshbirdiní bernameyekí zimaní ewto ke hemú shéwezarekan le baweshí germí xoy da bihawénétewe u yek bo ewídí le xoy neban neka.
Her Bijhí
–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~–~
Tébíní: Em witarey berréz Hesené Qazí wébnúsí Ruwangewe hénrawete ser rénúsí Yekgirtú. Bo xwéndnewey deqí witareke be xeti Allugorrkirawí ‘Errebí, serdaní Ruwangewe biken.
