Muhsín Juwamér (21/5/2008)
Muhsín Juwamér (21/5/2008)
Sebaret be hellpesardiní késhey zimaní standard u caresernekirdiní, wa xeríke néwbirr dekewéte naw rízí kurdan, ke tirsí peydabúní gel u netewey jiyaí lé dekewétewe. Way lé hatuwe, emiyan qsey nashírín be ewí díke dellé u héndé jar nawí ímpiriyalízmí zaraweysh bekar dét, ke rék bombay lékítirazaní neteweyí u níshtmaniye. emeyan le hallíkda rú deda ke iéme bedestí xoman késheman bo xoman le Kurdistaní fídirralda peyda kird, ke dekira beshéneyí u be míkanízmí hawcerx, hengawí serkewtúaneman bihawéshtaye, bo nzíkbúnewe u shíkirdinewey giréwgolekan, nek rananí ew zimane standardey temení sed salle, wek zimanékí sextí lénefamraw, ke eme le xudí xoyda tiropkí darrimaní derúní, hestinekirdin beyekétí mílletí Kurd u giwé nedane be carenúsekey.
Ziman niye le diniyada bédiyalékt bét, eger le néw diyaléktaníshda yekiyan nekiré be dayegewre, ewe bepéyí hemú péwerékí zimaninasí, shéwezarekan debin be zimangel, heta eger xizmayetíshiyan zor nzík bét, bashtirín nimúne zimanekaní Eskendenawí ye. Noruwéjhí u Swédí beqed Hewlérí u Silémaní lék dúr in. Rígedan bexuwéndin be dú diyalékt, wate xuwéndin be dú ziman, axéweraní ew dú zimaneysh hédí hédí debin be dú qewmí juda. Eger serkirdayetí Kurd bixwazét, dekiré zimaní Kurdistaní fídirral bibéte zimaní hemú kurd, cunke em beshe xudan qewareyekí siyasiye u destúrénirawe. Be daxewe, ew gendelliye, tenanet xoy geyandote néw demar u masúlkey biware ekadémí u zanstiyekanísh, bejorék hí wa peyda buwe, billé: eger hewllí yek zimaní bidrét, ewe kurd lék pertewaze debin, ya xud bilé: con rewaye kirmanjék yan zazayek be zimanékí leserí ferzkirawe, bixuwénét, ya xud billé: wek con willat heye bedú ziman dexuwénin; ba Kurdísh be dú yan sé diyalékt bixuwénin. Eger em terh u téze namaqúll, nawaqí’yí u namentíqíane, piyade bikirabayen, ewe tenanet willayete yekgirtuwekaní emríka zétir le sed zimaní Ínglízí u Turkiyayísh zítir le bíst zimaní Turkí ـ yan dexo degirt. Hezar rehmet le Mistefa Barzaní, ke heta ew mabú, Kurdistan wek xak, hest u ziman yek bú.
Berrastí piyaw eger giwéy lew zananezanane debét, le resenayetí Kurd wek netewe ke merjekaní téda hebin, dekewéte guman u bírí bo ew bangeshe berbillawey néw kitébí efsanan decé, ke dellét ( لا تخالطوا الاکراد، فانهم حی من الجن کشف عنهم الغطاء – Tékell be Kurdan mebin, ewan jinoken, serposhiyan leser la birawe). Somall geléke ta bíneqaqay neqúmí diyaléktane, núsrawe u dellé diyaléktékí tédaye benéwí (Jhído) kem kes téyí degat, bigire wek zimanékí serbexoye le rehmí zimaní Somalída, kecí kes nayet le zimaní dayegewrey xoy hellgerrétewe u wekú jenabí duktore Kurdeke bfermúét: ferzkirdiní yekziman beser Kurdanda, serkutkirdine, yan: her mindalék debé be zimaní gerrek u kolanekey bixuwénét! Eger willatékí wekú Swéd ke hemúy her ‘edallet u yeksani ye, ew felsefeyey Kurdan bibísé u birruway pé bikat, debé le her shar u sharockeyekí willatda ekadémiyaiyekí zimanewaní dabmezrénét.
Léqewmaní gewre lewedaye éme héshta Xuwa Xuwamane Mexmúr u Shíxaniman bidenewe, basí Kerkúk meke, kecí déyín hesawí Kurdistaní gewre le kendawí ‘erebewe heta eskenderúne dekeyn u be lehjan kéwmallí dekeyn. Bezmekeysh ewende xosh dekeyn, Siwéndé dexoyn ke ew Latíniyey Kemal Etaturk beserpershtí xoy bo zimaní Turkí dahéna, hí Kurdane u ew léyíyaní zeft kird. Le katékda ewey serdanékí beshí Latíní Turkí le Wíkpídiyada bikat, dezané karí be Latíníkirdiní elfubéyí ‘Usmaní le régey komíteyekí taybetiyewe buwe ke xudí Etaturk serpershtí kirduwe, tenanet shareza u zimaninasí biyaníshí téda bún, bo nimúne terjumaní ballyozxaney Swéd, endam u rawéjhkar bú, pítí /o/:y dú xall leser le elfubéyí Swédíyan wergirt, remzí /c/ le Elbaní, /sh/ le Romaní u /u/:y dú xall leser le Elmaní. Bedaxewe nexéwayé pítekan be Latíní binúsm.
Bende lew qena’etem, eger serokí Kurdistan bexoy biriyarí yek la kerewe neda, ewe em zimane her be cekoshí xawen shehade u mehadan, wirduxash debét u em Kurde u zimanekeyshí cendín kic u kurrí lé peyda debin, ewsa ew yasa srushtiyey beser zimananí hawshéweda hat, hetmen beser Kurdíshda dét u késhekeysh le dúberekí u síberekída nawestét. Boye píshniyazí min bo héjha Barzaní duwem eweye, wekú bawkí berézí, birriyarí yek zimaní bo hemú Kurdistan bidat u meseleke bibirrénétewe. Hawkat, duway eme, birriyarí qedexe kirdiní núsín u duwan lem babete bidrét, wek pirensípékí neteweyí. Emeysh ewperrí démukirayetiyete, egerna cingepircey eqwam u luxatí Kurdan bedúr nazanirét!
