Kurdistan, Govarí Komelley Xiwéndekaraní Kurd le Ewrupa, Jhimarey 7, Okt 1987, Laperrí 30-35
Kurdistan, Govarí Komelley Xiwéndekaraní Kurd le Ewrupa, Jhimarey 7, Okt 1987, Laperrí 30-35
Ashkiraye ke ziman, díyarde u calakíyekí komellayetíye. Ja ew zimane hí giftugo kirdin bét ya hí núsín. Zimaní núsínísh be shéweyekí yekgirtúyí le naw neteweyekda debét. Hercande takú éstash netewey wa heye ke dú ya pitir zimaní núsín bekar dehénin (Hínd u Pakistan …). Bem zimane dewutrét, zimaní edebí yekgirtú, yan zimaní netewe, zimaní petí, standerd, htd. Belam bedaxewe, netewey Kurd ta éstash zimanékí edebí yekgirtúy níye, ke rollekaní ser be shéwe jíyawazekaní péy binúsin u bíxiwéninewe. Hoy em nebúníyeshí le ber roshnayí zaníyarí zimanda bas dekeyn.
Bellam pésh hemú shiték, péwíste ewe bizanín ke hénane dí zimaní edebí yekgirtú her ewe níye ke arezúy min u éwe u xiwastí gelekeman kut u pirr bíhénéte dí, her le ber ewey ke awatí hemú layeke. Cúnkú ew zimane danatashrét u her ewe níye ke billéyn kewba wishekaní ew dú shéwe zimane tékell bikrén, yan destúrékí yekgirtúyan bo dabinéyn.
Ke witiman ziman díyarde u calakíyekí komellayetíye, wate le hel u barí hellkewtúda peyda debét u cend xizmetí bikrét u helí le barí bo béte péshewe, ewende pésh dekewét. Yan be pécewanewe lawaz debét u demirét.
Ja eger be shéweyekí gishtí dan bewe dabinéyn, ke emrro zimaní Kurdí le cend shéweyekí jíyawazda bekar dehénrét u be gishtí nawíyan binéyn shéwe zimaní rojhawayí (Kirmanjí jhúrú) u shéwe zimaní rojhhellatí (Kirmanjí xiwarú) u Goraní u Feylí u Zazayí (Dimlí) u le ser bincíney zaníyarí ziman, awrrék le yasakaní késhey ziman legell zimaní bégane u késhey nawxoy zimanék bideynewe, ew yasayane bikeyn be bincíney lékollíneweman bo geyíshtin be shéwey pék hénaní zimaní yekgirtúy neteweyíman, ewa detiwanín shéwazí rébazekeman destníshan bikeyn u hengawíshí bo binéyn. Eweshiman le bír necét, ke híc neteweyek neywístiwe u nayewét zimanekey bew shéweyey lébét ke cendín shéwe zimaní lé bikewétewe. Be radeyekí ewtu ke zor jar ewaney be shéweyekíyan le naw xoyanda guftugo deken u dediwén, natiwanin be asaní legell hawnetewekaní xoyanda, ke be shéweyekí tir dediwén, le yektirí bigen. Her le ber rúnakí ew yasayaneda detiwanín beserhatí zimaní (Sumerí, Hítí, Awéstayí, Senskirítí, Latíní u Babilí) té bigeyn, ke her yekeyan le serdemí xoyanda, zimaní desellatdarí u ayíní u hukimrraní bún le naw ew gelaney ke péyan dediwan.
Le ber ewey basekeman her bo meseley zimaní edebí yekgirtú terxan kirdiwe, meseley ziman u késhey néwan zimanekan, herweha peyda búní ziman dexeyne ewlawe. Bellam ew hoyaney ke rollí serekí debínin le dirust kirdiní shéwe zimanda, be kurtí dexeyne pésh caw, be mebestí ewey le rúy zaníyarí zimanewe, bigeyne ew hel u merje taybetíyaney ke rébazí pék hénaní zimaní edebí yekgirtúman bo rún dekenewe u yasakaniman pé deselménin.
Billaw bétewe ya willatekey dagír bikirét yan kert kert bikirét u sinúrí jografí-síyasí bigorét, yan le rúy píshe sazí u sharistaníyewe pésh bikewét, ewa em hoyane debine bincíneyekí pitew bo ser helladaní shéwe ziman, herweha jíyawazí barí komellayetí u abúrí debéte hoy dabirr búní neteweke, be taybetí be hoy nebúní dewlleték yan desellatékí síyasí yan ayíní ewto ke hemú pel u parce jíyawazekaní willatí netewekey le jhér destellatda bét. Em dabirr búne síyasí-jografí ye debéte hoy dabirr búní abúrí neteweke u, ser helladaní shéwe ziman xosh dekat. Her em dabirr búne xiwéshí kar ekat ser barí derúní u rúnakbírí u edebí neteweke, ke béguman le zimanekeyanda ser hell dedat. Eweshiman le bír necét ke le sedan sallaní péshúda, le barí le yek picrran u dabirr búnda, be hoy jíyawazí nawce jografí u sirushtí u, be taybetí zistan u sextída, ke régay hatuco kirdin debestirét. Em hoyane kar dekene ser dúr kewtinewey ziman u peyda búní shéwe ziman be taybetí eger em hoyaneysh bixeyne pésh caw, weku hells u kewit legell béganeda, qedeqe kirdiní zimaní netewayetí le qise kirdin u núsínda, yan zall búní zimanékí ayíní ya hí netewey dagírker bo maweyekí dréjh xayen, emane hemúyan zemíney peyda búní shéwe ziman xosh deken u wirde wirde pishtawpisht, zíyatir le yekíyan dúr dexatewe. Em dúr kewtineweyesh le seretawe, le dengí wishekanda der ekewin (aw-ab-av) ínja le watay wishekanda (qinj: rast, qinj: jiwan) ta way lé dét, em jíyawazíyane le destúrí zimanekeda ser hell deden (ez, em – min, éme) " ke jorí bekar hénaní jénawekan le destúrí zimanda u gelék jíyawazí tirísh, bellgey em rastíyen."
Ínja shéwe zimanekanísh dekewne késheyekí sextewe. Her yekeyan hewllí parastiní kesayetí xoy dedat, hercí destkaríyekí destkird le nawewe hérishí bibate ser, berberekaní dekat u be gijh shéwe zimanekaní tir u zimane béganekaníshda decét, bo parastiní xoy. Bellam késhey beyní dú shéwe zimaní destexushik legell yektirda, bew tund u tíjhíye níye ke legell zimanékí béganeda deyken. Le ber eme, debínín be hoy bizútinewey hestí netewayetí u hatuco kirdin u xizmayetí u le yek nizík búnewe u ser helldaní allugorr u peywendí abúrí, barí roshinbírí be taybetí le diway sallaní sedey bístemewe, zemíney wergirtiní wishe le naw shéwe zimanekanda biwe be baw. Ja eger dú shéwe ziman boyan bidiwét zíyatir le yektirí nizík binewe, ewa ew késhe sirushtíye be péy yasakaní ziman dekewéte beyníyanewe u encamekeshí, yan hícíyan natiwanét kar bikate ser ewí tiríyan, eger le rúy barí roshinbírí u desellat u hézewe weku yek bin, yan layekíyan kar dekate ser ewí tiríyan, eger lew riwanewe be héztir u be tiwanatir bét. Em kar té kirdineyshí be hoy bar u doxí jíyawazí herdú shéwe zimanekewe degorrét. Jarí wa heye súk u asan debét u jarí waysh heye karíger debét u shéwe zimaní dúem berge nagirét u detiwétewe. Emeysh be zorí lew jégayaneda rú dedat, ke nawceyekí shéwe ziman le rúy desellatí hukimrraníyewe bestirabétewe be nawceyekí tirewe lem bareda eger shéwe zimaní nawcey xawen desellat le rúy roshinbírí u edeb u sharistaníyewe lewí tiríyan péshkewtútir bét, ewa zall debét. Bem renge shéwe zimaní nawcey París, beshí zorí shéwe zimanekaní Ferensey ramallí u be seríyanda zall bú. Xo meseley zall búní shéwe zimaní Qureyshí Erebí zor ashkiraye ke her le ber ewey zimaní Quran bú, ayín bú be xawen ayíní u dinyayí u be ser shéwe zimanekaní tirda zall bú. Her bem ceshne, shéwe zimaní Lenden u Romay kon bún be zimaní netewekaníyan.
Jarí waysh heye her le ber ewey ke nawcey shéwe zimanekaní tir dekewne jhér desellatí nawcey shéweyekíyanewe, em gorrane rú edat, eger jhimarey daníshtiwaní nawce desellatdareke le waní tir zortir bét, ba le barí komellayetí u roshinbíríyewe péshkewtútirísh nebét, bellam jarí wa heye, her le ber ewey shéwe zimanékíyan le piley roshinbírí u komellayetíyewe peshkewtútir biwe, wek shéwe zimaní Toskaní le Ítalíya u Seksoní le Ellmaníya, le sedekaní ciwarem u shazdehemda.
Béguman em serkewtin u zall búne, be rojh u dú rojh u sall u dú sall nayete dí, bellku maweyekí dúr u dréjh u késheyekí sextí dewét u le seretawe komellék wishey shéwe zimane zall búeke dekewéte naw shéwekaní tirewe. Wirde wirde karíyan té dekat u kar dekate ser dengí wishekan u all u gorríyan té dekewét u layení dengí shéwe zimane zall búeke degirin. Diwa be diway emesh, destúrí shéwe zimanekaní tir be nacarí mil bo destúrí shéwe zimane zall búeke, kec deken. Ítir bem shéweye ewan berew le nawcúní tewawí derron.( Emey ke basiman kird, bo peyda búní ?? zimaní niwé le dayke zimanewe her raste). Ja ew shéwe zimaney ke bem renge zall debét, weku shéwe zimaní Qureysh u París, zú bét ya direng, debéte zimaní resmí, netewe, petí, núsín. Bellam ewey serinjí zanayaní ziman radekéshét eweye, ke hemú zimanékí neteweyí resmí… bimanewét ya nemanewét, dekewéte jhér bar u desellatí yasakaní késhey naw xoy zimanewe. Ba legell shéwe zimaní jíyawazísh da nebét. Her le naw xoyda ew késheye dest pé dekatewe. Ístay Íngilízí emjare le beyní zimaní xiwéndin u núsín u zimaní guftugo kirdinda wirde wirde yasakaní késhey naw xoy ziman dewrí xoyan debínin u kar deken ser zimaneke, zimaní guftugo kirdin le zimaní núsín dúr dekewétewe. Bellam legell emeshda, Hemú le zimane núsíneke té degen, taku maweyekí dréjh xayen. Hercende le diwayída, be sedan sall u dúrí mawey beyní newe u bapíre gewreyan, way lé dét be sedan wishey zimaneke demirét u hí niwé dirust debét, ewísh be péy gorran u péshkewtiní barí komellayetí u abúrí u síyasí u píshesazí u bazirganí u roshinbírí u shití tirewe. Lem riwewe, meseley búní ferheng dewrí giring debínét bo parastiní wishe u deng u watay wishey zimaneke. Legel emeshda, zimaní núsín u guftugo kirdin, her le yektirí dúr dekewnewe. Bigre, her yekeyan le naw xoyda dekewéte késheyekí sextewe wired wired zimaní felsefe, zaníyarí, edeb u le naw edebda zimaní (??????), círok u witar… jíya debinewe le hí guftugo kirdiníshda heman késhe dest pé dekatewe u way lé dét zimaní naw shar u bazar le hí ladé u destey komellaní xellk jíya debétewe. Eme sererray ewey ke le hemú pileyekí em késheye u gorraneda, ziman u shéwe zimanekan, le bar u doxékí ceqíw u wishkellatúda naménétewe u bellku berew péshewe weku jhíyaní komellayetíyeke pere desténét u nishunima dekat u ta cend xizmet bikrét u cend xellkeke perosh bin u ewísh bew radeye berew péshewe derriwat le dirust kirdiní wishey niwé u wishe sazí u wergirtin u bekar hénaní wishe le zimaní béganewe. Le mewe boman derdekewét ke meseley gorraní ziman u késhey naw xoy desellatékí rastewxoy miroví tíyada níye u nashtiwanét ew yasaye biwesténét.
Le konewe u hemíshe yasakaní ziman u késhey naw xoy ziman dewrí xoyan bíníwe u deybínin, le pék hénaní zimaní netewayetída. Le peresendiní ziman u peyda búní shéwey zimanda u em késheyesh her berdewam debét.
Émey Kurdísh taku ésta zimanékí edebí yekgirtúman níye u netewey Kurd, be cend shéweyekí jíyawaz guftugo deken u be dú shéwey serekí denúsin u hemú bew awateyn ke zimaní netewe, zimaní edebí yekgirtú, zimaní núsíniman yek bét her weku yek neteweyn. Bellam em awat u xiwasteman legell yasakaní destúrí késhey naw xoy zimanewe kewtiwete késhewe. Emrro zimaní Kurdí her be dú shéwe bekar hénane jíhaníyekey heye, zimaní núsín u zimaní guftugo. Hercende le dú shéwe zimaní serekí jíyawaz bedí dekirét u taku ésta zimanékí yekgirtúy núsíniman níye. Hoy em nebúníye le pésh hemú shitékewe degerrétewe bo barí komellayetí u síyasí u abúrí u roshinbírí u méjhúyí neteweyí, ke le méjhe le néwan ce kirawe u mafí ewey nebiwe ke zimanekey xoy bo xiwéndin u núsín u bigre bo muameley rojhaney naw deste u dayerey mírí u desellatí hukimraní, yan her le naw mallíshda bekarí bihénét sererray lék picrraní keltúrí netewayetíman le naw parce dabeshkirawekanda, ke dewrékí lebaríyan xollqandbú, bo serhelldaní zíyatir le shéwey zimanékí guftugo kirdin u núsín. Emeyshe barí éstay zimaní núsín u guftugo kirdinman… ínja aya le kiwéwe dast pé bikeyn bo pékhaní zimaní edebí yekgirtuman, zimaní netewayetíman? Aya be dananí ferhengékí netewayetí bo wishekaní zimanekeman? Ew kate delléyn ferheng bo kam ziman? Yan bo kam shéwe ziman? Yan aya bo tékrray shéwe zimanekan? Bo shéwe zimaní núsín, yan hí guftugo kirdin? Con u ké bem erke hell esét? Con gír u giriftekan u jíyawazí shéwe zimanekan le rúy destúrí zimanewe (giramer)ewe con car dekirén? Derbirríní dengekan, gorríní wishe, darrishtiní wishe u wishe sazí riste, jéy nawekan (bonaw-ranaw) con car dekirén? Aya emane be héz u xiwastí éme careser dekirén? Ey destúr u yasakaní késhey naw xoy ziman ci lé bikeyn? To billéyt be dananí ferheng u destúrékí yekgirtúy ziman wa be asaní zimaní edebí yekgirtúman bo béte dí? Eger waye bocí taku ésta ew hengawe píroze nenrawe? Bocí ew kare súdbexshe! nekirawe? Úballí le estoy ké yaye?
Gumaní tíyada níye, ke netewey Kurd, be cend shéwe zimanék qise deken u le rúy deng wishey, wata sazí u destúrí zimanewe jíyawazí kewtote beyní shéwe zimanekaní Kurdíyewe bellam shéwe zimaní jíyawaz le Erebí u Íngilízí u Ferensí u Elemaní u…da hebún, ke cí zimaní neteweyíshan be péy yasa u sirushtí késhey ziman, le barudoxí taybetída dirust biwe. Ke ew zimane yekgirtiwane pék hatin hícíyan le péshewe ne ferhengí tékrray, ne destúrí zimaní edebí yekgirtúyan bo danenira bellku shéwe zimanékí netewe be péy destúr u yasakaní késhey ziman, be ser shéwekaní tirída zall bú, bú be zimaní netewekeyan.
Bo éme kameye, "régay rast bo nizíkkirdinewey her dú shéweke le yektir u hengaw nan bo berew zimanékí edebí yekgirtú k.f."? Aya con em dú shéweye le yektir nizík dekirénewe? Eger weku boman derkewt, bizanín ke "ziman danatashrét, bellku wek her shitékí zíndú peyda ebét u ewendey xizmet bikirét u helí le barí bo béte péshewe, geshe ekat u pésh ekewét, be péy péwístí jhíyanísh egorrét u pere esénét, yan zorí bo dét, ke kiz debét u le naw ecét." k.f. em nizík kirdineweye con u le kam barudoxí komellayetí u síyasída debét? Bo cí zimanekaní tir, em régayeyan negirt?
Yekék le zanayaní ziman dellét:" barí emrroy netewey Kurd, dabesh búní Kurdistan, cewsandinewey netewayetí, nebúní desellatékí Kurd u … htd. yarmetí ewe nadat ke zimanékí edebí yekgirtú pék bét u bisepét be ser xellikda." k.f. bellé eme zor raste. Bellam key u con? "Le réy núsínewey ferheng u destúrí zimaní her shéweyek le shéwe zimanekaní Kurdí u berawird kirdiníyan be mebestí nizík kirdineweyan, eme régay raste bo nizík kirdinewey herdú shéweke u hengaw nan berew zimanékí edebí yekgirtú"? Ke eger bizanín "ziman be arezúy cend xiwéndewarék pék nayet, bellku berhemí jhíyaní komellayetíye", bé guman eme jewherí yasa u sirushtí késhey ziman u meseleyekí zaníyarí rast u dirust u tewawe.
Zor dillsozí Kurd le ser basí zimaní edebí yekgirtúyan núsíwe u hemúyan awatíyan eweye ke zú béte dí. Bellam eme meseleyeke, awat u xiwast u hez be asaní nayete dí. Lérewe cend pirsíyarék boyan desepénin, bocí hemú rollekaní Kurdí Éran be nacarí debét le qutabxanekanda be Farsí bixiwénin u féríshí debin u guftugoy pé deken u péshí denúsin u bocí Kurdekaní Turkíya, nek her xiwéndiníyan be Turkíye, ballku qedeqey qise kirdiníshíyan be zimaní Kurdí lé kirawe. Kurdí Suríya Erebí u hí Éraqísh beshékí zorí her be Erebí férí xiwéndin u núsín debin u bigre zimane béganekanísh fér debin u qiseyan pé deken. Bocí bír lem barudoxe nekeynewe bo dananí régayekí rast bo pék hénaní zimaní neteweyíman, zimaní edebí yekgirtú. Deba yasakaní késhey nawxoy zimaniman le beraw bét ke deyselménín, yan shéwe zimaní desellatdarí u hukimraní, yan hí edeb u roshinbírí péshkewtú, yan hí ayíní u hoyekaní trísh ke bas kiran, emanen ke taku ésta u lemewdiwaysh bún u debine hoy pék hénaní zimaní netewayetí, zimaní resmí wadezanim bo em qonaqey éstaman eger pém nellén "reshbíné" asoy pék hatiní ew zimane zor nizík níne.
Bellé, detewét, be hoy hewll u koshishí hemú dillsoz u rékxirawe síyasí u komellayetíye u roshinbírekanewe, be hoy tékell bún u hatuco kirdin u allugorr kirdiní kitéb u rojhname u peresendiní dezgay billaw kirdinewe u rageyandin u gelék karí tirí komellayetí u síyasí u roshinbíríyewe zemíne xosh bikirét bo pék hénaní ew zimaney ke awatí hemú Kurdékí dillsoze, bellam legell emaneshda, birryarí diwayí pék hénan u dirust búní zimaní neteweyí, zimaní edebí yekgirtú, hatine dí ew zimane, be tewawí bestirawetewe be hatine dí helumerjí lebarí yasakaní késhey nawxoy zimanewe, ewaney ke herdem zemíne bo zall búní shéwe zimanék saz deken, bo ewey bibéte zimaní netewayetí zimaní resmí u dúrísh níye em yasayane legell xiwast u hest u arezúy em u ewíshda negunjén, bellam key yasakaní jhíyan u komellayetí u ziman, goyan dawete em hest u xiwaz u awataney em u ew?
Renge hebét penje bo ewe diréj bikat u billét, nebúní dam u dezga u desellatékí netewayetí serbexo u sinúrékí jografí síyasí yekgirtú, le konewe u taku ésta, bo netewey Kurd, emane u ew hoyaney tirísh ke le péshewe basiman kirdin u nebúníyan le naw komellaní netewey Kurdda ítir emane con rége deden be yasakaní ziman ke dewrí xoyan bibínin le hénane dí zimaní edebí yekgirtúda?
Bellé eme raste. Zor raste. Emanen hoy nebúní zimaní edebí yekgirtúman. Emanen merjekaní ew yasayane u her leber eme bú, witiman zimaní netewayetí tenha le sinúrí yasa sirúshtíyekaní késhey naw xoy zimanewe pék dét. Ja eger ew merj u yasayane bo hercí shéwe zimanék béte dí, ewa debéte zimaní netewe, zimaní dewlet u desellatdarétí.
Bellam meseley elfubé u coníyétí núsíní zimaní edebí yekgirtú, kam rénús bigréte ber? Emane le barudoxí taybetí xoyda híc nabine kospí gewrey ser régay peyda búní zimaní netewayetí. Bellam taku zútir em allozíye careser bikirét, ewa béguman bo rojhí xoy ew kosp u lawekíyanesh naménin emeyan meseley dahénaní elfubé u be tewawí u destí mirovék yan cend kesék yan rékxirawéke. Bellam hergíz natiwanrét be hewllí yek u dú shéwe zimanék be zimanékí niwé dirust bikirét. Meseley "Íspiranto" ashkiraye. Meseley giring bo xoshe kirdiní zemíne u textí pék hénaní zimaní netewe, bedí hénan u zall búní ew merj u yasayanen ke késhey ziman u shéwe ziman le naw xoyanda selmandúyane?
