Profésor: Peter Trudgill
Wergéran le Inglísiyewe: Hesené Qazí

Hemú kes dezané ci dekré rú bida katék dú kesí Inglísí ke qet péshtir yektiryan nedítuwe le tirénék da rúberúy yekdí dadeníshin – ewan be basí keshuhewa dest be qise kirdin legell yektirí deken – le héndék nimúnanda, ewe renge leber ewe bé babeteke bo herdúkyan xoshe. Egercí, zorbey xelik zor be taybetí mirxyan lewe niye dest be lékdanewey barudoxí hewa biken, ja boye debé hoy díke bo legell yek duwaní lew ceshne hebé.

Profésor: Peter Trudgill
Wergéran le Inglísiyewe: Hesené Qazí

Hemú kes dezané ci dekré rú bida katék dú kesí Inglísí ke qet péshtir yektiryan nedítuwe le tirénék da rúberúy yekdí dadeníshin – ewan be basí keshuhewa dest be qise kirdin legell yektirí deken – le héndék nimúnanda, ewe renge leber ewe bé babeteke bo herdúkyan xoshe. Egercí, zorbey xelik zor be taybetí mirxyan lewe niye dest be lékdanewey barudoxí hewa biken, ja boye debé hoy díke bo legell yek duwaní lew ceshne hebé.

Yek le shíkirdinewekan eweye zor jar renge tewaw naxosh bé miro be tené hawseferí kesék bé u neynasé u qisey legell neka. Eger herdúk la bédeng bin u ci miteqyan le ber derneye fezake lewaneye be tewawí zorekí u girijh bé. legell eweshda, be qise kirdin legell kesekey díke sebaret be babetékí bélayen, wekú keshuhewa, deretaní ewe pék dé miro dostayetí u péwendiyek dest pébika be bé ewey nacar bé shitékí zor bilé. Qise kirdiní ew jore le tirén da- ke zor jar rú deda, helbet nek ewende zorísh ke efsaney gelí péy waye – nimúney bashe bo joreyek le erkí komelayetí ke zor jar ziman jébejéy deka u raydeperéné. Ziman her tené amrazí péwendí u guwastinewey agadarí niye-, sebaret be awuhewa yan her babetékí díke, belkú amrazékí zor giríngíshe bo damezrandin u pék hénaní péwendí legell xelkí díke. Renge shití here giríng sebaret bew pékewe qise kirdiney ew dú kese Inglísiyey éme ew wushane nebin ke ewan bekaryan dehénin, belkú layení here giríng eweye ewan be yekewe qise deken.

Shíkirdineweyekí duwemísh heye. Tewaw delwé yekem kese Inglísiyeke, renge be anqestísh nebé, biyewé héndék shití díkesh sebaret be ew kesey duwem ke qisey legell deka bizané- bo nimúne karí ciye, yan helkewt u piley komelayetí cilone. Be bé ew jore zanyaríyane ew nazané legell kesí duwem con bijúlétewe, helbet kesí yekem, detuwané be régey jiluberg u serepetí díkey ruwaletí ra héndék guman sebaret be kesí duwem le zeyní xoy da gelale bika – ewe le ser Inglístan raste u péwíst naka le jégay díkesh awa bé – belam boy zor zehmete rastewrast, her nebé lew qonaxey nasiyawída, sebaret be pashxaní komelayetí ew pirsiyarí lé bika, ewey ke ew detuwané bíka – u hemú shitékí ke le doxí awa da dekré be anqest niye – eweye ke we qisey bihéné u legellí bidwé. Duwaye kesí yekem lewaneye be hasaní héndék shití sebaret be kesí duwem bo derkewé. Ew shitaney ziyatir beweyra ke kesekey díke delé cí bo dernakewé belkú ewey ke coní delé, cunkú her katék éme qise dekeyn natuwanín héndék shit bo gwégirí xoman sebaret be recelekí xoman u ewey ke ci jore kesékín nedirkénín. Rawéjh (accent) í éme u qise kirdinman be gishtí níshan deden éme xelkí kweyn, u ci jore pashxanékman heye. Lewaneye éme héndék níshaney bír u ra u bocúní xoshman derbibrín, u gisht ew zaniyaríyane dekré le layen ew xelkey éme qiseyan legell dekeyn bekarbihéndré bo ewey yarmetíyan pébika bírurayek sebaret be éme gelale ken.

Ew dú layeney akarí zimaní le ruwangeyekí komelayetiyewe zor giríngin: yekem, erkí ziman bo damezrandiní péwendí komelayetí, u, duwem, ew dewrey ziman deygéré le guwastinewey zaniyarí sebaret be axéwer. Ewe ashkiraye ke ew her dú layeney akarí zimaní rengdanewey ew rastiyen ke péwendiyekí dú layeney néwxoyí zor nizík heye le néwan ziman u komell da, u lem kitébeda be wurdí le ser herdúkyan jext dekeynewe.

Jaré, ba le ser layení duwem rawestín wate dewrí ziman wekú’ helgirí serepet ‘clue- bearing’. Kesí yekem be régey geran be duway serepet da sebaret be kesí duwem, lew régeye kelik werdegiré ke xelkí ser be pashxaní jiyawazí komelayetí u jiyawazí jugrafiyayí zimaní jiyawaz bekarí dehénin. Bo nimúne, eger kese duweme Inglísiyeke xelkí dewerí Norfolk bé, ew renge be zimanék qise bika ke xelkí ew beshey wulat be karí dehénin. Eger kesí duwemekesh bazrganékí ser be cíní néwerast bé, ew be ‘shéwe zimanék’ qise deka ke be í ewan denasrétewe. Ew ‘ shéwe qise kirdine’ zor jar wek lehje, hémay pé dekré, lew nimúnaneda ewey yekemyan lehjey herémí u ewey duwemyan lehjey komelayetí ye. Zarawey lehje, zaraweyekí nasrawe u zorbey xelk péyan waye ewan bash dezanin manay ciye. Egercí, le rastída, be taybetísh zor hasan niye manay ew zaraweye diyarí bikiré – u eme sebaret be dú zarawey díkesh ke péshtir basman kird wate ziman language u rawéjh ‘accent’ ísh her waye.

Ba jaré serinjí xoman le ser zarawegelí ziman ‘language’ u lehje ‘dialect’ ko bikeynewe. Híc kamyan nwénerayetí cemkékí be taybetí diyarí u bé emlawewla naken. Bo nimúne, ta ew jéiyey degerétewe ser lehje ‘dialect’, le Inglístan ewe delwé, ke basí ‘ lehjey Norfolk ‘ yan ‘ lehjey Suffolk’ bikré, le layekí díkewe, miro bo nimúne deshtuwané basí lehjey ziyatirí Norfolk bika – wate ‘ rojhhelatí Norfolk ‘ u yan ‘ Bashúrí Norfolk ‘. Tenanet jiyawazí néwan ‘ lehjey Norfolk ‘ u ‘ lehjey Suffolk ‘ ísh ewende bederewe u ashkira niye ke miro bírí lé dekatewe. Eger éwe le Norfolkewe berew suffolk sefer biken, ew dewr u berey ke berew Bashúr da péyda decin eger léy bikolnewe gwétan le lehjegelí gundaney xoparéz debé, u be laní kemewe le héndék shwén botan derdekewé, ke xesletekaní zimaní ew lehjane bere bere degordirén le jéyekewe ta shwénékí díke. Le néwan lehjegelí Norfolk u Suffolk da dabiranékí ashkiray zimaní bedí nakiré. Ewe nalwé be régey zarawey zimannasane da diyarí bikré u rabigeyéndiré ke le kwé ídí xelk be lehjey Norfolk qise naken u le kwé dest deken be qise kirdin be lehjey Suffolk. Lére da, zinjíreyekí lehjeyí jugrafiyayí le goré daye, eger éme béyn u ewey ke ew dú lehjane le yektirí dadebiré be sinúrí néwan dú estaneke dabinéyn, biryarekeman le ser binemay komelayetí (lem nimúneye da hukúmetí nawceyí – siyasí) ye ta ewey ke le ser binemay rastiye zimaniyekan bé.

Heman jore gírugirft legell zarawe u kutey ziman déte goré. Bo nimúne, Holendí u Almaní be dú zimaní jiyawaz dadendirén, legell eweshda, le héndék shwén le ser sinúrekaní Holend – Alman ew lehjaney lember u ewberí sinúr qiseyan pé dekré yekjar zor we yektirí decin. Eger éme biléyn ke xelik le berékí sinúr be zimaní Almaní u lew berí be zimaní Holendí qise deken, biryar danekeman dísan le ser binemay komelayetí u siyasiye ta ewey ke be péy hokare zimannasiyekan bé. Ew pinkte ewendey díkesh be hoy ew rastiyewe dadegírétewe ke axéweran le her dúk berí sinúr zor jar zor ziyatir le yektirí tédegen ta ewey ke axéweraní Almaní ew nawceye le axéweraní lehjekaní Almaní shwéne dúrtirekaní Utrísh yan Swís tébigen. Ke wabú, le hewldan bo ewey da ke miro biryar bida kesék be ci zimanék qise deka, éme detuwanín biléyn eger dú axéwerí ke túshí yek dén le yektirí ténegen, ewan be zimaní jiyawaz qise deken. Her awash, detuwanín biléyn eger ewan le yektirí tébigen ewe be heman zimaní wek yek qise deken. Ashkiraye, ewe deman geyénéte akamékí seyr sebaret be Holendí u Almaní, u le rastída, le zor nimúney díkesh da.

Boye, bekar hénaní péwaney ‘ le yek tégeyshtiní dú layene ‘, yan péwaney díkey be tewawí zimannasane le hokargelí siyasí u kultúrí kemtir giríngn ke dú xesletí here giríngiyan birítín le otonomí (serbexoyí) u hétronomí (pé bestiranewe). éme dekré biléyn zimaní Holendí u zimaní Almaní otonomin cunkú her dúkyan serbexon, shéwezarí standard kirawí zimanékin, ke her kameyan jhiyaní le mer xoyan heye. Le layekí díkewe lehje standard nekrawekaní Alman, Utrísh, u beshí Almaní axéwerí Swís hemúyan be nísbet Almaní standardewe hétronomin, wate péy bestirawnewe, sereray ew rastiyey ke deshé ewan zor we yektirí necin u renge héndékyan zor we lehje Holendiyekan bicin. Emesh le ber eweye ke axéweraní ew lehje Almaníyane zimaní Almaní wek zimaní standardí xoyan caw lé deken, be Almaní dexwénnewe u denúsn, u le radyo u télévízíon da gwé le Almaní degirn. Axéweraní lehjekan le berí Holendí sinúr, be heman shéwe rojhname Holendiyekan dexwénnewe u be Holendí name denúsn, u her jore goranékí standard kirdin le lehjekanyanda rú bida be arastey Holendí standard da dekré, nek be rébazí Almaní standard da.

Nimúneyekí zor tíjhper ke tebí’etí komelnasízimananey ew dú zaraweye wate ziman u lehje derdexa dekiré le Skandínaviya werbigíré. Norwéjhí, Swédí u Danmarkí gishtyan otonom u zimaní standardin, u her kameyan zimaní sé dewlet netewey jiyawazin. Serbaqí ewesh, xelkí xwéndewar u perwerdedítúy her sékyan detuwanin be hasaní le yektirí tébigen. Belam sereray ew tégeyishtin u le yek halí búney dú layenesh, ci manay niye bigutré Norwéjhí, Swédí u Danmarkí le rastída yek zimanin. cunkú eme nakokiyekí rastewxo le mer rastiye siyasí u kultúríyekan saz deka.

Em léduwan u qise le ser kirdiney tené bekarhénaní péwerí zimannasane bo dabesh kirdiní shéwezare zimaniyekan be zimanan yan lehjegelí jiyawaz, ke éme duwatir dísan lem kitébe da léyan dedwéyn, yekem rúberúhatiní éme legel gírugirftéke ke le lékolínewe u twéjhínewey ziman u komell da zor bawe- ewísh gírugirftí napeywestí u berdewamétí ye, wate daxuda dabeshbúní diyarde zimaní u komelayetiyekan be ser hebúní jiyawaz derasteqaní da ci binaxeyekí heye, yan tené birítiye le efsaneyekí xosh. Lére da bashe hémay pé bikré ewe gírugirftéke cunkú zarawey wekú ‘ cockney ‘ , ‘ Brooklynese ‘ , ‘ Yorkshire accent ‘, Inglísí Awstiraliyayí’ Austiralan English ‘ zor jar bekar dehéndrén wek ewey ke ewan shéwezarí xo selmén u xobesí jwé jwé bin be xesletí be tewawí sinúr diyaríkirawí ashkirawe. Zor jar hasane miro bilé ewe waye, belam miro debé hemíshe le bírí bé ke wéney rasteqíne dekré ta radeyekí bercaw zor lewe aloztir u pécelpéctir bé. Bo nimúne, éme detuwanín basí’ Inglísíy Kanadayí’ u ‘ Inglísíy Emríkayí’ bikeyn wek ewey ke be tewawí dú hebúní jiyawaz bin, belam le rastí da zor zehmete níshaneyekí taqaney zimannasane peyda bikré ke le gisht shéwezarekaní Inglísí Kanadayí da hawbesh bé u le híc shéwezarékí Inglísí Emríkayí da nebé.

Eger lem nuxteye da tené her badeynewe ser rastiye zimaniyekan, lére da jwé kirdineweyekí díkesh debé bikré. Mebest le zarawey lehje, eger zor be cirí basí léwe bikeyn, amajheye bew shéweye le jiyawazíyan de néwan zimanda ke jiyawaziyekaní wusheyí u réziman u her weha telefuz kirdin weber degiré. Le layekí díkewe zarawey accent (rawéjh) tené hémaye be jiyawazí le telefuz kirdin da, u zor jar girínge ke em duwane be tewawí le yektirí bikrénewe. Ewe be tewawí le basí zimaní Inglísí da raste, sebaret bew lehjeyey ke be Inglísí standard denasré. Le zor layení giríngewe ew lehjeye le lehjekaní díkey Inglísí jiyawaze, u le jéda zor kes lewaneye péyan seyr bé ke wek lehje amajhe be Inglísí standard bikiré. legell eweshda, ta ew jégeyey ke Inglísí standard le rúy réziman u qamúsiyewe le shéwezarekaní díkey Inglísí jiyawaze, tewaw rewaye ke wek lehje le ber caw bigíré: zarawey lehje bo amajhe kirdin be hemú shéwezarekan dekiré bekar bihéndré, nek her tené bo amajhe kirdin be shéwezare nastandardekan. (serinj biden éme zarawey variety (shéwezar) wekú zaraweyekí bélayen bekar dehénín bo amajhe kirdin be her’ shéweyekí ziman’ ke bimanewé qisey le ser bikeyn.)

Inglísíy standard ew shéwe shéwezareye ke be asayí le cap kirdin da dekar dekirdré, u be asayí le medresan be deris degutrétewe u be ew kesaney ke axéwerí xojéyí zimaneke nín u deyanewé férí bin fér dekiré. Her weha ew shéwezareshe ke be asayí xelkí xwéndewar u perwerde dítú qisey pédeken u le bilaw kirdinewey dengubas u barudoxe haw shubarekanda bekar dehéndiré. Debé ew xale jext bikrétewe, jiyawazí le néwan zimaní standard u nastandard, le pirénsíp da híc péwendí niye be jiyawazí néwan zimaní resmí u zimaní qise pékirdin u zarekiyewe, yan cemkí wek ‘zimaní xirap’. Inglísí standard hem shéwey resmí u hem shéwey zarekí heye, u axéweraní Inglísí standard wek axéweraní shéwezarekaní dí jinéw deden. (ewe péwíste amajhey pébikré cunkú wa wédecé héndék kes péyan wabé eger kesék zarawey remekí (slang expressons) yan destewshe u ristey naresmí dekar kird ídí ewe be standardí Inglísí qise naka. )Le rúy méjhúyíewe, shéwezarí standardí zimaní Inglísí le ser binemay ew lehje Inglísíyane péshkewit ke le Lenden u dewr u berí qiseyan pédekra u ew lehjane be dem sedeyanewe be bekar hénanyan le layen axéweranewe le dadgeyan, le layen zanayaní zankokan u núseraní díke alugoryan téda kira, u duwatirísh le xwéndinge gishtiyekan da (public shools) (birwane xwarewetir). Be téperíní zeman, ew Inglísíyey le layen endamaní cíní serewey komell da le sharí pétext dekar dekira be shéweyekí tewaw cawrakésh le zimaní deste komelayetiyekaní díke dúr kewtewe u le rewtí xoyda bú be modél u sermeshqék bo gisht ewaney deyanewíst be "bashí" qise biken u binúsn. Katék capkirdin be berbilawí dahat, ew forme Inglísiyey be berbilawí de kitébanda dekar dekira, u egercí zor goraníshí bexoyewe dí, hemíshe xesletí xoy wek beriztirín símay zimaní Inglísí parastuwe.

De néw Inglísí standard da jhimareyek jiyawazí herémí hen ke serinjí miro berew lay xoyan radekéshin. Bo nimúne Inglísí standardí Skatlendí be híc jor ‘eyní heman Inglísí standardí Inglísí niye, u Inglísí standardí Emríkayí le héndék ruwewe tenanet zor le Inglísí standardí Inglísí jiyawaztire. Jiyawaziyekan birítín le jhimareyekí zorí wushey nasraw wek lift (asansor)í Birítanyayí, elevator í Inglísí, u héndék wurderíshalí rézimaní: Birítanyayí: I have got (werim girtuwe). Emríkayí. I have gotten, Inglísí: It needs washing. SkatlendíIt needs washed. Her weha jhimareyekí díkesh jorejoreyí heye ke taybetí heréme picúktirekanin, wekú héndék beshí Bakúr u Néwerastí Inglístan be berawerd kirdin legel shíwezarí Bashúr. Bakúrí ínglístan You need your hair jutting (péwístít be múy ser qule kirdinewe heye). Bashúr:. You need your hair cut, legell ewesh da, be gishtí, Inglísí standard rézimanékí be berbilawí pejhréndiraw u kokirawey heye. Le néw xelkí perwerdedítú u xwéndewar, u be taybetí ew kesaney ke pile u payeyekí pitewyan heye u bedestelatin, – tewafuqékí gishtí heye ke ci Inglísí standarde u ci Inglísí standard niye – Inglísí standard eweye, ke le serewera be ser zinjíreyek lehjegelí herémí dasepawe – zinjírey lehjeyí – u her boyesh dekré be shéwezarékí zimaní leserewera dandiraw néwzed bikiré.

Legell eweshda, ew tewafuqí gishtiye sebaret be telefuzkirdin (pronunciaton) le goré da niye. ci standardékí hemúgirewey didanpédahéndiraw bo rawéjh (accent) í Inglísí standard le ara da niye, u be laní kemewe, be qise, ewe dest deda ke Inglísí standard be her rawéjhékí herémí yan komelayetí qisey pé bikirdré. (le kirdewe da héndék rawéjhgel (accents) hene ke zor nawceyín u í ew jore destanen ke beréjhe kemyan xwénduwe u perwerdeyekí ewtoyan nebuwe, u emesh le Inglísí standard da zor rú nada, belam be péwístí híc péwendiyek le néwan rawéjh yan rawéjhgelékí taybetí da niye. ) Her weha tené rawéjhék heye ke le Inglísí standard da debíndré. Ewísh rawéjhí Inglísí Birítanyayiye, yan zor wurdtirí biléyn rawéjhí Inglísíy Inglísí, ke zimannasan be RP (‘received pronunciaton’) wate (telefuzí wexo kiraw) í denasn. Eme ew rawéjheye ke ta radeyekí zor le ‘xwéndinge gishtiye’ shew u rojhí u girane Inglísiyekanda pésh xira u eshraf u twéjhí serewey cíne serewekan layengiryan lé dekird, her nebé bo kurekaní xoyan, u her ew rawéjheshe ke ta ew nizíkanesh péwíst bú bo ew kesaney le BBC da béjherí biken. Em rawéjhe le zimaní xelik da néwí jor be jorí heye wek ‘ Inglísí Aksfordí’, ‘ Inglísíy BBJ ‘u héshtash ew rawéjh (accent) ye ke férí ew kesaney dekiré ke zimaní zigmakiyan Inglísí niye u deyanewé telefuzí Birítanyayí fér bin.

RP le rúyekewe be réjhe naasayi ye cunkú jhimareyekí kem lew axéweraney bekarí dehénin xoyan be herémékí jugrafiyayí taybetiyewe debestinewe u xoyaní péwe denasnewe. RP ta radeyekí zor her be Inglístanewe bertenge, egercí le pashmawey durgekaní Birítaniya (British Isles) (u ta radeyekí kemtir, le Australia, Newzealand u Efríqay Xuwarú) sh da be piréstíjhe. Ta ew jégey bigerétewe ser Inglístan, RP rawéjhékí na nawcey ye, legel eweshda, be péwístí qisekirdin be RP be manay qise kirdin be Inglísí standard niye. Inglísí standard dekré be her kam le rawéjhe herémiyekan qisey pé bikirdré, u le jhimareyekí here zorí nimúnanísh da be asayí her awaye.

Le ber ewey ziman diyardeyekí komelayetí ye zor le nizíkewe be binaxey komell u sístmekaní nirx u behay komelewe bestirawetewe, lehje u rawéjhgelí jiyawaz be régey jiyawazewe heldesengéndrén. Bo nimúne, Inglísíy standard pile u piréstíjhí zor le her kam le lehje Inglísiyekaní díke ziyatire. Eme lehjeyeke ke xelkékí zor zor be berzí denirxénin, u héndék berjhewendí abúrí, komelayetí u siyasí bo ew kesane be diyarí dehéné ke bew lehjeye qise deken u denúsn. RP ísh piréstíjhékí yekjar berzí heye, her weha héndék le rawéjh (accent)[s[e Emríkayiyekan. Le rastída ‘ ‘eqlí nerítí’ zorbey komele Inglísí axéwerekan zor lewey ziyatir tédeperéné. Inglísíy standard u rawéjhe be piréstíjhekan ewende be pile u paye u shan u shewketin ke ewan be berbilawí be ‘durust’, ‘juwan’ , ‘ xosh’, ‘ pak’ u htd. dadendirén. Shéwezarekaní díkey na standard u bé piréstíjh zor jar be ‘hele’, ‘nahez’, ‘tékcú’ u ‘naxosh’ denirxéndirén. Lewesh ziyatir, Inglísíy standard jar jar her xoy be zimaní Inglísí dadendiré u bes, ewesh bé ewey xoy lé biparézdiré degate ewey ke shéwezarekaní díkey Inglísí be joreyek ladan le péwer bijhmérdrén, u ew laderiyesh be tenbelí, nezaní u nebúní hushyarí u jhírí deqebléndré. Be shéweyekí ewto be mílyonan ínsan ke zimaní daykíyan Inglísiye han dedrén wa bír bikenewe ke ewan’ natuwanin be Inglísí qise biken’.

Legell eweshda, rastí eweye, ke Inglísí standard tené shéwezaréke le néw jhimareyekí zor shéwezar da, egercísh yekí be taybetí giríngiyane. Le ruwangey zimannasanewe, ewe nakré rewayetí ewey bidaté ke le shéwezarekaní díke be bashtir da bindiré. Lékolínewey zanistíyaney ziman zanayaní geyanduwete ew bawerey ke gisht zimanan, u peywest be wan gisht lehjekan wekú sístimgelí zimaní be yeksaní ‘bash’in. Hemú shéwezarekaní zimanék xawení sístimgelí binaxe daréjhraw, pécelpéc u aloz, u xo beréweberin ke betewawí bejé u lebarin bo raperandiní pédawístiyekaní axéweranyan. Ewe degate ew xaley ke dawerí kirdin sebaret be nirx u behay durustí u pakí shéwezare zimaniyekan komelayetí ye ta ewey ke zimannasane bé. Híc shitékí ewto le zatí shéwezare nastandardekanda niye ke kem nirixtir u picúktiryan katewe. Her jore kem nirxí u picúktir búní ruwaletí yan le ber eweye ke ewan zimaní axéweraní kem ímtiyaz u destey pile nizmin. Be gutinékí dí bocún u dítin sebaret be lehjegelí nastandard ew bocún u dítinanen ke binaxey komelayetí komell téyanda reng dedenewe. Be heman shéwe, nirx u bayexe komelayetiyekan dekiré lew dawerí kirdinaneda reng bidenewe ke sebaret be shéwezare zimaniyekan dekirén. Bo nimúne, le shwénékí wekú Birítaniya ke sharnishíní tewaw téyda péshkewtuwe, rawéjhe gundiyekan, wekú rawéjhekaní Devonshire, Northumberland yan berzayiyekaní Skatlend Scottish Highlands, be le gwéyan xosh, dilgir, sernjrakésh u betam dabindrén. Le layekí díkewe rawéjhgelí sharyane, wekú ewaney Birmingham, Newcastle yan Lenden, zor jar wek nahez, sercil u naxosh deqebiléndrén. Ew jore bocúne sebaret be shéwey qise kirdiní gundiyane le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka zor baw niye, u ew jiyawaziye dekré be bashí lewe da reng bidatewe ke nirxandiní jhiyaní derewey sharí lew dú wulatane da jiyawaze.

Em nimúnaney xuwarewe radey ewey ke daweríkirdin sebaret be durust bún u pakí shéwezar u xeslete zimaniyekan cende komelayetíyanen ta ewey zimannasane bin derdexen. Gisht rawéjhekaní (accents) Inglísí dengékí /r/ yan le wushey wekú rat, rije da heye u zorbeyan le wushey wekú jarry , sorry da /r/ e yekeyan debístiré. Le layekí díkewe, jhimareyek rawéjh hen ke le wushey wekú jart u jar da dengí /r/yan niye. Ew wushane le rabirdú da, wek núsínekeyan níshan deda dengékí /r/ yan hebuwe, belam lew rawéjhaneda ew denge kilor buwe jige lew wushaneda nebé ke ber le vawélék heldekewé. Dengí /r/ le besténí díke da – wekú le kotayí wushey (car) yan ber le konsonant (cart)- dekiré wekú /r/ ékí ‘ na ber le vokal’ basí léwe bikiré. Ew rawéjhaney ke /r/í na – ber le vokal yan niye birítín le héndék le rawéjhan le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka u Héndí rojhawa, zor le rawéjhekaní Inglístan, zor le rawéjhekaní Weylz u Níwzílend, u gisht rawíjhekaní Australiya u Efríqay Xuwarú. Lew rawéjhane da júte wushey wek ma u mar be tewawí wekú yek telefuz dekirén. Ja ésta éme eger rawéjhekaní Inglístan u Emríka lemer ew níshaneye beyekewe berawird bikeyn, rastiyekí cawrakéshman bo rún debétewe. Le Inglístan, legel yeksan búní shitekaní díke, ew rawéjhaney ke /r/í na-ber le vokal yan niye pileyeyan berztire u be ‘durust’tir lew rawéjhane dadendirén ke heyane. RP( telefuzí wexo kiraw) wate rawéjhí be piréstíjh ew /r/ey niye, u /r/í na- ber le vokal zor jar le radíyo u télévízíon u tiyatir da be kar dehéndré bo níshandaní ewey ke keseke xelkí derewey shar, perwerdenedítú yan herdúkyane- zor jar miro le zinjírey komédí radíyowe deybísté bo ewey xesletí galteamalí bidrkéndiré. Le layekí díkewe, egercí barudoxí ew denge le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka zor aloztire, le héndék le beshekaní wulat da tewaw be pécewaney raste. Le sharí New York, legell yeksan búní shitekaní díke, ew rawéjhaney ke /r/í na-ber le vokal yan heye zor be piréstíjhtir u ‘durust’ tir lew rawéjhaney dadendirén ke níyane. Telefuz kirdiní wushey wek jar u jart be bé /r/ le rúy komelayetiyewe be nizmí dezandiré u be gishtí, axéweran ewendey le terazúy komelayetí da le serewetir bé, ewendesh réy tédcé ke ziyatir /r/ na- ber le vokal bekar bihénin. Le sharekaní Inglístanda ke her dú jore telefuz kirdineke dekiré bibístirén, wek le Bristol u Reading, ew nimúneye tewaw be pécewaneye. Be gutinékí dí, daweríkirdiní nirx u beha sebaret be ziman, le ruwangey zimannasanewe, be tewawí xoserane u bé hoye. Le /r/ í na-ber le vokal da shitékí zatí bash yan xirap, durust yan hele, helkewtú yan bé kultúr niye. Dawerí kirdiní ew shéwe ye dawerí kirdiní komelayetín ke le ser binawaní manapédaní komelayetí helnirawin le mer xesletékí zimaní taybetí le nawceyekí berbas da.

Ew rastiyey ke awaye, bew manaye niye zimannasan pé lewe nanén ke komell shéwezare zimaniye jiyawaziyekan be shéwey jiyawaz denrxéné. shékirdinewey zimaní basí lebarbúní shéwezarekan u (‘nek durust búnyan) bo helumerjí jiyawaz dehénéte goré, u bernamey férkirdiní zimaní bégane be asayí wa péshxirawe ke shéwezarí standardí zimanék férí férxwazan bika. Le heman katda, zorék le zimannasan lew baweredan ke ew jore bocún u dítiney le serewe da basí léwe kira héndék jar dekré sedeme bigeyéné. Bo nimúne detuwané akamí dilnexwazí derúnnasaney komelayetí u perwerdeyí lé bikewétewe eger ew mamostayaney ke Inglísí standard férí axéweraní shéwezare nastandardekan deken sebaret be shéwey qisekirdiní shagirdekanyan dujhmnayetí binwénin (biruwane bendí 10í em kitébe).

Zimannasan her weha le ber hoy díke serinj dedene ser bocúní zeynísh sebaret be ziman. Ew jore bocúnane giríngn, bo nimúne le lékolínewey goraní zimanda, u zor jar detuwanin yarmetí biken bo shíkirdinewey ewey bocí lehjekan degordirén, kengé u con degordirén. Lékolíneweyek sebaret be shéwey axawtiní sharí New York le layen komelzimannasí pésheng Willam Labov níshan deda le sherí Dinyagirewey Duwem bemlayewe dengí /r/í na-ber le vokal lew share da le qisekirdiní twéjhí serewey cíní mamnéwnjí da yekjar zor ziyadí kirduwe. Ewey búte hoy ew gorane dekré leber hatiní be léshawí axéweran lew jore shwénanewe bé bo shar le mawey sher da ke le qisekirdiní ewanda /r/í na-ber le vokal standard yan níshaneyekí piréstíjh buwe, belam ew gorane zor ashkiratir leber goranékí péwendídare le bocúní zeynída sebaret be telefuzkirdiní ew jore le layen gisht axéweraní sharí New Yorkewe. Be dem lékolínekewe bocúní zeyní zanyaríderekan taqí dekirawe bo ewey bizandiré daxuda ewan /r / í na-ber le vokal be níshaneyekí piréstíjh dadenén yan na. Ewaney ke wulamekanyan níshaní deda ke ew /r / e boyan níshaneyekí piréstíjhe be ‘ r- pozítív’ be néw kiran. Xishtey jhimare 1 le sedí twéjhí serewey axéweraní cíní mamnéwnjí le sé destey temení níshan deda ke ‘r – pozítív’ bún legell lesedí mamnéwnjí bekarhatiní /r / í na-ber le vokal le qisekirdiní asayí le néw her heman sé deste da. Le xishteke da debíndré bo ew axéweraney ke temenyan le xuwarewey cil salan buwe bekarhénaní /r/ í na-ber le vokal le qisekirdinyan da zéde búnékí zorí péwe diyare. Tenanet be kar hénaní /r / le layen axéweraní jewantiríshewe zor ziyadí kirduwe. Belgekaní díke deyselménin ke goraní bocúní zeyní hoy ew gorane bún ta ewey ke akamí bin. Wate goran le bocún u dítiní zeyní da, geywete goran le nimúney qise kirdin da, egercí le rastída tené ewe twéjhí serewey cíní mamnéwnjí buwe ke goranékí giríngí le qisekirdiní xoyda pék hénawe.

__________________________________________________________________
Xishtey 1. bocún sebaret be bekarhénaní / r /í na- ber le vokal: le néw twéjhí serewey
cíní mamnéwnjí le sharí New York da
Le néw 100 zanyaríder da ke temenyan le néwan 8-19 salan buwe 48 kesiyan /r/í ber- le vokalyan bekar hénawe
Le néw 100 zanyaríder da ke temenyan le néwan 29 – 39 salan buwe 34 kesiyan /r/í ber- le vokalyan bekar hénawe
Le néw 62 zanyaríder da ke temenyan le serewey 40 salan buwe 9 kesyan /r/í ber- le vokaliyan bekar hénawe
___________________________________________________________________

Bocúní zeyní sebaret be shéwe zimaniyekan hemíshe ew jore kartékeriyey nabé. Nimúney serewe níshan deda eger telefuz kirdinékí taybetí de néw komelgeyekí taybetída be níshaney piréstíjh dabindré, ídí ew demí lasay dekirétewe u gewre dekrétewe. Ew jore pévajhoye dekré berew arastey pécewanesh birwa. Le Vineyardí Martha, ke le rabirdú da durgeyekí terík bú le nizík qeraxí New Zealand le Bakúrí Rojhhelatí Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka, le akamí zéde búní serdaní xelk lew durgeye ke le mangekaní hawín da bo hesanewe decúne ewé goraní cawrakéshí komelayetí pék hat. Ew gorane komelayetíyane alugorí zimaníshyan be dú dahat. Ew lékolínewaney ke kirawn, dísan le layen Labovewe, níshan deden dengí vawél le wushekaní wek house, moute, loud da lew durgeye da be dú jorí jiyawaz telefuz dekrén. (ewe le ser telefuz kirdiní wushey wek ride u right ísh her waye.) Yek lew telefuzane kemtir be piréstíjh u telefuzí konebawí taybetí le mer durgekeye u be teqríb awa telefuz dekiré [ hus ] , ke yekem kutí díftongeke , zor we dengí vawélí wushey shirt decé yan yekem vawél le wushey about [ibawt] da. Ew telefuzey duweme le durgekeda zor taze ye, u zor le nizíkewe we shéwey derbiríní vawél le RP (telefuzí wexokiraw) u héndék le rawéjhekaní be piréstíjhí bejhayiyekaní Emríka decé: wek [haws] u [ebawt]. Seyre, ew karaney le salaní 1960 kanda kirawn níshan deden shéwey ‘ kone baw’í telefuz kirdin le ziyad bún buwe. Telefuzí [aw] gewre dekrayewe u zor ziyatir le axawtiní xelkékí ziyatir da debítsra. Derkewt ke ew alugore zimaniye le ber bocún u dítiní zeyní axéweraní durgeke sebaret be ew shéwe zimaniye buwe. Xelkí xojéyí durgeke hestí bézaríyan beranber hérshí beléshawí xelkí derewe u ew goran u dadoshíne abúriyey le tek xoyda hénabúy téda pék hatbú. Ja boye ew xelkaney ke zor le nizíkewe xoyan be shéwey jhiyaní durgekewe denasiyewe destyan kird be gewre kirdinewey telefuzí taybetí durgeke, bo ewey naséney jiyawazí komelayetí u kultúrí xoyan níshan biden, u bawerí xoyan be nirx u behay kon jext bikenewe. Ewe manay ewe bú ke telefuzkirdiní ‘ kone baw’ le rastída le layen héndék beshí jewantirí komelgeke bújhéndirayewe u we birew xira. Ew meyle zor zeqtir be shéwe qisekirdiní ew jewananewe diyar bú ke le durgekewe bo kar cúbúne sharan u gerabúnewe – be wedwadanewey jhiyan le wanda. Belam ewe le néw ewaney da arezúyan bú le durgeke barken u le bejhayiyekan bijhín laní here kem bú. Ew pévajhoye ta radeyek layení wushyaraney hebú leweyda ke axéweran bew rastiyeyan dezaní ke rawéjhí durgeke jiyawaze, belam ew wushiyariye nedegeyshte nasíní giríngí díftongeke xoy. legell eweshda, axéweran, bé ewey hestí pébiken sebaret be giríngí komelayetí ew telefuz kirdineyan dezaní, u bocúnyan sebaret bew le ber bocún u dítiní komelayetíyan eréyí bú. Be gutinékí dí, goraní zimaní hemíshe be arastey péwerí be piréstíjh da nacé. Be pécewane, hemú jore dítin u bocúní díkey sebaret be ziman debé le ber caw bigírén. Ziman detuwané hokarékí zor giríng bé bo nasínewey desteyí, hawpéwendí desteyí u derbirín u níshandaní jiyawazí, u katék desteyek bikewéte ber hérshí derewey xoy, níshane u derbirí jiyawaziyekan lewaneye giríngiyekí zortir peyda biken u gewretir bikrénewe.

Le bendekaní duwatirí em kitébe da éme héndék le péwendiye aloze néwkoyiyekaní ziman u komell dekolínewe, ke le néw ewanda bocúne zeyniyekan her rehendékyanin. Ew jore péwendiye néwkoyiyane zor shéweyan heye. Le zor nimúnanda éme haw-ceshnawceshní zimaní u diyarde komelayetiyekan bedí dekeyn, bawekú ewe, le héndék nimúne da, zor bejétire péwendiyeke her tené berew arasteyekewe le ber caw bigíré – wate baladestí u karlékerí komell le ser ziman, yan be pécewane. éme léreda dekiré le nimúneyekí ew péwendiye yek layeneyewe dest pébikeyn ke wa dandirawe lemer kardanewey zimane le ser komel. Ruwangeyek heye, ke be shéwey jiyawaz le layen zimannasaní jorbejorewe pésh xirawe, ke zor jar wekú ferziyey sapír- orf ‘ Sapir- Whorf hypothesis ‘ amajhey pédekiré, u néwí dú merdmnas u zimannasí Emríkayí wate édward Sapír u Bényamín Worf í léndrawe, u zor jar péwendí dedrétewe be néwí ew dú zanaye. Ew ferziyeye teqríben delé axéweraní xojéyí ziman zinjíreyek katagorí pék dehénin ke wekú joreyek shebeke heldesúrén u be réy eme da le dinya tédegen, her weha ew shebekeye shéwey polénkirdin u cemkandiní diyarde jiyawazekan le layen ewanewe berteng deka. Zimanék detuwané be régey kartékirdin yan tenanet kontirol kirdinewe form bida be ruwangey jíhaní qisepékeranyewe. Lew bareyewe zorbey zimane be recelek Urúpayiyekan zor weyektirí decin, ewísh renge le ber péwendí hawbeshí jhénétíkíyan u, zor giríngtir lewesh, péwendí u tékelawí dúrudréjhí kultúrí ewan legell yektir u ew komelane da bé ke téyanda qiseyan pédekirdré; renge dítin u ruwangey jíhaní axéweranyan u komelekanyan le ber ew hoye be híc jor zor le yek dúr nebin. Ja, eger, jiyawazí zimaní jiyawazí tégeyshtin u nasín berhem bihéné, éme debé ewe be régey le ber yek ronan u berawurd kirdiní komelék le zimanan lék deynewe ke le rúy kultúriyewe zimananí zor jiyawaz u leyektirí dabirawin.

Bo nimúne, zimane Urúpayiyekan, zeman bekar dehénin. Diyare ew bekarhénane wenebé be tewawí wekú yek bé, belam be asayí zor dijhwar niye, ba biléyn shéweyekí Inglísí werbigérdiréte ser hawtakey be Feranseyí yan Almaní. Le layekí díkewe, héndék le zimanan le beshekaní díkey dinya, zemanyan niye, be laní kemewe bew shéweyey éme deyzanín. legell eweshda, ewan de zimanekanyan da dekré dú shéwey kirdar u shéwey calakiye jiyawazekan le yektirí bikenewe ke axéweraní Urúpayí eme be shéweyekí díke níshan deden u be dewrí da dexulénewe. Bo nimúne, shéwey kirdar, dekré ferq be jiyawazíyan bikré be péy ewey ke axéwer basí barudoxék degérétewe yan caweréy barudoxék deka, yan be péy mewday rúdaweke, xérayí, yan xesletekaní díke. Ja boye, ewe seyr niye, eger téruwaníní ew xelkey ke zimanekeyan ‘zemanan’ gerdan naka le téruwaníní éme bo jíhan ta radeyek jiyawaz bé: Tégeyishtiní ewan le kat, u tenanet le mer ‘ílet u me’lúlísh, lewaneye taradeyek jiyawaz bé.

Nimúneyekí zor be wurderíshaltir ew barudoxe rún dekatewe. Em shéwaney kirdar le xuwarewe le bercaw bigirn le zimaní Hopí da ke yekék le zimane resenekaní Emríkayí ye: jami wate ‘shiték’ lew ser ew serewe berew néwewe dirawe’, jamimita wate ‘shiték’ ‘perawézí léndrawe’, hani wate ‘shiték’ ‘be shéwey alqeyí xuwar buwetewe ‘haririta wate ‘ le ser hélékí pécawpéc helkewtuwe’, paji wate ‘heldrawe’, pajijita wate ‘ shiték’ mishar mishar kirawe’, roya wate ‘ heldegerétewe’, royayata wate ‘ desúrétewe’ ber le hemú shit, bo axéweraní zimananí Urúpayí sernjrakéshe , bo nimúne, le zimaní Hopí da: it is bent wate ‘xuwarbuwetewe’ kirdaréke u awelnaw niye. legell ewesh, shití here serinjrakésh, ew shéweyeye ke zimaní Hopí bo derbiríní péwendiyekí rézimaní bekarí dehéné, be régey pévajhoyekí asayí ziman da (wate’ dúpate kirdinewey sílabí kotayí u lé ziyad kirdiní ta’) le néwan ew manayane da ke éme debínín péwendíyan beyekewe heye; eger bíryan lé bikeynewe, ke éme be asayí nayanbínín ke péwendíyan beyekewe hebé. Ríshú le rastí da zinjíreyekí lék dabirawe, didane didaneyetí(mishar misharí)le rastída le jhimareyek qelisht pék dé, pécék helbet le berdewamí xuwarbúnewe pék dé. shiteke eweye, le ber ewey zimaní Hopí régeyekí zimaní dehénéte goré bo ewey ew péwendíyane damezréné, éme dekré way danéyn ke axéweraní zimaní Hopí zor ziyatir le axéweraní zimananí dí lew péwendíyane agadarin.

Mebest lem nimúneye eweye níshan bidré ke le héndék nimúnanda jiyawazí néw zimanekan dekré bigate jiyawazí le tégeyishtiní dinya. Ewe derí dexa ke zimaní Hopí be shéwey asayí le péwendí manayí ew ceshne birék be jiyawaz le axéweraní Inglísí tédega, ke héndék boyan dijhware bo sereder kirdin lew péwendiye rézimaniyaney ke le zimaní Hopí da shiyawin. legell eweshda, betewawí bo éme delwé lew péwendíyane ser der bihénín. Lewesh ziyatir, wergéran le néwan zimaní Hopí u zimaní Inglísída be tewawí heldesúré u gunjawe. Ewe níshan dededa ke her jore shéweyekí pitewí ferziyey Sapir- Whorf – le mer ewey – ke, ba biléyn, ziman bír berteng dekatewe- nakré bipejhréndiré u qolí le ser bikéshré. legell eweshda, ew nimúneye dekré awa dabindiré ke bírí ‘adetí ta radeyek le layen zimanewe be sinúr dekiré. Axéweraní zimaní Inglísí be shéwey asayí lew péwendiye manayiyaney wa le serewe da níshan dira agadar nín- belam bertengí ewto eger péwíst bé dekré zor be hasaní yekla bikirénewe.

Ferziyey Sapir- Whorf le egerí ewe dedwé ke bocún u téruwaníní ínsanekan sebaret bew dewruberey téyda dejhín dekré be régey zimanekanyanewe sinúrí bo dabindiré. Ewey ke kemtir qise heldegiré péwendí yeklayeneye ke be arasteyekí pécewaneda heldesúré – wate kardanewey komell le ser ziman, u ew shéweyey ke dewr u ber le zimanda reng dedatewe. Yekem, zor nimúne hen bo ew dewrubere fízíkiyey ke komell téyda dejhí ke le zimanekey da rengí dabétewe, be asayí le binawaní henbaney wushaní da- bew shéweyey ke jiyawazí néwan manakan be wushey sadewe derdebirdré. Bo nimúne, le katékda zimaní Inglísí, tené taqe wusheyekí heye bo reindeer, beranekéwí, zimaní Samí (zimaní Laplendí) le Bakúrí Skandínavía cendín wushey bo ew ajhele heye. Hoy eme ashkiraye, bo zimaní samí péwíste bituwané be shéweyekí karíger ceshne jiyawazekaní beranekéwí le yektirí bikatewe. helbet, zimaní Inglísísh, tewaw le wuzey da heye heman le yek kirdineweye bika, bo nimúne bilé ‘immature reindeer’ beranekéwí sawa, ‘two- year-old reindeer’ , berane kéwí dúsale, u htd. Belam le zimaní Samí da ew le yek kirdinewane wushéndrawin lexijalized – wate be wusheyekí sade u takane derdebirdrén.

Nuxtey duwem eweye, ke dewruberí komelayetísh dekré le ziman da reng bidatewe, u detuwané zor jar karlékerí le ser binawaní peyv (vocabulary)ísh da hebé. Bo nimúne, sístimí xizmayetí le komelék da be gishtí le peyvekanída bo diyaríkirdiní xizmekan reng dedatewe, u ewe yek lew hoyaneye ke merdimnasan radekéshé berew ew rehende taybetiyey ziman. Bo nimúne, éme dekré way dabinéyn, ke ew tayaney ke péwendí xizmayetí giríng le komelekaní Inglísí zimanewe beyekewe debestinewe be régey peyví sadey serbexowe níshan dedrén: son kur, daughter kic, grandson newey kur, granddaughter newey kic, brother bira, sister xushk, father bab, mother dayk, mérd husband, wife jhin, grandfather bapír, grandmother nenk, uncle mam, xal, aunt púr, cousin amoza. Helbet, éme detuwanín basí xizmayetí díkesh bikeyn wek eldest son kurí gewre, matenal aunt púr le layení daykewe, great unjle mame gewre u sejond jousin bin amoza, belam jiyawazí néwan púr ‘ le layen daykewe’ u púr ‘ le layen babewe’ le komelí émeda giríng niye, her boyesh le henbaney wushey Inglísí da reng nadatewe u niye.

Ew nuxteye dekré be amajhe kirdin be peyvekaní ke bo xizmayetí le komelgey díke da bekar dehéndirén be wurde ríshaltir shí bikrétewe. Bo nimúne le zimaní xojéyí resení Australiyayí Njhamal (niyamal) da, wekú zimaní Inglísí, pazde wushey wushéndiraw (Lexicalized)bo le yek kirdinewey xizmayetí hen, belam ew shéweyey ke ew zaraweyane legell hawta Inglísiyekanyan berawurd dekrén jiyawaziyekí zor le néwan ew dú komelane da ashkira deken. Zarawey ‘mama’ le zimaní Niyamal da péwendiyekí sadey xizmayetí derdebiré, belam debé be zimaní Inglísí be péy ew cuwar céweyey basí léwe dekré be manay jiyawaz werbigérdiré wekú: bab, mam, amozay néríney daykubab u ítir. Be gutinékí dí, ew zaraweye bo gisht ew nérínane dekar dekirdré ke xizmí babin u ser be wejékn. Bo axéwerí Inglísí, rastí here cawrakésh lére da eweye ke dú wushey Inglísí father bab u unjle mam be zimaní Niyamal dekré wekú yek be zaraweyek werbigérdirén. Ashkiraye ke le yek kirdinewey father bab u father’s brother biray bab le komelí Niyamal da nakré heman giríngí hebé ke le komelí xomanda heyetí. Le layekí díkewe, le katékda zimaní Inglísí zarawey uncle bo biray bab u mérdí xushkí dayk, u her weha biray dayk u mérdí xushkí bab bekar dehéné, zimaní Niyamal bo jútokey yekem, zarawey mama u bo ewí duwemyan ‘karna’ be kar dehéné. Zarawekaní díkey néwlénaní xizman wekú Inglísí wej le yektirí nakatewe, belkú dúrí wejan le yektir dekatewe. Bo nimúne, le zimaní Niyamal da piyawék detuwané heman zarawey maili bo néwhénaní babí babí xoy u xushkí jhiní kurí kicí xoy bekar bihéné, léreda mebest eweye ke kesí ber bas le dú wejaní téperanduwe u boye ew zarawe xizmayetíyane dú layenen – ja eger emin ‘maili’ to bm, etosh maili emní u be pécewane. Le Inglísísh da éme zarawey dú layeneman heye, wekú cousin amoza u brother bira, belam ewane tené le néw ‘eyní wej da awan.

Her wek komell bew shéweye le zimanda reng dedatewe, goraní komelayetísh detuwané goraní zimaní lé bizétewe. Bo nimúne, eger binawaní komelí Niyamal be shéweyekí rísheyí goraba u zor ziyatir u nizíktir we komelí Inglísí zimaní Australiyayí cúba, ew demí éme caweruwaní eweman dekird ke sístimí zimaní xizmayetísh her awa goraní be ser dabé. Ewe le mer zimaní Rúsí rúydawe. Le mawey serubendí salaní néwan 1860 ta em rojhgare binawaní sístimí xizmayetí Rúsí le akamí cendín rúdawí giríng da alugorékí rísheyí téda pék hatuwe: rizgarí Sérfekan le salí 1861, sherí Yekemí Dinya girewe, shorshí Komonístí 1917, herwezíkirdiní kishtukal, sherí Duwemí Dinya girewe. shorshékí bercawí komelayetí u her weha siyasí ruwídawe, u ewe goraní péwelkawí zimaníshí legell xoyda hénawe. Bo nimúne, le néwerastí Sedey Nozdehemda, be biray jhinyan degut ‘shurin’, le katék da ésta delén brat zheny wate biray jhin. Her awash péshú be jhiní birayan degut ‘nevestka’, ésta delén zhena brata jhiní bira. Be gutinékí díke, ew le yek kirdinewaney ke le péshú da wushéndrabún (Lexijalized), le ber ewey ke giríng bún, ésta be régey deste wushewe derdebirdirén. Nemaní giríngí ew xizmayetiye taybetíyane, u ew gorane zimaníyaney le tekyan da hatún, le ber ew rastiyen ke goraní komelayetí le Rúsiye akamí geyishte sazbúní binemaley picúkí nawkí.

le Sedey Nozdehemda zorbey Rúsekan le xézaní babmezní gewre da be yekewe dejhyan. Lew serubendí da, dishan(jhinaní birayan) hemuyan ser be xézanék bún, belam ésta be asayí be jiyawazí dejhín u herkes malí xoy heye. Her awash, zarawey ‘yatrov’, ke be manay jhiní biray mérd bú be tewawí kwér buwetewe u bizr buwe. Le zemaní kon da ewe zaraweyekí dú layeney giríng bú, manay, bo jhinék hebú ke bo néwlénaní kesék bekarí bihéné ke le shaní xoyda bú- wate jhinék le derewey rayeley ser be bab mezní xézan ke hatbuwe néw xézanekewe. Le ber ewey ke giríngí ew shan u pileye ídí bizir buwe (helbet xizmayetiyeke xoy na), boye peyve péwelikénekesh nemawe.

Nuxtey séhem eweye, jige le dewruber u binaxey komelayetí, bayex u behakaní komelísh detuwané karlékerí le ser zimanekey hebé. shéwey here serinjrakéshí ke ewe rúdeda be régey diyardeyekeweye ke be taboo (bive) benéwbange. Bive dekré awa binaséndré mebest akaréke ke wa dezandiré be shéweyekí serewey xorskí qedexe bé, yan be naexlaqí u nabejé dabindiré, bive serukarí legell akaréke ke pawane yan be ruwalet kirdeweyekí namentíqí tédaye. Le ziman da, bive bew shitanewe bestirawetewe ke nagutirén u dernabirdirén, be taybetí ew jore wushe u zaraweyaney ke be karnahéndirén. Helbet, le kirdewe da, ewe be sadeyí manay waye ke sebaret be bekarhénaní asayí ew jore shitane qeyd u bend hene- eger ewan her qet negutrén asteme le ziman da biménnewe!

Wushey bive le zorbey zimanekanda hen, u eger zor jar ew résa sinúdiyarí kirawaney ke bekarhénanyan berbest deken recaw nekirén ewe dekré bigate siza diran yan sherm u shúreyí le néw komell da. Zor lexelik qet wushey ew ceshne bekar nahénin, u zor xelkí dísh tené le barudoxí zor besnúr da bekaryan dehénin. legell eweshda, bo ew kesaney wushey bive dekar deken ‘ shikandiní résayan u pé le berey xo ziyatir rakéshan’ lewaneye narastewxo be níshaney tuwanayí yan azadí dabindiré ke ewan be awatí dexwazin.

Be gishtí, ew jore wusheyey ke le zimanékí taybetí da bivawí ye, rengdaneweyekí bashe be laní kemewe le sístimí ew bayex u baweraney le komelí berbasda hen. Le héndék komelgeyanda, wushey jadúyí dewrékí giríng degéré le dín da, u héndék wushey taybetí ke be behéz dadendirén le efsún u jadú da dekar dekirdirén. Le beshe jiyawazekaní dinya wushegelí bive birítín lew wushaney le mer destí cep, péwendí mé, yan le mer héndék ajhelí kéwí be kar dehéndirén. Héndék wushesh, zor tund bivawítirn le héndék wushey díke. Le dinyaí Inglísí zimanda, zor le wushe here bivawíyekan ésta ew jore wushanen ke péwendíyan be séks, be duway ewda ew jore wushaney ke péwendíyan be písayí u díní mesíhiyewe heye dén. Ewesh rengdanewey ew jexte gewreyeye ke le rúy nerítíyewe le kultúrí éme da le ser exlaqí séksayetí kirawe. Le kultúrekaní díkeda, be taybetí de naw péroyaní Roman – Katolík da bive here behézekan dekré péwendiyan be dínewe hebé, u le Nowéjh u Swédí protéstantíshda, bo nimúne, zarawe u kutey be pitewí bivawí ew jore wushanen ke le ser íbilís degutirén.

Ta em duwayiyane, résay zor tund u tíjh sebaret be bekar hénaní héndék wushey bive le zimaní Inglísída le barí qanúníyewe le goré da bú u le rúy komelayetíshewe pishtí ew jore résayane degíra. Hénde leméjh niye, bekarhénaní wushey wekú ‘fujk’ kirdewey séksí, u ‘cunt’ jéyí shermé, le cap da dekra bigate rawedúniraní qanúní u tenanet zíndaní kiranísh, u ew wushane héshtash le zorék le rojhnamekanda be berbilawí bekar nahéndrén. Helbet, radeyekí zor ‘ le dísan bír le ser kirdinewe’ sebaret be bekarhénaní ew ceshne wushane le goré daye. Egercí bekarhénanyan le rúy tékníkiyewe le héndék nimúnanda qedexe bú u éstash detuwané qedexe bé, belam ew jore wushane le qisekirdiní rojhaney héndék beshí komelgeda be berbilawí dekar dekirdirén. Ewesh ta radeyekí zor le ber eweye ke wushe bivekan zor jar wekú wushey jinéw bekar dehéndirén u her leber ewesh behézin. Zor le xelik le komele modérnekanda ke le rúy téknolojhiyewe péshkewtún ídí’a deken baweryan be síhr u jadú niye. legell eweshda, héshtash, shiték heye ke zor le nizíkewe we dewruberí jadúyí decé be bekarhénaní wushey bivawí le zimaní Inglísída. Bekarhénaní wushey bivawí le bestén u cuwarcéwey mawe pénedraw da, wek le bernamey télévízíoní da, kardanewey zor tund u tíjhí zor xelik dewrújhéné u be ruwalet debéte mayey ratilekan u béz u qézí zor le xelik. Lewesh ziyatir, ew bertek níshandane, bertek níshandanékí najhíraneye le ast wusheyek, nek cemkék. Le bernameyekí télévízíoní da be tewawí mawe dedré bigutiré ‘sexual interjourse ‘ jútbúní séksí’. Ja boye wushey bive be rúní hem rastiyekí zimaní u hem derúnnasaneye. Ewe wushekanin ke hestyan pédekré hele bin u her boyeshe ewende behéz u bekarin.

Tuwanayí u destelatí ew síhre le Birítaniya bew régeye da derdekewé ke BBJ le héndék bonan da ta ew radeye le amadeyí tékníkí da cuwete péshé ke beshdaríy telefoní gwégiran le héndék bernamey zíndúy radyoyí da bibré eger le qisekanyanda wushey bive hebin. U kanale télévízíyoniye serekiyekaní Emríka be shéwey berdewam deng dexene ser wushey bive u kipí deken. Miro detuwané way lé tébiga ke ewan le akamí bekar hénaní héndék wushe yan kardanewey bekarhénanyan peshéwin u tenanet tirsíshyan ré deníshé. Wushey bivey ew ceshne lewaneye le héndék barudox da tewaw le jéy xoyanda bin, belam ewan héshta le zorbey amrazí rageyénerí gishtí bilaw kirdinewe da qoliyan le ser nekéshrawe.

Deste wushey ‘ héshta jaré na’ ew xérayiye níshan deda ke nimúnekaní wushey bivawí dekré bigordirén. Sizay qanúní be dijhí wushegelí herze u qézewen le dinyay Inglísí ziman da xeríke bizir debé u meylékí zor le mer hebúní bocúnékí zor jhíranetir, u kemtir síhrawí le ast wushe bivekan le peresendin daye- ésta’ shikandiní résakan’kemtir diramatíke lewey ke hebú, her nebé le héndék barudoxanda. Nimúneyekí Birítaniyayí benéwbangí ewe bekarhénaní awelnawí ‘bloody’ xwénawí, le layen Bernard Shaw raye wekú wusheyekí hejhéner le fílmí Pigmalion da, ke ídí ésta kes léy narewétewe. Léresh da, goraní komelayetí, le goranék le akarí zimanída reng dedatewe. Le layekí díkewe, hawkat legell ewey ke jíhaní Inglísí ziman zor nasktir debé be dijhí ew jore babetaney ke ferq u jiyawazí nayeksanane dexene néw xelik le ser binemay xesletí komelayetí yan fízíkíyan, wushey wekú ‘niger’ quleresh, ’jripple’ seqet, ’poof’ qunder, heta dé ziyatir bivawí debin u bekarhénanyan heta dé ziyatir hejhénerin.

Pinktékí díkey serinjrakésh ew karlékeriye duwemeye ke wushey bive dekré le ser ziman xoy heyanbé. Le ber bémeylí zorí axéweran bo derbiríní wushey bive, yan wushegelí nizík le wan, le héndék barudox da ew wushaney ke le rúy dengsaziyewe we wushe bivekan decin lewaneye le ziman da neménin u derhawéjhrén. Bo nimúne, zor jar degutré le zimaní Inglísí da le ber ew hoye wushey rabit [kerwéshk] jéy wushey joney [ ke wek kení telefuz dekré] girtútewe. Her heman shéwe shíkirdinewe lemer bekarhénaní berbilawí wushey ‘rooster’ keleshér le Inglísíy Emríkayí daye le birí ‘jojk’ keleshér, ke em wusheyey duwem le rúy dengsaziyewe le wushey endamí zayendí piyaw zor nizíke. Sebaret bew takaney ke dú zimanen, be ruwalet ewe dekré le néw dú zimananísh da rú bida. Mamostayan basyan kirduwe ke axéweraní kicí Emríkayí Indiyení zimaní Nútka be tewawí péyan naxoshe u nayanewé wushey Inglísí ‘sujh’ [awa] bekarbhénin le ber we yekcúní dengí ew wusheye legell wushey ‘vagina’ jí shermé le zimaní Nútka da. Her awash, bas dekré xwéndkaraní Taylendí le Inglístan katék be zimaní xoyan be yekewe qise deken eger axéweraní Inglísíyan belawe bé le bekar hénaní héndék wushe xo deparézn wekú [kha:n] ke le zimaní Tayí da be manay’rúxan’ e u le Inglísída be jorékí díke debístiré, neka ewe be súkayetí bizandiré.

Emaney bas kiran, héndék lew régeyanen ke péyanda komell kar le ser ziman deka, u deshé péyanda zimanísh kar le ser komell bika. éme wek dítman jhimareyek shéwe u rége hen ke ziman u komell be yektirí debestinewe, u le bendekaní dabéy em kitébe da éme le héndék layení ziyatirí ew be yekdí bestiraneweye dekolínewe. Le mawey cil u kusúr salí rabirdú da, zanín u ferq pékirdiní le zédey giríngí ew péwendí u be yek bestiraneweye geyishte pégeyishtin u peydabúní rébaz u bin- dísíplíní nwé le zimaninasí da: ewísh komelnasíziman e. Ewe renge gishtandinékí berbilaw belam bejé bé eger bigutré ke zorbey beshekaní pékhénerí zimannasí ber le fircik girtin u seqamgírbúní komelnasízimaní be tewawí cawyan le péwendí néwan ziman u komell heldebuward. Le zor nimúnanda ewe le ber hoy bash bún. Jext kirdinewe le ser ‘ídíolékt’ – qise kirdiní take kesék le katék da u be shéwazék – sade kirdineweyekí péwíst bú ke geyishte peydabúní cendín berewpésh cúní tíyorí. legell eweshda, her wek ta ésta níshanman dawe, ziman zor ziyatir diyardeyekí komelayetí ye. Lékolíneweyek le ser ziman le ser yek be bé amajhe kirdin be cuwarcéwe komelayetiyekey bimanewé u nemanewé degate fit kirdin u derhawíshtiní héndék le rehendekaní zor aloz u serinjrakéshí ziman u le kís daní derfet u deretan bo berewpéshcúní ziyatirí tíyorík. Yek le hokare serekiyekaní ke geywete peregirtin u geshe sendiní lékolínewey komelnasaney ziman tégeyishtin u ferq pékirdiní giríngí ew rastiyeye ke ziman diyardeyekí zor legoranhatú ye, u ewey ke ew legoranhatuwíye dekiré ewendey ke le ber goraní komele awash le ber goraní ziman bé. Ziman her kodékí sade u hasan niye ke be yek shéwe le layen gisht xelkewe le hemú barudoxék da bekar bihéndré, u ésta zimannasan lewe tédegen ke hem heldesúré u hem be qazanje hewil biden bo péwecaran u lék kirdinewey ew pécelpéciye.

Ke wabú, komelnasíziman, ew besheye le zimannasí ke ziman wekú diyardeyekí komelayetí u kultúrí shí dekatewe. Ew zanste buwarí ziman u komell detwéjhétewe u péwendiyekí nizíkí legell zaniste komelayetiyekan heye, be taybetí derúnnasí komelayetí, merdimnasí, jugrafiyay ínsaní, u komelnasí. Lékolínewe lew dítin u bocúnaney ke sebaret be formekaní ziman hen, wekú bekarhénaní /r/ í na-ber le vokal, yek le nimúney ew karane ye ke le bin baní derúnnasí komelayetí ziman da kirawe. Le layekí díkewe, lékolínewe le zarawegelí xizmayetí le zimaní Niyamal da, nimúneyekí bashe ke dekewéte buwarí zimannasí merdmnasane, u lékolínewe lew régeyey ke péyda lehjekan bere bere le herémékewe ta herémékí díke le yek dúr dekenewe, wek le Norfolkewe ta Suffolk, yan le Holendewe bo Alman, dekewéte ber buwarí zimannasí jugrafiyayí, her wek jhimareyek lew babetaney ke éme le bendekaní 8 u 9-í em kitébeda léyan dedwéyn. Bendí 6 ew shéwe u régey bekarhénaní ziman tawtuwé deka, wek ewey le nimúney seferí tirén da basman kird, wate tékelawí u hawkirdeyí komelayetí, lewane héndék layení shíkirdinewey dískors u étnogirafí axaftin. Le bendí 7 da ‘netewe u ziman’, le bendí 10 da ‘ ziman u ínsaniyet’, u le shwéní dí, éme basí ew babetane dekeyn ke dekewne xaney lékolínewe lemer ziman le ruwangey komelnasiyewe, ewísh birítiye le lékolínewey ewey ke ké be ci zimanék (yan shéwezarék)le gel ké qise deka?, u be dabezandin u péwelkandiní ew dozínewane be gírugirfte komelayetí, siyasí u perwerdeyiyekan. U le gisht kitébekeshda éme xoman bew babeteshewe xerík dekeyn ke héndék le núseran wek ‘zimaninasí layík’ amajheyan pékirduwe. Emesh lékolínewe zimaniyekan le besténí komelayetíyan da weber degré- ziman bew jorey le layen xelkí asayiyewe le jhiyaní rojhaneyan da qisey pédekiré – ke be shéwey serekí mebestétí wulamí pirsiyarekaní ke bo zimannasan jéy serinjin bidatewe, wek ewey ke ziman con u bocí degordiré (éme her lem bendey éstada be kurtí akamí conétí goraní zimaníman sebaret bew lékolínewaney le New England u New York wedest hatún bas kird) u con éme detuwanín tíyoriyekaní xoman bashtir bikeyn be taybetí sebaret be tebí’etí legoranhatúyi ziman. Renge bashtirín néwlénan bo ew joreye le lékolínewey ziman ceshnawceshní zimaní u goran bé. 

~-~-~~-~-~~-~-~~-~-~~-~-~~-~-~~-~-~

Sercawe: Bendí yekemí kitébí: Sociolinguistics An introduction to language and society, Peter Trudgill, Fourth Editon, Pengun Books, 2000, pp. 1-22

Le mallperrí Ruwange