you can login to your account or register with kal

Peyamí komellék núser u edíb u ekadímístí Kurd

Berréz Serokí Herémí Kurdistan
Berrézan Serok u Endamaní Parlemaní Kurdistan
Berrézan Serok u Endamaní Enjúmení Wezíraní Herémí Kurdistan
Berrézan Wezíraní Perwerde, Xwéndiní Ba‌llaw Roshnbírí
Berrézan Endamaní Mektebí Siyasí YNK, PDK., Yekgirtuwí Islamí u Hízbe Kurdistaniyekan

Peyamí komellék núser u edíb u ekadímístí Kurd

Babet/ standerayzkirdiní Zimaní Kurdí

Henúke, be hemú péwere dírokí u roshinbírí u démogirafiyekan, shéwezarí Kirmanjí Nawerast buwete zimaní roshinbírí u perwerdeyí le her sé parézga gewrekey Herémí Kurdistan (Hewlér ,Kerkuk u Silémaní), jige lewey buwete zimaní hevpeyvíní siyasí u komellayetí le néwan paytext u hemú herém da, be deverí Badínan u parézgay Dihokíshewe. shéwezarí Kirmanjí Nawerast cítir lehjeyekí lokal u míllí niye, bellkú zimaní hezaran kitéb u sedan rojhnameye u bazarrékí gewrey kitéb u xwéndinewey le Kurdistan da durust kirduwe u xeríke debéte zimaní fakir u bírkirdinewe le buwarí felsefe u zaniste siyasí u komellayetiyekan da u hezaran zarawey zanstí u miroyí té rijhawe. Herweha, be hukmí waqeyí dírokí, jíogirafí, siyasí u roshinbírí, Kirmanjí Nawerast buwete ellqey peywendí néwan Kirmanjí Jhúrú u Kirmanjí xuwarú be hemú shéwezare jiyawazekaniyanewe.

Serbarí koshishí rejhémí péshuy Bexdad bo pertkirdiní Kurd le régey let kirdiní zimanekeyewe, herweha serbarí kar kirdin le ser heman gutarí shovíní le layen hendé le regezperste 'Ereb u Turkekanewe, ke péyían waye Kurd tuwanay yekxistiní íradey siyasí u standerayz kirdiní zimaní xoy niye, bellam ta ésta íradey Kurd , pabendibúní xoy bew shéwezarey zimanekeyewe parastuwe u selmanduwe.

Elbete lem bareyewe hemúwan, be roshinbír u siyasí u perwerdekaranewe, berpirsiyariyetí gewreman le ser shane, bellam berpirsiyariyetí méjhuyí le ser shaní siyasiyekan u dezga serweriye ballakaní heréme (wek Serokayetí Herém, Parleman u Enjúmení Wezíran) ke péwíste le ast hestiyarí qonaxekeda bin u ew hukmí dífaktoye bo biriyarí siyasí, terjeme biken. cunke méjhú péman dellé birriyare carenússazekan péwístí be siyasetmedarí dúrbín u xawen hestí dírokí u níshtmaniye.

Be fermí nasíní shéwezarí karpékirawí henúkeyí le Herémí Kurstanda manay ewe nageyené ke shéwezarekaní tir, be taybetí Kirmanjí Jhúrú, Hewramaní u Lurí u....tad, bayexiyan pénedré, bellkú be pécewanewe péwíste hawkat beshí zankoyí u peymangay níshtimaní taybet be lékollínewey cirupirí hemú shéwezarekaní zimaní Kurdí dabimezréndré, be mebestí dewllemend kirdin u muturbekirdiní ew shéwezarey ke uméd dekeyn lem qonaxeda be fermí binasré. cunke wenebé zimaní karpékirawí ésta zimanékí aydiyal u bé kémasí bét u péwístí be dewllemend kirdin u geshepédan nebét, bellkú mebestmane tenha le ruwí giramer u rénús u bekarhénaní gishtiyewe be fermí binasiré, dena le ruwí wushesazí u zarewesaziyewe péwíste zimanékí kirawe bé beser hemú shéwezarekanda. Zanstí zimaninasísh pémandelَé ziman búnewerékí méjhuye u rojh be rojh u sa‌ll le duway sa‌ll geshedekat, ta jhimarey hawatakanísh (muradfat synonyms) le zimanda zortirbin manay dewllemendí ew zimane degeyené, nek pertbún u lékdabiran. zimaní Kurdísh péwístí be hemú shéwezarekaní xoy heye u híciyaní lé ziyad niye.

Ew zimaney ke mebestmane be fermí binasré heman ew zimaneye ke zanay Xuwa lé xosh bú Tofíq Wehbí beg rénúsí bo danawe, zimaní yekemín hukumetí Kurdí, hukumetekey shéx Mehmud u Komarí Mehabad bú, pashan sallí 1959 le konfiransí gishtí mamostayan le sheqllawe jext le ser be fermí nasíní kirawetewe, duwatir serkirdey Xuwa lé xosh bú Barzaní yekem u Partí Dímukiratí Kurdistan le duway rékewtinnamey Adarí 1970we pishtgírí ew hengaweyan kirduwe, betaybetí le buwarí perwerdeda. Her boye hengawékí níshtimaní u dozékí carenússaze ke desellatí Kurdí ew péshíne méjhuyí u kultúrí u siyasiye be fermí zíndú bikatewew bíkate biriyarí siyasí.

Híc desellatékí siyasí, hercend xawen héz u zebir bé , natuwané be zor zimanék dabtashé yan be zor zimanék le naw berét, bellkú detuwané ew zimaney, ke hukmí waqí' durustí kirduwe, be fermí binaséné u geshey pébida. Pashan ziman xo be xo, be shéwazékí surushtí, be wushe u firezí shéwezarekaní tir, dewllemendtir debé . Bo ew mebeste hendéjar desellatí siyasí pena deba bo jhédere pírozekan u kitébe ayíniyekan, wek le standerayzkirdiní herdú zimaní 'Erebí u 'Ibirí da, be pishtbestin be zimaní Quran u zimaní Tewrat, penay bo bira. Hendéjarísh desellatí siyasí penadeba bo jhédere kultúriyekan, wek le standerayzkirdiní herdú zimaní Farsí u Turkída penay bo bira, katé zimaní bawí edebí le share gewrekaní wek shíraz u Taran u Istenbulda be fermí biriyariyan le ser dira. yaxud le wi‌llatí firanse zimaní edebí París, le Italiya zimaní kultúrí Filoréns u le zimaní cayní da shéwezarí Beyjín kiran be binaxey zimaní standerd u le ruwí siyasiyewe be fermí nasran.

Sebaret be standerayzkirdiní zimaní Kurdí, éme wek komellék núser u edíb u ekadímíst u rojhnamenúsí kurd, péman waye u bashtir waye desellatí siyasí le Herémí Kurdistan, súd le ezmúní duwem werbigirré, wate be le ber caw girtiní jhéderí kultúrí le her sé parézga gewrekey Herémí Kurdistan le koy cuwar parézgada u, be le ber cawgirtiní ew kitébixane gewreyey ke le serdemí Mírnshíní Babanewe shakarí edebí u kultúrí u rojhnamewaní u wergérraní jora u jorí téderrijhé. ta henúkesh, le serdemí be paytextbúní Hewlérda, le dewllemendibún u gewrebún u geshekirdiní berdewam daye.

Ashkiraye le doxí netewey éme da yekék le hokarekaní parceparcebúní neteweyí, yekék le lawaziyekaní gutaru buniyadí nasíonalístí Kurdí, nebúní zimanékí standerde ke bibéte zimanhallí remzí qewarey Kurdí, cunke qewarey neteweyí tenha bedamudezga u ballexane u leshkir durust nabé u nayete parastin, bellkú be qutabixane u capxane u zimaní hawbeshísh déte bún. Ewey mirov le búnewerékí sadewe dekate endamékí pabendí netewekey, ew xeya‌ll u peywestbúne símboliyeye ke le naw zimanda durust debé .

Boye péshniyar dekeyn:

Yekem: be yasayek birriyar bidré le ser be fermí nasíní shéwezarí Kurmanjí Nawerast, wek berdí binaxey zimaní standerdí xwéndin u mameley néwan dezga hukumiyekan. Hawkat, begwérey heman birriyar, dekiré qutabí u xuwéndkar pabend bikirén ke le pirogiramí (Zimaní Kurdí)da ashnayetí tewaw legell hemú shéwezarekaní tirí zimanekeyanda peyda biken, le pénaw zemíne xoshkirdin bo ewey shéwezare jiyawazekan le yektirí nizíktir bikirénewe.

Duwem: be yasayekí hawpéc (mirefeq) birriyar bidré le ser damezirandiní peymangayekí neteweyí (ya xud zanko u damezirawe zanstiyekan raspérdrén) bo lékollínewe u sax kirdinewe u arshífkirdiní hemú shéwezarekaní zimaní Kurdí u péshkeshkirdiní péshniyarí berdewam, bo muturbe kirdiní zimaní fermí be wushe firéz u zarawey hemú shéwezarekaní tir.

Le kotayída híwadarín le dillsozíman bigen u em xeme be hénd werbigirn...

Legell rézimanda...

2008-04-15

1. Aram Kakey Felah
2. Aram Ref'et
3. Aréz Simko Husén
4. Azad Berznjí
5. Azad Subhí
6. Asos Herdí
7. Ehmed Míre
8. Dr. Elbért 'Isa
9. Dr. Enwer Qadr Jaf
10. Enwerí Reshí 'Ewla
11. Bextiyar 'Elí
12. Bextiyar Ker‌ím
13. Taban Kemal 'Elí
14. Taríq Fatíh
15. Jemal 'Ebdul
16. coman Herdí
17. Husén 'Arif
18. Daray Mehamí
19. Dana Rewuf
20. Dilshad Heme
21. Raber Fayeq
22. Dr. Refíq Sabír
23. Rewuf Bégerd
24. Rébuwar Síweílí
25. Rébín Rhmed Herdí
26. Dr. Rénwar Rébibn ( Dr. Pishtíwan 'Ebdula)
27. Serbest Resúl
28. Selah Ehmed
29. Dr. shaho Se'íd
30. Shuwan Ehmed
31. Shérzad Hesen
32. Shérko Békes
33. Shérko Kirmanj
34. 'Ebid 'arif
35. 'Eta Mihemed
36. 'Edinan 'Usman
37. Dr. Fereydun 'Ebdul Berznjí
38. Fetah Zaxoyí
39. Dr. Fuwad Heme Xurshíd
40. Karwan Kake Súr
41. Kamiyar Sabír ( Xetab Sabír)
42. Dr. Kemal Mírawdelí
43. Goran 'Ebdula
44. Mihemed Heme Baqí
45. Mihemed Qadr Yunis
46. Dr. Mihemed Kemal
47. Dr. Mihemed Rewuf Se'íd
48. Meríwan Wuriya Qaní'
49. Newzad Ehmed Eswed
50. Hendrén
51. Helkewt 'Ebdula
52. Dr. Hogir Mehmud Ferej
53. Híwa Qadir

Sercawe: Rojhnamey Hawillatí , Jhimarey 415, Yeksheme 20/04/2008

No votes yet

In focus articles