you can login to your account or register with kal

Ew dú nameyey nexuwéndiranewe

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Hesení Qazí, 31í Désambirí 2009

Le néwan 21 – 23í mangí désambirí 2009 "Ekadímíyay Kurdí" le Hewlér "konfirransí zimaní resmíy herémí Kurdistan"y berréwe bird u wek péshbíní dekira em konfirranse cí lé shín nebú.

Péshtir birríyar wabú, ew konfirranse le mangí Oktobir da be réwebicé. Emin le 29í mangí Út namey légérranewe bo beshdarí kirdin lew konfirransem behoy berréz Muweíd Teyíb endamí karay "Ekadímíya" be ímeyl be dest geysht. (birrwane xwarewe) lew banghéshtine da dawa kirabú, kesí bangkiraw " le kurteyek‌da (ملخص/abstract) bír u bocúní le ser nawerokí dosíyey nérdirawí zimaní fermí le herémí Kurdistanda, ta 15/9/ 2009 binéré".

Be daxewe le ber ewey le néwerrokí nameke ra díyar nebú, ew kesey léyí gérrdirawetewe tené wek guwégir u cawedér beshdarí deka yan boy heye basésh péshikésh bika, boye emin legell spas bo ew banghéshtine, be kak Muweíd Teyíbim rageyand ‌natwanim beshdarí bikem, bellam be xoshíyewe bíru ray xom gellale dekem u bo konfirransí denérm. Bo ewesh ke péshiníyazí bekelk be "ekadímíya" bikré ew dosíyey ewan nardibúyan wermgérra ser zimaní Ínglísí u bocend sharezay buwarí zimannasíy komellayetí u mafí miroyí zimanim nard ta‌ ewanísh bo cúní xoyan derbibrrin. Be xoshíyewe zorbeyan bekatí xoy willamí bangewazekey miníyan dawe u le 13y Séptambirí bocúnekaní xom u 3 le sharezayanim bo nardin. Le ber ewey willamí yekékíyan héndék direngtir be destim geyshtewe ‌ ídí neminard u lére da billawí dekemewe.

Le katí bestiraní konfirranseke da bístimewe ‌goya "Ekadímíyay Kurdí" willamekey miní "bizir" kirdúwe, boye lére da be péwíst dezanim bo ewey néwerokí namekey min u ray sharezayan le xizmet péwecaran be shéwezare Kurdíyekan dan billawíyan bikemewe.

Ewey jéyí sersurrman u sirnje, ew shéweyeye ke rékxeraní konfirrans legell bocúnekaní mamosta Emírí Hesenpúr júllawinetewe. (birrwane mallperrí kultúriname 24y désambir, Akaníwz 25í dísambir, rojhnamey "evrro" 29í dísambir). Berréz duktur Shefíq Qezaz serokí ekadímíyay Kurdí lew bareyewe be Akaníwzí gutúwe: "Emír Hesenpúr namekey bo ímeylí "ekadímíya" nardúwe u émesh xuwéndmanewe, katé beshdaranísh gumaníyan la dirust bú min xom agadarim kirdinewe ke péwendíy péwe biken, bellam éste ew nameyekí tirí nardúwe tewaw be pécewaney ew nameye ke bo émey nardibú, boye péwíste ew rún kirdinewe bidat lew barewe." (Akaníwz 25í kanúní yekem)
jégay sersurrman‌ eweye ‌ berréz duktur Shefíq Qezaz wek ewey híc agay le karekan u núsínekaní duktur Emírí Hesenpúr le merr pirsí zimaní Kurdí nebé waye. Con dekiré kesék le astí akadémí mamosta Hesenpúr da dú namey pécewane ewísh le ser meseleyekí awa giríng binéré. Rastíyekey eweye ew layeney ke debé rún kirdinewe bida u daway léburdin le duktur Hesenpúr bika rékxeraní konfirransin ke be nawí wí nameyekí nebúyan xuwéndúwetewe. Híwadarm ewe zeleyek búbé, eger weku tir bé ewe betewawí í'tíbarí "ekadímíyay Kurdí" debate jhér pirsíyar.

Jige le destey nuwénerayetí badínan ke tuwaníbúyan‌ deqí esllí namey duktur Emírí Hesenpúr bedest bihénin u bírí rékxeraní konfirransí berew rakéshan, tenanet cend kesí díkesh ke lew konfirranse da beshdar bún wek berréz Newzadí Hirorí, zimannas u berpirsí kitébixaney Kurdí le stokhollim, duktur Hellkewtí Melahekím wanebéjhí beshí Kurdí le zankoy parís u Ferhadí shakelí wanebéjhí beshí Kurdí le zankoy Úpsalash le konfirrans rayangeyandibú‌ ew nameyey benawí Hesenpúrewe xuwéndirawetewe, be le ber cawgirtiní ewey legell bíru heluwéstí duktur Emírí Hesenpúr lew bareyewe nasíyawíyan heye natwané namey wí bé. Sererray ewesh berréweberaní konfirrans namey esllí duktur Emírí Hesenpúríyan bo konfirrans nexuwéndibúwewe.

Lére da péwíste amajhe bew serdérre cewasheyesh bikré ke Akaníwz bo ew babetey danawe ke lew bareyewe billawí kirdúwetewe: "konfirransí ziman enjamí lé nekewtewe u namekey Emír Púrísh késhekey alloztir kird" (Akaníwz 25í kanuní yekem) egercí le raporteke da nawí mamosta Hesenpúríyan rast núsíwe, bellam serdérreke away tédexuwéndirétewe tomez namey Hesenpúr konfirransekey alloz kirdúwe, le katékda berréweberaní konfirrans namey wíyan nexuwéndúwetewe, bellkú be nawí wí "name"íyekíyan xuwéndúwetewe. Le raportekeda dú jar núsirawe "zimannasí rojhhe‌llatí Kurdistan" ew díyarí kirdiney jugirafíyayí shuwéní le daykbúní kesék híc péwendí bew basewe níye ke le gorré da búwe. De rastída kitébí 520 laperreyí "nasíonalízim u ziman le Kurdistan"í mamosta Hesenpúr lékollíneweye sebaret be pirrosey "standard búní bin – lehjey Silémaní"‌, ewe pirsíyarí serekí ew kitébe bú ke tézí dukituray berrézí bú u le laperrey 36í kitébeke da wek "research question"y serekí dandirawe. Hercí basí shéwezarekaní díkeye wek zemíney ew baseye u bo ewey péwendí néwan lehjekan be taybetí Soraní u Kurmanjí rún bikatewe. Billéyí berréz duktur Shefíq Qezaz ew kitébey nedeybé?

Sebaret be basí éstay péwe jaran be lehjekan le herémí Kurdistan da, le sheshemín "konfirransí mamostayaní zimaní daykí" ke le 24 – 25í mangí Séptambir le sharí Véstirosí willatí Swéd be nawí "standard kirdiní zimaní Kurdí" pék hat, mamosta Hesenpúr beshék le núsirawekey berréz duktur Mihemed Me'rrúf Fetah: "Zimaní fermí le herémí Kurdistanda"í ke wek beshék le dosíye le layen ekadímíyay Kurdí bo bangkirawin nardirabú, xuwéndibúwewe u bé híc sill kirdineweyek berpercí pirrojhey "resmí kirdiní Soraní" dabúwewe. Lew konfirranse da 67 " mamostay zimaní daykí" le Swéd beshdaríyan kirdibú u "pirrojhey resmí kirdiní Soraní " gengesheyekí tér u teselí le ser kira bú.

Emin be tema nebúm ew nameyey bo ekadímíyay Kurdím nardibú billaw bikemewe, bellam le ber ewey ekadímíya nirxí ewey bo dananewe bíxuwénétewe u betaybetísh le ber ew naheqíyey le ast piley zanistí mamosta Emírí Hesenpúr kirawe, ewa léreda bo agadarí bírurray gishtí hem namekey xom, hem bocúní cend sharezay ew biware u he‌m name nexuwéndirawekey mamosta Emírí Hesenpúr billaw dekemewe.

31í Désambirí 2009
Hesení Qazí

+++++++++++++++++++++++++++

Berréz duktur Shefíq Qezaz
serokí ekadímíyay Kurdí

Wérray sillaw spastan dekem bonardiní banghéshtname bo beshdarí le "konfirransí zimaní resmíy herémí Kurdistan" u dosíyey hawpécí ke be régey berréz Muweíd Teyíb be destim geysht.

Wek dawatan kirdúwe le xwarewe bocúní xom u he‌r weha bocúní cendín zimannasí díkeshtan bo denérm ke min be bashim zaní le néwerokí ew dosíyey le layen ekadímíyay Kurdíyewe amade kirawe agadaríyan kem bo ewey téxuwéndinewey xoyan bihénine gorré u bírubocúní zanstíyaneyan yarmetíyek bé lew biware da.

Bocúní min sebaret be meseley ziman le herémí Kurdistan bem shéweyey xwareweye:

Egercí le dosíyeke da rastíney fire ceshiní u fire standardí zimaní Kurdí didaní pédahéndirawe bellam, emjar le jhér néwí péwístí "zimaní resmíy bo herémí Kurdistan" hewlí zall kirdiní shéwezarék be ser shéwezarekaní tirí Kurdí da hatúwete gorré. Be bocúní min le hel u merjí éstay herémí Kurdistan da híc péwístí be resmíy kirdiní shéwezarékí Kurdí naka, le ber ewey takú ésta ne karubarí berréweberí u ne péwendíyekaní dezigakaní hikúmetí Kurdistan be híc jor le ber pirsí ziman cetí ténekewtúwe.

Eger bétú le herémí Kurdistan da shéwezarék bikré be zimaní "resmí" ewkare le cend rúwewe be zíyaní zimaní Kurdí u axéweraní tewaw debé;

1- Hellkewtí zimaní Kurdí wekú yek le zimane resmíyekaní dewilletí 'Éraq binkoll deka. Ew layenaney ‌cawíyan be hebúní pileyekí ewto bo zimaní Kurdí hellnaye, le egerí resmíyet dan be shéwezarék le herémí Kurdistan da pirsí fire lehjeyí u fire ceshiní zimaní Kurdí [wek her zimanékí díke] gewre dekenewe bo ewey pésh be seqamgír búní ew mafe rewayey gelí Kurd ke le qanúní bincíneyí 'Éraq da gunjén dirawe bigrin u bereyekí nuwé be dijhí ew destkewte gewreyey gelí Kurd bikenewe. Kurd be destí xoy nabé ew hele bo layenekaní derewey xoy birrexiséné.

2- Jext kirdinewe le ser her shéwezarék le bin her nawék u be pisht bestin be her téoríyekí zimaní u pashxaní méjhúyí shéwezarekaní Kurdí debéte hoy dabirraní axéweraní Kurdí le yekdí le jugirafíyay herémí Kurdistan da u dúberekí u cend berekí sazkirdinékí ewto nek her karékí narrewaye bellkú be pécewaney 'eqllí selímíshe u le berijhewendí sharumendaní herémí Kurdistan da níye.

3- Be bawerrí min "ekadímíyay Kurdí" bo ewey karí síyasetdarréjhan u birríyar bedestan hasan ka debé péshiníyarekaní be péyí barudoxí henúkeyí bé le Kurdistaní 'Éraq da. Ésta ewe bo cend sallék decé‌ le nawcey badínan hemú cín u tuwéjhe komellayetíyekan dawa deken karbedestaní perwerdey Kurdistan be resmí ríga biden‌ bebekarhatiní shéwezarí Kirmanjí jhúrú wekú amirazí xuwéndin lew devere da.

Híc dawxuwazíyek lew dawaye rewatir níye, ke wabú le jíyatí (konfirransí zimaní resmíy herémí Kurdistan) péshiníyar dekem "konfirransí cilonayetí perwerde u xuwéndiní shéwezarekan le herémí Kurdistan" bibestiré u le ser binemay tejrebe u destkewtí wullataní hawshubar lew biware da bashtirín ríge bo berréwecúní síyasetékí zimaní hemúgirewe le perwerde u xuwéndin da weber bigíré.

Gelí Kurd debé zíyatir le hemú gelékí dí le ser em goy zewíye hest be akamí dilltawéní zimankujhí bika, her boyesh ésta ke le herémí Kurdistan beser carenúsí xoy da zalle u zimanekey yek le zimane resmíyekaní dewillete, léyí deweshétewe le néwxoy da ríbazí here démokiratíy zimaní peyrrew bika u tolley zullim u zorí le méjhíne bikatewe.

Legell daway serkewtin bo ekadímíyay Kurdí

Hesení Qazí
12í Séptambirí 2009

+++++++++++++++++++++++++++

Bocúní cend zimannasí díke

Bocúní yekem: Duktur Tuvé Skútnab Kangas (Tove Skutnabb-Kangas)

Hesení xoshewíst

Emin dosíyekem xuwéndewe. Bo min zehmete híc jore hellwéstékim hebé le ber ewey Kurdí nazanim. Her taze witarékm xuwéndewe (Ehmed Qabíl núsíwíe) sebaret bew hewlaney bo standard kirdiní zimaní Berber dediré u deyselméné, wek cawerrwan dekira,‌ engézey síyasí le pisht her jore réga careyek ewende be héze ke be tewawí bo xellkí laweyí namukíne shiték lew bareyewe billén, (Wutareke bo kitébéke ke min u kesékí tir édítí dekeyn). Tenanet be berawerd kirdin legell baru doxí díke (bo nimúne Ívar Asén le Norwéjh nizíkey 150 sall lemewber katék yek le zimane resmíyekaní Norwéjhí saz kird wate "ní Norshik" le serbinemay zor le lehje norwéjhíyekan, bo ewey wekú parsengék bé le ast "búkmol" ke her danimarkí bú u be norwéjhí telefuz dekira, yan ew péshiníyaraney sebaret be zimanékí standardí samí heye, ke hemú ew 10 zimane samíyey ke ésta hen weber bigiré, híc lewesh shín nebúwe u tenanet fikrekeshí yekdeng berperc dirawetewe, wek fikrékí be melotkeyí mirdú, cunke le layen héndék le síyasetimedaranewe wekú ídeyekí nawaq'í u zíyanbexish red kirawetewe), ew nimúneye dijhwarí ew jore karí muhe‌ndísíye/rékxistinewey zimaní deselméné.

Be dillníyayíyewe, karékí wa héndék layení bashí heye, bellam akamí yekjar zor xirap u zíyanbexishí lé dekewétewe. Emin lew bawerre daním be hebúní taqe zimanékí resmíy bikré neteweyek yek bixré....

Bellam miro detwané Fenlandísh wekú nimúneyek be kar bihéné. Tené ésta, duway 400 salle, ke hemú Fenlandíyekan standard dezanin, belaní kemewe le núsín da, bellam zoríyan héshtash be lehjey herémíy xoyan qise deken, le nawce gundnishínekanda, nek le share gewrekan. Emin amozayekm heye, her le temení min daye, le kesh u he‌way nawceyí xoyda zorí bo girínge ke ew natwané be zimaní standard qise bika (tenanet hewl danékí awash be karékí gewjane dezané). Emin boxoshim ew lehjeye be mindallí férbúm u héshtash detwanim qisey pé bikem.

Begermí bawesht pédadekem (pém waye etú debé bicí bo ew konfirranse! híwa darm Emírísh bitwané bicé)

Tuvé

+++++++++++++++++++++++++++

Bocúní dúwem: Profésor duktur Martín Van Birrwinésin (Martin van Bruinessen)

Hesení xoshewíst!

Bo min zor dijhware bocúnékí rún u qet'ím le ser ew babete hebé.

Wek dezaní, yekétíy Ewrrúpa pareyekí yekjar zor xerj deka bo wer‌gérraní hemú jore sened u bellgeyek be hemú zimanékí resmí willataní endamí - gelo ewe pare be féro dan níye? Eger hemwan Ínglísí wexo ken her le biwarí síyasí u péwendí ídarída, hemú yekétíyeke be tewawí zíyatir karí helldesúrré u be birrtir debé. Bellam hemú willataní endam be qúllí hest be péwístí parastiní míratí kultúrí xoyan deken. Barudoxí Kurdistanísh wédecé her awa bé.

Híndústan zimaní Híndí wek zimaní neteweyí xoy hellbijhard. Bellam Híndí zimaní hawbeshí xellke le bakúrí ew willat e. Le xwarúy Híndústan, xorragiríyekí tund heye be dijhí Híndí, u xellk péyan xoshe le péwendíyekaní néwan axéweraní zimane jíyawazekanda le jíyat Híndí, Ínglísí be kar bihénin.

He‌llkewtí Endonézí jorékí díkeye. Nasíonalístekan birríyaríyan da jaweyí, ke zimaní gewretirín girúpí étiníkí ye wekú zimaní neteweyí bekar nehénin, bellkú mallayí bekar bihénin, ke zimaní zigmakí tené kemayetíyeke le néw endonézíyayekanda, bellam besedan sall wek zimaní néwkoyí étinísítíye jíyawazekan dekar kirawe. Le akamda, endonézí qet túshí be túshí ew jore dijhwaríyanewe nehatúwe ke rúberrúy Híndústan búwetewe. Zimane nawceyyekan régayan pédediré le xuwéndgekan da be kar bihéndirén u, bew zimanane héndék berhe‌mí kultúrísh heye, bellam zimaní endonézíyayí/Mallayí búwe be zimaní destellatdar u zall.

Bo Kurdistaní 'Éraq, renge miro bitwané jíyawazíyek le néwan zimanékí taqaney ídarí u fire zimaní le kultur u perwerde u xuwéndin da, dabiné? bew shéweye miro detwané lewey ke bibéte joreyek le Tirkíyey kemallístí xo biparézé ke taqe zimanékí beser hemú kes da dasepand. Bellam da u dezigayekí karíger u he‌lsúrrí ídarí pédawístí be taqe zimanéke. Wexo kirdiní joreyek le Soraní wekú zimaní ídarí debé hawkat bé legell hengawí rasteqíne bo pishtíwaní le lehje serekíyekaní díke. Le perwerde u xuwéndiní seretayí le Duhok, dekiré Kirmanjí dekar bikrdiré le katékda qutabíyan férí Soranísh dekirén wekú zimaní dúwem ke le perwerdey nawendí u balla da bekar dehéndiré؛ u le Xaneqín, shéwezarí Feylí. Daw u deziga u biníyatí kultúrí ke lelayen hikúmetewe buníyey darayíyan dabín bikré debé damezréndirén u tébikoshin bo berepéshbirdin u bexodahatiní edebíyat be Kirmanjí, Hewramí u Feylí. Ew jore pishtíwaníye resmíyane le lehjekaní díke detwané hebúní zimanékí taqaney ídarí bikate shitékí xosh....

Legell bashtirín sillaw,
Martín

+++++++++++++++++++++++++++

Bocúní séyíem: Duktur Je'ferí shéxelíslamí (Jaffer Sheyhulislami)

Sillawit lé bé kak Hesen

Ba be kurtí 4 shit billém:

1- Zimaní standard yan zimaní resmíy nakiré be muhe‌ndísí saz bikré. Zimaní Ínglísí yek le here zimane standard krawekan, heta éstash híc jore ekadímíyayekí zimaní níye.

2- Emin pém waye ídí nakiré zimanékí resmíy dasepéndiré, meger ewey xellk qebúllí biken. Hushíyar búnewe le merr pénasey étiníkí, zimaní, neteweyí, kultúrí zor Hasan búwetewe. Kirdeweyekí ewto wate dasepandiní zimanékí resmíy lewaneye akamí bézarí u serhe‌lldaní bedú dabé.

Karékí ewto natwané dawxuwazí bo mafí zimaníy zíyatir, bo nimúne le nawcekaní badínan u he‌uraman da kip bika; be pécewane ew dawxuwazíyane begurrtir deka. Kurdekan debé ew rastíye le zor xellkí díke cakitr bizanin. Zanistkarí hellkewtúy Kanadayí, Moníka Hélir, dellé: "kemayetíye zimaníyekan be dest ew nasíonalísmane saz dekirén ke deríyan dehawéjhin u deyanxene perawézewe" (...Heller, 1999:7: Linguistic Minorities and Moderinity)

3- Daxuda zimanékí resmíy detwané neteweyek yek bixa? na. Tirkí neytwaní Tirkíye yekgirtú ka. Éme ewe dezanín. Meseley zimaní resmí be péyí qisey Robért Kaplan u zor bírmendí gewrey díke ke hemú jhíyaní xoyan terxan kirdúwe bo lékollínewe le ser síyasetí zimaní u plandananí zimaní ‌"efsane" yek nebé shitékí zíyatir níye.

4- Eger berrastísh mebest le yekgirtú kirdiní Kurdistan e (wate bashúr le helumerjí ésta da), lewé debé ew hengawaney xwarewe hellbhéninewe:

A. Péshxistiní hemú shéwezarekan
B. Guwégirtin le wíst u dawxuwazí hemú layenekan
C. Banghéshtiní pisporran bo ewey tejrebe u akamí lékollínewekaní xoyan bixene bercaw
D. Kat, pare u enérijhí xotan terxan biken bo em hengawaney xwarewe:

- amade kirdiní qamúsí standard kiraw u jégay bawer.
- amade kirdin/perwerde kirdiní wergérrí piroféshinall, jídí, pak, karker, rexinegir u xulqéner.
- perwerde kirdiní mamostayan, férkaran u karmendaní gishtí Soraní axéw bo fér búní Kirmanjí.
- perwerde kirdiní mamostay Kirmanjí axéw bo fér búní Soraní bo ewey deverí badínan le derfete abúríyekaní herém weduwaye nekewé.

Híwadar búm bitwanim zíyatir binúsm, bellam lére da debé qisekanim tewaw kem.

He‌r bijhí,
Je'fer

+++++++++++++++++++++++++++

Bocúní cuwarem: Profisor Pítir Tradgíl (Peter Trudgill)

Zor spas bo agadar kirdiní min le néwerokí nameket bo akadémí Kurdí u, ew zehmetey weber xot dabú bo wergérraní dosíyeke. Her wek dekiré bírt lé kirdibétewe emin le sedased legell ewedam ke eto le nameketd‌a bast léwekirdúwe. Híc péwístí be standardékí yekparce níye. Babetí ‌serekí birítín le perwerde, xuwéndin u xuwéndewarí ‌. Gello barudoxí leyek geyshtiní dúlayene cone - axéwaní lehje jíyawazekan cende detwanin le yekitrí tébigen?

Pítir

+++++++++++++++++++++++++++

Tébíní: emin le namekem da bo "ekadímíyay Kurdí" néwí ew sharezayanim nenúsíbú, le ber ewey willamekeyan be shéwey shexisí bo min núsíbú u wek le serewe da gutim bocúní cuwarem direng be destí min geysht ke téhe‌llkéshí namekey kem.

1 - Duktur tuvé skutinab kangas mamostay zankoy Roskilde ye le Danmark u yek le sharezayaní biwarí mafí "dú zimanetí" u mafí miroyí zimane le astí néwineteweyí da u, le sallí 2000 we taésta zíyatir le 147 kitéb, witar u núsíní díkey lew biwarane da be zimaní jíyawaz billaw búnetewe.

2- Profisor duktur Martín Van Birrwinésin serokí beshí lékollínewey berawer‌dikaraneye sebaret betuwéjhínewey hawcerxí íslamí lezankoy Utiréxt le Holend. Ésta sermamostay lékolerí míwane le zankoy tékinolojhí Nan Yang le Síngapúr u ta néwerrast mangí jhanivíyey sallí 2010 lewé deménétewe. Profisor Martín Van Birrawinésin be kitébe benrxekey "shéx, axa u dewillet, rékxistiní komellayetí Kurdistan" u kar u lékollínewekaní díkey lemerr Kurdistan u endonézí le astí jíhaní da be zanistkarékí obijhékitív nasirawe. Jige le zimane Ewrrúpayíyekan, shéwezare Kurdíyekan (Kurmanjí u Soraní), farsí, Tirkí, malayí (zimaní resmí Endonézí) dezané u detwané le sercawey 'Erebísh be xuwéndinewe kelk werbigré.

3- Duktur Je'ferí shéxelíslamí Profisorí jégire le mediresey zimannasí u lékollínewey zimaní le zankoy Karllton, le Otawa, kanada. Yekék le tazetirín núsirawekaní babetéke be nawí "ziman u netewe dirust kirdin le Kurdistan – 'Éraq" ke le kotayíyekaní mangí novambir le konfirransí sallaney MESA (komelley lékollínewekaní rojhhe‌llatí néwerrast) le Boston, Amiríka péshikéshí kirdúwe.

4- Profisor Pítir Tiradgíl serokí beshí zimannasíy Ínglísíye le zankoy Firíburg le Swís, núserí be deyan kitébe le biwarí zimannasíy komellayetí (sociolinguistics) u yek le sharezayaní nasirawí néwineteweyí ye le biwarí lehjenasí dialektologyda.

+++++++++++++++++++++++++++

Namey nexuwéndirawey duktur Emír Hesenpúr bo konfirransí "ekadímíyay Kurdí le Hewlér

Berrézaní ekadímíyay zimaní Kurdí, u wérray sillawékí germ u gurr, zor be daxewe bom rék nakewé le "konfirransí zimaní resmí herémí Kurdistan" da beshdarí bikem u teníya tébíníyekanim sebaret bew base be kurtí gellalle dekem:

1- Wa díyare " ekadímíyay Kurdí" be welananí késhey zimaní standardí Kurdí u hénane gorrí késhey zimaní resmíy Kurdí deyewé ew dú késheye lék juwé bikatewe u, basí zimaní standard welabiné u, késheke wek késhey zimaní resmí dabirréjhé. Bellam, le barudoxí zimaní Kurdí da ke dú lehjey standardí heye, her pirrojheyekí resmí kirdiní yek lehje, késhey dú lehje standardeke be nacarí dénétewe gorré. Híc régeyek bo xoshardinewe lew késheye webercaw nakewé.

2- Lehjey Kurmanjí híc shitékí le Soraní kemtir níye. Her shitékí be Soraní bikutiré u binúsiré be Kurmanjísh dekutiré u denúsiré. Le ruwangey zanstíy zimanewe (zimannasí, komellnasíy ziman, zimannasíy komellayetí...) resmí kirdiní Soraní be bíyanúy " péshikewtú bún" helleye.

3- Resmí kirdiní Soraní pirrojheyekí síyasíye ke desellatí zimaníy be shéweyekí naberamberane dabesh deka. Ew pirrojheye desellat deda be axéweraní Soraní u desellat le axéweraní Kurmanjí werdegiré u le mafí zimaníy bé beshíyan deka. Ewe pirrojheyékí síyasí ye le ber ewey ke mafí zimaníy u mafí mirovíy axéweraní Kurmanjí péshél deka.

4- Péwíst níye zimaní resmí yek lehjey hebé. Eger bétú her dú lehje standardeke resmí bikrén, detwanin erkekaníyan awa berréwe berin.

elf – xuwéndin: axéweraní her lehjeyek be lehjey xoyan dexuwénin u denúsn u lehjekey dí bash fér debin.
b- diraw: layékí diraw be Kurmanjí u layekey dí be Soraní denúsiré.
j- pasport: laperreyékí basport be Kurmanjí u laperrekey díkey be Soraní denúsiré.
d- regeziname u nasnamey barí kesayetí: ewanesh wek pasport be her dú lehje denúsirén.
h- name gorrínewe: name bo hikúmetí fédirall (nawendí) be herkam le lehjekan yan zimaní 'Erebí denúsiré. Ewaney bo dewillet kar deken, be taybet ewaney bekaru barí péwendí néwan hikúmetí herémí Kurdistan u hikúmetí nawendí radegen péwíste zimaní 'Erebí u he‌r dú lehjeke bizanin. Ewe daxuwazíékí seyr u bé péshíne u nekiraw u nebístiraw níye. Le 'Éraq, wek willatí dú zimaney dí (bo wéne kanada), debé ímkanatí wergérrandiní 'Erebí – Kurdí u Kurdí – 'Erebí le dezigay hikúmet da pék bé (le parllimaní Kanada u biljhík u willatí dú zimane yan fire zimaney dí wergérran erkékí asayí hikúmet e).
u- nawí sheqam u qutabixane: barí éste ke núsín be her dú lehje bawe biparézré u le dahatú da recaw bikré.
z- carey dí: dekiré pasport be Soraní bé u pare be Kurmanjí, yan dekiré parey kaxezí be Kurmanjí bé u urde pare (ske) be Soraní u htd.

5- Hikúmetí nawendí, be guwérey destúrí éste, mafí weí níye xo le késhey lehjekan hellquténé. Teníya gelí Kurd mafí weí heye u debé heybé ke késhey lehjekan careser bika. Eger birríyar ewe bé ke jhíyaní síyasí u zimaní 'Éraq démokratí bikré, péwíst debé hikúmetí éstey‌ 'Éraq ewe fér bé u bíselméné ke mafí dest téwerdan lew késheyey níye. Le rabirdú da, hikúmetí íntídab u pashayetí u komar, be taybetí be's, xoyan lew késhe hellqutand bo ewey mafí zimaníy gelí Kurd péshél biken. Hikúmetí nawendí éste, debé ew bíyanúye welabiné u le batí serkut kirdiní zimaní Kurdí, hengaw hellgiré bo geshe pékirdin u birewpédaní zimaní Kurdí.

Emír Hesenpúr 14/12/2990

---------------------

Sercawe: Em wutare le mallperrí Ruwange we rénúsí Kurdí-Erebí wergíraw u hénrawetew ser rénúsí Yekgirtú Kurdí,

Your rating: None Average: 4 (1 vote)

In focus articles