you can login to your account or register with kal

Daxuda xetí Yekgirtú le ser binemay xetí Latíní debéte hoy kuwérbúnewey...

Daxuda éwe pétan waye ke sístimékí rénús wekú xetí yekgirtú le ser binemay xetí Latíní debéte hoy kuwérbúnewe u nemaní genjíney pirrbayexí edebíyatí Kurdí ke takú ésta le ser binemay xetí 'Errebí núsirawe?

Ewe babetéke ke zor jar le layen zimannasan u zanistkaraní Kurd u ewaney ke leméjhe xetí 'Errebí bekar dehénin qisey léwe kirawe. Parastiní xetí 'Errebí bo núsíní zimaní Kurdí wek bincíney bocúnékísh hatúwete gorré bo dijhayetí kirdin legell herjore réform u gorranék le sístimí núsíní henúkey Kurdí da.

He‌ngawékí giríng le jé be jé kirdiní her jore caksazí u réformékí kultúrí da, dabezandin u jé be jé kirdiní bekawexo u bere bere u he‌búní nexsheyekí rúní rége ye. Lew rébaze da ew girúpey dekewéte ber amanjí goraní ewto debé wejekaní dabé bin nek wejí ésta. Wate wejí (wejekaní) dabé debé xoyan le sístimékí perwerdey réform kiraw u cakkiraw da bibíninewe u yekem wej bin ke sístimékí yekgirtúy núsín deezimún nek wejí henúke. Debé lewesh dillníya bín ke sístimékí yekgirtúy rénús leser binemay xetí Latíní be híc kulwejé nabéte hoy kuwérbúnewe u deperawéz hawíshtiní resenayetí edebíyatí Kurdí.

Bexoshíyewe, lem birrgeyey méjhú da cend hokarí giréng hen ke helí derbazbúnékí hasan u béderdí ser derrexisénin, lewane:

  1. Zorbey axéweraní zimaní Kurdí be zimaní daykí xoyan nexuwéndewarin
  2. Edebíyatí Kurdí, sererray genjíney dewillemendí, berréjhe genje u ta radeyekí zor zarekíye, be berawerd kirdin legell zimane edebíyekaní dewruberí, jige le Tirkí nebé (ke temení le Kurdí kemtire u wek dezanín le sístimí núsíní da gorraní pék hénawe u ésta le ser binemaní xetí Latíní denúsiré)
  3. Kurd wek neteweyekí dabeshikraw, sístimékí perwerdey standardí lemerr xoy níye.
  4. Zimaní Kurdí zimanékí fire nawendí/ fire lehjeye
  5. Le biwarí ayíní/ kultúrí/ méjhúyí/ jugirafíyayí da zimananí 'Errebí/ Farsí u sístimí núsíníyan hemíshe le Kurdistan da dewr degérin.
  6. Péwendí élékitroní, perwerde u shéwazí niwéy jhíyan deretanékí gewre bo ew kesane dexulqénin ke sístimí yekgirtúyí núsín le serbinemay ISO- 8859-1 dezanin.
  7. Edebíyatí Kurdí hemú cax u serubendék dekiré díjítallí bikré u be tékoshanékí kem u hasan bihéndiréte ser sístimí rénúsí yekgirtú (ésta le mallperrí kal (akadémí zimaní Kurdí da) amirazí gorríní típan heye, u takú ésta zíyatir le 4000 kes ew amirazeyan bekarhénawe)
  8. Le jhér cawedérí akadémíyekí léweshawey Kurdistan da bekar hénaní ew sístimí núsíne le mídíya u perwerde da likekaní zimaní Kurdí leyek nizík dekatewe u berewe létégeyshtiní hawbeshíyan deba.
  9. Híckam le shuwéneware kilasíke Kurdíyekan be sístimí modérriní éstay xetí Kurdí – 'Errebí nenúsirawin, bellkú hemúyan be péyí sístimí xetí Farsí – 'Errebí núsirawin,
  10. Sístimékí yekgirtúy núsín willamí babete here binerretíyekaní zimaní Kurdí dedatewe u rége xosh deka bo péwecaran be babetekaní díkey wek réziman, samaní wushe (fokabularí) u ceshina u ceshinay shéwazan be pévajhoyekí zor tebí'ítir da.

Dijhberaní ew jore réforme le sístimí núsín da ezimúní zimaní Tirkí be nimúne dehéninewe ke xetí xoy le elfubéy Farsí – 'Errebí 'Usmaníyewe berew sístimékí nuwé le ser binemay Latíní le kotayíyekaní 1920 kanda gorrí. Bétú temashay réjhey xuwéndewarí le Tirkíyey sallí 1927 da bikeyn debínín le gisht heshímetékí 13.648.000 kesí da tené 11% yan xuwéndewar bún. Ew réjheye le sallí 1960 da geyshte ‌%40 , u le sallí 1985 ta %77 hellkisha. Le sallí 1990 heshímetí serewey 6 sallan le Tirkíye 49.163.110 kes bún. Jhimarey heshímetí xuwéndewar 39.555.483 kes bú. Jhimarey xellkí nexuwéndewar 9.587.981 kes bú, u réjhey xellkí xuwéndewar be réjhey gisht daníshtúan %80.46 bú. (1) Ewe manay waye ke le katí berréwecúní réformí zimaní u gorríní xet da %89 daníshtúan jíyawazí néwan ew shuwéneware edebíyaney be xetí 'errebí yan Latín bún boleyek nedekirayewe bellam réformeke twaní be xérayí ew réjheye bigorré u ésta zorbey daníshtúan xuwéndewarin. Ew réforme régey ewey bo zimaní Tirkí xosh kird beser dijhwaríyekí zorí ke le karí cap u billawkirdinewe le ser binemay elfubéy 'Usmaní da boy dehate péshé xoy rizigarka u le ezimúnekaní péshikewtúy Urúpay rojhawa bo cap u billawkirdinewe u zanayí pédagojhí kelk werbigré bo nehéshtiní nexuwéndewarí berbillaw le néw xellk da.

Eroll kuwéroxllú núserí kitébí " edebíyat le Tirkíye le mawey sherrí yekemí jíhaní da" lew bawerre daye" nexuwéndewarí yek le hokare serekíyekaní hellweshan u rúxaní ímpiratorí 'Usmaní bú". Legell eweshda, ésta le sertaserí Tirkíye 83000 xuwéndikar u zana hen ke edebíyatí 'Usmaní dexuwénin u elfubéy Farsí – 'Errebí 'Usmaní dezanin.

Ew réformí rénúsíye, nek her zorbey edebíyatí 'Usmaní wela nena, bellkú zemíney ewey rexisand wejekaní duwatir perwerde bibínin u lew edebíyate kelk werbigrin, egercí edebíyatí 'Usmaní ta radeyekí zor le núsín, shéwaz u néwerok da kewtibúwe ber kartékerí edebíyatí Farsí. Ésta le akamí ew réforme da zimaní Tirkí lem rojhgare da sístimí standardí ISO-8859-9 y núsíní le merr xoy heye.

Zorék le zanstkaraní Kurd u xeyrí Kurd takú ésta bocúní xoyan sebaret be lebarbúní sístimí núsíní Kurdí le serbinemay xetí Latín bo zimaní Kurdí be gishtí derbirríwe. Edíban u zanayaní gewrey wek Tofíq Wehbí, S. Édmondiz, pirrofésor Mekénizí, Jeladet 'Alí Bedir xan, dukitur Awrrehmaní Hají Marif, pirrofésor Mínorskí, pirrofésor Emírí Hesenpúr, dukitur Jemall Nebez u Ízedí le néw ew zanayane dan ke basí péwístí hebúní sístimékí núsínan bo ziman Kurdí le ser binemay rénúsí Latíní hénawete gorré.

Le duwayín rapirsíyekí ke lelayen mallperrí KAL (akadémí zimaní Kurdí) kirawe, derdekewé 55% lew 1000 kesey ke dengíyan dawe síyasetékí zimaní le ser binemay fire lehjey yan la pesinde be bekarhénaní sístimékí yekgirtúy núsín le ser binemay elfubéy Latíní, eger síyaset darréjhaní Kurdistan tuwanayí gewrey réformékí ewto nebínin, ídí ewe dekewéte ser shaní tak u terayan ke kultúrí núsín be péyí sístimékí yekgirtú bo zimaní Kurdí pésh bixen (ew karey mír Jeladet Bedir xan le sallaní 1930 yekanda kirdí). Akadémí zimaní Kurdí (KAL) dawa le hemú axéweraní Kurdí deka dest be pévajhoy xo perwerde kirdin biken u be elfubéy yekgirtúy Kurdí binúsin.

Sercawey pitir

  1. Functional Literacy and Information Retrieval in Turkey
  2. The Turkish Language Reform (In particular the section "The New Alphabet")
  3. Orality, Literacy, and the Written Arabic Language
  4. Turkish literature

Bersiv le layen Dr Dilan Roshani