you can login to your account or register with kal

Xale Melay Dawudí u xwéndiní Kurdí

Rojhnamey Kurdistan le jhimarey 1-í xoyda [Pénjshemo 20/10/1324 =11-í Jhanwiyey 1946] dú hewalí giríngí sebaret be xwéndin u serinjdan be barí perwerdey mindalaní bé day u bab bilaw kirduwetewe:

"Kobunewey Heyetí Ferhengí Kurdistan jhimare 32 Rojhí cuwarshemmuiye 12/10/1324 jelsey Heyetí Ferhengí Kurdistan satí dú pash níwerru gíra le babet mekteb u dananí du nefer pishkinér bo mektebekan giftugoy lazim kira axayaní 'Elí Xusrewí u Rerhím Leshkirí bo pishkinérí helbjhérdiran u hukmyan sadir kira.

We qerar dira ew mindalaney ke bé kesin u be suwal meshxulin ko bikrínewe le naw míllet da besh bikirén we rojhane le mektebí Gelawéjh bixwénin u bo xirkirdinewey em hejhare békesane be sharewaní emir dira ke xiryan katewe u biyan date dest axayaní Furuher u Menafí Kerímí u ewanísh be néw míllet da beshyan ken. 

  1. Be akseríyetí ara pesind kira axayaní Furuher u Kerímí xelkí bésewad hazir ken ke shewane le mektebéda be zimaní Kurdí bixwénin. 
  2. Pesind kira hemú níshaney (tablo) ídaran u mekteb u tejartxanan u 'ímaretan bigorin u be Kurdí binúsré. 
  3. Pesind kira ke ew mindalaney ko dekrínewe temenyan le shesh ta carde salan ziyatir nebé. 
  4. Le axirí jelese da pesind kira ke jelesey díke jorí líbasí shagird mektebekan m'lum kiré "

"Agadarí be tewawí ehalí xoshewístí (sabilax) radegeyndirét - le ser emrí Pésheway mu'ezem u qerarí (Hízbí Démokratí) Kurdistan lewey bewlawe péwíste bo perepédan u rewají zimaní Kurdí, xwéndin le medresekanda be Kurdiye lew(taríxewe) ta de 10 - rojhí díke her kesék kur u kicí hebé ke 'umrí íqtízay xwéndin bika debí bínéréte medrese elbete her kes lew emrey rú wergéré be tundtrín mujazat tenbé dekré. 

Komítey Merkezí (Hízbí Démokratí Kurdistan - mu'awíní Hízib Tezade

‌[Seyid Miemedí Tehazade [Eyúbyan])"

Ber le rageyandiní komar u be taybetí le salí 1324 [1945] calakí u bújhanewey ferhengí u hewldan bo xwéndin u perwerdey Murdí gesheyekí bercawí be xoyewe díwe u her lew maweye da "Daykí Níshtiman" le Mihabad u cend sharí díke péshkésh kirawe. Xale Mela yek le endamaní damezrénerí Komeley Jhiyaní kurd,ci le serdemí pésh damezraní Komar u ci le katí hukúmetí Kurdistan da dewrí serekí gérawe le perepédaní perwerde u xwéndin be zimaní Kurdí u le jhimare berayiyekaní Kurdistan da basí calakiyekaní "Dersxaney Gelawéjh"í bilaw kirduwetewe.

‌Le mawey yek salley Komar u le qonaxí jiyawaz da piley berpirsiyaretí zor jar al u gorí be ser hatuwe u le mer wezaret [ídare]í Ferhengísh her wabuwe. 'Elí xusrewí, Reshídí 'Ezízí, Sídqí, Dilshadí Resúlí, Menafí Kerímí u Íbirahímí Nadirí ew nawanen ke le Kurdistanda wekú "pishknér" "serok ", "mu'awín ", " wezír" u " reyis " í ídarey ferheng basyan léwe kirawe. Emesh agadariyekí kurtí Melay Dawudí le rojhnamey Kurdistan da:

"Qurbaní: emin cend sall lewey pésh 'ehdim kird le katékda kurd serbexo bin, xom u dú kurrim xoman bikeyn be qurbaní. Éstash awatim be jé hatuwe. Amadeyn degell 50 nefer shagirdí dawteleb be ízní bawk u daykiyan rojhí 26/11/1324 le pésh 'ímaretí Duktur Wénatan wefa be 'ehd bikeyn. 

Melay Dawudí

Kurdistan: birayaní xwén germ u péshmerge, husní nezerí mubarekí Péshewa reyis Jimhúrí berzí Kurdistan le ser eweye ke engo shagirdekantan be júrí ke péwíste terbiyet u amade biken ke be péy emrí Pésheway xotan le rojhí pédawíst da qessabí le dujhminí Kurdistan biken u le meydaní karzar da bibin be qurbaní. " [Kurdistan, jhimarey 11, cuwarshemo 17-í Rébendaní 1324/ 6í Féwriyey 1946]

Tébíní: em wéneye le rúwí wéneyekí bekomel (péshtir léreda bilaw kirawetewe) sazdrawetewe ke be sipasewe le laperey "Kewneníshtiman" í gowarí Mihabad, jhimare 81 wergírawe. Ew lapereye le layen Fereydúní Hekímzadewe amade dekiré.

++++++++++++++++++++++++

Sercawe: Em babete le mallperrí wénekaní komarí Kurdistan wergírawe ú hénawete ser rénúsí Yekgirtú. [KAL]

 

 

No votes yet

KAL Featured Articles