you can login to your account or register with kal

Ziman u Jínsí komellayetí

Núsíní: profésor Peter Trudgill
Wergérran le Inglísiyewe: Hesené Qazí

‌Le waneye yekem shití‌ sebaret be ew kesaney‌ éwe bo yekem jar cawtan péyan dekewé bírí lé bikenewe jil u bergekanyan, dengyan, yan rengí cawyan, yan bizey ser léwanyan bé. Eger éwe wa bír bikenewe be tewawí hellene. Le rastí da yekem shití ke be zeyní éwe da radebiré katék yekem jar kesék debínin ewe ye ew ser be ci jinsékí komellayetí ye, wate jhin e yan piyaw e.

Ewe ewende ashkira ye tenanet bír lé kirdineweshí nawé. Dabesh búní regezí ínsaní be mé u nér ewende bineretí u ashkira ye ke éme her péshí nazanín. Ew rastiye ke jiyawaziyeke ewende seretayiye bew manayeye ‌seyr niye ke ew jiyawaziye le hemú zimane ínsaniyekaníshda reng bi‌datewe u níshan bidré. Ewe mana nasiyekí dinya gireweye ke le hemú zimanekaní dinyada wekú dú zarawey jútokey piyaw- jhin , kur- kic , kur- dwét u htd búnete wushey qamúsí u wúshéndrawin.

Belam serinjrakéshe, ke zimanekan ta radeyekí bercaw jiyawazin sebaret be radey ew jiyawaziyey jínsí komellayetiyey ke kewtúnete néw henbaney wúshekaniyanewe. Bo nimúne, le zimaní Almaní da, miro debé ewe diyarí bika katék basí dosték deka ew nér Freund, mé yan Freundin e. Le Inglísída ew ferqe danandiré. Zarawey le mer xizmayetísh jiyawazin; bo nimúne le zimaní Inglísída wushey "cousin" (amoza, púrza, xaloza ) be nér yan mé níshane nakiré belam le zor zimaní díke da wekú Feranseyí miro debé diyarí bika gelo basí "cousin" deka yan "cousine". Ewe dekré le mer bas u hémakirdin be karí písheysh her wa bé, bo nimúne híndék le zimanan le waneye "actor" "hunermendí piyaw"- 'actress' " hunermendí jhin" , "manager" " beréweberí piyaw" –' manageress' " beréweberí jhin " u htd le yektirí bikenewe yan nekenewe. Ew babete lew duwayiyane da buwete hoy mishtumirrí zor jenjalí, léduwa le ser ewey le dinyay Inglísí zimanda dekré be ijhnék bigutiré jhairman yan na, le ber ewey kutékí wusheke man, piyawe, yan le dinyay Feranseyí zimanda dekré be agirkujhénereweyekí mé bigutré pompière‌ yan na. (éme le bendí 10-í em kitébe da déynewe ser em babete. )

Lewesh ziyatir ewe her weha jéy serinjdanékí wurdíshe ke ew jore jiyawaziye, zor jar le rúy rézimaníshewe le zimanekaní dinya da níshan dirawe. shéwey derkewtiní ew jiyawaziye le zimanekan da beshéweyekí bercaw le yek taq u júte. Régeyekí here ashkira bo ew le yek kirdineweye bekar hénaní jénawí jiyawaz bo nér u mé ye. Héndék le zimanekan,wek Mejaristaní u Fenlandí, le dezgay jénawekanyanda híc níshaneyekyan niye bo jwé kirdinewey nér u mé. Le zimaní Fenlandí da, wushey hän hawtay 'he ' yan ‘ she’ ye. U le zimaní Mejaristaní da on hem be manay ‘he’ u hem be manay ‘ she’ ye. Zimanekaní dí,wek Inglísí jénawí jiyawazyan heye bo le yek kirdinewey jínsí komellayetí belam tené le doxí kesí séyemí tak da wate - he ( ewí nér) u she ( ewí mé) – u héndékí díkeyan , wek Feranseyí, le doxí kesí séyemí kosh da ewane le yek dekenewe: ils ( ewan-í nér) u elles (ewan- í mé). Tenanet héndék zimaní dí le doxí kesí duwemíshda ew dú jínse le yek dekenewe: le zimaní éspanyayí da vosotros (éwe kesí duyemí nérí ko), vosotras (éwe bo amajhe be kesí duyemí méy ko). Héndék le zimanekan bo jénawí kesí yekemí kosh ewane le yek dekenewe; dísan le zimaní éspaniyayí da: nosotros (émey koy nér ) u nosotras (émey koy mé).

Jiyawazí jínsí ínsaní dekré be régey bekarhénaní herfí te'ríf u awelnawí jiyawazísh níshan bidré wek le zimaní Feranseyí da heye: une étudante très intelligente (xwéndkarékí zor jhírí mé ), une étudante très intelligent ( xwéndkarékí zor jhírí nér). Tenanet ew jiyawaziye dekré le shéwey kirdaranísh da derkewé, bo nimúne le doxí zemaní rabirdú u doxí shertí le héndék le zimane Slawíyekanda. Le zimaní Lehístaní da "pirzyjechat" wate(ewí nér geyshté ) u "pirzyjechata" wate ( ewí mé geyshté).

  1. Le zimannasí da bawerékí asayí heye ke debé jextí le ser bikrétewe ewísh eweye zimanekan lewey da ke derídebrrin jiyawaz nín,tené jiyawazíyan eweye ke coní derdebrrin. Jéyí sernje, ew xeslete rézimaníyaney ke her ésta amajheman pé kirdin kartékerí eweyan heye ke her axéwerey be gutinyan jínsí ew kesaney basyan léwe deka u her weha í xoshí diyarí bika. (helbet ewe dekré ta radeyek le wushey qamúsí hemú zimanekaníshda derkewé. Ristey wekú: "I am a happy woman" emin jhinékí shadim, u "I am a sijk man" emin piyawékí nexoshim' dekré haw watayan be hemú zimanék derbibirdré. ) Le zimanekaní dinya da wédecé jhimareyek derfet hebin ke ew derbirríne pédawíste rézimaníyaney le mer jínsí xo bikiré derkewin:
  2. Le waneye qet dernekewin- wek le zimaní Inglísí u zimaní mejarí da. Le romanékí Inglísí da ke gérewere le doxí kesí yekem da qise deka, be híc régeyekí zimannasíyane da nakiré bigutré ew nére yan mé ye, megín ewey néwí xoy bilé yan serepetékí díke bo nasínewey le ber dest xwénerewe biné.
  3. Le waneye be régey bekarhénaní jínsí awelnaw da derkewé, wek le zimaní Feranseyí da "je suis heurewse"  emin shadim, ke jhinék deylé u "je suis heurewx ke formí 'emin shadim'e eger piyawék bílé. Le zorék le zimane Slawí u Romane kanda nawí berkarí kirdarekanísh wek awelnawekan derdekewin, ke ewesh akamékí seyrí lé dekewétewe,be zimaní Purtugalí,axéwerí piyaw bo ristey 'emin memnúnim' delé obrigado, le katékda eger jhin bé delé obrigada (manay mú be múy 'obliged'-í Inglísí ye).
  4. Le waneye be régey bekarhénaní jínsí kirdarekan le doxí yekem kesí tak da derkewé, wek le zimaní Lehístaní le doxí rabirdú da:piyawékí Lehístaní delé pirzyjechatem 'emin geyishtmé' u jhinék delé pirzyjechatam ' emin geyishtmé'.
  5. Zor cawrakéshtir,le waneye be régey bekarhénaní jénawí jwéy kesí yekemí tak derkewé. Héndék le zimanekan,wek éspaniyayí ke le serewe da dítman,nek her ewey‌ shéwey jiyawazí jénawí kesí yekemí koyan heye ' éme', belkú jénawí kesí yekemí takí jiyawazíshyan heye ' emin'. zimaní Ngala y Gíney Nwé shéwey /wn / ' emin' (nér) u /nan / 'emin' (mé) shí heye. U le zimaní Tayí da,le yektir duwaní be rézewe le néw yeksanan da, piyawék bo jénawí kesí yekemí tak ' emin' delé phom le katékda jhinék be xoy delé dijhan.

Sernj biden ke eme ta radeyek diyardeyekí cawrakéshe u yekrast rún niye bocí ziman debé ew níshaneyey hebé. Ashkiraye jiyawazí rézimaní le néwan dú jénawí he u she da zor jar dekré tewaw giríng bé wekú réyek bo ewey níshan bida ew kesey basí léwe dekré piyawéke yan jhinéke,kuréke yan kicéke. Belam daxuda hoy derkewtin u peyda búní jénawe jiyawazekaní jínsí kesí‌ yekemí tak debé ci bé? teqríben le hemú barudoxék da, jínsí axéwer bo gisht layekí péwendídar ashkiraye.

Éme renge bikré bem régeyey xuwarewe da hewil bideyn bo shí kirdinewey em diyardeyeye. Le sé bendí péshúy em kitébe da‌ basí héndék lew péwendíyaneman kird ke le komellge zimaniyekan da le néwan jiyawazétí komellayetí u jiyawazétí zimaní da heye, u be destníshankirdiní ew shéwaney ke lew jiyawazétiye zimaniyane da derdekewin. Dú jore jiyawazétí komellayetí ke ta ésta éme léyan duwawín birítí bún le twéjhbendí komellayetí u jiyawazétí girúpí étiníkí. Le her dúk nimúnanda éme tuwaníman hawteríbí néwan jiyawazétí komellayetí u jiyawazétí jugrafiyayí jext bikeynewe le mer kardaneweyan le ser ziman: wa wédecé, mewday komellayetí, her heman akamí zimaní hebé ke mewday jugrafiyayí heyetí. Destekaní étníkí u cíní komellayetí, wek deste herémiyekan,xesletí zimaní hawbeshyan heye cunkú endamekanyan zor ziyatir péwendíyan legell  yektirída heye ta legell  xelkí díke da.

Lem bende da,éme legell  rehendékí díkey jiyawazétí zimaní rúberúyne ke wénacé bikré her be heman shéwe shí bikirétewe. Be péy lékolínewey zimaní zandrawe le zor komellan da shéwey qise kirdiní piyawan u jhinan be shéwey jor be jor le yek jiyawazin. Le rastída,ew jiyawazíyane, le héndék nimúnanda dekré tewaw zor bin,be ashkirayí hestyan pé bikré,u renge tenanet calakanesh férí mindalan bikirén. Bo nimúne ,le zimaní Gros Ventire da, ke zimanékí Indiyaní Emríkayiye le Bakúrí Rojhhelatí Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka ,dengí didaní melashúyí le qise kirdiní piyawanda, le qise kirdiní jhinanda debé be nermemelashúyí – piyawan be 'nan' delén / dijhasta / jhinan delén /kjasta /,her awa, le zimaní Yukaghir da, ke zimanékí Bakúrí Rojhhelatí Asiyaye, dengí /tj / u /dij / le qisekirdiní piyawan da,le qise kirdiní jhinan da wek /ts / u / dz/ derdebirdrén. éme detuwanín ta radeyekí zor dilniya bín ke lew nimúneyey duwayída ew jwé kirdinewane be zanayí dekrén,cunkú ewan péwendíyan be jiyawazí temeníshewe heye. Mindalanísh wek jhinan shéwey /ts / u / dz / bekar dehénin, le katékda xelkí besaldacúy her dú jínseke shéweey /cj / , / jj / bekar dehénin. Ewe bew manayeye ke axéwerékí piyaw le mawey jhiyaní xoyda sé formí jiyawaz bekar dehéné, u boye réy tédecé ew agadar bé sebaret bew alugoraney deyka.

Eger be gishtí biléyn,éme natuwanín ew jore jiyawazíyane be péy mewday komellayetí shí bikeynewe. Le zorbey komellekanda piyawan u jhinan be azadane legell  yek hels u kewit deken u de péwendí dan, u wa wédecí berhelstí komellayetí zor kem hebé ke kar bikate ser péwendí cirupirrí néwan jínse komellayetiyekan. Her boyesh,éme natuwanín péshwecúní jiyawaziyekaní jínsí komellayetí le ziman da wek jiyawazí cínayetí, girúpí étiníkí, yan lehjegelí jugrafiyayí bipéwín. Bashe, ke wa bé, ew jore jiyawazíyane con derdekewin?

Bocí zor jar shéwey qisekirdiní piyawan u jhinan le yekdí jwéye? bila ba basí cend nimúneyek bikeyn ke karyan le ser kirawe, u hewil bideyn bizanín ew hokaraney‌ le berew péshcúnyan da giríng búne cine.

Nimúney kilasíkí jiyawazétí zimaní jínsí komellayetí, ke shagirdaní ziman bash léy agadarin, le mer Híndíy Rojhawaye. Zor jar ewe bas kirawe ke katék Urúpayiyekan bo jarí yekem geyshtine Antílzí Xuwarú Lesser Antilles u péwendiyan kird be Indiyanekaní Karíbewe, ke xelkí resení ewé bún u lewé dejhiyan , boyan derkewt‌ lewé piyawan u jhnan ' be zimaní jiyawaz qse deken '. Helbet ewe dozíneweyekí zor zeq bú u miro waqí pé wur dema,shitékí ke wénedecú le híc shwénékí díkey dinya da le wéney hebé:Le híc jégeyekí dí nedozrawetewe ke jiyawazí zimaní jínsí komellayetí ewende gewre bé ke xelik béne ser ew bawerey ke le rastída zimangelí jwéy taybetí piyawan u jhinan hebin.

Legell  eweshda,wédecé ew guzaríshtane (yan duwatir destédan u razandinewey ewan) ta radeyek gewre kirabétinewe. Guzaríshtékí hawcerx lew bareyewe (ke sebaret be cerxí Hevdeheme) delé:

Piyawan jhimareyekí zor kute u zarawey taybetí be xoyan heye, ke jhinan léyan tédegen belam xoyan qet nayanlén. Le layekí díkewe jhinanísh wushe u ristey ewtoyan heye ke piyawan qet bekaryan nahénin,yan eger bekaryan bihénin péyan pédekenin u galteyan pé deken. Ja boye katék legell  yektirí dedwén zor jar wa wédecé ‌ jhinan zimanékí jwéyan hebé le í piyawan.

Be péy ew belganey ew núserey Sedey Hevdehem, u lew qise géraneweyey serewe ra derdekewé, wa wédecé egercí jiyawaziyekí rún u ashkira le néwan shéwey qisekirdiní piyawan u jhinan da hebuwe, ew jiyawaziye tené lemer jhimareyekí kem búwe. Wate, piyawan u jhinan be zimaní jiyawaz qiseyan nekirduwe, belkú ewan be shéwezarí jiyawazí 'eyní ziman qiseyan kirduwe- ew jiyawazíyane tené jiyawazí wusheyí bún. Tenanet eger awash bé,éme be ci shéweyek detuwanín ew jiyawaziye taybetíyane rún bikeynewe? Indiyanekan xoyan shíkirdinewe yekyan lew bareyewe hebú ke ésta be berbilawí qolí le ser késhrawe. Ew guzaríshtey le serewe bas kira berdewam debé u delé:

Wehshiye xojéyiyekaní Doméníka delén hoy eme eweye katék karíbekan hatin bo dagírkirdiní em durgane,lew shwénane da hozí Arawak rodenísht be tewawí juqewaryan lé birín,jige le jhinekanyan nebé,ke le xoyan mare kirdin bo ewey zew u zú biken u wulateke awedan bétewe. Héndék weyek cún le néwan qisekirdiní Arawkekaní le derewe ra hatún u jhinaní Karíb da heye.

Bawerí wa bú, ew jiyawazíyane le akamí tékelawí ew dú deste zimaniye,wate Karíb u Arawak da peyda búbé,ke le akamí dagírkariyekeda‌ le ser binemay jínsí komellayetí dabesh kirabún. Ewe dekré rast bé u rastísh nebé,u le waneye qetísh nezanín‌ ríshey ew jiyawazíyane le cída buwe. legell  eweshda,shiték ashkiraye: tenanet eger ew shíkirdineweyesh rast bé,éme nakré ewe sebaret be ríshey jiyawaziyekaní zimaní jínsí komellayetí le beshe- kaní díkey jíhanda da‌bezénín u be péwaneyekí dabinéyn. éme her weha,tenanet lew nimúneye taybetiyeshda debé ta radeyek le tíorí ' dagírkirdin' bo saz búní ew jiyawazíyane be guman bín. Yekem,ew jiyawazíyaney le néw Indiyanekaní Karíb da basyan kirawe ta radeyekí bercaw her ew jore jiyawazíyane bún ke le shwénekaní dísh le néw zimanekaní dí Indiyaní Emríkayí da hebún. Nuxtey duwem eweye,zimannas Otto Jespersen bocúnékí díkey hénawete goré ke belaní kemewe,‌her awa shiyawí pejhrandine u renge bikré legell  nimúney díkesh da bigunjé (ke éme péman xoshe wa bé). Jespersen delé jiyawazí jínsí,u rengdanewey le zimanda dekré le akamí diyardey taboo (bive) da bé ke le bendí 1 da qiseman léwe kird. Ew amajhe deka ewe zandirawe katék piyawaní Karíbí berew sher be régawe bún ewan jhimareyek wushey taybetíyan bekar dehéna ke tené endamaní nérí pégeyishtú boyan hebú biyanlén. Eger jhinan yan kuraní bé ezmún u mérdmindal, ew jore wushaneyan bekarhéna ba deyangut ewe bedibextí lé dekewétewe. Ja boye be gishtí bive detuwané karlékeriyekí behézí hebé le ser peyví jiyawazí jínsí komellayetí. Eger wushe bivekan girébidrénewe be héndék shit yan calakí ewtowe,ke jhinan boyan nebé ‌ nawe resenekanyan bihénine ser ziman ,diyare le jiyatiyan wushey nwé yan kínayey nwé bekar dehéndrén,u akamí debéte jiyawazí pék hatin le néwan jínsí komellayetí da u peyví tazey be dúda dé. Nimúnekaní wushey bive wekú hokarékí shíkerewey ewe le beshekaní díkey dinyash da hen. Bo nimúne,bewe zandrawe ‌le Zúlú, jhinék boy nebuwe néwí xezúrí yan néwí birakaní xezúrí bénéte ser ziman,u eger ew biveyey shikand ba lewane bú be mirdiní tewaw bé. Lewesh ziyatir,le bendí 1-í em ktébe da dítman ke bive tenanet ew jore wushanesh degrétewe ke we wushey bive decin. Le zimaní Zúlú da,wédecé ewe ewende diréjh búbétewe ‌ tenanet héndék dengí taybetí zimaníshí girtbétewe. Bo nimúne,ba biléyn,eger néwe biveke dengékí /z/ í tédabúbé,ewe be ruwalet bew manaye buwe ke ew jhiney basí léwe dekré boy nebuwe wusheyekí wek amanzi 'aw' bekar bihéné be bé ewey be jorék deríbiré ke denge bivekey téda nebé u le jiyatiyan bilé amandabi. Eger ew jore pévajhoye gisht jhinekan le néw komellgeyekda bigirétewe,akamí ewe dekré wek lehjegelí jwéy jínsí komellayetí bibíndré.

Legell eweshda, bive, natuwané shíkirdineweyekí hemú girewe bé le mer hebúní jiyawazí zimaní le néw jínse komellayetiyekan da. Yekem,be rastí tewaw rún niye gelo dekré ew jore jiyawazíyaney le serewe da bas kiran bigishténdirén u hemú komellgeke bikirétewe? Nuxtey duwem eweye le zor nimúney díkeyda ke wushí qamúsí nín tewaw ashkiraye bive bún le goréda niye. Bo wéne, lew lékolínewaney ke le salaní 1930 yekanda kiraw‌n, jiyawaziyekí jínsí zor bercaw le zimaní Indiyaní Emríkayí Koasati da bíndirawetewe,ewe zimanéke ser be binemaley zimananí Muskogean, ke le Louisana qisey pédekiré. Ew jiyawazíyane,ke wédecú le serubendí beréwecúní lékolínewe da xerík bún bizir debún,birítí bún le doxí dengsazí héndék jorí taybetí kirdar. ew nimúnaney xurawe le ber caw bigirn:

'ew xeríke delé' nér / ka:s/ mé / Kà /. ' helí mehéne' nér
/ lakawci:s/ nér / lakawcin / ' ew xeríke pakí deka' nér
/ mols/ mé / mol / ' eto agir dekeyewe' nér / o:sj / mé
/ o:st /

Lew lístey serewe da jiyawaziyekan ta radeyek tékelpékel weber caw dekewin,belam,le rastída ewan be péy komellék qa'ídey pécelpécewe be tewawí caweruwankirawin. (bo nimúne,eger shéweyekí mé be vawélékí kepoyí kotayí pé bé,shéwey nér be vawélékí na- kepoyí legel /s/ ék kotayí dé, wate / lakawwà / méye,u / lakawas / nére be manay ' ew helí degiré'. ) Hoy bash be desteweye miro lew bawere da bé ke her ew jore jiyawaziye péshútir le zimanekaní díkey binemaley Muskogean da hebúbé,belam lew zimanane da zimane jhinaneyeke nemawin u kip bún. (ewe beshékí bew rastiye pisht rast debétewe ke le zimaní Koasatí da tené jhinaní pír ew forme jwéyaneyan parastbú. Jhinaní genj lehjekan u formekaní piyawanyan dekar dekird. ) Jiyawazí ew jore le jhimareyek zimananí Emríkayí díke da dozrawnetewe. Jige le nimúney zimaní Gros Ventire, ke le serewe da amajhey pékira,joreyek jiyawazí jínsí komellayetí le zimane Indiyanye Emríkayiyekaní Yana u Soux -ísh da dozrawetewe u her weha le zimaní Inuít ( zimaní éskímo) ke le durgekaní Bafin qisey pé dekiré.

Lew nimúnane le híc kamyanda wénacé wushey bive dewrékí ewto bigéré. Bo nimúne,‌le dú shéwezarí zimaní Koasatí da eger mindalan le dayku babí ewto we férbúban ke nasyawíyan legell  her dúk shéwezarekeda hebú‌ eger péwíst ba qisey mindalekeyan‌ rast dekird‌ewe. Bo nimúne eger kure cikole gutbay /kà ‌/,daykí ke bo xoy shéwazí piyawaney be kar dehéna péshí pédegirt u deygut ' na, debé biléy / ka:s /'. Híc biveyekí répénedraw péshí pé nedegirt ke ew formékí awa bekar bihéné. Her‌ awash katék piyawék círokékí degérawe zor bejé deytuwaní shéwey méyane bekar bihéné katék qisey jhinékí néw círokekey degérawe -u jhinanísh her awayan dekird. Nimúneyekí díkey‌ yarmetí deka bo selmandiní ew pinkte le zimaní Darxatí Mexulí daye. Vawéle xirekaní /u/ u /o/ le qisekirdiní piyawan bew zimane da debin be vavélí néwerastí /ʉ/ u /ø/ le qise kirdiní jhinan da,u jhinan /ʉ/ u /ø/-í piyawan wek vawélí péshewey /y/ u /ø/ derdebirn. Egercí axéweraní jhin /ʉ/ u /ø/ bekar nahénin,axéwerí piyaw bekaryan dehénin,híc biveyekí répénedraw niye ke péshí ewan bigré bo be karhénaní ew dengane le nimúney díkeda.

Éme con dekiré jiyawazí ew ceshne shíbikeynewe? le zimaní Koasatí da,be laní kemewe,derkewit‌ ew shéwaney jhinan bekaryan dehénin le rúy méjhúyíyewe le í piyawain kontir bin. Be gutinékí dí wa wédecú ‌ shéwezarí piyawane goraní be ser hatbé belam ew gorane le shéwezarí jhinane da rúy nedabú (yan taze xerík bú destí pédekird). Bo nimúne,‌zimaní Jhukjhi,zimanéke le Síbériyay Rojhhelat da. Le héndék lehjekanída,ew shéwezarey jhinan qisey pédeken le héndék wushan da konsonantí néwan vokalaní heye,betaybetí /n/ u /t/ ke ewe lew shéweyey da ke piyawan bekarí dehénin niye; bo nimúne, piyaw delén: /nitvaqaat/,jhin delén:/ nitvaqenat/. bizir búní Konsonantekaní néwan vokalan goranékí dengiye ke zor ziyatir u zor caweruwan kirawtire le téwe hénaní konsonantí le xowe,u zor nimúney bizir búní konsonant le shwéní awa da le zimanekaní gisht shwénekaní jíhan da bedí kirawe. Ew jore jiyawaziyey néwan qisekirdiní jhinane u piyawane be rúní deyselméné ke shéwezarí jhinane le lehjey piyawane kontire. Ewesh le ziyatir le zimanék da,ja boye axawtiní jhinan zor xoparéztire le qisekirdiní piyawan.

Sere petékí díke,dísan,le zimaní Koasatí da heye,be taybetí le bocún u téruwaníní xelkí Koasatí xoyan sebaret be dú shéwezarekey zimanekeyan‌. Axéweraní besaldacútir,be taybetí piyawan,katék pirsiyaryan lé dekira sebaret be shéwezarekan,deyan gut ewan shéwezarí jhinan be bashtir dezanin lew shéwezarey ke piyawan be karí dehénin. Ewe girínge,cunkú be shéweyekí cawrakésh ew zanyaríyaney le mer zor le komellge péshkewtútire zimaniyekan ke le rúy téknolojhiyewe péshkewtútirin,le ber destman dan dekiré le wan giré bidré (biruwane xuwarewe). Her weha eweshman péshan deda ke shéwezare jínse komellayetiyekan nek ewey her jiyawazin:belkú be laní kemewe le dú zimanan da shéwezare piyawaneyekan tazeyetí u goranyan tédaye u ewaní jhinanekan xoparézin,u le nimúneyek da wate nimúney zimaní Koasatí da shéwezarék be bashtir u ewí diyan be xiraptir helsengéndirawe. Jiyawazí ew jore debé hasantir bé bo shíkirdinewe le jiyawaziye zimaniyekan,be pakí u sadeyewe.

Ba ésta em lédwan u qise le ser kirdine hengawékí díke beríne péshewe be cawlékirdin u léxurdibúnewe le jiyawazí jínsí komellayetí le zimaní Inglísí da,ke téyda be gishtí jiyawaziyekan zor kemtirin,kemtir ashkiran u zor kemtir ferqyan pé dekré. Ewe raste,jhimareyek wushe u riste hene ke le shéwey bekar hénanyanda ew jiyawazíyane derdekewin. (be helkewt, zorbey ewane wédecé joreyek le waq wurman bin. Ewe péman delé le waneye be shéweyek le shéwan le mer wushey bivawí bé: be dilniyayiyewe le rúy nerítiyewe le komellí éme da zor ziyatir shiyawí qebúl kirdine ke piyawan le qisekanyan da jinéw biden yan wushey bive bekar bihénin heta jhinan. ) legell  eweshda,zorbey jiyawaziyekan le zimaní Inglísí da jiyawazí fonétíkí u dengsaziye,u bekarhénaní wushey bive nakré ewe shíkatewe. Lewesh ziyatir,jiyawaziyekan be gishtí ewende kemin zorbey xelik gishtyan ferqyan pé naken. Her weha girínge sernjí bidréte ke em jiyawazíyane jiyawazí hejhimarín u be manay jwébún u jiyawazí reha nín. Dekré jiyawazí rézimanísh le ara da bé,her wek le xuwarewe debínín.

Zorbey ew belganey sebaret be jiyawaziyekaní jínsí komellayetí le zimaní Inglísí da be destmaneweye akamí ew lékolénewe zimannasíy komellayetíyanen ke le Birítaniya u Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka da kirawin ke éme péshtir hémaman pé kirdin,belam éme le mer Austiraliya, Efríkay Xuwarú u New Zealandísh belgeman le ber dest daye. Ew komelle zaniyaríyaney ke lew twéjhínewane wedest kewtún be shéweyekí ew perí cawrakésh níshane u xesletí hawbeshyan heye. Le gisht ew nimúnaneyda wa‌ cawyan lé kirawe u taqí kirawnetewe, derkewtuwe,be le ber cawgirtiní hokargelí díke wek hokarí komellayetí,cínayetí, girúpí étníkí u temen,be shéweyekí mam nawendí jhinan shéweyek bekar dehénin ke zor le shéwezarí standard yan rawéjhí be piréstíjh nizík debétewe le caw ew shéweyey ke piyawan bekarí dehénin. Egercí éme natuwanín péshbíní bikeyn piyawék yan jhinékí taybetí le boneyekí taybetí da ci shéweyek bekar dehéné. Be gutinékí dí,axéweraní méy Inglísí,wek hawtakanyan le zimaní Koasatí da,ew shéwe zimaníyane bekar dehénin ke lew‌ shéwaney piyawan bekaryan dehénin 'bashtir' in.
Le bendí 2-í em kitébe da le héndék lew réyaneman koliyewe ke téyanda hokare gorénere zimaniyekan legell  cíní komellayetí lék bestirawnetewe. Her ew jore hokare legoranhatúwane dekré bekar bihéndrén her be heman shéwe bo níshan daní jiyawazétí jínsí komellayetí.

Em reqemaney xuwarewe le bercaw bigirn. Le Detriot axéweraní ser be cíní serewe kemtir nimúnekaní na standarí fire xistine doxí nefí bekar dehénin ( wek: I don’t want none ) le caw axéweraní cíní néwerast. legell  eweshda,eger caw le cíní komellayetí bikré,jhinan be shéweyekí mam nawendí ew shéwane kemtir le piyawan bekar dehénin:

Le sedí bekar hatúwí‌ xistine fire doxí nefí le néw twéjhí serewey cíní néwerast da:piyawan 6. 3,
jhinan 0. 0, le néw twéjhí xuwarewey cíní néwerast da : piyawan 32. 4, jhinan: 1. 4, le néw twéjhí serewey cíní kirékar da piyawan : 40. 0, jhinan: 35. 6 ,le néw twéjhí xuwarewey cíní kirékar da piyawan 90. 1, jhinan: 58. 9

Le rastí da jiyawazí néwan twéjhí néwerastí cíní néwerast u twéjhí xuwarewey cíní kirékar gelék zore: zor ziyatir réy tédecé piyawan ziyatir le jhinan bilén I don’t want none , ewe derí dexa ‌jhinan zor hestyartirn le piyawan le mer tebí'etí bednéw kirawí ew xeslete rézimaniye. Lewesh ziyatir,ew hestiyarétiye,her be xeslete zimaniyekanewe ber best nabé. Bo nimúne,le shéwey qisekirdiní reshekaní Detriot da,jhinan le sedékí ziyatir le piyawan /r/ í na- ber le vokal bekar dehénin (níshaneyekí be piréstíjh her wek ewey le New York heye),lebercaw girtiní ew xeslete le néw cíní komellayetí da bem shéweyey xuwarewe ye:

Le sedí bekarhatúy /r/- í na- ber le vokal le shéwey qisekirdiní reshan le Detriot le néw twéjhí serewey cíní néwerast piyawan 66. 6, jhinan 90. 0 , le néw twéjhí xuwarewey cíní néwerast piyawan 52. 5, jhinan 70. 0, le néw twéjhí serewey cíní kirékar piyawan 20. 0, jhinan 44. 2 , le néw twéjhí xuwarewey cíní kirékar piyawan 25. 0, jhinan 31. 7

Héndék le núseran hewlyan dawe ew jore nimúneye le néw komellgey resh da be amajhe kirdin bewe shí bikenewe ke binemaley Efríkayí Emríkayí cíní xuwarewe nimúney binemaley mé wejaxí (materiarchal ) ye u le binemale da ewe dayke karubarí malé legell  dinyaí derewe heldesúréné u péwendí písheyí legell  axéweraní shéwezarí bepiréstíjh heye. Belam,em shíkirdineweye tewaw niye, cunkú her heman nimúne le néw komellgey sipíyan u le Inglísíy Birítanyayish da debíndré. Bo nimúne,le Inglísí Norwijh da,her heman jore nimúne le gorénerí (ng) da derdekewé (axéweran ci bilén walking yan walkin’ ). Em xishteyey xuwarewe shéwey bekarhatúy‌ le sedí na- RP (telefuzí wexokiraw)-í in’' le néw axéweraní cíne jiyawazekan u destekaní jínsí komellayetí bedestewe deda:

Tuwéjhí néwerastí cíní néwerast piyawan 4, jhinan 0, twéjhí xuwarewey cíní néwerast piyawan 27,jhinan 3,twéjhí serewey cíní kirékar piyawan 81,jhinan 68,twéjhí néwerastí cíní kirékar piyawan 91,jhinan 81,twéjhí xuwarewey cíní kirékar piyawan 100, jhinan 97

Dísan, jhinan le sedékí beriztir le shéwe ' bashekan' ziyatir bekar dehénin. Le Inglísíy Lendeníshda,zor ziyatir réy tédecé ‌ piyawan bestí gerúyí ziyatir le jhinan bekar bihénin le wushey wekú butter u but da. U ew diyaredeye tené be Inglísí Birítaniyayí u Inglísíy Emríkayí berbest nabé. Bo nimúne,le Efríkay Xuwarú le Transvall lékolíneweyek kirawe bo berawurd kirdiní shéwey qise kirdiní Inglísí axéweraní nér u méyí shagirdaní xwéndingey amadeyí ke hawtemen bún u her xelkí heman shar bún. Ew lékolíneweye sebaret be telefuz kirdiní cuwar vawélan kira:

  1. Vawél le wushey gate, da,ke le Efríkay Xuwarú shéwey derbiríní le í here bepiréstíjhewe RP‌ dest pédeka [geit] ta degate shéwey here kem piréstíjhí Efríkay Xuwarú [gʒt], ke kutí yekem zor déte xuwaré u zor déte néwerastewe u berew díftong decé, wek le wushey bird da.
  2. Vawél le "can’t" da, ke le [ka:nt] í RP yewe heye ta, [kD:nt ] í xuwarúy Efríkayí,ke conétí vawéleke zor nizíke lewey le on‌ í RP da heye - vawélékí xirrí ke berew pishtewe derdebirdré.
  3. Vawélí out,ke le derbiríní [awt] í RP yewe dest pédeka ta degate [æut] í Xuwarúy Efríkayí,ke yekem kutí le péshewe derdebirdré u we vawélí jat decé le RP da.
  4. Vawélí wushey boy ke le shéwey derbiríní RP yewe dest pédeka [bɔi], ta degate shéweyekí ke kutí yekemí xir derdebirdré [bui] wek derbiréní wushey sjhool le RP da.

Kuran, zor réy tédecé telefuz kirdinekaní nawceyí nastandard zor le kican ziyatir be kar bihénin.

Ke wabú, le beshe jiyawazekaní dinyay Inglísí ziman da, herweha le Koasatí da,derkewtúwe ke axéweraní jhin ew shéwane beka rdehénin ke be ' bashtir' u ' durust tir' dadendirén lew shéwanen ke piyawan bekaryan dehénin. Ew dozínewane duwajar le jhimareyekí zor le zimananí díkey Urúpa u shwéní díke da dúpate kirawnetewe u be modél dandrawin. (legel eweshda, lew bareyewe,lére da debé rast kirdineweyekí giríng bikré: lew komellgeyaneyda ke shéwezarí standard tené be régey perwerde u/ yan be régey péwendí legell  derewey komellgeke wer degíré u xelik férí debin,ew jhinaney wa le xwéndin u perwerde u/ yan sefer bé besh kirawin ashkiraye ke shéwe standardekan le piyawan ziyatir bekar nahénin – bo nimúne, ewe sebaret be héndék komellgey 'Erebí ziman gutirawe. )

Le rastída,éme detuwanín biléyn ke jiyawazétí jínsí komellayetí ew jore take dozínewey here shílgíre ke le karí zimannasí komellayetiyewe le sertaserí dinya le mawey sí salí rabirdú da serí helhénawe. Ewe bo debé wabé? wulamí durust ewe ye ke éme be wurdí nazanín, belam zimannasaníy komellayetí lew bareyewe jhimareyek péshniyazí jiyawaz,u be péwístí jéy pirsiyarí, hénawete goré.

Yekem,amajhe bewe kirawe ke axawtiní cíní kirékar, wek héndék layenekaní díkey kultúrí cíní kirékar le komellí éme da,wédecé manay serbestirawí piyawane bé yan be nérayetí bestirabétewe,ke ewesh detuwané piyawan bigeyénete ewey ke kewtine ber kartékerí shéwe nastandardekaní ziman ziyatir le jhinan be layanewe pesindtir bé. Ewesh,be norey xoy,renge leber ewe bé‌ qisekirdiní cíní kirékar be ' tuf bún'ewe bestirawetewe,ke le rúy nerítiyewe wa dandirawe ewe yekék le xesletekaní jhiyaní cíní kirékare - u ' tuf bún' be berbilawí wa dadendiré xesletékí be dilí piyawane u nérane bé.

Duwem,amajhe bewe kirawe zor le komellan wédecé caweruwaní astékí ziyatir le pébendí be norme komellayetiyekan – akar u kirdewey bashtir – le jhinan biken ta ewey ew caweruwaniyeyan le piyawan hebé. Eger babék shewékí shemo be mestí bétewe malé u be ser mafúrey jhúrí berdestan da birrshétewe,ewe xirape. Belam eger daykeke ewe bika,zor le xelik wa hest deken ewe xiraptir bé. Jhinékí Norwéjhí ke le pirojheyekí lékdanewey lehje da cawpékewtiní legell  kirabú, katék pirsiyarí lékira bocí ew telefuzí bepiréstíjhí [ ɛg ] 'egg ' bekar hénawe, belam birakaní gutuwyane [æg ]: le wulam da gutbúy 'bo jhinék nabé bilé [æg ]. Her wek le New Zealand zimannasí komellayetí élízabét Gordun amajhey pékirduwe,ew biwarey ke le rúy nerítiyewe be rashikawí caweruwaní ‌ akarí 'bashtir' le jhinan kirawe,le ber dúpéwaneyí bún le komellí émeda,buwarí calakí jínsí buwe. Ew delé le waneye jhinan le ber ewe be shéweyekí zor bepiréstíjhtir qise biken bo ewey gumaní eweyan lé nekiré ke le rúy jínsiyewe herze bin.

Be leber cawgirtiní ewey ke le komellgeyekí axawtin da gorénerí zimaní hen u péwendiyekí hawceshnétíyan legell  cíní komellayetí da heye (ew formaney cíní serewe bekarí dehénin pile u piréstíjhí lew formaney cíní xuwarewetir bekarí dehéné ziyatir yan 'durust' tire),boye gusharékí komellayetí le ser axéweran heye piréstíjh wedest bihénin yan be 'durust' we ber caw bén be bekar hénaní formekaní cíní serewetir. Legel eweshda,eger shitekaní díkesh bo jhinan u piyawan yeksan bin,renge ewe rastiyek bé eger bigutiré ‌ew jore gusharane le ser jhinan ziyatirin. Le serékí díkeshewe,gushar heye bo berdewam bún le ser bekar hénaní shéwey kemtir be piréstíjhí nastandard,her wek le nimúney Martha’s Vineyard ( péshtir durgeyekí tak kewtú buwe le qeraxí New England le Bakúrí Rojhhelatí Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka) da dítman wek níshaneyekí hawpéwendí desteyí u naséney kesétí. Belam,lére da ew jore gusharane le ser piyawan ziyatirin ta jhinan,ewesh le ber cemkekaní piyawetí u nérayetí ke le komellí éme da bawin.

Ta ew jégey ke péwendí be zimaní Inglísiyewe hebé éme belgey zor cawrakéshman hen le mer ewey ke con nirxe komellayetiyekan u dewrí jínsí komellayetí karlékerí debé le ser bocún u ruwangey axéweran le ast shéwe zimaníyekan – u her weha bekar hénaní be kirdewey ew shéwane le layen ewanewe. éme belgeyekí zorman be desteweye níshan bideyn ke, le Inglístan,Inglísíy standard u rawéjhí RP piréstíjhékí berzyan heye. (bo nimúne, ewe zor be bashí péy zandrawe,ew axéweraney ke serinjékí zor dedene ser shéwey qise kirdiní xoyan le barí zimaníyewe berew arastey ew shéwezare be pile u payane decin. ) ey bashe,ew qiseye cí ke delé shéwey axawtiní cíní kirékar ziyatir be lay shéwey qisekirdiní piyawaní dadeshkéné? Daxuda éme detuwanín bíselménín ewe waye? qiseyekí awa be rastí pisht bew bawere debesté ke shéwezarekaní zimaní nastandardí cíní xuwarewesh jore ' piréstíjh' ékiyan heye,u ewe be taybetí le mer piyawan waye. (éme dekré way dabinéyn‌ ew qiseye raste:dena eger wa nebé debú zor axéwerí ziyatirí RP u Inglísíy standard hebúban lewey ke le rastída hene. Belam diyare ewe rezamendiyekí zor pék dehéné eger miro bituwané níshaní bida. )Labov néwí ew jore 'piréstíjh'ey nawe piréstíjhí sharawe cunkú bocúní lew ceshne be ashkirayí dernabirdrén,u be shéweyekí bercaw le nirxe komellayetiye baw u serekíyekan dúr dekewnewe (wate le xwéndinge u damezrawekaní dí) ke hemú kes péyan dezané. Bo nimúne,wushey pesnawí wek 'bash' u ' xosh' be asayí bo shéwezare standarde be piréstíjhekan terxan kirawe.

Nimúney belgeyek ke níshan deda piréstíjhí sharawe heye be shéwey xuwareweye. le lékdanewey lehjey shariyaney Norwijh da, dawa le zaniyaríderan kira le taqí kirdineweyek da ke ' bo xoyan helísengénin' beshdarí biken, bo ewey lewe bikoldrétewe ewan bo xoyan péyan waye wusheyek con telefuz deken u le rastída shéwey telefuz kirdinekeyan cone. Le taqíkirdinewekeda be dengí beriz wushe be dú yan ziyatir telefuz kirdiní jiyawazewe bo zaniyaríderekan xwéndranewe bo nimúne wushey ‌‘ tune’ jarék wek ]tjhu:n] u jarék wek [tu:n]. ( shéwey yekemyan ‘í’ [jh] tédaye ke, dexizé, ewí duwemyan 'toon ' ewey téda niye. Ew dú jore telefuzkirdine her dúkyan le Norwijh bawin. Ewey yekemyan telefuzékí RP ye,u piréstíjhí zor le wey duwemyan ziyatire. )Duwaye dawa le zaniyaríderekan kira‌ be níshane kirdin le ser xishteyek jhimareyek binúsn u diyarí biken be asayí ewan xoyan kam telefuz dekar deken. Be berawurd kirdiní akamekaní ew taqíkirdineweye ke le rastída wulamekanyan be dem hawpirsekiyekanda le ser rejorder aste kirabún, helí ewe rexsa jiyawazí néwan ewey ke zaniyaríderekan péyan wabú telefuzyan kirduwe u ewey ke le rastída kirdibuyan derkewé. Akamekan le derbiríní vawélí wushey wek tune,student , musij u htd da zor cawrakésh bún,u le xishtey jhimare 7 da níshan dirawin. Zaniyaríderekan be dú deste dabesh kiran: ewaney ke 50 le sed yan ziyatir [j] yan be kar hénabú le qisekaniyanda ke leser rejorder aste kirabú be bekarhénerí diréjhkerewey [j] dandiran, u ewanesh ke kemtir le 50 le sedyan bekar hénabú, be bekar nehéner dandiran. Ew xishteye níshan deda zorbey ewaney‌ boxoyan péyan wabú wushekeyan con telefuz kirduwe wulamekeyan rast bú: 84 le sedí ewaney le qise kaniyan da ]jh] diréjhkiraweyan be kar nehénabú, rayangeyand bekaryan nehénawe,u tené 16 le sed le waney ke bekaryan nehénabú le rastída ídí'ayan kird‌ ewan shéwey zor be piréstíjhtiryan bekar hénawe,le katékda bekaryan nehénabú. Belam serinj bidene ser ewaney dengekeyan diréjh kird buwewe. Le katékda ke 60 le sedyan wulamekeyan rast bú, le rastída 40 le sedyan ídí'ayan kird ‌ ewan telefuzí pile xuwarú, ne piréstíjhí [tu:n ] yan bekar hénawe tenanet egercísh wek kasétí rejordereke níshaní da gutbuyan [tju:n ]. éme dekré bew jore xelkane biléyn ' gérewerey xirap' cunkú ewan ídí'ayan dekird shéwey kemtir be pile u payeyan kemtir bekar hénawe le katék da wa nebú,u dekiré be 16 le sedekey díkesh biléyn ' gérewerey cak' cunkú cakí bocúbún.

Xishte 7. Xo biryar dan le ser cilonayetí telefuz kirdiní tune le Norwish

zaniyaríderekan be %
ewaney gutyan dengí vawélekeyan diréjh kirduwetewe 60
ewaney gutyan dengí vawélekeyan diréjh nekirduwetewe 40
ewaney ke dengekeyan le rastída diréjh kird buwewe 16
ewaney ke dengekeyan le rastída dréjh nekir dibuwewe 84

Ja ésta éme eger ew pinktaney ko kiranewe be péyjínsí komellayetí dabesh bikeyn,akamekaní zor shit derdexen. Le néw 40 le sedí ' gérewerey xirap' da níweyan piyaw u níweyan jhin bún. Belam le néw 16 le sedí 'gérerewey cak' da,gishtyan jhin bún. Hejhmarekaní ew taqíkirdineweye be gishtí le xishtey 8 da diyarí kirawn.

Éme detuwanín bibínín ke zaniyarídere piyawekan, be shéweyekí serinjrakésh zor le hawta jhinekan wulamekanyan rast tire. Jhnekan,detuwanín biléyn,le zor nimúnanda,delén ke shéwekaní cíní serewetiryan bekar hénawe bé ewey ewe wa bé – le waneye ew jore wulamd aneweyewe le ber ewe bé‌ ewan awatyan wa buwe ke telefuzyan wa bé yan wayan bír kirduwetewe ke debé telefuzyan wa bé,ja boye,réshí tédecé ‌ be rastísh lew bawere dabúbin ke telefuzyan í shéwey cíní sereweye. Ew axéweraney ke delén shéweyekí taybetí bekar dehénin u mebestyane wa biken ew shéweye be layanewe pesindtire lewey ke ewan be asayí bekarí dehénin. (wa wédecí ‌ híc xo helxeltandinékí wushyarane le goré da nebé. )

Le xuwarewetir hejhmarekaní xishtey 9 le bercaw bigirin. ewe akamí taqíkirdineweyek níshan deda ke axéweran xoyan helyansenganduwe sebaret be vawélí em wushane ear , here , idea le Inglísí Norwijh da (le Norwijh dú shéwey serekí ew vawéle heye yekyan [ ɪə] RP ye ewí díkeyan [:ɛ ] ye, vawélí wushey jare , ear , air , here, hair wek yek wan. )Ew xishteye níshan deda zorbey jhinekan gutuwyane ‌ ewan shéwey RP vawéleke be kar dehénin , ke le rastída wa niye, belam níweí piyawekanísh be pécewaneyan wulam dawetewe. Ewan gutuyane ‌ shéweyekí kemtir be pile u paye, u zortir í cíní xuwarewetiryan be kar hénawe lewey ke be asayí bekarí dehénin. Ewesh belgeyekman dexate berdest ke axéweraní piyaw le Norwijh,be bé ewey xoyan hestí

Xishtey 8. Xo biryardan le ser cilonayetí telefuz kirdiní tune‌ le Norwijh

zaniyaríderekan be %
ewaney le wulamekeyan ziyad kirduwe be gishtí 13
réjhey piyawan 0
réjhey jhinan 29
ewaney le wulamekeyan kem kirduwe be gishtí 7
réjhey piyawan 6
réjhey jhinan 7
wulamí durust be gishtí 80
réjhey piyawan 94
réjhey jhinan 64

pé biken, shéwekaní nastandard u pile nizmí axawtinyan belawe pesndtire - le rastída, ewende zore,ke ewan ídí'a deken ew shéwane bekar dehénin yan tenanet dengí xoyan awa debíyén ke bekaryan dehénin tenanet le katékísh da‌ ewan awa naken. Wédecé,jhimareyekí zor le axéweraní piyaw,ziyatir bír lewe bikenewe ke piréstíjhékí sharawe be dest bixen ta ewey piley komellayetiyan dest kewé(ke zor be asayí awa diyarí kirawe). Le ruwangey piyawí Norwijhí yewe (u renge éme,bituwanín le ser piyawí xelkí jégey díkesh biléyn) shéwey qisekirdiní cíní kirékar hem be pile u hem be piréstíjhe. Le serékí díkewe, pécewaney ashkiray ewe bew pinktaney le bocúní jhine zanyaríderekanewe lew bareyewe derkewtún dadegírétewe,u níshan deda ewan (ewan ta 68 le sed 'gérerewey cak' nín le nimúney vawélekaní néw wushegelí le gwén ear da),zoryan be lawe pesindtire formekaní RP cíní néwerast bekar bihénin. Ew jiyawazí bocúnane le néwan piyawan u jhinan da ewe shídekatewe bocí ew jiyawazétiyey le mer jínsí komellayetí le nimúney ng Norwijh u dú hokare le goranhatuwekaní Detriot ew shéwane be xoyanewe degirin. Le ber ewey komell xeslete jiyawazekan le néw dú jínsí komellayetí da jiyawaz heldesengéné,piréstíjhí sharawe karlékeriyekí zor be héztir u pitewtir le piyawan deka, u ew karlékeríye le ser jhinan piréstíjhí ' asayí' ye. Akamekeshí eweye ke eger cíní komellayetí be jínsí komellayetí bibestirétewe jiyawazétí rawéjh derdekewé herwek le serewe da wéna kira.

Xishtey 9. Xo biryardan le ser cilonayetí telefuz kirdiní ear le Norwijh

zanyaríderekan be %
ewaney le wulamekeyan ziyad kirduwe be gishtí 43
réjhey piyawan 22
réjhey jhinan 68
ewaney le wulamekanyan kem kirduwe be gishtí 33
réjhey piyawan 50
réjhey jhinan 14
wulamí durust be gishtí 23
réjhey piyawan 28
réjhey jhinan 18

Le zimaní Koasatí,u betaybetí le zimaní Jhukjhi da dítman ‌ axawtiní jhinan zor le í piyawan xoparéztire. Goraní zimaní,ke le layen piyawanewe serkéshí dekira,u duwaye jhinanísh be shwényanda cún,eger cúbétin. Nimúney ewto,diyare be shéweyekí zor aloz u pécelpéctir, le néw komellge rojhaway yekanísh da debíndré: bo wéne, katék bas déte ser gorane zimaníyekan ke be arastey dúrkewtinewe le standardí piréstíjh da decin ,wédecé jhinan zor le piyawan xoparéztir bin – bo nimúne le saz kirdiní bestí gerúy glottal stop í /t / le zimaní Inglísí da. Lew nimúnaney da ke joreyek shéwezarí pile berz yan péwerékí neteweyí le goré daye, ew demí goran berew arastey ew norme xoy derdexa, ke ewesh zor jar,le layen jhinanewe serkéshí dekiré. Bo wéne, le Hillsboro, Jaliforniyay Bakúrí,wédecé jhinan péshengí goraní normékí kontirí piréstíjh bin berew yekí nwétir. Le katékda shéwe qisekirdiní xwéndewaraney Bashúrí bew jorey le rabirdú da le Hillsboro be piréstíjh da dendira kemtir dengí /r/y dekar dekira, ésta be taybetí jhinan normékí ber bilawí neteweyí bepiréstíjh bekar dehénin ke /r/y na ber- le vokalí tédaye le wushegelí wek "car" u "cart" da.

Berew péshcúnékí ewtosh le nawcey Larvik le Bashúrí Norwéjh rúy dawe,u ésta formekaní néw sharí be nawcekaní derewí shar da bilaw búnetewe u jégey formekaní péshúy gundíyaneyan girtuwetewe. Léresh da jhinan serkésh u réshanderin. Le néw zor binemalanda dekré sé qonaxí jiyawaz le yektirí bikirénewe: baban le nawcekaní derewey sharída zor xoparéztir le kurekanyanin,u korekanísh be norey xoyan zor le daykekan u xushkekanyan xoparéztirin. Bo nimúne, zor wédecé jhinan formí bepirístíjhí sharí [Mɛlk] 'shír' bekar bihénin ta formí tewaw gundiyaney [mjhlɽæk] u be gishtí wédecé wejék le pésh axéweraní piyaw bin.

Le Norwijhísh,her ew jore nimúneye ser heldehéné, lewésh jhinan péshengí goranin berew telefuzkirdiní be piréstíjh. Legel ewesh,le Inglísíy Norwijh da rézperék heye, ewísh eweye goraní zimaní nimúney asayí jiyawazétí jínsí komellayetí shéwanduwe. Hokare gorénereke lew nimúne naasayí yeda dengí vawélí wushegelí wek top, hot ,dog e. Le Norwijh ew denge dekré wekú vawélékí pishtewey‌ xir bibístiré, wek le telefuzí RP da derdekewé [pɒt ],yan vawélékí kirawe [ pɑt]. Em reqemaney xuwarewe le sedí bekar hénaní formekaní na RP le layen axéweraní jiyawazewe níshan deda.

Piyawí ser be twéjhí néwerastí cíní néwerast 1, piyawí twéjhí xuwarewey cíní néwerast 11, piyawí twéjhí serewey cíní kirékar 44, piyawí twéjhí néwerastí cíní kirékar 64, piyawí twéjhí xuwarewey cíní kirékar 80.

Jhiní ser be twéjhí néwerastí céní néwerast 0,jhiní twéjhí xuwarewey cíní néwerast 1,jhiní twéjhí serewey cíní kirékar 68,jhiní twéjhí néwerastí cíní kirékar 71,jhiní twéjhí xuwarewey cíní kirékar 83.

Bo destekaní cíní néwerast,her wek miro cawré deka, pinktí piyawan le í jhinan balatire (wate ewan formekaní ne- be piréstíjh ziyatir be kar dehénin). Le layekí díkewe, bo sé destey cíní kirékar, pinketekan berdewam be lay díke da (' hele') da dekishé: Le néw ewanda pinktí jhinekan balatire. éme dekré ewe awa shíbikeynewe: vawélí serewe le Norwijh ésta xeríke dekewéte ber goraní zimaní: vawéle xirekaní jorí rawéjhí RP le ziyad bún dan,her wek le xuwarewe le sedí bekar hénaní vawélí xir le néw deste jor bejore temenyekanda níshan deda.

Ewaney temenyan le néwan 10 ta 29 salan daye %55 , ewaney temenyan le néwan 30 – 49 salan daye% 63 , ewaney temenyan le néwan 50 – 69 salan daye %67, ewaney le serewey 70 salanin %93

Legell eweshda,ew gorane be shéweyekí serinjrakésh u naasayí rú deda,vawéle xire nwéyeke le layen jhinaní cíní néwerastewe le rawéjhí RP‌iyewe hénrawete néw Inglísíy Norwijh,ke shéwekaní be piréstíjhyan be lawe pesinde u boye nizíkey 100 le sedí vawéle xirekan bekar dehénin. Ewe,her weha piyawaní cíní kirékarísh hénawyanete néw lehjeke,bo lasayí kirdinewey shéwe axawtiní cíní kirékar le nawcey Lenden u melbendí dirawséyan Safolk. Ew rawéjhaney cíní kirékar ke [ɒ]sh bekar dehénin bo piyawaní Norwijh manayekí serbestirawí (piréstíjhí sharawe) yan heye,her boyesh ewan ziyatir vawélí xir bekar dehénin u pinketakanyan le jhinaní cíní kirékar kemtire. Eme,xoy nimúneyekí naasayí ye le piréstíjhí ashkira‌ u gunjan legell  piréstíjhí sharawe u ew dewre deselméné ke jiyawazétí jínsí komellayetí detuwané le goraní zimaní da bígéré.

Ke wabú,jiyawazétí jínsí komellayetí le ziman da, ew kate ser heldeda,her wek éme dítman, ziman, wekú diyardeyekí komellayetí le nizíkewe be bocún u ruwangey komellayetiyewe bestirabétewe. Piyawan u jhinan le ber ewe le barí komellayetiyewe jiyawazin cunkú komell qalibí jiyawazí dewrí komellayetíyan bo dadené u caweruwaní nimúney hels u kewtí jiyawaziyan lé deka. Ziman tené ín'íkas u rengdanewey ew rastiye komellayetíyeye. Lewesh ziyatir,eger dewrí komellayetí piyawan u jhinan goraní be ser dabé,her wek ésta le néw zor komellan da ew gorane be réweye,ke wabé,réy tédecé jiyawazí jínsí komellayetí le ziman da bigordiré yan kemísh ‌bétewe,u éme le serewe da héndék belgeman dí ke dekré le dúy ew bocúne biden. Lewesh ziyatir,eger bimanewé ew " qalibey komell bo jhin u piyawaní danawe" bigordré,ew demí debé ta radeyek le ser ziman jext bikirétewe u hewil bidré bo goríní. (le bendí 10 da hemúlayentir lew mijhare dedwéyn. )

Bocún u ruwangey komellayetí,be rúní péwendiyekí giríngí be nasénewe heye. éme le bendí péshú da dítman ke ziman detuwané dewrékí giríng bigéré le níshandaní naséney étníkí da. Debé ewesh bizanín ‌níshandan u derbiríní naséney gender (jínsí komellayetí)sh her ewende girínge. Ashkiraye ‌jwébúní jénawí kesí yekemí tak be híc jor péwístíyekí reha niye,her boyeshe ‌zorbey zimanekan ew jiyawazíye jénawíyeyan niye. Belam ew jwébúnane,lew zimananey da ke heyane dewrék degérin u naséney axéwer wek piyaw yan jhin níshan deden u ray dehézénin. Her awash debé lewe tébigeyn ‌ hokare gorénerekaní wusheyí, dengsazí u rézimaní,ke lew bende da basman kirdin,dewryan heye.

Sercawey em wergérane, bendí 4-í kitébí: Sociolinguistics An introducton to language and society, Peter Trudgill, Penguin Books, Fourth editon 200, pp.61-80
(Mallperrí
Ruwange)

 

No votes yet

KAL Featured Articles