you can login to your account or register with kal

Ziman u Netewe

Núsíní: profésor Peter Trudgill
Wergéran le Inglísiyewe: Hesené Qazí

Le bendí péshúy em kitébe da sebaret be cilonayetí komellnasí ziman le Kampala u Uganda jexitman le ser dú shit kirdewe. Yekemyan eweye lewé zor le takuterayan yan dúzimane yan frezimanen - wate ewan detuwanin be ziyatir le zimanék ta astékí rewan qise biken. Xalí duwem eweye, ew helumerje akamí ew rastiyeye ke ew komelley ewaní téda dejhín komellékí firezimani ye.

Dúzimane búní take kesí bew shéweye de rastí da akamí péwístí frezimaní komellayetí yan neteweyí niye: komelley firezimaní ewto hen ke téyanda zor le axéweran nabin be dúzimane ta pileyekí giríng – bo nimúne, Swís – u dúzimaneyí take kesí egercí zor lewe berbillawtire lewey bikiré be zeyní axéwerékí Inglísí biga, be híc jor diyardeyekí dinyagirewe niye. Bellam frezimaní komellayetí de rastí da, le astí jíhaní da diyardeyekí zor berbilawe. Ew cilonayetiye frezimaniyey ke le Uganda webercaw dekewé ziyatir qa'ídiyeke ta ewey rézper bé. Zorbey here zorí dewlet – netewekaní dinya le cuwarcéwey sinúrekanyan da ziyatir le zimanékí xojéyíyan tédaye ke qiseyan pédekiré. Le héndék nimúnanda wekú Kamérún yan le Papua le Gíney Nwé, jhimarey zimanan lewane ye bigate sedan ziman (egercí hasan niye be wurdí diyarí bikiré ke zimanék ciye, be leber cawgirtiní ew dijhwariyey le bendí yekemda hémaman pékird, bo ewey ke jhimareyekí wurd sebaret bew nawcaney wek emane be destewe bidré).

Netewegelí freziman le gisht beshekaní dinya da hen, u miro detuwané zor nimúnan bas bika. Késhe u dijhwarí ew demí déte goré eger miro hewil bida shwéngérí wulaték bika ke be rastí takzimane ye. Wa wédecé wulatí ewto le cend jéyek ziyatir nebin. Tenanet le Urúpash zor nimúney rasteqíney ewto níne, egercí éme deqman pégirtuwe wa bír bikeynewe ke zorbey dewlete Urúpayiyekan tak zimanen. Zorbey xelik ewe be qiseyekí rast dadenén eger bigutré Almaniyekan be Almaní, Feranseyiyekan be Feranseyí u htd. dedwén. Ho u songey bash bo eme bedestewe ye, bellam rastí ew babete ta radeyek jiyawaze. Teqríben gisht wulate Urúpayiyekan kemayetí zimaní búmí (xojéyí) yan tédaye - destey axéweran ke shéwezarí xojéyíyan zimanéke jwé lew zimaney ke zimaní resmí, zall yan zimaní serekí ew wulateye ke téyda dejhín. Islend, ke téyda le sedasedí daníshtúwaní xojéyí ewé axéweraní zimaní Islendín, rézperéke lew qa'íde u péwane ye. Le héndék nimúnanda, lew jéyaney ke kemayetiyekan be réjhe gewrene, dewlet – netewe be asayí ziyatir le zimanékí resmí heye. Nimúnegelí ewe Béljhík (zimaní Holendí – ke le béljhík be Filamaní be néw dekré- u zimaní Feranseyí), Swís( Almaní, Feranseyí, Ítaliyayí u Romanísh), u Fenland (Fenlandí u Swédí) in.

Lew jéyaney ke kemayetí picúktire yan kemtir be destelate, wénacé zimaní kemayetí yan zimangelí kemayetí piley resmíyan hebé, u axéweranyan, zor jar tené le ber pédawístí be kirdewe u piratíkí, meylí dúzimane búnyan téda be dí dekiré. Em hokarey duwayí ew shiteye yarmetí deka bew bawerey ke Urúpa le derewey xoy ruwaletékí tak zimaní peyda bika. Zorbey here zorí hawwulatiyaní Feranse detuwanin be Feranseyí bidwén, sere ray ew rastiyey ke bo jhimareyek le wan ew zimane zimaní duweme. Her ew jore helúmerje le shanishíní Yekgirtú (Birítanya)sh heye. Shanshíní Yekgirtú hemú ruwaleték denwéné bo ewey be wulatékí tak zimane dabindré, u ewaney serí lédeden be dilniyayiyewe hewjéyan bewe niye jige le Inglísí nebé híc zimanékí díke bizanin. Legell eweshda, ew ruwalete ta radeyek helxeleténere. Ewe raste Inglístan leweta kújhanewe u damirkaní zimaní Kornísh le Sedey Hejhdehemda, híc zimanékí kemayetí xojéyí nebuwe, bellam ésta lew wulate da destey axéweraní be ejhimar zor le zimananí téda dejhín ke le shwéní jor be jorí jíhanewe hatún, lewane, bo nimúne, le shéwey qarey Bakúrí Híndústanewe, wekú Punjabí u Bengalí (u her weha miro detuwané bilé zimaní yekemí zor le xelkí Birítaniyayí kon ke recelekí Híndí Rojhawayiyan heye Inglísí niye, egercí zoríshí wédecé – birwane bendí noyemí em kitébe). Le néw zimane xojéyiyekanda Weylzí , zimaní yekemí yek le pénjí daníshtúwaní Weylz e, u Geylíkí Skatlendí nizíkey 70000 xelkí xojéyí qisey pédeken, ziyatir le berzayiyekan (Highlands) u durgekaní Hebirdeaní Skatlend.

Diréjhbúnewe u radey firezimaní neteweyí (sertaserí) le Urúpa lem lístaney xuwarewe da níshan dirawe. Lístí yekem, ke hemú layene niye, ta radeyek ewe níshan deda ta ci radeyek zimangelí bandestí resmíy neteweyí le wulataní taybetída le layen kemayetí zimaní le jéy díke da qiseyan pédekiré.

ZIMAN

KEMAYETÍ ZIMAN XOJÉYÍ QISEY PÉDEKEN

Almaní

Danimark, Béljhík, Feranse, Italiya, Silovéniya, Sirbiya, 

Romaní

Rúsiye, Okrayn, Qazaxstan, Mejarstan, cék, Lehistan

Tirkí

Yonan, Meqdúniye, Sirbiya, Albaní, Bulxarstan, Romaní, Moldaví, Okrayn

Yonaní

Italiya, Meqdúniye, Albaní, Bulxarstan, Romaní, Okrayn, Tirkiye

Albaniyayí

Yonan, Sirbiya, Monténégiro, Meqdúniye, Italiya

Mejarstaní

Utirísh, Sirbiya, Romaní, Slovéniya, Slovakiya, Okrayn         

Fenlandí

Swéd, Norwéjh, Rúsiye

Swédí

Fenland

Feranseyí

Italiya

Lehístaní

Lítwaní, cék, Okrayn

Bulxarí

Romaní, Yonan , Okrayn

Holendí

Feranse

Ítaliyayí

Slovéniya, Kirwatiya

Rúsí

Éstoní, Latvía, Lítwaní, Okrayn

Okrayniyayí

Romaní, Slovakí, Lehístan

Slovakiyayí

Mejarstan, Romaní, cék

Cékí

Lehístan, Romaní, Slovakí

Slovéniyayí

Utirísh, Ítaliya 

Meqdúniyeyí

Yonan, Albaní 

Létwaniyayí

Lehístan

Romaniyayí

Yonan, Bulxarstan, Albaní, Sirbiya, Meqdúniye

Helbet jhimareyekísh ziman le [Urúpa] hen le hemú jégayek zimangelí kemayetín. héndék lemane ewaney xuwarewen:

ZIMAN

LE KUWÉ QISEY PÉDEKIRÉ

Samí (Laplendí)

Norwéjh, Swéd, Fenland, Rúsiye

Frísiyayí

Alman, Holend

Baskí

Éspaniya, Feranse

Katalaní

Éspaniya, Feranse

Biréton

Feranse

Sorbiyayí

Alman

Kashubiyayí

Lehístan

Weylzí

Shanshíní Yekgirtú

Geylík

Shanshíní Yekgirtú

Jige lemane, zimaní Yídísh (Júlekeyí Almaní ) u Romaní (zimaní xelkí Roma) wekú zimangelí kemayetí le beshe jorbejorekaní wíshkaroy [ Urúpa] be berbilawí qiseyan pé dekiré. (cilonayetí naasayí Geylíkí Irlendí le xuwarewe basí léwe dekeyn. )

Ke wabú, gisht dewletekaní Urúpa ta radeyek fire zimanin. Renge firezimantirín wulatí Urúpa, jige le Rúsiye nebé (ke helbet , herconék bé zorbey xakekey dekewéte Asiya), Romaní bé. Destey zimaní here gewre de naw 24 mílyon daníshtúwaní ew wulate da zimaní Romaniyayí zimaní daykiyane, bellam lew wulate da be laní kemewe 14 zimaní díkesh wekú zimaní xojéyí qiseyan pé dekré. Jhimarey wurd u tewaw be destewe niye, bellam xelkí Romay Romaniyayí axéwer gewretirín kemayetín u be laní kemewe 10 le sedí daníshtúwan pék dehénin, destey gewretirí kemayetí birítín le Mejarstaniyekan, Almaniyekan, u Júlekekan ke be zimaní Yídísh yan, le héndék nimúneyanda, Ladíno wate Júlekeyí éspanyayí qise deken. zimangelí díkey kemayetí birítín le Rúsí, Okrayniyayí, Sirbí, Slovakiyayí, Tartarí, Tirkí, Bulxarí, cékí, Yonaní u hermení.

Firezimaní bew berbilawíye ashkiraye bo hukúmetekan u destelatdarí jor be jorí rékxirawe neteweyiyekan késhe u dijhwarí saz deka, éme duwatir basí em jore késhe u girftane dekeyn. Firezimaní be her radeyek bé, legell  xoy gírugirft bo takekes yan destey takuterayan dexulqéné, be taybetí bo ew kesaney ke endamí kemayetiye zimaniyekanin. Be pécewaney endamení destey zorbey zimaní, ewan debé be laní kemewe dú zimanan bash fér bibin bo ewey bituwanin wekú endamí tewawí komelleyekí sertaserí ke le nawyan da dejhín berey xoyan le qurawé derkéshin. Renge gewretirín késhey ke le ber demyan qut bétewe perwerde bé. Le héndék nimúnan da, renge, ew késhe u girfte zor tund nebé, cunkú ew dú zimaney karyan pédekré le wane ye be taybetí hénde jiyawaz nebin. Bo nimúne ew mindale Firísiyayí zimananey ke férí Holendí debin qet túshí ew jore dijhwariyane nayen ke déte ser réy mindalaní Samí axéwer bo fér búní zimaní Swédí, cunkú Firísiyayí u Holendí zimangelí zor leyekewe nizíkn. Yan lewane ye siyasetí perwerdey wulate péwendídareke le ruwangey zimaniyewe ewende jhérane u hemúlayene bé, u mindalan le qonaxe berayiyekaní cúne xwéndinge da , ke hemíshe debé awa bé, xwéndinewe u núsín be régey zimaní xojéyí xoyan fér bin, u zimaní zorbeyan duwatir fér bikré. Ew shéwe bocúne le zorék le beshekaní wulatí Weylz da recaw kirawe, her weha le Norwéjh u jégay díkesh. Amanj le bekar hénaní ew jore shéwe perwerde kirdine ewe ye mindalan tuwanayí eweyan hebé hem be zimaní xojéyí xoyan u hem be zimaní zorbe bixwéninewe, binúsn u qise biken.

Le nimúnegelí díke da mindalí ser be kemayetí lewane ye túshí dijhwarí u késhey gewre bé. Ewesh katék déte goré ew dúzimaney karyan pédekré le yektirí nizík nebin, u her weha lewesh giríngtir, katék siyasetí perwerdey dewlet – neteweyekí taybetí yan pishtí zimangelí kemayetí nagiré, yan layan lé nakatewe u cawyan lé heldebwéré u deyan xate pisht gwé. Le nimúney zor tíjhper da zimaní kemayetí lewane ye qedexe bikré yan bo ders dadan le xwéndinge be pesind nezandré. Ew shéweye le péshú da hem sebaret be zimaní Weylzí le Weylz u hem le mer zimaní Geylík le Skatlend awa bú – le rastída serdemék qanúnék karí pédekra ke de rastída be péy ew qisekirdin be zimaní Geylík naqanúní bú – u shéweyekí ewtosh be sallaní dúrudréjh siyasetí hukúmetí Tirkiye buwe sebaret be zimaní Kurdí.

Karlékerí dasepandiní zoremlí zimanékí neteweyí (sertaserí) bégane wekú Inglísí yan Tirkí dekré zor jídí bé. Ladaní zoremilí zimanék u shwénpirkirdinewey be zimanékí díke hewléke bo binebir kirdin u nehéshtiní kultúrék be tewawí, lewane ye ewe níshaney téruwanínékí nametíqí étiníkí bé (' Weylzíyekan le Inglísiyekan ' kemtirn' ؛ 'Kurdekan her nín')؛ u ewe zor be jídí cet le péshwecúní perwerdeyí mindalan dexa ke debé zimanékí taze fér bin ber lewey btuwanin lewe tébigen mamosta basí ci deka, ci dega be fér búní xwéndinewe u núsín.

Ew bocúne be sallaní diréjhísh siyasetí perwerdeyí bú le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka, ke her nebé ta radeyek legell ruwangey berbilawtirí komellayetí lemer zimaní kemayetí da, berpirsí tuwandinewey xéra u berbilawí zimane kemayetiyekan bú de zimaní zorbey Inglísí axéwer da (bo agadarí ziyatir sebaret be bar u doxí tazetirí bizútnewey goya ' tené Inglísí' le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka biruwane bendí

10-í em kitébe. )ésta, hengawí berbecaw bo bojhandinewe u bexodahatiní zimaní héndék le deste kemayetiyekan helhéndrawetewe, be taybetí éspaniyayí axéweran u Híndiyekaní xojéyí Emrkayí, ke bo yan heye be zimaní xoyan perwerde bibínin, héndék hengawí díkesh nirawetewe: bowéne agadarí gishtí le sharí New York, hem be zimaní éspaniyayí u hem be zimaní Inglísí heldawesrén, ewesh be mebestí karhasaníkirdin bo jivatékí gewrey Portoríkayí ke lewé dejhín. Le gel eweshda, tenanet ew kemayetiye zimaníaney dí ke gewretir , u ziyatir daníshtuwí derewey share gewrekanin wek ewaney ke birítín le axéweraní zimaní Feranseyí (le Bakúrí Rojhhelat u le Louisiana) u axéweraní Holendí pénsílvaniyayí (shéweyek le zimaní Almaní) be xérayí le jhimareyan kem debétewe. le sallaní 1970 kanda, 10 kemayetí here gewrey zimaní le Dewlete Yekgirtuwekaní Emríka awa bún:

Éspaniyayí 7 mílyon u 900000
Almaní 6 mílyon u 200000
Italiyayí 4 mílyon
Feranseyí 2 mílyon u 600000
Lehístaní 2 mílyon u 300000
Yídísh 1mílyon u 500000
Norwéjhí 600000
Swédí 600000
Slovakiyayí 500000
Mejarstaní 500000

Be gishtí , nizíkey 34 mílyon Emríkayí ésta zimaní daykiyan zimanéke jwé le Inglísí.

Be xoshiyewe, bocúní ' her tené Inglísí' u ew ruwanganey péyewe likawn ésta be tewawí le shanoy perwerdey shanshíní Yekgirtú (Birítaniya)sh bizir buwe, egercí zor le axéweraní zimaní Weylzí u Geylík hen wenebé héndyan dil be pile u statusí zimanekaní xoyan xosh bé u léy razí bin. Le weta 1918 rége dirawe be xwéndiní Geylík le xwéndingekaní Geylék axéwerí nawcekaní Skatlend, egercí ta 1958-í xayand bo ewey wekú amrazékí perwerde u férkirdin bekar bihéndré, ewesh be shéwey serekí bo mindalaní picúktir le xwéndinge seretayiyekanda. Bo zorbey mindalan, be taybetí le xwéndinge nawendiyekanda, Inglísí héshta amrazí perwerdey asayiye, ewesh manay ew ebuwe zor le axéweraní zimaní Geylík decne ew jore xwéndingeyane ke zorbey endam u shagirdanyan mindalaní na Geylík axéweran.

Wez'í zimaní Weylzí le shanshíní Yekgirtú be shéweyekí bercaw zor le helwéstí zimaní Geylík pitewtir e. Ew zimane axéwerí ziyatire, be réjhe katékí bash bo bilaw kirdinewey bernamey radyoyí u tilévízyoní be zimaní Weylzí terxan kirawe (egercí ewendesh niye ke miro péy xosh bé). Her wek nimúney Geylík, le mer Weylzísh bocúní siyasetí koní perwerdeyí egercí nemawe bellam be línge firtesh bé xoy der dexa. ésta zor le xelkí betementir, le katékda be rewaní be zimaní Weylzí qise deken, bellam qet férnebún bínúsn. Ewan tenanet debé namey zor taybetí xoshyan be zimaní bégane, wate Inglísí binúsn, u zor jar boyan asteme Weylzí standard bixwéninewe. Henúke helumerj zor bashtir buwe, u be taybetí le berayiyekaní sallaní 1930 yekanewe helumerj gorawe. Her lew serubende da be shéwey jídí ders dadan be zimaní Weylzí le zorék le férge seretayiyekan le nawcey Weylzí axéwer da destí pékird, egercí dewrí ew zimane le xwéndinge nawendiyekanda zor kem bú. Le akamda, le sallí 1953 da, raporték bilaw kirayewe ke lelayen wezaretí perwerdey Birítaniyawe pesind kira: ew raporte péshniyarí kird le Weylz gisht mindalan debé hem férí Weylzí u hem Inglísí bikirén. Ew siyasetí dú zimaneyíye ésta be berbilawí wexo kirawe u péroyí lédekiré, egercí cilonayetí rasteqíne taradeyek aloz u pécelpéce cunkú siyasetí perwerdeyí le her nawceyek da le layen destelatdarí nawceyíyewe biriyarí le ser dedré. Legell eweshda, miro be gishtí detuwané bilé le zor beshekaní Weylz da, ci ínglíséndrabin yan na, miro dekré héndék xwéndinge ci le astí seretayí u ci le piley nawendí da bibíné ke téyanda zimaní Weylzí tené wekú babeték be ders dekutrétewe, u le héndékí díkeyanda be tenísht zimaní Inglísiyewe wekú amrazí perwerde bekar dehéndré u tenanet xwéndingey ewtosh hen ke téyanda Weylzí tenya zimaní perwerde ye u Inglísí her wek babeték dexwéndré. Péshwecúnékí cawrakéshí díke destgay polí sawayan u péshxwéndingeye ke betewawí Weylzí axéwern bellam zor le daykubawkaní Inglísí zimanísh mindalekaní xoyan denérne ewé bo ewey ewan wek dú zimane gewre bin. Be ruwalet, wekú, zor le xelkí Irlendí héndék lew daykubabe Weylzíyane hest deken be wexo kirdiní zimaní Inglísí ewan yan dayubapíranyan be shéweyek le shéwan le ast nerítí kultúrí xoyan wefadar nebún, u híwadarin mindalekanyan btuwanin toley ewe bikenewe u barudoxeke rast kenewe. Wédecí karubarí xwéndingekan zor be bashí helsúré, u wa denwénin ke le wejí dahatú da le wane ye jhimarey ew kesaney be rewaní be zimaní Weylzí qise biken ziyad bika. Le rastí da, ejhmarí duwayín péwanekan níshan deden dakishaní jhimarey axéweraní zimaní Weylzí ídí ésta péshí pé gírawe, u ew derfet u deretaney heyane rúy le ziyad búne. Legell eweshda dahatúy zimane Séltíkekan le Birítaniya héshta zor nadiyar u narúne. Le sallí 1831 jhimarey axéweraní Geylék le Skatlend ke 136000 kes bú le sallí 1931 ta 81000 dakisha, her le heman serubend da jhimarey axéweraní zimaní Weylzísh le 902000 kesewe dabezí bo 656000 kes. Yekék lew késhaney rúberúy axéweraní zimaní Weylzí hat hatiní Inglísí zimanan bú bo Weylz ke nek her amade nebún xoyan férí zimaní Weylzí ken belkú bewesh naqayil bibún mindalekanyan perwerdey zimaní Weylzí bibínin, bocúnék ke híc léy naweshétewe pesin bidré.

Férkirdiní zimangelí kemayetí bem shéweye be ashkirayí be qazanjí mindalaní destey kemayetiye, nek tené le férbúní xwéndinewe u núsínda, belkú le babetekaní díkesh da. Ewe herweha karlékerí nasíní naséne u yekangírbúní kultúrí u komellayetí mindalekey be dú da dé u debéte hoy la lékirdinewe u berewpéshcún u bexodahatiní kulturgelí kemayetísh. Le heman kat da destrageyshtiní mindaleke be zimaní zorbesh berbest naka u léy bébesh nabé, ke wédecé péwíst bé bo wegerkewtiní berew jhúrí komellayetí. Ew axéweraney Geylík u Weylzí ke zimaní Inglísí dezanin detuwanin zor helsúrawanetir wekú endamaní komellékí beríntir bijúlénewe. Diyare eger ewan wístékí ewtoyan hebé.

cilonayetí zimangelí kemayetí díkey Urúpa le biwarí perwerde da ta radeyekí bercaw le yek jiyawaze, ew jore zimananey, wekú Almaní, ke le jégay díke zimaní zorben ímtiyazékí ashkira u rúní kirdeweyan heye be ser zimangelí wek Geylík u Samí (Laplendí) da ke kereste u babetí férkirdin u xwéndin u xwéndineweyan yekjar zor keme. Le layekí díkeshewe, ewan dekré le wulataní der u dirawsé da helkewtékí siyasí lawaz u hejharaneyan hebé. Zimaní Almaní le Feranse zor kem lay lédekirétewe; zimaní Meqdúniyeyí le Yonan calakane pisht gwé dexiré; u helkewtí kemayetí zor gewrey Mejarstaní le Romaní, Slovakiya u Sirbiya zor dijhware. Le layekí díkewe zimaní Firísiyayí le Holend ta radeyek pishtgírí lé dekiré u destí beser da dé, herweha le wulataní Skandínaviyash hewl dirawe bo péshxestiní perwerde be zimaní Samí (Laplendí).

Yek lew zimananey lew bareyewe be taybetí zor xirap mamley legell kirawe zimaní Romaní, wate zimanékí be recelek Bakúrí Híndústaniye ke xelkí roma (Qereciyekan)* qisey pédeken. Ew cilonayetiye be taybetí lew wulatane da we ber caw dekewé ke téyanda xelkí Roma kemayetí zor gewrene bellam deretanékí zor kemyan, lejéda híc derfetékyan niye bo ewey be zimaní xoyan perwerde bibínin, wek le Slovakiya u Mejarstan. Lewesh ziyatir, ew raportaney le sallí 1999 we le wulatí cékewe hatún, ewe níshan deden lew wulate xelkí Roma be shéwey asayí lew jore xwéndingeyaneda jéyan dekrétewe ke bo kesaní duwakewtú le barí perwerdeyiyewe dandirawin be bé ewey híc jore sirinjék bew rastiye bidré ke lawazí ewan le xwéndinda le ber eweye ke híc zimaní cékí nazanin. Le layekí díkewe, le Bakúrí Yonan, héndék bernamey ber tesik bo xwéndewar kirdiní mindalaní Romaní axéwer pésh xirawe.

Lew jéyey ziman xesletékí diyarkerí (birwane laperey 44-í em kitébe) desteyekí étiníkí ye ke daway serbexoyí deka, be taybetí lew shwéney ke xesletekaní díke (bo nimúne xesletí tebí'í) giríng nín (wek nimúney zimaní Weylzí), lewaneye hokare zimaniyekan dewrékí giríng bigérin le her bizútineweyekí jiyawazíxwazí da ke ew girúpe weréy dexa. Ewe beshékí bo wulamdanewey gírugirfte kirdeweyiyekane, wekú perwerde, bellam be shéwey serekí akamékí ew rastiyeye ke ziman, her wek ta ésta lem kitébeda dítúmane (laperey 12), wekú remzékí giríngí hushyarí desteyí u hawpéwendí heldesúré. Ewey ew rastiye deselméné lew dewre da xoy derdexa ke deste zimaniyekan le berew péshbirdiní netewegelí nwéy serbexo le Urúpa gérawyane le duway helweshaní ímpiratoriye firezimaniyekaní kontir da. Be dem geshanewe u bújhanewey wushiyarí neteweyí, zimaní wekú Fenlandí u cendín zimaní díke, edebíyatékyan péshxst, rébazí standard búnyan girte pésh, u wek zimananí neteweyí lew nawcaney ke ta radeyekí zor takzimaní bún, seryan helhéna, ewe katey ke serbexoyíyan we dest héna.

Boye serhelhénaní xéray dewlet – netewey serbexoy Urúpayí le mawey sed sall u kisúrí rabirdú da, hawteríb buwe legell bexodahatiní xéray jhimarey zimangelí serbexo, neteweyí u resmí. Le mawey Sedey Nozdehemda jhimarey zimanan le [Urúpa] le shazde zimanewe geyshte sí ziman, u lewe ta ewdemí ew jhimareye le 50-í téperanduwe. Be jéye lére da héndék wéney qonaxekaní ew péshwecúne bikéshínewe, be taybetí leber ewey arasteke be tewawí her berew layek nebuwe. Bo nimúne, le mawey Sedekaní Néwerast da, héndék le zimanekan – wekú Pirovénshal u Almaní textayiyan (birwane xwarewetir) u 'Erebí – ítir dewrí zimananí resmíy standardyan nema (ewey duwayiyan tené le Urúpa), le katékda ewanítir – Inglísí u Norwéjhí – búne yek, tené duwatir wek zimaní serbexo seryan heldawe. Ta sallí 1800 kan ew zimananey xuwarewe wekú zimangelí neteweyí le Urúpa heldesúran (jige le Rúsiye nebé): Islendí, Swédí, Danmarkí, Almaní, Holendí, Inglísí, Feranseyí, éspaniyayí, Purtugalí, Italiyayí, Lehístaní, Mejarstaní, Yonaní, uTirkí. Ta sallí 1900 kan em zimananey xuwarewesh wek zimangelí standardí neteweyí, resmí yan núsín derkewtin (yan dísan seryan helhénawe): Norwéjhí, Fenlandí, Weylzí, Romaniyayí, u zimane Silaviyekan cékí, Silovakiyayí, Silovéniyayí, Sirbú – Kirowatí. U le mawey pashmawey

Sedey Bístemda Geylíkí Irlendí, Geylíkí Skatlendí, Biréton, Katalaní, Romansh, Meqdúniyeyí, Albaníayí u Bask gishtyan standard kiran, bújhandranewe yan pereyan pédra. Zimanékí here duwayí ke le sallaní 1990kanda, lemane ziyad buwe, her wek bíníman, zimaní Lugzamburgísh bú.

Késhekaní barudoxí firezimanétí bo takekes dekré yan be régey serbexoyí siyasí, yan shéwe- serbexoyí, yan, kemtir tundajhoyane, be régey bername u siyasetí bejé u durustí perwerdeyiyewe derdest yan kem bikrénewe. Bashe, késhegelí firezimanétí bo hukúmete neteweiyekan cin? Mixabin zor le hukúmetekan ew rastiye be késheyekí gewre dadenén ke ziman detuwané wekú ceqí narezayetí ew kemayetíyane helsúré ke destelat, serbexoyí, yan peywest bún u legell  kewtiní dewletékí dirawséyan dewé. Lew jégayaney hukúmetekan ewe be hereshe yan newístú u dilnexwaz dananén, lewane ye legell  kemayetiye zimaniyekan be bashí bijúlénewe (yan be sadeyí her xoyan ténegeyénin). Bo nimúne, hukúmetí modérní Birítaniya, zor be jídí hellneker niye, egercí bedaxewe lewaneye ci gwé nedate axéweraní zimaní Geylík. Hukúmetekaní Skandínaviya, her awa, ashkiraye ewan ci shitékí newístú u dilnexwaz le zimaní Samí da nabínin u tirsyan léy niye. Hukúmetí komarí Irlendísh, calakane pishtíwaní le zimaní kemayetí deka (shték le naw 1 ta 3 le sedí daníshtúwaní ewé zimaní xojéyíyan Irlendí ye u qisey pédeken), u hukúmet xwéndiní ew zimaney le xwéndingekanda kirdúwete babetékí tobzí. Helbet, ewesh, leber ewey ke Irlendí le péshú da zimaní gisht Irlendíyekan buwe u bem ceshne remzí kultúr u naséney neteweyí ye ta ewey ke níshaney híc jore narezayetiyek bé.

Le layekí díkewe, lew nimúnaneyda ke hukúmetekan bedaxewe kemayetiye zimaniyekan be tuwanayekí be 'tékder' dadenén, dekré zor jiyawaz u gewjane bijúlénewe u le rasteqíney komellgelí kemayetí ziman ténegen ke le jéyí dí nasrawin u bashyan mamle legell  kirawe, bo nimúne le perwerde da, u ewesh derfetí ewey xulqanduwe ke kemtir narazí bin. Tirsí ew jore hukúmetane ke ríshey le bocúní nalíbéral u néwendxwaziyan aw dexwatewe, zor jar dekré awa pasaw bidré: wefadarí u pébendí zimaní dekré cekékí behéz bé, u zor jar bo wedest xistiní berjhewendí siyasí bekarhéndirawe. Le zor nimúnan da zimanékí kemayetí serkutkiraw yan la lénekirawe detuwané zimaní dewletékí dirawséy dijhberísh bé – eme lemer Meqdúniyeyí le Yonan, Silovéniyayí le Italiya, u Almaní le Feranse u Italiya werast degeré -u tirs lewe daye pébendí zimaní lewaneye behéztir bé le bestiranewey neteweyí (dewletí). Le nimúnegelí díkeda zimangelí lalénekirawey kemayetí lewaneye be sadeyí wekú amrazék bo wurújhandiní narezayetí bekar bihéndrén, cunkú deste kemayetiyekan hoyekí zédebúyan bedestewe ye bo ewey le carenúsí xoyan narazí bin u péy qayil nebin.

Yek lew zimananey ke méjhúyekí demkutkirdiní le songey ewto we heye zimaní Katalaní ye. Katalaní zimanékí Romí ye u teqríben her ewendey ke le Feranseyí nizíke her awash le éspaniyayí. Ew zimane le éspanya nizíkey hewt mílyon kes qisey pédeken- le Katakoniya, valénsiya u durgekaní Balearij – her weha nizíkey 250000 kesísh le Roussillon le Feranse qisey pédeken, u desteyekí zor picúkísh le Sardíniya (le Italiya). Ew zimane yekék le dú zimaní resmiye le Andora (ewí díyan Feranseyí ye). Ta berayiyekaní Sedey Hejhdehem ew zimane le Kataloniya zimaní resmí, ídarí núsín bú ta ew nawceye weser Jastile (éspaniya) xira. Le akamda, le sallí 1768, be péy fermaní hukúmet zimaní éspaniyayí le xwéndingekaní péshúy Katalaní da sepéndra, u duwatir le sallí 1856 qanúnék pesnid kira ke raygeyand gisht sened u belgey siyasí u peymannamey qanúní debé be zimaní éspaniyayí binúsrén. Líbéralíze kirdiní ew siyasete le jhér hukúmí komarí da le néwan sallaní 1931 ta 1939 beréwe cú. Mindalaní Katalaní ziman be zimaní Katalaní perwerde dekran, le heman katda derfetí ewesh rexséndira mindalaní éspaniyayí axéwer le nawcey Katalan da perwerdey xoyan be zimaní éspaniyayí dest pébiken, u le temení desalí da her kam le destekan destyan kird be férbúní zimanekey díkesh. Legell eweshda, le jhér hukmí díktatorí Franko da jarékí díke zimaní Katalaní le xwéndingeyan be tewawí qedexe kira u kursí ziman u edebíatí Katalaní le zankoy Barsélona helweshawe. Deqí kitébí Katalaní shwènbizir kiran, u mindalaní Katalan jarékí díke debú perwerde u xwéndiní xoyan be éspaniyayí dest pébiken u tewawí ken. Pishtíwananí zimaní Katalaní ídí'a deken hukúmetí Franko le binaxewe xesletékí ' nasíonalístí Kastíliyaní' hebú, u be ashkirayí bekarhénaní Katalaní be meylí jiyawazíxuwazí dadena u léy peshéw u nígeran bú. Ziman remzékí naséney desteyí ye, u herkes hewil bida bo sazkirdiní dewlet – neteweyekí yekgirtú, be taybetí le ceshní yekparceyí Franko; her jore níshane u meylékí naséneyekí jiyawaz be dilnexwaz u newístú yan be metirsí dadené. Jhérdeste kirdiní zimaní (yan yekxstinewey zimaní, be péy ewey ke miro coní lé birwané) boye sitratéjhiyekí girínge le jébejékirdiní jhérdestekirdiní siyasí (yan yekxstinewey siyasí) da.

Le sallekaní kotayí réjhímí Franko da barudoxí zimaní Katalaní ta radeyek gusharí le ser kem buwewe. Kitébékí zor be Katalaní derkewtin u dú rojhnamey mízahí mindalan u kowarék bew zimane destyan be bilaw kirdinewe kird. Legell eweshda, héshta híc rojhnameyek nebú u katí bilawkirdinewey radyo u u télévízíoní heta biléy kem bú. Le hemuwan giríngtir ewe bú le xwéndingeyanda, Katalaní héshta qedexe bú. Ewesh manay awa bú mindalaní Katalan ke bo yekem jar decúne xwéndinge, neyan detuwaní lewe tébigen mamostake delé cí – be laní kemewe le cendín hewtúy yekem da – u ewan be bé ewey bituwanin zimaní xoyan bixwéninewe yan binúsn gewre debún megín ewey daykubawkan zehmetyan dabaye ber xoyan u le malé féryan kirdiban. Késhey zimaní ta radeyek bew birgeyey xuwarewe be zimaní Katalaní u wergérawe éspanyayiyekey ashkira debé.

Katalaní:

Maigret escolta distret, tot pensant qwe la meitat de Paris està de vacances i que la resta, en aquesta hora, bew begudes freques a les tauletes de les terrasses. Quina comtessa? Ah si! L’home trist s’explica.Una senyora que ha tingut més d’un revés de fortura i que ha obert ub sallo de bridge al carrer Pyramides.Una dona ben bonica.Es nota que el pobre home n’stà enamorat.- Avui, a les quatre,he agafat un bitllet de mil de la caixa dels amos.

Éspaniyayí:

Maigret escucha distraidemente, pensando que medo Paris està de vacaciones y que el resto a estas horas estarà tomando refrescos en las mesitas de las terrazas.Que condesa? Ah, si! El hombre triste s’explica.Una senora que ha surfido màs de un contratempo y que abiro un sallon de bridge en la calle Piràmides.Una mujer muy guapa.Se conoce que el pobre hombre està enamorado- Hoy, a las cuatro,he cogido un billete de mil de la caja de los duenos.

Kurdíy néwerast:

Maygirét her níwe gwé degiré, péy waye níwey París le pishú daye, u ewaní dí, lem se'ate da, le derewe le piyadero bedewrí mézanewe [daníshtún ] u xuwardinewey sard dexonewe. Kame kontés? eha eré ! piyawe xembareke delé. Ew yayey ke ziyatir le jarék nehametí túsh hat u le sheqamí Pyramides yaneyekí biríjí kirduwetewe. Jhinékí ta biléy juwane. Wa wédecé ew piyawe xefetbare dilí péwey bé. " emro, le se'at cuwar emin eskínasékí hezar firankím le serkarekan wergirt' bo'.

Legell eweshda, leweta démokirat búní éspaniya le sallaní 1970kanewe, barudoxeke heta biléy gorawe. Helkewt u cilonayetí zimaní Katalaní yekjar bash buwe u zor lew késhaney le serewe basyan léwe kira ta radeyekí zor nemawin u shwénbizir bún. Katalaní gerawetewe biwarí mídiya u perwerde, ew biwaraney ke léy qedexe kirabú.

Her ew jore engéze u hokare palpéweneraney sebaret be júlanewey hukúmetí péshúy éspaniya le mer zimaní Katalaní basman kird, be ashkirayí le nimúney hukúmetí Birítaniyash da debíndira ke be duway serheldaní 1745da zimaní Geylíkí Skatlendí qedexe kird. Her ew jore hokarane handerí ew hukúmetaney Yonan bún bo Hélénandiní (be Yonaní kirdiní) Bakorí Yonan be qedexe kirdiní bekarhénaní Meqdúniyeyí le nawcekeda.

Ew calakiyaney ke hukúmetekan sebaret be ziman deyken dekré wek hewildan bo plandarishtiní zimaní néwzed bikré. Le nimúnegelí yekjar zor da calakí ew ceshne, be pécewaney ew shitaney lemew pésh basman kirdin, dekré hem be péwíst u hem be shiyawí réz u sitayish bizandrén- bo nimúne ew wulataney legell késhey destbjhér kirdiní zimanékí neteweyí yan zimangelí neteweyí u, le akamda, berewpéshbirdin u standard kirdiní ew/ ewan rúberú bún. Ew jore pilandarishtiney zimaniye, ke biryar deda kame ziman kame dewr bigéré, be pilandarishtiní status (pile) nasrawe. éme ta ésta basí héndék lew késhe u girftaneman kird ke le firezimanétí le Urúpa dekewnewe. Le zor nawcey dinya da késhe u gírugirftekan ta radeyekí bercaw aloztirin. Bo nimúne, shéwe Sehray Efríqa, herémékí zor firezimane ke téyda késhegelí zimaní zor xiraptir bún cunkú héze kolonyalekan sinúre neteweyíyekanyan be bé le bercaw girtiní bilaw búnewey jugrafiyayí deste étiníkí yan zimaniyekan diyarí kirduwe.

Legell eweshda, késhey péwendí u tékelawí le nawcey ewto da be péwístí ewendesh jídí nín ke miro lewaneye bírí lébikatewe. Le nimúney Kampala da, ke basman léwe kird (laperey 106), éme bíníman xelik le wuzeyan daye zor be hasaní péwendí be yekdiyewe biken, sereray ew rastiyey ewan zimanekaní yekdí nazanin, cunke ewan ashnayiyan legell zimanekaní dísh wek Luganda, Swahílí u Inglísísh heye: Her kam lew sé zimanane detuwanin wekú zimaní hawbesh Lingua Franjash dewir bigérn. Lingua Franja (zimaní hawbesh) zimanéke wekú amrazékí hawbeshí péwendí u tékelawí le néwan ew xelkane da bekardehéndiré ke híc zimanékí hawbeshí xojéyíyan niye. Héndék lew zimananey bew shéweye le Efríqa bekardehéndrén, wek Inglísí u Feranseyí, zimaní xojéyí (búmí) herémekey berbas nín u zor jar xelik be régey perwerdey resmiyewe féryan debin. Egercí, zor le Lingua Franjakaní Efríqa, xojéyín, u zoryan leber zalbún u bandestí axéweranyan, awa bekar dehéndirén, wek zimaní Luganda, yan leber ewey ke ewane zimaní bazirgananí helkewtú u beriménin le herém da, wek Swahílí. Le Efríqay Rojhawa yek le Lingua Franja here giríngekan ke héshta be shéwey serekí le biwarí bazirganí u sat u sewda da bekar dehéndré zimaní Hausa ye. Hausa zimanékí Efr u- Asiyayiye ke le binawanda le herémí Deryacey cad le Bakúrí Néwendí Efríqa qisey pédekiré, Belam ewende be berbilawí xelik férí bún ke le biwarí bazirganí u mebestgelí díke da be mílyonan axéwer bekarí dehénin le shwéngelí wekú Gana, Níjériye u Dahomey. Zorék le zimananí díke her bew régeye da wekú Lingua Franja bilaw búnetewe, tené duwatir le swéngey abúrí yan siyaset dísan le kurtéyan dawe. Bo nimúne, zimaní Yonaní, le dinyaí kewnara da, le seretawe, le ber destbeserdagirtine 'eskeriyekaní Eskender, bú be Lingua Franka, u serdemayek le Tirkiyewe ta Purtugal be panewe bekar dehéndra. Duwatir le dinyaí Rojhawa zimaní Latíní wek Lingua Franja dekar kira, be shéwey serekí le akamí peresendin u gewrebúnewey ímpiratorí Rom, u pashan her wa mayewe, sereray ew rastiyey ke bo zor sedan, híc axéwerí xojéyí nebú. ' Lingua Franja'y eslí, ke ew zaraweyey lékewtuwetewe (ke manay ' zimaní Feranseyí ' ye), shéweyek bú le zimaní Provénshal ke wekú Lingua Franja le layen xacperistaní firezimanewe de kar dekra. Katék hukúmetan késhekeyan dekewéte ber dem, wek ewey ke bo zorék le netewegelí 'nwé' destbjhér kirdiní zimanék yan zimangelí neteweyí déte goré, ashkiraye Lingua Franjay lew ceshne zor be kelke. Destbjhér kirdiní zimanék ke be nexden xelkékí zor téydegen qazanjékí zor rúní lé dekewétewe. Egercí, le héndék nimúnanda lewaneye alozí u dijhwarí béte goré, le ber hebúní Lingua Franjay riqeber yan bedíl. Le Híndústan, zimaní Híndí le zorbey beshe Bakúriyekaní wulat da wekú Lingua Franja bekar dehéndré. Ew zimane ew ímtiyazey heye ke zimanékí xojéyiye, ta ewey wek Inglísí le binawanewe zimanékí kolonyalí bé, bellam ew xewsh u nalebaríyeshí heye ke le berjhewendí axéwere xojéyíyekan daye u be zererí ewane deshkétewe ke debé wekú zimaní duwem férí bin. Le layekí díkewe, Inglísí, wekú Lingua Franja le sertaserí Híndústanda dekardekirdré, bellam tené le layen axéweraní xwéndewar u perwerde dítú ra. Axéwerékí xwéndewarí Béngalí renge legell axéwerékí xwéndewarí Tamíl be zimaní Inglísí tékelawí u péwendí damezréné, eger hícyan zimaní yekemí ewídiyan nezané, ke wénacé bízané.

Késheyekí dí hawshéwey Ligua Franjay riqeber le Malayziya da heye. Fédrasíoní Malayziya le sallí 1963 damezra be heshímetékí tené 10 mílíon kesiyewe, bellam be barudoxékí zimaniyewe ke yekjar zor pécelpéc u aloz bú. Le Malayziya da boxoy zimaní Malayí renge zimaní xojéyí 30 le sedí daníshtúwan bé, egercí cendín shéwey jiyawazí heye, lewane Malayí standardí nuxbey xwéndewarí sharnshín; Malayí qise pékirdin, ke zor shéwezarí lehjeyí heye; u ' Malayí bazar', ke be berbilawí le biwarí bazrganída wekú Lingua Franja dekar dekirdiré. 30 le sedí díkey daníshtúwaní Malayziya be yekék le duwazde zimangele jiyawazekaní cíní dedwén, ke cuwarí here berbilawyan ke lewé bekar dehéndirén, birítín le Jantonese, Hokkien, Hakka uTiejhiu. (le her kam le komelle cíniyekaní sharnshín da be asayí yek lew zimanane wekú Lingua Franja dekar dekirdré. ), Nizíkey 10 le sedí danéshtúwanísh be zimananí jorbejorí Híndústaní qise deken, be shéwey serekí Tamíl, bellam be zimanekaní díkey Dravidiyayísh wekú Telugo u Malayalam, u zimaní Hínd-ú-Urúpayí Punjabí; serbaqí emane, zor le komelle Uruasiyayekan be shéweyek le Purtugalí dedwén, u Inglísísh bo zorék le kesaní xwéndewar u perwerdedítú wek Lingua Franja karí pédekiré. Zimaní Tayí u cendín zimaní ' búmí' díkesh bekar dehéndirén. Wéney komellnasí zimaní lewé be bekarhénaní ew zimananey ke le xwéndingeyan da wekú amrazí xwéndin u perwerde bekar dehéndirén ewendey díkesh aloz u pécelpécí lé dé. Malayí, Tamíl u Inglísí gishtyan bew shéweye dekar dekirdirén, her weha cíní Mandarínísh, ke yek le shéwezare serekiyekaní zimaní cíní niye wekú zimanékí xojéyí lew wulateda qisey pédekiré, her weha 'Erebísh bekar dehéndiré.

Le jégay díke, lew shwénaney wulat ke le rabirdú da Bakúrí Borneo y pék hénawe, be zor zimanan qise dekiré ke xizmayetiyan legell Malayí heye, her weha héndék zimaní ke le héndék le zimanekaní Fílípíns nizíkn, u her weha cíní. Ja boye le Malayziya be ashkirayí ew gírugirfte le goré daye ke kameyeyek le zimanekan destbjhér bikiré bo ewey wekú zimanékí neteweyí karí pébikré. Malayí ew zimaneye ke lehemú zimanekan ziyatir xelik wek Lingua Franja léy tédegen, u Malayiyekan lebarí siyasiyewe be ser wulatda zal u bandestin u hewil dan bo ewey zimaní Malayí bikré be tenya zimaní resmí lewaneye bibéte hoy diléshe u bézarí cíniyekan u Híndústaniyekan. Her weha ewe debéte hoy kembúní kereste u kitébí xwéndinísh, cunkú ésta zoryan be zimaní Inglísín, u akamékí díkeshí lédekewétewe ewísh ta radeyek le destcún u helpisaní péwendí u tékelawíye néwneteweyiyekane. Le layekí díkewe, be híc jor nakré ew ídí'aye bikré ke Inglísí zimanékí neteweyí ye, bellam amrazí here gelwístí perwerdeye, ewesh ziyatir leber hoy abúrí. Serkewtin le kar u píshe da le Malayziya wédecé pídawístí be zanín u tuwanayí le zimaní Inglísída hebé, le katék da le biwarí xizmetí gishtí da pédawístí be zimaní Malayí heye, u le bazrganí u sat u sewda da be zimaní céní. Ew gírugirft u késheye berastí héshta careser nekrawe, bellam le katékda naséney desteyí dewrékí giríng degéré le parastiní pébendí u wefadarí zimanída berew zimangelí wek Tamíl, wa wédecé ew komelle le zimanan bere bere giríngayetí xoyan le ast zimaní Malayí (ewísh le songey wefadarí neteweyí) u zimaní Inglísí (le ber hoy abúrí néwneteweyí) le dest biden le zor biwar u helumerjí resmída. Arastey siyasetí hukúmetí wédecé berew rahézandiní hem Malayí u hem Inglísí bcé.

Jarubar careseriyekí díkesh bo jébejékirdiní késhe u gírugirftí firezimanétí pésh xirawe - ewísh eweye zimanékí deskird wekú éspéranto debé wekú Lingua Franja wexo bikré. Le halí hazir da wénacé híc dewlet – neteweyek amade bé éspéranto wekú zimaní resmí xoy wexo bika ewísh leber késhey kirdeyí u piratíkí, u her weha, leber ewey ke zimanékí bélayene, be híc shéweyek natuwané neteweyí bé, legell  eweshda, layengir u pishtíwananí éspéranto zoryan pé xoshe bibínin ew zimane le astí jíhaní da wekú Lingua Franjayek bekarbihéndiré bo ewey késhe u girftí firezimanétí néwneteweyí careser bikiré. Le komellekaní firezimanétí, fire neteweyí da, wekú Yekétí Urúpa, zorjar gére u késhe dekré katék serhelbida ke kam ziman yan zimangel debé be resmí bekar bihéndirén. Layengiraní éspéranto delén, eger éspéranto bikré be zimaní resmí Yekétí Urúpa, ídí ew jore gére u késhane nayene goré. Be pécewaney Inglísí yan Feranseyí, éspéranto zimaní xojéyí u búmí híc kes niye, ja boye nakré be berjhewendí híc layekda bishkétewe, her wek con Inglísí le Híndústan le zor baranewe helbijhardinékí rewatire le zimaní Híndí wekú Lingua Franja.

Ew pasawhénaweye renge lemer rékxirawe gewretirekaní néweneteweyí wek Korí Netewe Yekgirtuwekan rast dernecé. Ewísh leber ewey ke, éspéranto, egercí férbúní le zimane xoriskiyekan hasantire, bellam be ashkirayí zimanékí jorí – Urúpayí ye, u boye be qazanjí axéweraní xojéyí ew zimanane dekishétewe ke le binawanewe í ew nawceyen. Hercunék bé, héshta híc níshaneyekí rasteqíney ewto dernekewtuwe ke éspéranto, yan zimanékí díkey hawceshní le shanoy resmí néwneteweyí da jégey xoyan bikenewe.

Zorjar dewrí hukúmetékí neteweyí pésh be destbjhér kirdiní zimanékí neteweyí nagiré. Her ke helbjhérdra, zimaneke renge péwíst bé dabimezré, péshbixiré u standard bikiré. Bo nimúne, hukúmet lewaneye bituwané dewrék bigéré le berew péshbirdiní rénúsékí lebar u shiyaw, yan biriyar bida ke lehjeyekí taybetí zimaneke yan zinjíreyek le shéwegelí ke rékkewtinyan le ser kirawe destbjhér bikirén. Lewane ye biyewé yarmetísh bika be berew péshbirdiní wushe u biryar bida kame le shéwegelí rézimaní u dengsazí debé le zimaní standard da nwénerayetí bikirén. Ew jore pilandarishtiney zimaní ke jext dekatewe le ser xeslete zimaniyekaní shéwezarekan ke dexréne ber pilandanan péy degutré jorpus planing wate le néw telefuze jorbejorekaní wusheyek le zimanda kameyan helbjhérdirí u pésh bixiré, kame shéwey binaxey ristesazí u wúshe ronan recaw bikré u régeyan pébidré; kameyek le wushe hawatakaní herémekan destbjhér bikirén u ci rébazék weber bigíré bo perepédaní wushe, eger ewe be péwíst bizandiré.

Helbet, zimaní Inglísí, shéwezarékí standardí le mawey be sedan sallda pésh xist, be réjhe be régey ' xoriskí ' u le ser binemay sazan, ewesh le ber hokarí jiyawazí komellayetí. Legell eweshda, bo zorék le wulate tazetirekan, pésh xistiní zimanékí standard debú zor be xératir pésh bixré, boye desttéwerdaní hukúmet lew biware da péwíst buwe. Pasaw dehénrétewe u degutiré, standard kirdin, bo hasankirdiní péwendí u tékelawí, bo rexsandiní rénúsékí le ser rékkewtú , u bo réxoshkirdiní amade kirdiní kitéb u kerestey xwéndin péwíste. (helbet, diyare ewe pirsiyarékí wulam nedraweye daxuda bo jébejékirdiní her kam lew babetane zimaní standard cende u lejéda péwíste yan na. miro dekré be shéweyekí tewaw me'qúlane pasaw bihénétewe héndék jar standard kirdin híc nageyéné, wek zor jar le néw komellgelí Inglísí axéwer da waye, mindalan se'atékí zor bextí fér búní rénúsékí be tewawí yekgirtú deken, u her jore heleyek le rénús da debéte babetí serkone yan galte pékirdin, u ladan le standard wekú belgeyekí bé emla u ewlay nezaní lék dedrétewe.)

Yek le nimúne here cawrakéshekaní calakí hukúmet le biwarí pilandarshtiní zimaní u standard kirdiní ziman le Norwéjhí modérn da beréwe cuwe. ésta le Norwéjh dú zimaní resmí standardí Norwéjhí heye. Be ruwalet ewe shitékí seyre bo karubarí wulatékí ke her cuwar mílyon u kusúr daníshtúy heye. Dú standardekan Ny Norsk (' Norwéjhí nwé') u Bokmål ('Norwéjhí kitéb') n – híc kamiyan be taybetí néwí bejé nín – u her dúkyan piley yeksaní resmíyan heye (be gutinékí dí péwendí ew duwane péwendiyekí dúzarétí (diglossij) niye bew jorey le bendí 5-í em kitébe basí léwe kira.) Bokmål zimaní capemení neteweyí (sertaserí) (egercí héndék le rojhnamekan be Nynorsk ísh wutar bilaw dekenewe) zorbey kitéban, be taybetí kitébí wergérdiraw, u zimaní zorbey mindale medreseyiyan, u amrazékí perwerdeye. Nynorsk le héndék capemení nawceyí, betaybetí le Rojhaway wulatda bekar dehéndré; zimaní xwéndiní nizíkey 20 lesedí mindalane; u le honrawe u edebíat da zor bekar dehéndiré, be taybetí lew karaney da ke pishténeyekí ladéyíyaneyan heye. Hemú belge resmiyekan be her dú standardekanin, mindalan debé herdúkyan ci be xwéndinewe u ci be núsín fér bin; u her dúkyan be berbilawí le radyo u télévízyon da bekar dehéndirén. Le her nawceyek da enjumenekaní nawceyí biryar deden kameyek le shéwezarekan le agadariye gishtiyekanda bekar bihéndiré, u bekarhénaní her kam le standardekan le her kam le xwéndinge nawceiyekaníshda be régey pévajhoyekí démokiratík da biryarí le ser dedré.

Le barí zimaniyewe ew dú shéwezare zor le yektirí nizíkn, u her dúk la dúlayene be tewawí le yektirí tédegen. Ew dúberétí (dijhotomy) ye, lewesh ziyatir, le zimananí standardí núsín da piyade dekré ta zimaní qise pékirdin. Zorbey xelik be lehjekaní derewey sharan u gondane yan be lehjekaní nastandardí sharstanyane qise deken, egercí lehjekaní Rojhawayí zor ziyatir u le nizíktirewe we Nynorsk decin, u héndék le lehjekaní Rojhhelatí zor ziyatir wek Bokmål wan. Renge le ruwangey komellnasí zimaniyewe xalí here cawrakésh jiyawazí le néw zimanekan da bé ta jiyawazí denéw xoy her kam le wanda. Hem le Bokmål u hem le ní Nynorsk da ceshne (variant) hen (telefuzkirdiní jégorké pékiraw u binaxey rézimaní) ke be xoparéz u radíkal (jonservative u radijal) benéwbangin. Le shéwezarí Bokmål da, rojhname rastajhoyekan shéwekaní xoparéz bekardehénin, u le rojhname cepajhoyekan da shéwey radíkal. Zor jarísh miro detuwané be régey ewey ra ke axéweraní perwerdedítú u xwéndewar kame shéwe bekar dehénin bizané ser be ci siyasetékin. Ew cún debaliyekewey ziman u siyaset, ta radeyekí naasayí be shéweyekí ashkira, bew manayeye Norwéjhiyekí zor kem hen ke sebaret be barudoxí zimaní le wulatekeyan da objhéktív bin, u ewey ke 'meseley ziman' zor jar mishtumirékí zor germí le ser dekiré. Daxí u germugurí pasawhénawe u léduwan lew bareyewe dekré bew rastiye ra dawerí le ser bikiré ke le sallí 1955 béjherékí péshbíní barudoxí keshwhewa ke be ' zebelahí befrí' néwbangí derkird le radyoy Norwéjh le ser kar ladira cunkú ew amade nebú bilé snø (befir) (shéweyekí radíkalí Bokmål), le jiyat sne (shéweyekí xoparéz).

Barudoxí zimaní Norwéjhí be rúní naasayí ye, u, zorék le Norwéjhiyekan delén, barudoxékí aloze, cunkú ewe be giran radewesté le wulatékda ke daníshtúwaní ewende kemin kitébí xwéndin u sened u belgey resmí be her dúk zimanekan le cap bidrén, u katékí zor le xwéndingekan degré nacar bin be her dúk zimanekan ders gutinewe rék bixen. Be bocúní min ew barudoxe le zor ruwewe yekjar zorísh bashe, cunkú ewe manay waye jhimareyekí zor ziyatir le xelik boyan heye bixwéninewe, u eger péyan xosh bé be zimaní standard binúsn, qisey pébiken u bocúní xoyan derbirin, ke ewe neba awa nedebú, le ber ewey zimaní standard zor le shéwezarí xojéyí xoyan nizíke (le Norwéjh jorawjorí lehjeyí yekjar zor le ber cawe).

Ewe sirinjrakéshe berewpéshjúní em barudoxe shwéngérí bikiré, cunkú legell  eweshda le Urúpa barudoxékí taqaneye, herconék bé níshaneyeke le shéwazék le calakí pilandarishtiní ziman ke hukúmetan detuwanin beshdarí téda biken. Norwéjh le Sedey Pazdehemewe ta sallí 1814 le jhér fermanrewayí Danmark dabú. Lew maweyeda tenya zimaní resmí zimaní Danmarkí bú, akamí ewesh ewe bú lehjegelí Norwéjhí legell standradí Danmarkí degunjéndiran. Ewesh, helbet, tené leber ewe heldesúra cunkú Danmarkí u Norwéjhí zor weyek decin. Ew demey le sallí 1814 Norwéjh serbexoyí le Danmark estand, ci zimanékí taybetí standardí Norwéjhí le goréda nebú. Jhimareyekí kem le xewareyan de rastída be Danmarkí qiseyan dekird, ke ewe zimaní tiyatirísh bú, le katékda zimaní resmí karbedestaní xojéyí hukúmetísh le rastída Danmarkiyek bú be telefuzí Norwéjhiyewe. Le xwéndingeyanísh da xwéndinewe bew jore férí shagirdan dekira. shéwey axaftiní rojhane u naresmí axéweraní ser be cíní serewey komell tékelawék bú le ewe u shéwezare nawceiyekan: le rastída jore kartékeríyekí yekparcey Danmarkí be ser zimaní Norwéjhí da hebú. Axéweraní cínekaní xuwarewetir bew lehje Nor-wéjhiyane qiseyan dekird ke ta radeyek kartékerí Danmarkí péwe diyar bú, u werzéran u kishtukél karan be lehjegelí ladéyíyaney Norwéjhí deduwan.

Be peregirtiní hest u dawxuwaz le wulat da bo damezrandiní zimanékí neteweyí Norwéjhí, dú wulamí tewaw jiyawaz le yektirí bo jébejé kirdiní ew meseleye hatne goré. Sitratéjhíyek ewe bú kem kem Danmarkí alugorí téda bikré u berew arastey zimaní xelkí sharnshíney ser be cíní serewe bibrdré ke be Norwéjhíyek qiseyan dekird ke le jhér tawí Danmarkí dabú. Ew zimaní Norwéjhíy Danmarkíye, be Riksmål ('zimaní dewlet') néwbangí derkird u, duwaye bú be Bokmål. Wulamekey díke le layen Ivar Aasen dirayewe, ke mamostayekí medrese bú u lékolíneweyekí hemúlayeney sebaret be lehje Norwéjhíyekan kirdibú. Ew layengirí bocúnékí zor shorshgéraney zimaní bú, u zimanékí lemer xoy darisht le ser binemay ew lékolínewaney lemer lehje Norwéjhíyekan kirdibúy. Zimaneke le ser binemay ew lehje ladéyíane helnira bú, be shéwey serekí ewaney rojhaway wulat, ke Aasen péy wabú laní herí kem be Danmarkí 'jharawí kirawn', u ewesh néwí léndira Landsmål ('zimaní wulat'), ke duwatir bú be Nynorsk. Le sallí 1885 da bo wulamdanewey hest u sozí nasyonalístí Landsmål hawshaní zimaní Danmarkí (yan Riksmål) wekú zimaní resmí rageyandira. Belam hukúmet neydetuwaní zimaní Norwéjhíy Danmarkí helweshénétewe cunkú ewe héshta zimaní nuxbey sharnishíní be destelat bú. Le rastída, le sallí 1887 helkewtí Norwéjhíy Danmarkí behéztir bú. Katék mamostayan raspérdiran be telefuzí Danmarkí xwéndinewe férí mindalan neken belkú be standardí zarekí, wate Norwéjhíy Danmarkí Riksmål bilénewe. Ew dú kirdeweye yekem téwegilaní hukúmet bú le pilandarishtiní zimanída.

Emro ríshey shéwekaní xoparéz u radíkal le her dú zimane resmiyekeda le wístí hukúmete yek be duway yekekanewe aw dexwatewe bo damezrandiní zimanékí neteweyí le jiyat duwan be bé ewey ke híc kam lewan helweshénétewe. Ja ew wíste ziyatir berew ew cuwe ke her dúkiyan bere bere berew nizíktirkirdinewe le yekdí réformyan téda bikré, bo nimúne, le lehje Norwéjhíyekanda, lewane ew lehjanesh ke cíní kirékarí sharnishín qiseyan pédeken, naw sé jínsí heye (nér, mé, u bélayen), le katékda le Norwéjhíy Danmarkí, u be duway ew le Riksmål da wekú Danmarkí naw dú jínsí heye (gishtí u bélayen). Riksmål níshaney nasínewey wekú yekí hebú (ke le zimaní Norwéjhí da be duway naw da dé) bo wushey nér u mé: mann ' piyau', ko ' ga'; wate debéte ‘mannen’ piyaweke' , koen ' gayeke', bellam Landsmål shéwey jiyawazí hebú: kui wate ' gayeke'. Le sallí 1917 da hukúmet réformékí resmí kird, yekék le akamekaní ew réforme ewe bú ke lew bareyewe (u leser shití dísh) pékhatinék le néwan her dú zimanekanda bikré. Le Landsmål da níshaney nasínewey méy le -i we debú bigordiré be -a bo ewey legell lehje Rojhhelatíiyekan bigunjé, le heman katda shéwey méy -a bo héndék wushan kira tobzí, be taybetí ew jore wushaney ke péwendían be ladéyanewe hebú, wekú ga, u be shéwey helbijharde bo wushey dísh. Ewe manay wabú ke 'gayeke' ítir ésta le her dúk zimananda bú be kua. léreda ('tobzí' be manay tobzí bún le kitébí medresan u le núsíní shagird medresanda bú. ) le akamí ew réforme da níshaney nasínewey mé ke le héndék péwendí le Bokmål da bo héndék naw da dekardekirdiré be shéweyekí radíkal dadendiré, níshaney nasínewey nér (yan gishtí) be shéweyekí  xoparéz dadendré.

Berew péshjúnékí díkey giríng le pilandarishtiní zimaní hukúmet da réformék bú ke le sallí 1938 da kira, u ewesh le ser binemay lékolínewey komíteyek ke raspérdirabú u destelatí dirabúye bo le yek nizík kirdinewey zimanekan le biwarí rénús, shéwey wushe, u gerdankirdin da, le ser bincíney zimaní gelíy Norwéjhí. Ewan be taybetí amojhgarí kirabún zimaní standardí qisekirdiní cíne serewe xwéndewarekan neken be sermeshq, hengawékí naasayí u giríng le méjhúy standard kirdiní ziman da. Zorék lew gorananey ke debú le kitébí xwéndiní Bokmål da bikirén birítí bún le kirdine díftongí (dú dengí vowel) be monoftong (yek vowelí) le zor wushanda, wek le Nynorsk u zor lehjanda:

øst aust > ‘rojhhelat' be Danmarkí øst

sten > stein ' berd ' be Danmarkí sten

u her weha goranék le kotayí zemaní rabirdúy kirdaranewe le -et we bo -a, dísan wekú zor le lehje rojhhelatiye kem piréstíjhtirekan, lehje ladéyíekan u Nynorsk :

vaknet < vakna ' lexew hestan'

Dabezandin u jébejé kirdiní ew réformane le ber sherí Duwemí dinya girewe we duwaye kewt, bellam duway biranewey sher kitébí xwéndin be péy standarde tazekan cap kiran. Goran le Bokmål da berhelstí u kardanewey le néw axéweraní cíní serewe u zor le twéjhí cíní mamnéwnjí le Rojhhelat wurújhand u zorí pé túre bún. Zor le daykubawkan, be taybetí le Oslo, hestyan dekird ew réforme nwéyane zor heremekín, u le dijhí ewe derkewtin ke ew shéwaney ewan hewlyan dabú le axawtiní mindalekanyanda ' rastyan kenewe' ésta ewe de rastída be capkirawí dekewéte ber cawyan. Boye le mawey berayíyekaní sallaní 1950kanda, kompaníye gewrekaní bazriganí u siyasetmedarí koneparéz destyankird be daní diraw u yarmetí darayí bo weréxstiní berberekaní be dijhí réformekan. Ewe jenjal u herayekí zorí lé saz bú, u le keshwhewayekí awa da bú ke rúdawí ' zebelahí befrí' qewma.

Sereray ew dijhayetí u berhelstkariye, komísyonékí nwéy zimaní pék hat be heman destelat u raspardeyey ke dirabú bew komíteyey ke raportí sallí 1938-í amade kirdibú, bo ewey cawedérí bika be ser péwane u normekaní kitébí xwéndin da be her dúk zimanekan. (balí rastajho ew komísyoneyan be nwénerí ' be qanúníkirdiní zimaní heremekí ' dezaní, cepajhoyanísh pékhatiní ew komísyoneyan be ' serkewtinék da dena bo démokrasí'. ) le sallí 1959 da ew normaney kitébí xwéndin bilaw búnewe, u derkewt le jéda her heman shéwekaní 1938n, egercí be radíkalí ewanísh nebún. Le akamí amojhgaríyekaní ew péwananeda ésta le kitébí xwéndin da sé shéwey jiyawaz bedí dekré, hem le Bokmål u hem le Nynorskda:shéwey tobzí (tené rége deda be derfeték); shéwey bedíl (rége deda be dú derfet ); u shéwey serpishkí (le cap da régey nadré, bellam mindalan detuwanin le núsínekaní xoyanda bekaryan bihénin). Ja boye axéweran u núseraní her dú zimane Norwéjhíyekan helbijharde u pishkí bercawyan le ber dest daye, ke emesh le zor ruwewe shitékí zor cake.

Ew péshniyaze diyarí u taybetíyaney le layen komísyonewe kiran birítí bún lewey ke níshaney nasínewey mé le Bokmål da debé le jhimareyekí zor kem le nawan da tobzí bé; jhimarey ew shéwaney kirdar le zemaní rabirdú da ke kotayí hatinyan be -a tobzí bú yekjar zor kem kiranewe u -a u -et her dúkyan wek bedílí yektir pesind kiran; u díftongekanísh le jhimareyek wushey kemtir da be tobzí dandiran. Bo nimúne, díftongék le wushey wekú sein 'direng' da tobzí ye(egercí rojhname xoparézekan héshta denúsn sen ); dú wushey beisk/besk ' tal' wek bedílí yektir pesindin; le bekar hénaní wushey (eid )/ ed 'swénd' da miro detuwané serpishk bé; u le wushey en 'yek' (tené le Nynorsk da ein e ) monotong (tak vowelí) tobzí ye. (her awash, seyre, wushey daud ' mirdú' bo ajhel bashe, bellam debé bo ínsan død bekar bihéndré. )Ew nimúney xuwarewe be kelke bo agadar bún u lék kirdinewey binícey bilawkirawey núsraw le Bokmål da"

' kitébeke ' we direngí kewt'

rastí siyasí denúsé boken forsinket

cepí siyasí denúsé boka forsinket

zor le kitébekaní xwéndin denúsn boka forsinka

Perawézékí kotayí sebaret be shanoy zimaní Norwéjhí:le rastída wulatí Norwéjh be zimaní Norwéjhí dú néwí heye, Noreg be Nynorsk, u Norge be Bokmål.

Wek dítman, le jhér fermanrewayí Danmark da, lehje Norwéjhíyekan le péwendí legell zimaní Danmarkída haw gunj bún – wate ewan be lehjegelí zimaní Danmarkí dadendiran. Belam ésta ewan awa caw lé nakirén – ewan ésta be lehjegelí zimaní Norwéjhí dadendirén, cunkú wekú zimanékí serbexo otonomí bedest hénawe. Wek le bendí yekemí em kitébe da hémaman bo kird, u her weha dísan le bendí sésh da le bas kirdiní zimaní Sirbo Kirowatí da gutman con bú be sé zimaní Sirbí, Kirowatí u Bosniyayí, jiyawazí néwan zimanék u lehjeyek zor jar jiyawazíyekí síyasíye. Her wek nimúney zimaní Norwéjhí be juwaní derí dexa, le ber ewey ke serbexoyí diyardeyekí kultúríye, hem dekré le dest bidré u hemísh dekré wedest bixré. Norwéjhí serdemék lehje bú, ésta zimane Efríkans zemanék lehjeyekí Holendí bú; ésta wa níye. Her heman shit le ser Meqdúníyeyí raste, ke péshtir be shiték dadendira ke birítí bé le lehjegelí Bulxarí, bellam ésta le layen Meqdúníyekan xoyanewe u zurbey xelkí díkesh, renge jige le Bulxarekan nebé, be zimanékí jiyawaz dadendiré. éme her weha basí rewtí Lugzamburgíshman kird le lehje búnewe berew wedest hénaní piley zimanék.

Le layekí díkewe, le serdemí péshú da, Pirovénshal u Almaní Textaníyan zimangelí otonom bún, bellam ésta be gishtí be ríz be lehjegelí Feranseyí u Almaní dadendirén. Le gel eweshda, serbexoyí le destcú, dekré dabimezréndirénewe, u le ber ewey serbexoyí diyardeyekí kultúrí u síyasíye, be taybetí girínge lew hewlaneyda ke bo damezrandinewey dedré le ser hokargelí kultúrí, síyasí u remzí Kar bikré wekú bedest xistiní rénúsékí qol le ser késhraw u shiyawí nasínewe u bekar hénaní shéwezarekey berbas le zor biwar u helumerjí komellayetí da ta ew jéyey ke helldesúré, be taybetí le biwarí resmí u le núsínda. Skatlendí le péshú da, wek Pirovénshiyal, be serí xoy zimanék bú, bellam ésta be gishtí wekú hawgunjí Inglísí dadendré. legell  eweshda, jhimareyek xelk le Skatlend u Irlendí Bakúrí(ke beshékí Skatlendí axéwere bo mawey ziyatir le 300 sall le akamí koc u kocbarí le Skatlendí Textayiyanewe) ésta hewil deden Skatlendí wekú zimanékí serbexo bibújhénnewe. Ew hewlane héndék nasín u pishtíwaní resmíshí bedest hénawe. Bo nimúne, Skatlendí Ulster le Irlendí Bakúrí be resmí nasrawe, u le sallí 1999 le rojhnamekaní Irlendí Bakúrí da agadarí bo písheyek bilaw kirawe, ke beshékí wek ewey xwarewe wa bú:

It’s noo apen fur tae pit in jhab foarms fur tha ontak o Unner-Editor (Inglis an Ulster-Sjotjh) wi tha Jhawmmer o tha Sjrievit Ajjount o tha New Ulster Semmlie sittin at tha Tolsel Biggins, Stormont, Bilfawst. A start wull be gien fur sax month, wi anither jontraijk aiblins forbye.

Inglísiyekey heman beshí agadariyeke awaye:

Applications are invited for the post of Sub- Editor (English and Ulster- Scots) in the Office of the Official Report of the New Northern Ireland Assembly, which is located in the Parliament Buildings, Stormont, Belfast. The appointment will be for six months, with the possibility of renewal of contract.

Dawxuwazíname bo karí ídtorí (be Inglísí u Skatlendí Ulster ) werdegíré, le Idarey guzaríshtí resmí sebaret be mejlísí nwéy Irlendí Bakúrí da, ke le xanúwekaní parliman, stormont, le Bélfast helkewtuwe. Damezrandineke bo shesh mangan debé, be deretaní tazekirdinewey kontirakteke.

Otonomí u serbexoyí zimaní dekré weduwash dirétewe. Leber ewey zimaní Katalaní beshéke le heman zinjírey lehjeyí wekú éspanyayí, ew derfete bo réjhímí Franjo rexsa nek her ewey Katalaní demkut bika belkú ídí'ash bika ke ' le rastída' lehjeyekí zimaní éspanyayí ye u be híc jor zimanékí serbexo niye.

Labirdiní zimaní Katalaní le biwarekaní gishtí u resmí da, her wek le serewetir amajheman péda, be mebestí behézkirdin u pitewkirdiní ew ídí'aye bú. Her awash, le Yogoslawíyay péshú da, be lebercaw girtiní ewey ke hukúmet péyí xosh bú jext le ser yekétí neteweyí (sertaserí) bikatewe, asayí bú ke Sirbu-Kirowatí be zimanékí taqane dabindiré be dú normí ta radeyek jiyawazaewe, nek wekú Inglísí Birítanyayí u Inglísí Emríkayí. Belam le berayí sallaní 1990e kanewe , her wek ta ésta dítúmane, ewe buwe be siyasetékí resmí – ke diyare be péwístísh le layen hemú ewaney ke péwey 'elaqedarn qolí le ser nekéshrawe - ke Sirbí u Kirowatí u Bosniyayí be zimananí jiyawaz dabindirén egercí hemúyan dúlayene le yektirí tédegen, wekú Norwéjhí u Danmarkí. Sirinj biden ke nakré híc wulamékí zimannasane bo ew meseleye hebé daxuda Sirbu-Kirowatí zimanéke yan sé ziman. Wulamekey kultúrí u siyasiye.

Le Urúpay modérn da zor meseley díkey away síyasí u komellnasí zimaní hen. Daxuda be rastí Meqdúniyeyí zimanéke? Daxuda Moldovayí u Romaniyayí 'eyní zimanin yan na? Gelo Filamaní u Holendí yek yan dú zimanin? Daxuda Korsíkayí lehjeyekí Italiyayiye? Gelo berastísh Lugzamburgísh jwéye le Almaní?

Leber napeywest bún u berdewambúní ew késhane, híc régayek niye bo ewey éme bituwanín wulamí em pirsiyarane tené le ser binemay zimaní bideynewe. u, xosh eweye ewe tené zimannasanin ke be tewawí lewe tédegen ew pirsiyarane ta cende pirsiyargelí zimaní nín. Rastíyekey ewe ye zorbey zimane Urúpayiyekan ewen ke le komellnasí ziman da be ' ziman le rúy diréjh búnewe ' benéwbangin (be almaní zimangelí Ausbau ). Ewane birítín le shéwezare standardekan ke le ser diréjheyek le lehjan dandrawin ke, le ber hoy komellayetí u méjhúyí, legell ew standardane xoyan gunjanduwe. Boye zimananí Ausbau le ber hoy siyasí, kultúrí u komellayetí u her weha xesletekaní zimaní xoyan zimangelí jiyawaz le yektiríne.

Legell eweshda, héndék zimaní ewto hen, ke ew péwaneye legell iyan naxwénétewe boye dekiré be tewawí le ser binemay zimannasane be zimananí tewaw serbexo dabindirén. éme bo nimúne detuwanín be zimaní Bask biléyn ' zimanék le rúwí mewda' (be Almaní zimaní Abstand ) cunkú le ruwangey ziman í yewe ewende le hemú zimanekaní díke jiyawaze ke nakré sebaret be piley be tewawí serbexoy wí híc dimeteqe u mishtumirék bikré. Tenanet réjhímí Franjosh neydetuwaní ídí'a bika ke zimaní Bask 'le rastída' éspanyayí ye!

* Núser le hemú jéyek wushey Gypsies (Qerecíyekan) í bekar hénawe. Emin wekú wergér agam le barí neréyí em wushe u cemke tenanet le shéwezare Kurdiyekanísh da heye, Belam bo wefadarí be deqí mak be péwístm zaní jarék le kewane da binúsm (Qereciyekan), dena wekú dí lem wergérane da Gypsies im be xelkí Roma wergérawe- tébíní wergér

Sercawe: em núsraweyey profésor Peter Trudgill kitébí
Peter Trudgill: Socolinguistics , An introduction to language and society, Fourth Editon, 2000, Penguin Books, PP 119 – 149 e

Xishtey laperey 142 u 143 le mer jiyawazíyekaní bekar hénan le shéwezare Norwéjhíyekanda lem deqe kurdiye da wernegérdirawe.

 

Your rating: None Average: 5 (1 vote)

KAL Featured Articles