you can login to your account or register with kal

Sebaret Be Zimaní Norwéjhí

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Svein Magne SirnesTébíníy wergér: em wutare Svein Magne Sirnes mamostey péshúy Enístítúy bergiríy zimaní le ‌ Monterey California u jégirí éstay serokí xwéndingey duwanawendí Oppegård le Oslo _ Norwéjh núsíwíe. Lem núsraweye da layení méjhúyí péshkewtiní standardekaní zimaní Norwéjhí wate, Bokmål (zimaní kitéb , yan zimaní Danmarkíy Norwéjhí Dano-Norwegian) u Nynorsk( zimaní nwéy Norwéjhí ) shíkirawetewe. Mebest le wergéraní em babete wekú babetí péshú agadarbúní zíyatirí xwénerewey Kurd begishtí u be taybetí hogiraní rengawrrengí u fireceshiní zimaní u kultúríye le komellgey Kurdistan.

Béguman dítnewey rége careserí here be dill u lebar bo péwecaran be ziman/ shéwezare Kurdíyekan u berew péshbirdinyan debé legwén helumerjí henúkeyí ewan bé, bellam lew rébaze da agadarí le barudoxí zimanan u ezmúní wullataní dí bé kelk níye. Núser em babetey le ruwangey pishtíwaní le shéwezarí Bokmål núsíwe,be duway em babete da núsínék ke le ruwangey dakokí kirdin le Nynorsk núsrawe, péshkésh dekiré.

Núsíní : Svein Magne Sirnes
Wergérran le Inglísíyewe : Hesené Qazí

Sebaret Be Zimaní Norwéjhí

Dú bocún

Wekú zimanekaní díkey‌ Skandínavíya, Norwéjhí le zimanékí hawbeshí Skandínavíayíyewe kewtúwete ke dekré be régey berdnúsekaní Runik ta sedey Séyemí duway zayín shwéngérrí bikré. Elfubéy Latíní , ke jégey níshanekaní Runíkí girtewe hawkat le gell hatiní Mesíhíyet wexo kira, u zimanékí jwéy Norwéjhí le mawey Sedey Yazdehem da pégeyísht. Be dem sedekaní duwatir da, zimaní Norwéjhí kewte ber karlékerí zimaní Danmarkí, Allmaní Newí(Low German), u zimaní Swédí.

Le sertaserí Sedekaní Néwerrastda, Danmark destellatí here behézí síyasí u abúrí bú le Bakúrí [Urúpa]. Le sallaní 1400 ta 1520-í zayínída, fermanrrewayaní Danmarkí hewllyan da Norwéjh, Swéd u Danmark le yekétíyek da be néwí yekétí Kalmar yek bixen ke le Kopénhagewe ídare dekra. Ashkiraye lew serubendí da zimaní Danmarkí wekú zimaní ídarí u berréweberí lew qellemrroye da dewrékí serekí degérra.

Le dewruberí sallí 1525 da zimaní Danmarkí wekú zimaní wullatí Noruwéjh be tewawí jéy be Norwéjhí col kird u shwéní girtewe. Be duway caksazí Lutérí le sallí 1536 da, duway ewey Latín wekú zimaní kilísayí u díní birewí nema,zimaní Danmarkí jéy girtewe. Injílí Danmarkí Kirístíyaní Séyem le Norwéjhísh,billaw kirayewe, bellam ta serdemí nwé híc wergérrawékí ew kitébe be zimaní Norwéjhí le ber dest danebú.

De rastída ta níweí dúyemí Sedey Nozdeyem zimaní Danmarkí taqe zimaní núsín bú ke le Norwéjh karí pédekira. Legell eweshda, lehje Norwéjhíyekan wekú zimaní qise pékirdin bekar dehatin, u le sharekanda, shéwezarékí qise pékirdin ke le ser binemay Danmarkí hellnirabú bere bere serí hellhéna, be taybetí le bekarhénaní resmída.

Duway jwébúnewí Norwéjh le Danmark le sallí 1814-í zayínída, ew barudoxe berdewam bú, bellam heta billéy be giriftékí gewre dadendira. Urúpa, Skandínavíyash legell, xerík bú dehate néw serdem u caxí Romíyewe, u yek lew dítine nwéyaney le ara dabú péwendí nizík le néwan netewe u zimanekey da bú. Le akamí ewe da, nexshey sazkirdiní zimanékí Norwéjhí jwé le dayik bú.

Le néwan sallaní 1830 u 1860 da, dú bocúní jíyawaz lew bareyewe seryan hellhéna. Yek lew bocúnane bocúní zimannasí xo perwerde kirdú Ivar Aasen  (1813- 1896) bú. Ew kurre jútérékí Rojhaway Norwéjh bú. Aasen férí zimane kilasíkekaní latín u Yonaní u zimane serekíyekaní Urúpay Rojhawa bibú. Duway lékollíneweyekí hemúlayene tuwaní akamí karí berawurdkarí u pékgiraney xoy‌ le néwan lehje Norwéjhíyekanda péshikésh bika. Le ser binemay ew keresteye, Ivar Aasen normékí standardí núsíní bo Norwéjhí modérin péshxist. Ewe bú be binemay Nynorsk ( yan Landsmål (zimaní wullat) , bew jorey ke le seretawe néwzed dekra).

Bocúnekey dí ewe bú ke zimaní Danmarkí wekú binemayek bekar bihéndiréu be péyí péwerekaní qisekirdiní endamaní cíní serewey sharnishín binorrwéjhéndiré. Yek le layengiraní here giríngí ew fikre Knud Knudsen (1812- 1895), mamostayekí medresey amadeyí bú le sharí Kirístaníya ( yan Oslo). Ew shéwezarey lew hewlle kewtewe bú be binemay Bokmålí ( zimaní kitéb) modérin ( ke ta sallí 1929 be Riksmål (zimaní sertaserí) néwzed dekra, be Inglísí zimaní Danmarkíy – Norwéjhí Dano- Norwegian ) ‌ Le binawanewe, xebat le pénaw zimaní Norwéjhí dekré wekú xebaték bibíndiré ke le rikeberí ‌ néwan dú síyaset ‌u ew dú shéwezarey zimaní‌ wate – Nynorsk u Bokmål – kewtúwetewe.

Ta sallí 1920, Nynorsk  wekú zimaní zallí perwerde le sertaserí Rojhaway Norwéjh u héndék beshí Rojhhe‌llatí Norwéjh xoy damezrand. Zor le núseran meylékí zoryan níshan da bo núsín be Norwéjhíy Nwé ( Nynorsk ), u zimaneke le gisht sallaní néwan 1900, ta degate 1944 destkewtí serekí wedest héna.
Legell eweshda, shar u sharockekaní lay beshí Rojhhe‌llatí Bashúrí wullat , nizíkey le setaset wekú xak u kewshení Bokmål manewe.

Egercí Nynorsk ezimúnékí xéray peresendin u billaw búnewey be xoyewe dí, bellam Bokmål her wa diréjhey be manewey xoyda wekú zimaní núsíní zorbey Norwéjhíyekan.
Be péy réjhey be karhénaní ke emrro herkam le layenekaní zimanekan ídí'ay deken , be juwaní derdekewé ke Bokmål zalle, barudoxékí ke hemíshe búyetí. Bokmål zimaní rojhname u goware serekíyekane u le bazrganí. Sin'at, u réklamda zimaní bandeste.

Bokmål

Le dewruberí sallí 1900-í zayínída, héndékan bíryan lewe kirdewe ke jíyawazíyekaní néwan ew dú shéwezare Norwéjhíye -- Nynorsk ( Norwéjhíy Nwé ) u Bokmål ( zimaní Danmarkíy Norwéjhí ) be réjhe ewende keme ke dekré keléní néwanyan pirr bikrétewe u bibn be "yek".

Fikrí ewe hate gorré ‌ berebere lék bidrén u duwajar zimaní Samnorsk ( yan zimanékí gishtgirewey Norwéjhí) yan lé saz bikré. Ew bocúne le sallaní 1880ekanewe hatibúwe gorré, bellam jarékí díke taze kirayewe u le layen Venstre ( partíy líbéral ) Arbeidepartiet‌ ( partí kar) pishtíwaní lékira.

Le sallí 1917 u 1938 da , dú caksazí zor berzefirrane le rénús da rageyéndiran be mebestí lék nizík kirdinewey Norwéjhí Nwé u Danmarkíy Norwéjhí duway cendín sall mishtumirr u le ser dúwan.
Duway Sherrí Jíhaní Dúyem, kardaneweyek be dijhí ew síyasete peyda bú, be taybetí le layen Bokmålíyekanewe. Bizútneweyekí pirotést u narrezayetí werré kewit, u daykubawkan le kitéb u kerestey xwéndiní mindallekanyanda destyan kird be gorríní ew shéwe rénúsey ke dahéndirabú u kirdyannewe be norme nerítí u " pawankirawekan". Ew xebate tundutíjh e le merr Samnorsk

( zimaní yekgirtúy Norwéjhí) le sallaní 1950 kan u 1960e‌ kanda berdewam bú. Le heman katda, Nynorsk ( Norwéjhíy Nwé) le zor nawce u deweran wekú zimaní perwerde túshí girift hat u le kurtéyí da.
Gusharí pishtíwananí rénúsí nerítí le néw bekarhéneraní Bokmål da geyíshte ewey ‌zorék lew shéwaney le sallaní 1959 u 1981 da dahéndirabún destyan léhe‌llbigíréu babidrétewe ser rénúsí kon. Wurde wurde dest le síyasetí resmíy tékellkirdin u awéte kirdiní zimanekan hellgíra.

Lew demíyewe Bokmålí nerítí búwe be zimaní zall, u híc gumaní tédaníye ke eme zimaní Norwéjhí dahatú ye.
Le sallí 1944, le néw gisht ew mindallaney ke decúne medrese, 34 le sed Nynorskyan wekú zimaní yekemí xoyan rageyand. ésta em réjheye 17 le sede. Ew le kurtídane nek her zerbeyeke we Nynorsk kewtúwe -- bellkú bew manayeshe ke partíye síyasíyekan cibirr ídí gwénadene girúpe gusharekaní layengirí Nynorsk. Sharnishíní u sin'atí búní wullat hellkewtí Nynorskí kiz kirdúwe.

ésta péwendí néwan ew dú shéwezarey núsíní resmíy Norwéjhí bashe. Bokmål bandeste u gushar dexate ser Nynorsk . Héz u qewetí Bokmål le rade bedere: nek tenya zimaní 80 le sedí Norwéjhíyekane , bellkú le bekar hénaní qise kirdiní rojhaneshda her peregirtir debé.

Norwéjhí Nwé ( Nynorsk) zimanékí núsíní ewtoye ke sístémékí zor pécellpéc u allozí gerdankirdiní heye.Zimanékí destkirde ke kem kes formí qise pékirdiní bekar dehéné. Durushmí tékosheraní rébazí bekarhénaní Norwéjhí Nwé ( Nynorsk) eweye miro debé lehjey nawceyí xoy bekar bihéné u be Norwéjhí Nwé binúsé, wekú " mexrejí hawbeshí gisht lehjekan". Yek le akamekaní ew bocúne eweye zor le bekarhéneraní Norwéjhí Nwé ( Nynorsk) be tékellawékí na sístimatíkí lehjekan, Nynork u Bokmål denúsn. Héndékan dellén eme zimanekeyan tenanet zíyatirísh kiz deka..

Pishkí Zoruzewend

Katék qutabíyekí Norwéjhí medresey seretayí destpédeka namílkeyekí picúkí dedrété be néwí "ordliste"( yan wushename). Ewe qamúsékí nerítíye, cunkú híc nasandinékí tédaníye, tené ewende níshan deda ke wushekan con denúsrén u rénúsíyan cíye, legell shéwey gerdankirdiní kirdar u néwan.

Ci péwíst deka kitébékí ewto bidré be hemú qutabíyek ? le ber ewey zimaní Norwéjhí, wate hem Bokmål (zimaní Danmarkíy Norwéjhí ) u he‌m Nynorsk ( zimaní Norwéjhíy Nwé), jhimareyekí zor bedílí rénúsí wushanyan heye. Ewe akamí ew hemú caksazíye rénúsyaneye ke her dúk zimanekan le mawey sed sallí rabirdú da bexoyanewe díwe.

Ba nimúneyek bas bikeyn. Ristey " jhineke destí berz kirdewe" dekré  be Bokmålíyekí bash wekú "Kvininen hevet hånden " werbigérdiré. Legell eweshda, miro nacar níye risteke awa binúsé . Bokmål cendín pishkí núsíní ew risteyey heye u gishtíshyan wekú yek shéway pesndin.

  • kvinnen hevet hånden
  • kvinnen heva hånden
  • kvinnen hevet hånda
  • kvinnen heva hånda
  • kvinnen hevet handa
  • kvinnen hevde hånda
  • kvinnen heva handa
  • kvinna hevet hånden
  • kvinnen heva hånden
  • kvinna hevde handa

Ewe kareke hem bo qutabíyan u he‌m férkaran wekú yek astem deka, ci dega be jemawer be gishtí. Yek le akamekaní ew barudoxe nebúní shélgírí u dillgírí berdewame. Lewaneye le laperrey 45-í kitébék da shéwey núsíní risteke wekú bedílí 3, u le laperrekey díkeyda bedílí 6 bé u awa. Ewe boxoy, akamí diréjhxayení lédekewétewe, ke nebúní réz negirtin le normí zimaní u recaw nekirdiní akamí here metirsídaryane.
Katék destxetí kereste u kitébí xwéndin bo cap denérdiréne capxanekaní Norwéjhí, ber lewey dest bikré be capkirdinyan debé le layen Enjumení Zimaníy Norwéjhí (Norsk Språkråd) kontiroll bikrén.  Zor jaran weshangeran debé zimannasí ewto bibínnewe ke bituwanin be destxetekanda bénewe le ber nashélgírbúní núser u bémeylí ew bo recaw kirdiní norm. Ew kare hem katékí zor deba u he‌mísh begiran radewesté.
Endamaní Enjumení Zimaníy Norwéjh hestyan kirdúwe be péwístí kemkirdnewey bedíl le rénúsí Norwéjhí, hem le Bokmål u he‌m le Nynorsk da. Wédecé le dahatúyekí nizíkda gorranék rúbida.

Norwínglísí

Emrro herkes laperrekaní rojhnameyekí Norwéjhí helldatewe jhimareyekí zoruzewend wushe u zarawey Inglísí u Emríkayí debínétewe ke hénrawnete néw Norwéjhí modérin .
Be sallan síyasetí Norsk Språkråd ( Enjumení Zimaníy Norwéjhí ) ewe búwe ke péshí ew péshwecúne bigré u le jíyatíyan bekarhénaní wushey bashí Norwéjhí péshníyar bika bo nimúne programvare le jíyat software, e – post le jíyat e – mail , datamaskin, le jíyat computer , bo ewey cend nimúneyekim bas kirdibé. Legell eweshda, zor le Norwéjhíyekan amojhgaríyekaní Enjumení Zimaníy Norwéjhí recaw naken u wushe Inglísíyekanyan le bedíle Norwéjhíyekanyan la pesindtire. Le héndék nimúnanda wushe Inglísíyeke rénúsí xoy parastúwe bellam be telefuzí Norwéjhí derdebirrdiré . Wéneyek wushey jazz e‌. Emrro híc kes em wusheye ew jorey le Inglísída deyllén telefuz naka.

Le héndék nimúney díkeda, Enjumení Ziman -- hemíshe serkewtúwane na -- rénúsí Norwéjhí péshníyar kirdúwe , wekú teip bo tape, yan sørvis bo service .
Karlékeríy Inglísí dekré be régey díkeshda bibíndiré, bekarhénaní apostrophe ' le Noréjhí modérin da nimúneyekétí.

Apostrophe le herdúk zimanekanda wekú yek dekar nakrén. Le zimaní Inglísída, apostrophe doxí xawenétí nawék níshan deda: the boy's book ,the woman's bag . Le zimaní Norwéjhí da xawenétí be bé ' saz dekré( meger ewey nawke be ' s ' yan be dengékí 's ' kotayí bé): guttens bok , damens veske . Legell eweshda, jhimareyekí zor le Norwéjhíyekan be helle wekú Inglísí apostrophe bekar dehénin u denúsn gutten's bok, damen's veske . Ewe be taybetí zor bawtire bétú naweke nawí sade yan ser wushe bé , wekú Tor's gatekjøkken ( nawí xuwardingey xéraye) yan NATO's hovedkvarter. híc guman le weda níye eme akamí ew gushareye ke zimaní Inglísí le ser zimaní Norwéjhí heyetí.

Ba ésta le buwarékí díke birrwanín ke karlékerí zimaní Inglísí péwe díyare. Le zimaní Norwéjhída nawékí lékdiraw hemíshe debé be seryekewe binúsré, bo nimúne bilforhandle, ( mashén firosh ) , skoleår (sallí xwéndin ). Le héndék shwénda debé teqell dekar bikirdiré : FN- delegasjon

( destey nardey Korrí Neteweyekgirtúwekan). 50-årsjubilewim( jéjhní téwersúrraní 50 salle). Boye núsíní em nawe lékdirawe wekú bil forhandiler ( dú wushey jwé ) helleye. Bellam jhimareyekí zor le Norwéjhíyekan ew jore nawe lékdirawane be jwé denúsn. Tenanet nawí dawudezga u rékxirawanísh wayan lé beser hatúwe :
Norsk Brannvern Forening, Selvaag Gruppen.

Hénde le méjh níye desteyek le sharomendaní xemxor ke deyanewé dijhí díyardeyekí ewto tébikoshin komelleyekyan pékewe nawe be nawí Estérenasaní dijhí dabirraní wushan u ésta mallperrékíshyan saz kirdúwe!

Ey billéy karlékerí be barí dída con bé ? gelo Inglísí híc wusheyekí mak Norwéjhí wergirtúwe? eré werígirtúwe. wushey wekú ombudsman ( nwéner ) , slalom , ( joreyek xilískéní marpécí ) , ski

( xilískén) hemúyan Norwéjhín e ( yan skandínavíyayíne). Le rastída zíyatir le 50 wushey mak Norwéjhí ( yan Norséyí‌y Kon) le zimaní Inglísí da hen. Zorbey ew wushane le layen Víkíngekaní kotayíyekaní Sedey Heshtemí zayíní hénrawnete néw zimaní Inglísíyewe. Le péshda wushey lemerr deryapéwí u sherrí deryayí ؛ duwatir ew wushaney ke le sístémí komellayetí u berréweberí Skandínavíyayí da be kardebran cúne néw zimaní Inglísí --- bo nimúne wushey Law qanún ---.

Bekarhénaní Lehje Norwéjhíyekan

Cawedéraní jhiyaní síyasí barudoxí‌ Norwéjh le ser ewe rékin ke le ser em hesareye da be zehmet parlimanékí neteweyí díke heye ke endamekaní be zor lehjey jíyawazí zimaní wullateke yan zimananí wullateke qise biken, bew jorey ke le parlimaní Norwéjh: Storting da dekré. Her he‌man shit dekré lemerr bernamekaní radyo u télévízyoní Norwéjhí u komellge be gishtí bikutré : Le zor cuwarcéwe u bestiní jíyawaz da miro dekré lehjey jorbejor bibísté le katékda Allmaníyekan , Emríkayíyekan , Swédíyekan u Danmarkíyekan zimaní standardyan la pesindtire.

Le rastída eme xisletékí komellgey Norwéjhíye ke degmene. Bellam gelo hoy eme cíye?
Héndékan dellén ewe le ber qellishtí néwan Bokmålí standard ( ew shéwezarey Norwéjhí ke zorbey xellik bo núsín bekarí dehénin) u zorbey lehjekane. Ewe be taybetí sebaret bew lehjaney ke le Rojhaway Norwéjh bekardehéndirén waye.

He‌llbet zor Norwéjhí hene ke le barudoxí resmí da ( le shwén u doxí díkeshda) layan pesinde normí standard bekarbhénin. Legell eweshda, gushar bo bekarhénaní ew norme , ba be nimúne billéyín, le Feranse u Allman zor kemtir u lawaztire. Le rastída, pécewanekey raste, eger miro le ber héndék ho zimanekey bigorré, metirsí ewe heye sheqllí xo be zilzan u bexofishí lébidré. Lewaneshe miro netuwané be tewawí le lehje gorrín da serkewé ---- u duwajar shitan tékell ka u híc shélgír nebé ( zor le Norwéjhíyekan be kesékí ewto dellén " knot" u eger néwékí wa be mirowewe binúsé níshaney eweye ke gunahékí gewrey kirdúwe).
Gelo bekarhénaní berbillawí lehjekan le néw Norwéjhíyekanda gír u girift saz naka? díyare, gír

u girift heye. Ew kesaney ke wekú bégane férí zimaní Norwéjhí debin zor jar boyan esteme lew zimane tébigen ke le radyo u télévízyon da bekar dehéndirén le layen ew xellkanewe ewan le ser sheqaman , le férgeyan u le mallanda deyanbínin.

Giriftékí díkey ke renge zor jídítir bé, zimaní Norwéjhí heman shéwe normí zimaní neteweyí qise pékirdin pésh naxa, bo wéne, bew jorey ke le Feranse dekiré. Emesh, be norey xoy , kardanewey debé le ser hestí Norwéjhí axéweran lemerr normí núsíní zimanekesh.

Bellam ba layene pozítívekaní eme ‌le bír nekeyn : lehje jorbejor u ceshnawceshnekan reng u boyekí hestyarane le Norwéjhí qise pékirdin zíyad deken dey xemllénin, u he‌lí ewe derrexsénin Norwéjhíyekan xoyan bin u lehjey xojéyí dewerí xoyan bekar bihénin le her shwénékí ke debin billa bibin.
Gelo lehje jorbejorekan pile u he‌llkewtí wekú yekyan heye? be lébirrawane u girdbirrí na. Díyare zimannasan dellén, ke híc péwer u péwaneyek níye bo nirxandiní lehjey zimanekan le ser binawaní juwanínasí. Legell eweshda, héndék tíyorí yan modél hen ke hénrawnete gorré u,cend lew modélane deyselménin herkes le komellge da diraw, pile u paye u destellatí hebé , deshtuwané birryar bida ke ci be durust u juwan u sipehí dabindiré. Her le ber ewe ew zimaney ke le layen xellkí búmí beshe Rojhawayíyekaní Oslo qisey pédekré ( zimanék ke be réjhe le standardí Bokmål nizíke) pile u payeyekí ballatirí heye, ba billéyín lew lehjaney wa le nawcekaní pert u dúredest da hen.

Shitékí cawrrakésh qewma katék sharí Stavanger le sallaní 1970kanda wekú pétextí newtí Norwéjh xoy damezrand. Bere bere , destey mosíqau goraníbéjhí gelerí helyan bo rexsa be lehjey Stavanger bicirrin u le heman katda mosíqa u dengekeyan be hemú wullatda billaw búwewe u birewí peyda kird. Shitékí ewto cend sall ber le fícqey newt her be zeyníshda ranedebird.

" Sí u cuwar " yan " Cuwar u sí " ? –

Way danén rojhék le seretay mangí September [ ke le zorék le wullataní Urúpayí  despékí sallí xwéndine – wergérr ] kurreketan yan kiceketan ke le polí séyemí medresey seretayída dexwéné bétewe mallé u pétan billé mamostayekey zimaní Inglísíyan shéweyekí nwéy jhimardiní fér kirdún : Le jíyat ewey billén " sí u cuwar ", ésta debé billén u binúsn " cuwar u sí " .

Be rastísh , eme le sallí 1951 le Norwéjh rúy da ( tenya be pécewanekey : ewan le " cuwar u sí " yewe berew " sí u cuwar " cún" ). Le nameyekda bo qutabxanekaní wullat , wezaretí perwerde be sadeyí raygeyand ke shéweyekí nwéy jhimardin debé peyrrew bikré.

Gisht férkar u mamostayan , núseraní kitébí xwéndin, u karbedestaní hikúmet cawerruwaní eweyan lédekira destbejé ew sístéme nwéye bekar bihénin, lewane ew rojhnamenúsanesh ke le dezgay weshaní dewlletí Norwéjh da NRK karyan dekird.

Akamí ewe búwe hoy peydabún u péshwecúní dú sístémí jhimardin . Emrro penja sall duwatir, barudoxeke le Norwéjh her awaye, le piratíkda híckes shélgír níye. Zorbey Norwéjhíyekan tékellawék le her dúk sístémekan bekar dehénin.

Xalle lawazekan ashkrau be derewen : ew bégananey deyanewé férí zimaní Norwéjhí bin boyan zor asteme legell ew dú sístémane derbibin u xoyaní legell bigunjénin
Kice zimannasékí genj , Vibke Lawritzen , lékollíneweyekí berbillawí le ser ew babete kirdúwe, u le tézekey da geyíshtúwete ew akamey ke shéwey nwéy jhimardin ew serkewtiney bedest nehénawe ke layengiran u darréjheraní cawerréyí bún. Boye , ésta Norwéjh be tenísht yekewe dú sístémí jhimardiní heye u híc kamyan shélgírane recaw nakirén . Hewjé be kutin naka, eme debéte hoy allozí u seregéjheyekí zor.
Le zor baranewe em ezmúnkaríye layenékí komellgey Norwéjh le duway Sherrí Dúyemí Jíhaní níshan deda : Sosyal Démokrratekan lew bawerre dabún le wizeyan daye hercíyekí bíyanewé bígorrin, lewane xú u xidey zimaní. Bellam méjhú selmandúye ewan lew bareyewe zor zíyatir lewey debé geshbín bún.

Dey ésta debé Norwéjhíyekan ci biken? gelo ewan bigerrénewe u badanewe ser sístémí kon --- yan ewey debé ew shéwe nwéyey jhimardine zor be gurrtir u behéztir bixene buwarí kirdaríyewe? Emin be shexse pém waye ídí cibirr nakré dest le sístémí nwé hellgíré. Herconék bé le layen qutabíyaní genj u le bestén u cuwarcéwey resmída bekar dehéndiré. Legell eweshda, Enjumení Zimaníy Norwéjh , Norsk Språkråd, debé hewil bida tewafuqékí gishtí be dewrí ew babetewe sazka u híwadar bé ke sístémí nwé jéy ewí kon bigrétewe, ke héshta jhimareyekí zor le Norwéjhíyekan , lewane bazrganan, u capemení beparéz layengirí lédeken.

Núserí míwan : Svein Magne Sirnes, jégirí profsorí lékdanewey zimaní le Enístítúy bergirí zimaní le Monterery , California, Dewllete Yekgirtúwekaní Emiríka.
Wek le tébiní seretawe bas kira, Svein Magne Sirnes ésta gerrawetewe Norwéjh u jégirí serokí xwéndingeyekí duwanawendí ye le sharí Oslo u kitéb u kerestey xwéndin denúsé u sebaret be babetí zimannasane wutar billaw dekatewe.

Sercawe: em babete  mallperrí resmí Norwéjh le Dewllete Yekgirtúwekaní Emríka
http://www.norway.org/News/archive/2001/200105langwage.htim

--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~
Wébnúsí Ruwange http://www.ruwange.blogspot.com
 

No votes yet

In focus articles