you can login to your account or register with kal

Késhey Zimaní Resmíy Kurdí (IV)

Prof. Amir HassanpourEmírí Hesenpúr (Beshí cuwar)
4- Qonaxí pésh standard bún: Hewramí, Kirmanjí, u Soraní

Bo rúnkirdinewey késhekaní zimaní standardí Kurdí péwíste dú qonaxí pésh u pash standardbúní lehje edebíye kan -- Hewramí, Kirmanjí u Soraní – berawird bikey u rewtí standardbúnyan díyarí bikeyn. Sé lehjekan pésh billawbúnewey rojhnamey Kurdistan le 1898 da standard ne bún. Standardbún, wek piroseyék, ne seretayékí deqíqí heye u ne kotayí dé. Bellam dekré billéyn ew piroseye le Kirmanjí da le 1898 destípékird u duway bíst sallan le Soraní (1918) da werékewit u le Hewramí da héshta bedí nakré.

Taybetétíyekaní ew  lehje edebíyane ke ta radeyékí zor le Soraní u Kirmanjí ewro dayan debirré ewanen:

Yekem: lehje edebíyekan honraweyí bún u pexishanyan ne búwe yan zor kem búwe.

Dúhem: erkekaníyan ber tesk bú (zortir le edebíyat da dekardehatin nek le zanste jorawjorekan).
Séhem: binkey komellayetí ew lehjane zor tesik bú (dahénerí berhemí núsraw zortir rohanétí u axawet bún؛ jhnan régeyan ne dedira xwéndewar bin u "jemawerí xwénerewe" pék ne hatibú u ney detuwaní pék bé) u ewesh berhemí komellgey derebegí u 'eshíreyí bú.

Cuwarem: qa'íde ronan (codification) le formí zimanda (le elf u bé u xallbendí u rénús ra bigre he ta wushe ronan u shéwazí núsín u réziman) zor kem bú u núser ta radeyék azad bú be selíqey xoy binúsé.

Pénjem: her kam le sé lehjekan cend bin lehjeyan hebú u híc kamyan le ser normék sax ne bibúnewe u her kes bin- lehjey xoy dekardehéna.

Sheshem: her lehjeyék le sinúrí xoyda dekardehat u axéweraní lehjey dí férí ne debún u dekaryan ne dehéna (Hewramí ta radeyék bibú be zimaní edebí le hjekaní dewrúberí xoy).

Hewtem: le gell eweshda zimanekan ('Err‌ebí, Kurdí, Farsí, Tirkí...) le barí desellatewe naberaber bún u milmilaney zimaníy le arada bú, "ídeolojhí zimaní" yan "síyasetí zimaní" zortir be lay lékférbún u lékwergirtin u xuwastineweda deshikawe. Sé sede lewey pésh Ehmedí Xaní le barudoxí komellgey derebegída, dijhí jhér cepokeyí síyasí u zimaní wexokewit u tékosha Kurdí wek Farsí bibéte zimanékí edebí be péz u be héz u Farsí wek modélí geshanewey Kurdí dadena.

Ew xislletane le yektir jíyawaz nín u wékrra pékhatún u yekitr daderéjhin u debirrnewe u degirnewe. Bo wéne tesikbúní binkey komellayetí (rohanétí u erístokirasí derebegí) erkekaní zimaní núsrawí tengeber dekird (zortir bo edebí honraweyí dekardehat) u berteng búní erkekan régey ne deda núsín be pexishan geshe bika u ew dú hoyanesh péshyan le xemllíní wushe u cemk degirt. Le gell eweshda ew xislletane zimaní standard u na standard lék juwé dekenewe, péwíste le bírman bé ke perijhíní néwan ew dúwane zor pitew níye. Díyare zimaní standard conétékí nwéye, bellam eger her kam lew xislletane be tenyayí le ber cawbigrín jíyawazí néwan standard u na standard wek tefawetí cendétí bedí dekré nek conétí. Bo wéne eger sed sall lemew pésh lehje edebíyekan le ser normék (bin- lehjeyék) sax ne bibúnewe, Kirmanjí u Soraní standardí ewrrosh héshta ew késheyan pé careser nekirawe. Eger ew perjhín nizmíye le standard búní Kurdí da zortir we bercaw dekewé le ber eweye ke zimaneke héshta le se retakaní ew pirose daye.

Ew xislletane le zimane standard nekrawekaní dísh da be dí dekirén. Bellam eger sé lehje edebíyekaní Kurdí le gell 'Errebí u Farsí pésh- standard da berawird bikeyn, der dekewé ke tefawetí cendétí le néwan Kurdí u Farsí (yan 'Errebí) da zor bercawe. Bo wéne erkekaní Farsíy pésh- standard zor le Kurdí beríntir bún. Farsí le katékda ke edebíyatékí honraweyí meziní pék hénabú, le zor buwarí dí da dekardehat, bo wéne le íshí ídarí (dewlletí), perwerde, ayín, méjhúnúsí, felsefe, ríyazíyat, estérenasí, pizishkí u zanstí jorawjorí dí le ziman ra bigre heta kishtukall u mosíqa. Be pécewane, Kurdí pésh 1898, zortir le edebí honraweyí da dekardehat u béjgele edebíyat tenya cend berhemékí ayíní u zimaní u yek berhemí pizíshkí pé núsirabú. Ser baqí ew jíyawazíye zor u zebende, dekré billéyn Kurdí u zimane kilasíke mezinekan ('Errebí, Farsí, Suryaní…) ta axirí Sedey Nozde na standard bún. Ew lékdaneweye késheyékí tíorí u felsefey dénéte gorré: le ew xislletaney zimaní pésh- standard kamyan serekíye wate ewaní dí weré dexa u han deda? eger ew xislletane be hellkewt peyda ne bún, berhemí kam barudoxí méjhúyín?

Wullamí ew pirsíyarane péwístí be wurdibúnewey zortir le xislletekaní zimaní pésh- standard heye. Le cend beshí dahatú da, ew hewt taybetétíyaney zimaní pésh- standard lék dedemewe u duway tewawbúní ew base pirrosey standard búní Kirmanjí u Soraní u késhekaní be wurdí degérrmewe. Le beshí pénjda, késhey zall búní honrawe be ser pexishan le lehje edebíyekan da bas dekem.

diréjhey heye....

--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~
Tébíní : Beshí cuwaremí wutarí mamoste Emírí Hesenpúr le jhimarey  275-í rojhnamey ROJNAMA Cuwarshemo 4/8/2008 da billaw buwetewe u le layen wébnúsí  Ruwange ra hénrawete ser elfubéy Yekgirtú.
 

No votes yet

In focus articles