you can login to your account or register with kal

Norwéjhí Wekú Zimanékí Asayí

Peter TrudgillTébíní wergér: em wutarey Peter Trudgill, yek le zimannasaní komellayetí nasrawí em buware, be mebestí dewllemend kirdiní léduwan u yarmetí kirdiní zíyatir be rúnkirdnewey rébazí cilonayetí péwecaran be ziman/ shéwezare Kurdíyekan wergérrdirawe. Ashkiraye léduwan u lékollínewey afiréner be bé pishtbestin be tíorí zimaní, u be taybetí komellnasíy zimaní le merr barudoxí ziman/shéwezare Kurdíyekan hící lé shín nabé. Be duway ew núsíney pirofésor Peter Trudgill  da, dú núsíní díkesh sebaret be zimaní jútstandarí Norwéjhí ke zíyatir basí layení péshwecúní méjhúyí ew standardane deken u le ruwangey jíyawazewe núsrawin bo agadarí xwénerewaní hogirí babetí zimannasane péshkésh dekré.

Norwéjhí wekú zimanékí asayí
Núsíní: Peter Trudgill
Werrgérran le Inglísíyewe: Hesené Qazí

Norwéjhíyekan zíyatir péyan xosh e wa bír bikenewe lewaneye,‌‌ barudoxí zimaní Norwéjhí, seyr u semere u be dillníyayíyewe naasayí bé. Ta ew jéyey degerrétewe ser tégeyishtiní yekem, emin le jéy díkesh da basim kirdúwe (bo wéne, birruwane Trudgill,1995) ke, ew barudoxey zimaní Norwéjhí tédaye nek her seyr u semere níye, bellkú zorísh hémin u me'qulaneye, be taybetí le ruwangey tehemulí zimaní u démokrasí zimaníyewe u le zor rúwewe dekré jéy léférbún u tenanet lasayíkirdneweu píyade kirdin bé le zorék le beshekaní dinyada. Lem wutare da, emin beshí dúyemí ew tégeyishtine wate goya naasayí búní barudoxí zimaní Norwéjhí shí dekemewe. Emin dellém ‌, egercí le cend layenékewe barudoxí zimaní le Norwéjh zor degmen e , bellam eger le asoyekí berifirewantir da léy birruwandré , le rastída seyr níye. Díyare karékí hasane eger miro bíyewé‌ zíyade lewey péwíste seyrusemere búní komellnasíy zimaní modériní Norwéjhí gewre katewe. Emin le xwarewe héndék lew layenane cirr dekemewe ke deyselménin le ruwangey komellnasíy zimanewe Norwéjhí be tewawí zimanékí asayí ye u amajhe bewesh dekem ‌ le zor shwéní díke le seransey dinya barudoxí zimaníy ewto hen ke zor le nizíkewe we barudoxí zimaní Norwéjhí decin.

Norwéjhí wekú zimanékí Ausbau

Zor xellik le Norwéjh wa wédecé péyan wabé‌ saz kirdiní goya " deskirdane"í Ny Norsk (Norwéjhí Nwé) ta radeyek seyreu , a‌majhe bew rastíye deken ke ew zimane híc axéwerí búmí níye, le rastída eme be tewawí shitékí asayíyeu zorék le shéwezare standardkirawekan le seransey dinya da sazkirawey deskirdin ke le layen plandarréjhaní zimanewe pésh xirawin ke zor jar le ser binemay dozínewey zemíney hawbeshí néwan lehjekaní qisepékirdiní xorrskí ew kareyan raperrandúwe.

Serbaqí emesh layenékí péwendídar u renge zor giríngtir heye ke deyslméní berewpéshcúní standardí Ny Norsk dekré be tewawí be rewtékí asayí dabindiré. Régeyek bo tégeyishtiní rúntir sebaret be barudoxí zimaní Norwéjhí dekré wurdbúnewe lew layeney barudoxí zimaní bé‌ ke emin néwim lénawe "zimannasíy komellayetí Ausbau  "( birruwane ( 1992a;1992b Trudgill) . Em zemíney lékollínewe ye le ser ew jwékirdineweye dandirawe ke le seretawe Heinz Kloss (1967)enjamí da, le néwan ewey ew péyan dellé " zimananí Abstand " Abstandsprache yan " zimanan‌ le rúy mewda "u " zimananí Ausbau " Ausbausprache " zimanan le rúy dirréjh búnewe ".

Gisht zimannasan zor be cakí lewe agadarin manay " zimanék " , tenya beshékí be péy péwere zimannasíyekanewe ‌ díyarí dekiré. éme be hemú qutabíyekanman ke taze le lay éme dest be xwéndin deken delléyn , ew pirsíyarey gelo shéwezarí zimanék debé be " zimanék " yan " lehjeyek " dabindiré ( yan dísan shitékí díke) be hícjor her be péy birryarékí zimannasane díyarí nakiré. Lew bareyewe hokarekaní kultúrí, komellayetí, síyasí u méjhúyísh dekré dewrí zor qúllyan‌ hebé. Kloss, be amajhe kirdin bewey ke dekré héndék le zimanan tenya u tenya be péy péwerí zimannasane be zimaní jíyawaz dabindirén, rúnakayí dexate ser em babete --- ewesh le ber dúrí u mewday zimaníy ewan le gell gisht shéwezarekaní díkey ke hen. Le cuwarcéwey Urrúpa da, zor jar zimaní Bask wekú nimúneyekí ashkiray zimaní Abstand  basí léwe dekiré. Cunkú híc xizmékí nizíkí le néw zimananí dewer u berí xoyda níye, u qet réy ténacé bikré wekú lehjey zimanékí díke dabindiré.

Bellam, zorbey zimananí díke ‌ --- zimananí Ausbau --- in , wate lew allugorraney le barudoxí zinjírey zimaní da rúyan dawe kewtúnetewe u peyda bún u ewey ke be zimananí jíyawaz le yekitirí dadendirén behícjor be tewawí le ber péwaney zimaní níye,nimúney kilasíkí le Urúpay Rojhawa ke tebí'etí zimananí ausbau níshan deda le jíyawazí néwan zimaní Allmaní u zimaní Holendí da derdekeé. Bellam, dekré amajhe be zor nimúney díkesh bikré wekú jíyawazíyekaní néwan zimananí Lehístaní, Sillovakí u Cékí؛ yan Norwéjhí, Swédí u Danmarkí؛ yan Purtugallí , éspaníyayí u Katallaní. Sebaret be nimúney Allmaní/ Holendí, dekré billéyn ( birruwane Chambers u Trudgill , 1997) ke zinjíreyekí lehje rojhawayíyekaní Gérmaní hebún‌ ke le henawí ewanewe le mawey cendín sedan da dú zimaní standardí jíyawaz seryan hellhénawe, wate Holendí u Allmaní. éme lehjekaní ew zinjírey zimaníye ke le Holend u Béljhík qiseyan pédekré be lehjey zimaní Holendíu ew lehjaney de néw zinjírey zimaní Allman, Swís u Utrísh da qiseyan pédekré be lehjey ser be zimaní Allmaní dadenéyín --- emesh be tewawí le ber hoy xeyrí zimaní.

Be bekarhénaní qisey Hawgen (1968) dellém , lehjekaní zimaní Holendí ew lehjanen ke bestiraneweyek be standardí Holendíyewe níshan deden: wate, ewan pisht be standardí Holendí debestin bew manayey ‌axéweranyan wekú zimaní standard caw le Holendí deken ke be shéweyekí xorrskí le gell shéwe zimaní xoyan degunjéu , ewan Holendí standard be mebestí xwéndinewe u pénúsín fér debin. Her awash , lehje Allmaníyekan ,ew lehje rojhawayíye gérmaníyanen ke pisht be standardí Allmaní debestin u pérroyí lé deken, her le ber heman hoy le merr Holendí basman kird. (sinúrí jugrafíyayí le néwan lehje Holendíyekan u lehjekaní zimaní Allmaní be wurdí debé lew shwéne díyarí bikré ke sinúrí síyasíye le néwan wullataní Holend u Allman da.) ew dú zimane standardane ke qa'íde u résayan bo dandirawe wate kitébí rézimanu qamúsíyan bo dandirawe, u xawení samaní edibín ke bew standardane núsirawin , her yekey beserí xoyan debé be serbexo dabindirén – detuwanín billéyn , her kam lewan hebúnékí serbexoyan heye. Bem péye detuwanín cemkí zimaní ausbau binasénín u billéyn zimanékí ausbau cíye: zimaní ausbau zimanéke ke shéwezarékí standard kirawí heye legell gisht shéwezare nastandarekan ke le ast ew standarde peywest bún u bestiraneweyek le xoyanewe níshan deden.

Em nasandine be juwaní rúní dekatewe ke zimanan tené sazkirawey kultúrí nín bellkú le barí tuwanayekíyewe sazkirawey le gorranhatúshin. Le ber ewey ke serbexoyí díyaredeyekí síyasí u kultúríye ta ewey ke díyardeyekí zimannasí bé, shéwezarekan dekré serbexoyí wedest bihénin yan serbexoyí xoyan le dest biden.Skatlendí, Allmaníy Textayíyan ( Plattdewtsch ) u Pirrovénsal gishtíyan nimúney ew zimananen ke bún be lehje: Ewan serbexoyí xoyan le dest da u búne pashiko u girédirawí zimananí díke ( wate Inglísí, Allmaní u Ferranseyí). Bellam zimaní díkey ewto hen ke serbexoyíyan wedest hénawe: Efríkans u Meqdúníyeyí her dúkyan lehjey ( Holendí u Bullxarí – yan renge Sirbí ) in ke ésta búnete ziman: ew dú zimane zimaní ausbau in ke diréjh kirawnetewe yan saz dirawin yan le lehjekaní péshúwewe pésh xirawin u peydabún.

Dú layení em babete le gell baskirdiní barudoxí zimaní Norwéjhí da degonjén. Yekemyan eweye, ke éme jíyawazí néwan zimananí ausbau u abstandman dest níshan kird. Legell eweshda, em destiníshankirdiney jíyawazíyan‌ joreyek sade kirdineweye. Cunkú, ashkiraye , abstand  yan mewday zimaní díyardeyeke kemtazor rége deda be diréjey ew mewdaye.Xallí dúyem eweye, egercí éme gutiman‌ ‌ xesletekaní zimaní zor giríngtirín bo pénase kirdiní zimananí abstand u ew giríngíyeyan bo zimananí ausbau níye, bellam deshzanín ke péwendíyekí serinjrrakésh le néwan em duwane da heye. Katék ‌ be anqeste hewil dedré bo tékdaní pile u he‌llkewtí ziman be hérsh kirdine ser serbexoyí shéwezare standardekan – zor jar be mebestí síyasí – be asayí mewda u dúrí zimaní debé le ber cawbigíré. Boye, le salaní 1930 yekaní éspaníyay fashíst da ke síyasetékí be nawendewe girédan berréwe decú, Franco y díkitator hérshí birde ser serbexoyí zimaní Katallaní be hellweshandinewey beshí ziman u edebíyatí Katallaní le zankoy Barcelonau weshan u billaw kirdinewey bew zimane qedexe kird, serbaqí ewe ew derfeteshí hebú hikúmetekey billé ke Katallaní " berrastí zimanék níye" bellkú tené " lehjeyekí éspaníyayíye" ewesh le ber weyekcúní ashkiray zimaní ew dirawséyane u peywest búnyan le zinjírey jugrafíyayí lehjeyí da.

Be pécewaneu, zor giríngtir bo shíkirdinewey em mebestey lére basí léwe dekeyn , éme hemúman gwéman lew metolleke búwe ke " ziman lehje yeke ke errtesh u hézí deryayí hebé‌", bellam le rastída be asayí hebúní errteshék u hézékí deríyayí bes níye( lewaneye be péwístí hokarí zor serekísh nebin, tenanet bo zimananí  ausbau íshe, wek nimúney bújhanewe u zíndú búnewey zimaní Katallaní deyselméní, bellam eme basékí díkeye). Ja boye hewildaní be anqest bo ewey lehje bikré‌ be ziman be asayí debé gewrekirdinewey abstand í zimaníshí legellda bé wate mewday dúr biiréteweu,he‌r weha péshxistiní amrazí díke bo wedí hénaní pirrojheyekí taybetí, wekú bekarhénaní rénúsékí nwé yan tenanet dekarkirdiní elfúbéyekí be tewawí jíyawaz. Bo nimúne, standardí zimaní Meqdúníyeyí ta radeyekí serinjrrakésh , be régey pirrosey pillandarrishtiní zimaní pésh xira, le ser binemay zinjírey lehje Sillavíye Bashúríyekan, ke lebarí jugrafíyayí‌u he‌r weha zimaníyewe, lehjegelí here dúr bún le zimaní Bullxaríu le zimaní Sirrbo-Kirrowatí --- wate lehjekaní Bashúrí Rojhaway Meqdúníye. Díyare be hellkewt ewe nekira. Eger miro bíyewé ídí'a bika lehjekey xoy le rastída zimanéke ew demí miro debé destew dawéní tepkekaní serbexoyí bé wekú hebúní qamús, kitébí rézimanu ,rénúsu ,  zor lemanesh giríngtir, hebúní néwék bo zimaneke. Bellam gumanísh leweda níye ke miro heta mewda u dúrí néwan zimanekey xoy u dirawséyekaní,beríntir ka, ke qefí zinjírey lehjeyí hawbeshin, bashtire.‌ Bem régaye da miro ew metirsíye kem dekatewe ke ewanítir ídí'a biken ke zimanekey miro " le rastída " héshta lehjey zimanékí díkeye.

Lére, le basí zimaní Norwéjhí da, éme detuwanín amajhe bikeyn bew jexte taybetíyey ke Ivar Aasen le ser lehje Rojhawayíyekaní Norwéjhí kirdí. Ewe zor jar wekú serinjdan u ístgirtin le ser ew lehjane níshan dirawe ke ew be " paktirín " yan " téknecútirín" shéwezarí zimanekey dadenan. Bellam hellbet yek lew shtaney ke Aasén hewlí deda bíka ewe bú ‌ serbexoyí bo zimaní Norwéjhí wedest bihéné, wate jwébúnewe u serbexoyí le zimaní Danmarkí hawteríbí serbexobúnu jwébúnewey netewey Norwéjh le wullatí Danmark . Ja boye, her bew shéweyey ke zimaní Meqdúníyeyí serbexoyí xoy bedest hénawe u le Sirrbo- Kirrowatí u Bullxarí jwé búwetewe be régey jext kirdin le ser ew derejeye le xo dúrxstinewey zimaní ke péy kirawe bíka, Aasé ísh zor be wurdí ew lehje Norwéjhíyaney hellbijhard ke dúrtirín lehje bún le zinjírey lehjey Danmarkí ( her weha Swédí ), u le barí zimaníyewe lehjey here dúr bún le wan, bo ewey ew lehjane bibin be binemay zimanékí standard kirawí nwé, ke duwajar bú be zimaní Norwéjhí serbexo. Ewe karékí here me'qúlu, betewawí asayí bú ke debú bíka.

Norwéjhí Wekú Zimanékí Firenorm

Hokarékí díkey ke be cawí xellkékí zor wekú barudoxí naasayí zimaní Norwéjhí debíndiré ewe ye ke bedest hénaní serbexoyí bo zimaní Norwéjhí taqe hewlí Ivar Aasen nebú, bellkú akamí karekey geyíshte ewey ke ésta em zimane dú shéwey standardí heye: Ny Norsk ( Norwéjhí Nwé ), rolley shéwezarék ke diréjey abstand í wate mewday le zimane deru ‌dirawsékan here dúre u؛ Bokmål ( zimaní Danmarkíy Norwéjhí) ke zor we zimaní Danmarkí decé bellam ésta jíyawazí rézimaní , wushe u rénúsí le gell Danmarkí ewende heye ke nakré be zimaní Danmarkí dabindiré, jige le héndék le pishtíwananí Ny Norsk  nebé ke heta éstash Bokmål nek be Norwéjhí, bellkú be Danmarkí dezanin.
Eme girínge léy té bigeyíshtiré ke tenanet em barudoxesh degmen níye. Ber le hemúshit le ruwangey méjhúyíyewe degmen níye. Norwéjhí taqe zimanékí Urúpayí níye ke le katí bedesthénaní serbexoyí síyasí netewe da dú rége careserí rikeberí hebúbé bo damezrandiní zimaní standard. Le pirrosey péshwecúní standardí modérní zimaní Yonanísh da larí u narrékí hebú le ser ewey ke ‌ kame rébaz weberbigíré . Le Yonanísh dú layení careserí rikeber le beranber yekitirí da rawestabún, yekyan deyewíst ew standarde le ser binemay shéwezarí Démotíkí saz bikré ke le ser bin _ lehje búmíyekan pék hatibú, layenekey díkesh deyewíst shéwezarékí díke ke zor élítístí [ shéwe zimaní nuxbe]tir bú, wate Katharevousa pésh bixré. Egercí, lew nimúneye da ( birruwane Jahru, Trudgill, 1993), meseley abstand u ausbau le gorréda nebú, le ber ewey ke zimaní Yonaní zimanékí ausbau níyeu hícjore péwendí u xizimayetíyekí zimaní le gell zimaní Tirkí da níye, ke zimaní destelatí kolonyalí péshú bú le Yonan. Lew sallaney duwayída, rikeberí u késheke yek la kirawetewe, u Yonaní Démotíkí jégey Katharevousa yan Yonaní petí u pakí teqríben le gisht bestén u cuwarcéweyekda girtúwetewe. Le Norwéjhí heta billéy démokiratík da, jégey hebún u manewey her dú careseríyekan wate jútstandardí kirawetewe.

Lemesh zíyatir, xallí dúyem eweye ke éme debé be shéweyekí serdemíyane yaní lem zemaneda temashay em díyardeye bikeyn ewísh eweye ‌híc naasayí níye ke zimanékí taqane zíyatir le yek standardí hebé. Shéweyek le térruwanín le barudoxí zimaní Norwéjhí eweye bigutré Norwéjhí zimanékí taqaney jútstandarde. Lére da debé emeshman le bercaw bé ke serbexoyísh , wekú abstand , díyardeyekí alloze ke kemtazor rége deda be hebúní derejey mewday dúrí u nizíkí. Sebaret be zimaní Norwéjhí modérin detuwanín billéyn ke joreyek serbexoyí hawbesh heye le néwan Bokmål u Ny Norsk da ke herdúkyan shéwezarí serbexon ke be wurdí le 'eyní zinjírey lehjeyí kewtúnetewe u peyda bún, egercí deshkiré Ny Norsk be taybetí be rojhaway Norwéjh (u Bokmål, renge bikré, be taybetí be Bashúrí Rojhhe‌llatí Norwéjhewe bilkénín).

Ew pécellpécí u allozíyane sebaret be serbexoyí zimaní héndesh naasayí nín. Bo wéne dekré amajhe bikeyn be shéwe jíyawazekaní Inglísí standard ke le dinyay Inglísí zimanda he‌n , ke jíyawazíyekanyan le hemú buwarekaní zimanída ‌u he‌r weha le rénúsíshda debíndiréu,eme girifték bo tégey serbexoyí zimaní saz deka. Héndék lew shéwezare standardane be rúní zor pile u hellkewtí yeksantiryan heye le ewaní dí, standarde Inglísíyekaní Ustiralíyayí, Níwzílendí, Efirqay Bashúrí, Karayíbí, Skatlendí u Irlendí be shéweyek le shéwan mafyan lew serbexoyíyeda le standardí Inglísíy Inglísí u standardí Inglísíy Emríkayí kemtire. Bellam eme ashkira u rúne ke zimaní Inglísí, wekú zimanékí fire nawend, wek Norwéjhí, zíyatir le yek shéwey standardí heye. Nimúney díkey ewto le éspaníyayí, Purtugalí, Holendí u jhimareyekí tirí zimananda debínín.

Le merr barudoxí zimaní Inglísí renge ‌bashtirín shéwe ewe bé wekú nwénerí nimúney níwe- serbexoy néwzed bikeyn bo shéwezare jíyawaze neteweyíkan. U níshanekaní emesh bewe ra denasrétewe ke ta radeyek shéwezarí standard kirawí jíyawazí heye u ewey ke hemú kes be 'eyní zimaní dadené ke le gell deste jíyawazekaní lehje nastandardekan le wullataní jíyawaz da xoy degunjéné. Lewaneye hebin dijhí ew qiseye derkewin, bellam shití seyr sebaret be barudoxí zimaní Norwéjhí eweye, ke be pécewaney zimaní Inglísí, dú standardí em zimane le cuwarcéwey wullaték le serbexoyí da hawbeshin. Pallpishtí em qiseye zor ptewe. Barudoxekan jíyawazin, boye éme natuwanín be hasaní wekú zimanékí fire nawend amajhe be zimaní Norwéjhí bikeyn éme hewjéman be baskirdiní nimúney rúntir heye bo ewey bíselménín ke barudoxí zimaní Norwéjhí shitékí degmenu rézperr níye. Eme dú nimúney díke. Híndí u Urdú zor jar wekú zimaní jíyawaz dadendirén. Le gell eweshda, régey waq'ítir eweye ke ewan, be 'eyní ziman dabindirén be dú standardí serbexo we , ke jar jar be zimaní Híndústaní néwzed dekiré. Egercí zimaní Urdu taqe zimaní resmíye le Pakistan, bellam le Híndústan hem Híndí u he‌m Urdu be dú zimaní resmí denasrén. Eger le Híndústan le kesék bipirsí gelo ew be zimaní Híndí yan Urdu qise deka : wek ewe waye le Norwéjh le kesék pirsíyar bikey gelo be Bokmål yan be Ny Norsk qise deka: zor jar pirsíyarékí ewto híc wullamí bo níye. Le astí qise pékirdinda ,ew " zimanane" le yektirí jwé nakirénewe. Jíyawazíyekeyan le núsín daye, Híndí be elfúbéyí Devanagari u Urdu be elfúbéyí 'Errebí denúsré. Le astí bekarhénaní wushesh da, jíyawazin, her ew jore jíyawazíyey ke le néwan Ny Norsk u Bokmål da heye, Híndí zor wushey le Sanskrit ewe xuwastúwetewe, u Urdu le 'Errebí u Farsíyewe.

Sirrbo- Kirrowatí nimúneyekí díkey zor cake. Le Yogosllavíyay péshú da, zimaní serekí neteweyí bew néwe denasra u bew teqelle Inglísíyey ke le néwanyanda dandirawe be juwaní u be rúní níshan dedré ke éme basí zimanékí taqane dekeyn be dú normí jíyawazewe. Her wekú Híndí/Urdu, elfúbéy jíyawaz bo núsínyan dekar dekré, shéwey Kirrowatí elfúbéyí Latíní bekar dehéné u shéwey Sirrbí elfúbéyí Cyrilic. Jíyawazí fonolojhí, rézimaní u wusheyísh le néwanyanda heye. Her wek Norwéjhí jíyawazíyekí jugrafíyayísh le peresendyanda bedí dekré, shéwey Kirrowatí zíyatir le ser binemay lehje rojhawayíyekan u Sirrbí zíyatir le ser binemay lehje rojhhe‌llatíyekan pégeyshtún. Dísan wekú Norwéjhí, egercí , le Yogosllavíyay péshú zor alloztir bú u, her wekú Híndí/Urdu, ewey ke axéweran kameyek le shéwekan bo núsín bekar bihénin ta rradeyekí zor bestirabúwewe be naséney étníkí u díní ewan ta ewey ke le ber layení zimaní bé. Ja boye pirsíyar kirdin le kesék gelo be Sirrbí yan Kirrowatí qise deka dekra le ew perrí rojhawa u ew perrí rojhhe‌llatí wullat be péy bestiranewey zimaní wullam dirabayewe, bellam le nawce nawendíyekaní wullat wullamí pirsíyareke be péy bestiranewey éiníkí dedirayewe.

Le weta hellweshaní Yogosllavíya, barudoxeke le ber‌ hewlí hkúmetekaní Kirroatíya u Sirrbstan ke ídí'a deken le rastída emane dú zimaní jíyawazin zor alloztir u pécellpéctir búwe. Lewesh zíyatir, ew hewlane jhíyaní le Musullmanekaní Bosníyayí ke le barí jugrafíyayíyewe le nawend dejhín dijhwar kirdúwe ( birruwane Trudgill, 1995). Le katékda héndék Kirrowat le Sarayévo lewaneye be xoshíyewe wullam bidenewe ke be Kirrowatí qise deken , u héndék Sirrbí le 'eyní shar da ke be wurdí be heman lehje qise deken lewaneye be xoshíyewe billén ke be Sirrbí qise deken, rún níye Musullmanekan, eger régeyan nedré le wullamda zarawey Sirrbo- Kirrowatí bekar bihénin, debé billén be ci zimanék qise deken. Emesh pe péy wíst u dillxuwazí hukúmetekaní Kirrowatíya u Sirrbstan. Ja boye híc seyr níye ke ésta hukúmetí Bosníya raygeyandúwe ‌péy xoshe zimanekeyan be néwí Bosníyayí hellbidré. Hengín zor wé decé zimanék ke be péy péwerí zimaní héshta me'qúlaneye péy bigutré Sirrbo-Kirrowatí le dahatúyekí nizík da dú shéwe na bellkú sé shéwey standard kirawí lé bikewétewe.

Axéweraní Musullmaní Urdu u axéweraní Híndúy Híndí péwíst naka hemíshe péyan xosh bé péyan bigutré ewan zimanekeyan yekeu 'eyní zimane, her wek bekarhénaní zarawey Sirrbo- Kirrowatí le lay nasyonalístaní Kirrowat u nasyonalístaní Sirrb wek kifrékí rehay léhatúwe. Her awash, díyare be xoshíyewe be shéweyekí zor nermtir, héndék le Norwéjhíyekan dijhí ewen bigutré ke Ny Norsku Bokmål zimananí jíyawaz nín u shéwey jíyawazí zimanékí taqanen --- lére da babetgelí giríngí naséney girúpí u takí ser helldeda.

Bellam cawdérékí bélayen le derewe ra, emin pém waye, bituwané ‌ tewaw be dillníyayíyewe billé , ke lére da, le gisht sé nimúnekanda,bas basí zimananí taqanen ke xawení serbexoyí hawbeshin. éme dekré wekú zimananí fire norm amajhe bew jore zimanane bikeyn. Webír bihénnewe ew nasandiney wa bo ausbau búní zimanék le serewe da basman kird wate: zimanékí ke le shéwezarékí serbexoy standard u lehje nastandaredekan pék dé ke em lehjane bew standarde bestirawnetewe. Ja boye bo ewey ewan be dú zimaní jíyawaz dabindirén shert her ewe níye ke dú standardí serbexoyan hebé, bellkú debé dú komelle lehjeshyan hebé. Allmaní u Holendí dú shéwezarí standardí serbexon ke legell dúbeshí jíyawazí zinjírey lehjeyí degunjén. Ewe raste ke le nimúney Sirrbo-Kirrowatí, nimúney Bokmål / Ny Norshik u Híndí/Urdu  da dú ( yan zíyatir) shéwezarí standard hen. Bellam, ewey lére da giréng bé eweye ke l emerr her kamékyan‌ tenya yek komelle lehje bewan bestirawnetewe, ja boye ewan yek zimanin. U, be pécewaney axéweraní Allmaní yan Holendí, axéweraní ew zimananey basman kirdin boyan heye le hellbijhardiní standardekanda serpishik bin. Eme demangeyénéte ewey ke debé manay nasandiní ziman allugorr keynu billéyn " zimanék birítíye le yek yan zíyatir shéwezarí serbexoy standard le gell gisht ew shéwezare nastandardaney ke bew yan be ewan bestirawinetewe". U ewe nasandinékí tewaw u bé emlaw ewlaman sebaret be zimaní fire norm le ber dem ro denéu, bew péye derdekewé ke zimaní Norwéjhí nimuneyekí berz u bé kunukeleberí ewtoye: zimanék ke dú yan zíyatir formí standad kirawí heye be taqe komellék le lehjey na standardewe.‌

Jhéderekan (References)

  1. Chambers, J.K., and Peter Trudgill 1997, Dialectology Cambridge: Cambridge University Press, 2nd edition
  2. Haugen, Einar 1966, The Scandinavian languages as cultural artifacts. In J. Fishman et al. (eds) Language problems in developing nations. New York: Wiley.
  3. Jahr, Ernst Hakon, and Peter Trudgill 1993, Parallels and differences in the linguistic development of Modern Greek and Modern Norwegian. In E. H. Jahr (ed.), Language conflict and language planning. Berlin: Mouton de Gruyter. pp. 83–98.
  4. Kloss, Heinz 1967, Abstand-languages and Ausbau-languages. Anthropological linguistics 9, 29–41.
  5. Trudgill, Peter 1992a, The Ausbau sociolinguistics of Greek as a majority and minority language. In M. Makri-Tsilipakou (ed.), Proceedings of the 6th International Symposium on the Description and/or Comparison of English and Greek. Thessaloniki: Aristotle University. pp. 213–35.
  6. Trudgill, Peter 1992b, Ausbau sociolinguistics and the perception of language status in contemporary Europe. International Journal of Applied Linguistics vol. 2.2: 167–77.Trudgill, Peter 1995, Sociolinguistics: an introduction to language and society. London: Penguin, 3rd edition.

Sercawe : Em deqe bespasewe le mallperrí Språkrådet (Enjumení Zimaní Norwéjhí ) wergírawe u wegérrdirawete ser zimaní Kurdí

--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~
Tébíní: Pitgorrin Webnúsí  Ruwange

 

No votes yet

In focus articles