you can login to your account or register with kal

Ziman, alfabe…

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Tosiné Reshíd    (tosn_reshid@yahoo.com.au), 3/8/2008

'PUKmedia.com' gotareke helbestvan Ferhad Shakelí, ya bi navé "Zimané kurdí: Asoyeke nedíyar" rojha 25.07.08 belav kiríye. Gotar bi gishtí ser alfabeya kurdí ye, lé hinek pirsén mayín jhí hildigre nav xwe.

Ji talebextan re gotar bi kín hatíye nivísar, jíyé kín jhí lé, obyektíví nikare hebe. Awa, di gotaré de jhi alfabeya kurdí ya ser bingeha típén latíní re alfabeya Latíní-Tirkí té gotin, lé ya ser bingeha típén erebí re, alfabeya kurdí. Bi baweríya min herdu jhí alfabeyén kurdí ne, bingehé herduyan jhí bíyaní ne.

Eré, alfabeya kurdí ya ser bingeha típén latíní nézíkí alfabeya tirkí ye. Ez ne pisporé pirsé me, lé bi baweríya min Mír Jeladét Bedirxan bi zanetí usan kiríye.

Li Arméníya sala 1928 an édí alfabeya kurdí ya ser bingeha típén Latíní hebú ku fontén wé téra dengén kurdí gishkan dikirin ú jhi ya tirkí jihé bú. Lé Mír Jeladét Bedirxan ya siviktir, ya nézíkí alfabeya tirkí cé kir. Armanj ew bú, wekí kurdén bakúr ku jhi perwerdeya bi zimané kurdí bépar bún, bikaribin bi hésaní férí xwendin ú nivísara kurdí bibin. Eger alfabeya bi típén latíní nebúya ú heta íro jhí tené alfabeya bi típén erebí búya, jhi kurdén bakúr ú kurdén Sovéta beré tené kesén li medreseyén olí xwendibún wé ew alfabe zanibúna. Jimara wan jhí ne mezin e. Usane bikaranína alfabeya latíní jhi bo zimané kurdí ne ku 'projheke dirinde ya empéralízmé ye', cawan Ferhad Shakelí dinvíse, lé daxweza dewrané ú shertén cébúyí ye.

Himberí hev kirina herdu alfabeyan, ka kíjhan hé anegor dengén kurdí ye, ne pévíst e. Kémaní di herdu alfabeyan de jhí hene ú ew kémaní dikarin béne hildan. Lé, di shertén íroyín de, gava perwerdeya bi zimané kurdí hé jhí jhi bo graníya gelé kurd qedexeye, kurd gishk bi hésaní dikarin alfabeya ser bingeha típén latíní fér bibin ú bi kar bínín (li dibistanan gishkan típén latíní fér dikin), lé ya ser bingeha típén erebí nikarin. Kí ú li ku wé kurdén bakúr ú kurdén Sovéta beré férí alfabeya ser bingeha típén erebí bike, ev e pirsgirék.

Gor baweríya Ferhad Shakelí jhi ber nezaníya alafbeya bi típén erebí kurdén bakúr ú kurdén Sovété nikaribúne klasíkén kurdí bixwínin, jhi ber vé jhí:  "Helbest li ba helbestvanén Kurdistana Tirkiye ú Sovyeté gelek lawaz ú pashketí ye, bigire her  helbest tuneye."

Eré, kurdén Sovété stérk jhi asmana ne anínne xwar, lé gava Bakúra Kurdistané bi taríya kémalízmé nixamtí bú, wan karibú cirúska hévíyé véxistí bihélin. Lé dísan jhí, cawan kurdnas Martín van Bruinessen dinvíse, hema berhemén kurdén Sovété bún bingeh, wekí wéjheya kurdí, ya kurdén bakúr, di demeke kurt de ewqas bi pésh ve here. Pey ewqasí re dísan jhí béxwedétíye tu jhi helbestén Míkaélé Reshíd, Shikoiyé Hesen, Féríké Ûsiv re béjhí lawazin, yan tunene.

Ci ku té ser wéjheya kurdén bakúr, gerek em jhi bíra nekin, wekí 25-30 sal beré jhi kurdén bakúr kesan bi kurdí bixwendana lap kém bún, édí ku ma nivísara helbestan. Ew jhí gava capemeníya kurdí heta cend sal beré jhí qedexe bú, zimané kurdí hé jhí li dibistanan nayé xwendin ú prosa bishkavtin, asímílasíyoné hé jhí berdewam e. Di van shertan de jhí deste nivískarén kurdé bakúr hene ku berhemén wan bi tu pívanan jhi berhemén nivískarén bashúr danaxwin.

Li bashúra Kurdistané kurmanjíya jhérín (soraní) dor 90 sale serbest e, li dibistanan té xwendin, 90 sale kovar, rojhname, pirtúk bi wí zaraví cap dibin.  Li vir pirsgirék ne ya alfabe, lé ya ímkanaye. Îmkanén kurmanjíya jhérín hebúne ú bi pésh ketíye. Eger pirs alfabe búya, jhi bo ci wéjheya kurdí bi zaravé bahdínan, wek ya bi zaravé kurmanjíya jhérín pésh neket. Ma bahdíníya alfabeya erebí bi kar ne dianín?  Bersiv ew e, wekí ew ímkanén jhi bo zaravé kurmanjíya jhérín hebún, jhi bo zaravé bahdíní túne bún.

Bé guman her kes serbest e bír ú nérínén xwe bíne ziman, lé dísan jhí ev rézén jhérín ku ter ú hishk bi hev re dishewitínin, min é nexwesta di gotara Ferhad Shakelí de bibínim.

"Kemalízm di nav kurdan de gesh búye ú statúyek peyda kiriye. Heta piraniya ewén ku jhi héla siyasí ve dijhí dewleta Tirkiyeyé ne, béyí ku bi xwe jhí bizanin  jhi héla idelojhík ú kultúrí ve shagird ú xwedkarén dilsoz yén kemalízme ne ú gellek bi germí jhí xebat bo serkeftina wé baweriyé dikin. Belavkirina alfabeya latíní-tirkí, birgeyeke giríng ya bernameya siyasí ya vé ídelojhiyé ú wan kesan e ku li pey vé ídelojhiyé ketine ú jhi bo wé kar dikin."

Ferhad Shakelí usan jhí roshinbírén kurdén bakúr wek berhemén sístema xwendiné ya Atatúrk nav dike. Dema gotinén wa divét jhi bíra neke, wekí ew sístém kurda jhi xwe re ne jhibartíye, ew bi zor ser wan hatíye ferz kirin.

Ev demek diréjh e di media kurdí de gotar tén belav kirin ku xudanén wan jhi seroketíya Kurdistané dixwezin alfabeya kurdí, ya bi típé latíní tune bike, zaravé kurdíyí sereke, kurmanjíya jhorín, ku rúnishtvanén parézgeha Duhoké, yek jhi sé parézgehén Heréma Kurdistané pé diaxivin, li sístéma perwerdeyé qedexe bike. Gava ez gotarén bi ví teherí dixwínim, pirsek di mejhúyé min de serí hildide; gelo jhi bo ci ev kes her teherí dixwezin seroketíya Kurdistané bikshínne nav vé bazara ne paqijh? Xwedé nekirí, wekí seroketíya Heréma Kurdistané bi gotina wan bike, ci rúmeta wé seroketíyé wé bal gelé kurd bimíne?  Eré, hinek jhi wan tené di carcova Îraqé de pirsé dinhérin, dísan jhí ew bawer dikin, heta bi fermana hukumata Kurdistané jhí, kurdén devera Bahdínan wé kurmanjíya jhorín bishínne arshíva ú perewerdeya bi zimané kal ú bavan li bicúkén xwe qedexe bikin. Ez bawer nakim, jareké usan kirin (pishtí Beyana sala 1970-í), lé ser neketin.  Usane ew jhi bo ci avé shélú dikin, di ava shélú de ci digerin?

Eger em bi rastí dixwezin destkevtinén gelé kurd, yekítíya gelé kurd li Kurdistana Azad biparézin, divét tené gavén démokiratí bavéjhin, mafé tu kesí binpé nekin.

Tosiné Reshíd

--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~--~
Cavkaní : Netkurd.net

 

No votes yet

In focus articles