you can login to your account or register with kal

Késhey Zimaní Resmíy Kurdí (I)

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Emírí Hesenpúr

Beshí yek

1- Darrishtiní Baseke

Kurdí, wek zorbey zimane zíndúwekaní dinya, zimanékí fire lehje ye u her lehjesh be cend bin-lehjey rengawrreng razawetewe. Pénj sede lemew pésh, Sherefname, le naxí komellgey derebegí Kurdistan u lejengey desellatí emaretekanda, núsí: "Tayfeyé akirad char qism ast u zeban u adababéshan moxayéré yek dígir ast (awel) Kirmanj (doyem) Lor(séyem) Kelhor (charem) Guran", wate "tayfey Kurdan cuwar beshin u ziman u dab u destúryan lék jíyawaze ..."

Le komellgey derebegí da, ke zorbey xellk bestirabúnewe be zewí u le ladé kisht u kallyan dekird u be shéwey zarekí deduwan, fire lehjeyétí barí bawí jhíyaní shar u gund bú. Sherefxan, hakmí emaretí Bidlís, le seretay Sherefname da basí nakokí Kurdan de ka u dellé: "Tewayfé akirad motabé'et u motawé'et hemdíger nimíkonend u étéfaq nedarend", wate " tayfey Kurdan shwéní yektir nakewin u gwérrayellí yektir naken u yekkewtú nín". Le diréjhey ew base da, hoyekaní ew cend berekíye lék dedatewe bellam jíyawazí zimaní u lehjeyí wek sercawey nakokí danané. Le serdemí emaretekan da, ci le dezgay dewllet da u ci le komellge da, basí resmí kirdiní lehjeyék u zimanék nedehate gorré. Bo wéne, le derbarí emaretí Erdellan da, ziman u edebíyatí Hewramí, Farsí u 'Errebí baw bú. Le derbarí emaretí Bidlís da, be zimaní Kurdí, Turkí, Farsí u 'Errebí qiseyan dekird u deyan núsí. Le komellgesh da, dengbéjh u goraní béjhí Kurd u Hermení u Júleke u Azerí be zimaní yekitr Goraníyan dekut u beyt u bawyan degérrawe.

Díyare serbaqí tékellawí ziman u lehjekan, le komellgey fire lehjeyí u fire zimaní da, zimanekan u lehjekan naberaber bún bellam nízamí derebegí tuwanay nawendí kirdin u resmí kirdin u dasepandiní híc lehjeyék yan zimanékí nebú. Bo wéne, sulltaní 'Usmaní ne deyewíst ne deytuwaní dekarhénaní zimaní Kurdí qedexe bika yan Turkí be ser emaretekan da dabsepéné, bellam réjhímí nasyonalístí komarí Turkíye, duway heshita sall qedexe kirdiní zimaní Kurdí, éste ke rége deda be núsíní, dekarhénaní cend herifí Kurdí be jurim dade né.* Ya xu le ewjí desellatí xelafetí Íslamí da, xellífekaní Bexdaye ne deyantuwaní u ne deyanewíst zimaní Kurdí xeyrí qanúní biken bellam Saté'ul Husrí, nasyonalístí nasirawí 'Erebí u mudírí me'arífí dewlletí taze damezrawí 'Éraq, régey ne deda Kurdí 'Éraq bo bashtir núsíní zimanekeyan cend níshane le ser herifí 'Errebí dabinén be bíyanúy wey ke ew kare destéwerdan le zimaní xwllaye.

Ke le serdemí emaretekan da núsín be Kurdí destípékird (Sedey Shazde), Hewramí u Kirmanjí u Soraní wek sé lehjey edebí, yek be duway yektir da u serbexo le yektir, seryan helléna. Dekré billéyn fire lehjeyétí heta sallí 1898 (billawbúnewey hewell rojhnamey Kurdí) u bigre ta damezraní dewlletí 'Éraq (1918) u destpékirdiní desellatí Sovét le Qefqaz (1921), késheyékí síyasí nebú. Duway serhelldaní nasyonalísmí Kurd (le axiruoxirí Sedey Nozde da) u núsíní Kurdí be cap u damezraní netewe- dewlletekan ke síyasetí zimaní jorawjoryan hebú, jíyawazí lehjekan wek késheyékí síyasí hate gorré. Mebestim le síyaset u síyasí búní késhey le hjekan lére da eweye ke ziman, le ruwangey nasyonalístíyewe, wek amrazékí giríngí pirrojhey netewe ronan u dewllet ronan cawí lédekiré dena jíyawazí zimaní u lehjeyí hem éste u hem le rabirdúda legell dabeshbúní naberaberaney desellat tékellaw búwe. Nasyonalísm, jíyawazí lehjekan wek berhellsték le beramber pékhatin u darrishtiní netewe dadené u amadeye bo yekgirtiní netewe lehjekan be zebir u zeng serkut bika.

Jíyawazí le hjeyí xoy le xoyda sercawey naberaberí u zullm u hellawardin (timíz, tib'íz) níye. Deng u wushe u réziman híc xislletékí wayan níye ke naberaberí pékbénin. Bo nimúne, híc dengék yan herifék (bo wéne: h, k, ء , x) le dengék yan herifékí dí (bo wéne: h, q, ', x) bashtir, juwantir, xoshtir, yan resentir níye. Kes natuwané, be pishtbestin be zanistí zimannasí, bíselméné ke, bo wéne, zushey saxtey "fermí" le "resmí" bashtire yan juwantire yan resentire, ya xo ristey " nabét zarék be zorí be ser zarékí dída bisepéndiré" le ristey " nabít zarek bi zorí li ser zareké dí bihéte sepandin"resentir u juwantire. Bellam zor le méjhe selmandirawe ke "resenayetí", "juwaní", u "rastí" xoyan díyardey méjhúyín u be birryar u qerarí komellayetí pékdén. Híc qa'ídeyékí risteyí wek fa'íl – fé'l – mef'úl ( bo wéne le Ínglísí da) bashtir u juwantir le qa'ídey dí wek fa'íl – mef'úl – fé'l (bo wéne le Kurdí da) níye. Ya xo we péshikewtinewey Ínglísí le gisht zimanekaní dinya híc péwendí be rézimanekeyewe níye. Bellam le komellge da, ke le ser bincíney naberaberí u nakokí abúrí u komellayetí u síyasí darréjhrawe (jútyar u axa, kirékar u desmayedar, jhin u píyaw, ladéyí u sharsitaní, mindall u dayik/bawk, htd), ziman u desellat ték dehallén: ziman – le dengekan ra bigre heta saxtí risteyí u me'nayí – hem le núsín u hem le qisekirdin da, debéte meydaní xebatí síyasí u komellayetí.

Núsín be elf u bé nizíkey 5500 sall le mewpésh destípékird bellam zorbey zimanekaní dinya, ke jhimareyan degate hewt hezar, sunetí núsín u péshíney edebíyan pék nehénawe, ewesh le ber ewey níye ke ew zimanane nizm u duwakewtún. Bo wéne, núsín be Farsí nizíkey duwazde sede lemew pésh destípékird u méjhúy núsín be Kurdí le pénj sede ténaperé u ew naterazíye le ber ewey níye ke Farsí le barí saxtí zimaníyewe le Kurdí bashtire yan péshikewtútire. Herweha, destpékirdiní núsín be Hewramí u Kirmanjí u Soraní u pégeyshtinyan wek lehjey edebí híc péwendí be saxtí zimaní (sístémí dengí, wusheyí, risteyí, u me'nayí) ew lehjanewe nebú. Hoyekan le derewey saxtí zimaní wate le barudoxí komellayetí u abúrí u síyasí da lengeryan girtibú. Ege r lehjekaní dí (wek kirmashaní, Dimilí...) berhemí edebí núsrawyan nebúwe be hoy ewe níye ke le barí zimaníyewe le Hewramí u Kirmanjí u Soraní nizimtirn. Herweha, jhíyaní edebí sé lehjekan hawkat destípénekird. Hewramí u Kirmanjí sé sede le Soraní le péshtir bún. Weduwakewtiní Soranísh le ber "narresenayetí" u "duwakeutúyí" ew le hjeye nebú.

Be serhelldaní nasyonalísmí Kurd, jíyawazí lehjekan wek kísheyékí síyasí hate rú. Bizútinewey nasyonalístí Kurd, wek zorbey hawtakaní, daway netewe u ziman u níshtimanékí yekgirtú deka. Le sereta da (1898-1918), késhey lehjekan be shéweyékí xorriskí u piragmatí careser kira. Lew serdeme da, Kurdistan le néwan Éran u 'Usmaní da dabesh kirabú u ew Kurdaney kewtibúne Rúsíye jhíyaní 'eshíretíyan hebú u calakí edebíyan destpé ne kirdibú. Xebatí edebí u síyasí shéwe niwébaw (modérn) le péshda le Kurdistaní 'Usmaní destípékird. Ew rojhname u govaraney ke le sallí 1898 he ta sherrí Jíhaní Hewell le 'Usmaní billawbúnewe be Kirmanjí bún u jarubar babetí Soraníshyan billawdekirdewe. Ewesh we nebé síyasetékí zimaní wushyarane búbé, u zortir le ber ewe bú ke Kirmanjí zimanekan le barí komellayetí u ferhengí u síyasí u abúríyewe bandest bún.

Duway sherrí Jíhaní Hewell, le Éran u Turkíye u Súríye zimaní Kurdí serkut kira u ítir lew willatane jíyawazí lehjekan ney detuwaní wek késheyékí síyasí-zimaní béte gorré. Bellam le 'Éraq u le Yekétí Sovét, Kurdí le núsín u xwéndin u amrazí rageyandiní gishtí u ta radeyékísh le karí ídarí da dekarhéndira. Le Yekétí Sovét, tewawí Kurdekan be lehjey Kirmanjí qiseyan dekird u mesele ewe bú ke kam bin- lehjey Kirmanjí wek normí** zimaní edebí Kurdí hellbijhérin. Le kongirey 1934 Yérewan da, "Mekitebí Xaní" wek normí zimaní edebí dandira. Le Kurdistaní 'Éraq, le seretawe zorbey núsíní capí u ídareyí be Soraní bú legell eweshda ke wek lehjeyékí edebí sedeyékí zíyatir temen nebú u ta damezraní dewlletí 'Éraq híc govar u rojhnamey pé billaw nekira bowe. Híckam lew birryarane, béjgele birryarí kongirey Yérewan, berhemí rawéjh u tegbírurra u lékollínewe u lékdanewe u piroseyékí démokratí nebú. Herweha de karhénaní Kirmanjí le 'Usmaní u Soraní le 'Éraq, híc péwendí be radey péshikewtúyí yan "resení" ew lehjanewe nebú؛ ewey ke dewrí degérra qursayí síyasí u abúrí axéweraní lehjekan bú. Díyare rébazí síyasí u berijhewendí dewllet le 'Éraq hem dewlletí 'Éraq u hem Ínglís) u Yekétí Sovét (be taybet komarí Sosyalístí Hermenstan) dewrékí giríngí gérra.

Sherrí Soraní- Kirmanjí le Kurdistaní 'Éraq da sé jar hellayísawe. Her jar shergekan u razanewey hézekan be gwérey barudox gorrawin. Hewell jar le 1931da, katékí dewlletí 'Éraq berew "serbexoyí"deroyí u basí dananí "qanúní luxatí mehelíye" hate gorrí, hukúmetí Núrí Se'íd be bíyanúy ewey ke Kurdí fire lehjeye deyewíst rége ne da be resmí kirdiní wek zimanékí nawceyí u le heman kat da deyewíst, her bew ew bíyanúye, nawcey Badínan te'ríb bika.

Duway rúxaní réjhímí pashayetí le 14-í Temúzí 1958 da, jarékí dí késheke serí hellénawe, katékí dewlletí taze damezrawí komar mawey beshí Kurdí radyo Bexday le dú se'at kird be cuwar se'at u Kirmanjísh wérray Soraní de karhéndira. Gisht bernamekaní radyo, béjg le Goraní, le seretawe (sallí 1939) be Soraní bún bellam le mewpash hewall u cend bernameyékí dí be Kirmanjí Billawdekiranewe. Ew gorrane le síyasetí zimaní beshí Kurdí bas u jedelí weréxist u dú bocún yan síyasetí wederxist. Héllék péy wabú mebestí dewlletí 'Éraq dúberekí xistine néwan rézí Kurd, u zimaní Kurdí her eweye ke le Kurdistaní 'Éraq da le xwéndin u capemení da dekardé u axéweraní Kirmanjísh debé be Soraní bixwénin u binúsn. Héllékí dí péy wabú zorbey gelí Kurd Kirmanjí zimanin , edebíyatí kilasíkí Kirmanjí kontir u dewllemende, hewell capemení Kurdí bew lehjeye búwe, u zimaní edebí Kurdí debé be her dú lehje bé. Le enjamí ew jedele da, ew dú rébaze gellalle kiran bé ewey pisht estúr bin be tíyorí u zanstíyekaní zimannasí u síyasí. Le piratík da, lehjey Kirmanjí wurde wurde le núsín da dekar dehat u katékí duway e Eylúlí 1961 desellatí Partí Démokirat le beshék le gundekaní Kurdistanda damezra, "Radyoy Dengí Kurdistan" wek radyoy Bexda be her dú lehje bernamey billawkirdewe. Eger le sallaní 1931-1932 da, dú berey ew tékhellcúne dewllet u cend roshinbírékí Kurd bún, le sallí 1958 da, gorrepaní sherreke gorrdira. Ew jar késheke le néwan dú berey roshinbírí Kurd werré kewit.

Díyare le serdemí híckam lew pékwerbúnane da, gelí Kurd desellatí síyasí be shéwey xudmuxtarí yan serbexoyí nebú. Bellam duway destpékirdiní sherrí cekdarí 1961, dekarhénaní Kirmanjí le "RadYoy Dengí Kurdistan"í Partí Démokiratí Kurdistan da deríxist ke késhey dú lehjekan da nemirkawe u le dahatu da ser helldedatewe. Ke le 1991 da desellatí dewlletí 'Éraq le ser beshékí Kurdistan lacú, axéweraní Kirmanjí bé ewey caweruwaní birryarí hízbekan yan roshinbíran bin, birryaryan da ke lehjey edebí xoyan de karbénin. Éste xellik le nawcey Badínan, le derewey desellatí dewlletí Kurd (Hukúmetí Herém), le dúkan u xuwardinge u míwanxane, kúce u kollan, régauban, ser berde qebiran, u le her jéyék ke núsín de karbé, be le hjey xoyan denúsn. Le cend jégesh ke le jhér hukmí dewlletí Herém daye, wek zanko, desellatí zimaní dirawe be lehjey Kirmanjí. Éste ashkraye ke le medresey seretayí u nawendísh da, daway deris xwéndin be Kirmanjí deken. Ewesh seyr níye u debé caweruwan bikré. Eger le sallaní 1920-1930 da le Badínan tuwéjhékí roshinbírí be héz pék ne hatibú, éste tuwéjhékí berín u hemerengey roshinbír, be jhin u píyaw, birryarí dawe ke Kurdí zimanékí fire lehje u dú-standarde. Ja seyr níye ke berey Soraní xuwazí ésta nígeraní desellatí Kirmanjí bé u bíyewé be zebrí hézí dewllet ew desellate le axéweraní Kirmanjí bisténétewe u be bernamey welanan u súk kirdin u herreshe kirdin, Soraní bika be zimaní yekgirtú u standardí "bira gewre" u Kirmanjí u axéweraní bika be bira cikolle.

Bellam "bira gewreyí ", hem le dab u nerít da u hem le síyaset da, berhemí komellgey Derebegí ye u Kirmanjí zimanekan nayanewé be híc bíyanúyék bibin be xushke cikolle u bira cikolle. Késheke, késhey naberaberí ye u ew naberaberí yesh be dabínkirdiní mafí beraberí care serí dekiré. Ew késhe zimaníye, le bincíne da, késhey démokirasíye.

Díyare resmí kirdin -- ci yek lehje (Soraní) bé yan dú lehje (Soraní u Kirmanjí) -- késheyékí alloz u fire layene, bellam zortir le gorrepaní síyasetí zimaní da xul dexwatewe. Wek késheyékí síyasí. her kes boy heye basí bika, layen bigré u réniwéní bika. Lew késheye da, wek her késheyékí síyasí, péwíste tegbírurra be shéweyékí berín u jemawerí beréwe bicé. Péwíste pirs be axéweraní lehjekan, hem xwéndewar u hem nexwéndewar, bikré u wíst u níyaz u dawakaríyekeyan bibéte bincíney síyasetí zimaní u bernamey zimaní. Desteyék roshinbír u síyaset be destí Soraní ziman nabé ew mafe be xoyan biden ke Kirmanjí wek lehjeyékí duwakewtú le karwaní medeníyetí Soraní le qellem biden, xoyan biken be "bira gewre" u fitway jhércepokeyí Kurmanjí u axéweraní biden.

Le ew basaney ke be duway billawbúnewey namey  Penjawsé nefer werékewtúwe, zor jar cemk u zarawey here giríngí ew babete be shéweyékí narrast u nabejé de karhéndirawin‌. Bo wéne"zimaní standard" u "zimaní resmí" u "zimaní yekgirtú" tékell dekirén u jíyawazíyekanyan deshéwéndirén. Ba nimúneyék bigérrmewe le serdérrékí jhimarey 6 y Rúdaw ke be gérranewe le zutúwéjhék núsíwétí:standerayz kirdiní zimaní Kurdí péwístí be birryarékí síyasí heye " Jaré le péshda, wushey "standerayz", ke bé ewey péwíst bé le Ínglísí xwazrawe th, helle ye u le Inglísí da"standardized"e. Duwaye, le ew serdérre da, standard kirdin legell resmí kirdin tékell kirawe.Dekré be birryarí dewlletí lehjeyék resmí bikré bellam standard kirdin tenya be hézídewllet pék naya. Ziman detuwané standard bé u resmí nebé (Ínglísí le Emríka, be qanún u be destúr, zimaní resmí níye). Herweha, zimanékí standardísh nebúbé detuwané resmí bikré.

Standard kirdiní ziman késheyékí tenya zimaní níye u le péshda síyasíye. Bellam wek her késheyékí síyasí,herweha pirojeyékí gorraní méjhúyí, zimaní, komellayetí, abúrí, u ídeolojhí ye. Pirojhey resmí kirdiní lehjey Soraní milmilanyékí síyasíye bo dabeshikrdinewey desellat, u síyase te le gorrepaní ziman da. Mebest le síyasetísh tenya hízbayetí níye. Lew zinjíre basane da, késhey zimaní resmí Kurdí lékdedemewe be umédí ewey yarmetí bida be rún búnewey layene tíyorí, zimaní, méjhúyí, síyasí, u ídeolojhíyekaní ew késhe ye. Le shéwazí núsín da rébazí Goran u Hémin u Sejadí recaw dekem u xom le petí kirdiní sererroyane deparézim.

--------------------------------
* herife qedexe kirawekan ewanen:
q, x, w, ê

Norm **
Norm péwaneyékí durustí u nadurústí yan pesindikrawí u napesindí le dekarhénaní zimane. Le zimaní edebí yan standard da, normék recaw dekiré ja yan le ser bincíney lehjeyék yan be pisht bestin be ew qa'íde u réushwénaney ke núseran u qamús núsan u réziman núsan daydenén u baw debé ya xo be tékellawkirdiní ew dúwane. Bo wéne min lew núsrawe da, zortir normí Mukiríyaním de karhénawe nek normí Silémaní. Dú normí Silémaní u Mukiríyaní le zor biwarí dengí, wusheyí, me'nayí u rézimaní da jíyawazíyan heye. Bo nimúne birrwane jíyawazí ranawekan le normí Silémaní ( min, to, ew, éme, éwe, ewan) u Mukiríyaní da (emin, eto, ew,eme, engo, ewan). Soraní zortir le ser bincíney normí Silémaní standard  krawe be lam nakokí ew dú norme yekék le késhe careser nekrawekaní zimaní standard e.

Tébíní: em núsíney mamosta Emírí Hesenpúr le jhimarey 255 y rojhnamey Rojnama laperrey 13, Dúshemo 07-07-2008 u le wibnúsí Ruwange billawkirawetewe.Bo agadarí u kelik léwergirtiní xwénerewey KAL  ragwézrawete ére.

No votes yet

In focus articles