you can login to your account or register with kal

Zimanékí Yekgirtúy Kurdí

strict warning: Only variables should be passed by reference in /var/www/vhosts/kurdishacademy.org/httpdocs/modules/book/book.module on line 559.

Zimanékí Yekgirtúy Kurdí, Tékishkandin u Hellweshandiní Pirrojhey Netewesazí Kurd e


Behrúzí Shuja'í, Zankoy Dehok

Le mawey rabirdú da‌ médiyay Kurdí bote shahídí gengeshe u dimeteqeyekí cirr ke le layen jhimareyekí bercaw le rúnakbíraní Kurd, le layek be dijh u le layekí díkewe bo layengirí le sazkirdiní "zimanékí" yekgirtùy  Kurdí be rréwe decé. Ew dimeteqeye ziyatir le ser dú shéwazí zimaní Kurdí‌ le Bashúrí Kurdistan, wate Kurdí Bakúrí u Néwerrast raweste deka‌ ke le zimaní asayí xellkí da be Badíní/Kirmanjí u Soraní denasrén. Her cende em shéwe néwlénane xellkiyane le jéy xoy da niye u jégay sirinj u munaqshe ye‌.

Ber lewey béme ser ew pirse hestiyare, debé wekú zimannasék héndék rastí le merr zimaní Kurdí be péy qena'etí pisporrí xom rún bikemewe. De néw em demeteqe zimannasiyaney ke le néw kurdan da, le ruwangey siyasiyewe be durust dadendrén tenya bas le "dú – sé " shéwezarí Kurdí dekiré. Bellam bo diyaríkirdiní cuwarcéwekaní em base péwíste éme sinúrí néwan shéwezar u ziman dest níshan bikeyn.

Zarawe Yan Ziman

Be péy bocúní héndék le zimannasan eger dú shéwazí zimaní, dú layene le yekdí tébigen, ew kate em dú shéwezimane be shéwezar dadendirén. Le haletí pécewane her kameyan wek zimaní serbexo pénase dekirén. Eme péwerí herí pesindkirawí le yek jwékirdnewey shéwezare le ziman. Bellam diyare ew polén kirdine bé késhe niye. Bo nimúne Swédí u Norwéjhí her cende wekú dú zimaní jiyawaz dadendirén bellam de naw xoyanda le yektirísh tédegen. Le heman katda héndék shéwezar le nawcey Dalarna yan‌ herémí Jemtlendí willatí Swéd hen ke be goverí/jhérzarawey zimaní Swédí dadendirén egercí de néwan ew shéwezarane u Swédí stendard da le yek tégeyshtiní dúlayene niye. Be wateyekí díke eme hokare siyasiyekanin ke ber le péwere zimannasiyekan sinúrí néwan shéwezare u ziman diyarí deken. Zor jaran shéwazék be zarawe dadendré, le ber ewey ke shéweyekí edebí niye, yan axéweraní em shéwaze xawen dewlletí xoyan nín‌, yan le ber ewey ke péz u piréstíjhí shéwazeke le zimaní stendardkiraw kemtire. Be her hall em shéwazey ke wekú ziman pénase dekiré begishtí girdewekoyí kirawe, kerestey diyaríkirawí pédrawe u be shéweyekí dezgayí le layen dam u dezgay dewlletewe pishtíwaní lé dekiré.

Polénkirdiní Zimaní Kurdí

Be pécewaney "zimannasí kurd", zimannasaní rojhawayí katék le ser zimaí Kurdí dedwén, ziyatir basí "cend zimaní hawrríshe" deken ta " zarawa Kurdiyekan". Héndék lew zimannasane ‌ le polén kirdinekanyanda leweshí tédeperrénin. Bo wéne Goraní ( le layen mekénziyewe) u dmlkí (lelayen luduwég pawlewe) be dú zimaní be tewawí jiyawaz le kurdí pénase dekirén.

Le parsengí néwan ew dú jemsere tíjhperre da, wate ew kurdaney ke hemú zarawakan be zimanékí taqane dezanin u zimannasaní bíganey wekú MacKenzie u Luduwig Paul da , debé le rastí wurd binewe u qebúll bikeyn ke Kurdí her néwí take zimanék niye bellkú néwí girúpéke le zimanan, ke le ruwangey jhénétíkiyewe zor le yek nizíkn. Her sé shéwazí Kurdí ke le astí wusheyída le yek nizíkn, birítín le Kurdí Bakúr ( Botí, Badíní, Serhedí, Berfratí, Diyarbekrí... u ídíke), Kurdí Nawerrast ( Soraní, Erdellaní, Mukiryaní, Babaní ) u Kurdí Bashúrí ( Ilamí, Kirmashaní, Feylí u ídíke). Lére péwíste bigotiré ke Kurdí Bakúrí le buwarí rézimanída le her dú destekey díke jiyawaze, cunke nígarékí rézimaní koní heye. Dú shéwazekey díke, ke zor jar wekú yek zarawa pénase dekirén, wate Goraní (Hewramí, Bajellaní, Zengeneyí u ídíke) u Dımlkí ( Dérsímí , Pallú/Cewlkí, Sıwéregí u ídíke) hercendí le barí wusheyewe le yek nızíkísh bin, le ber dúrkewtinewe u mewday jugirafiyayiyewe u herweha dirawséyíetí le gell zimaní díke le barí rézimaniyewe le yekitrí dúr kewtúnetewe. Be kurtí, ésta pénj shéwazí zimaní Kurdí hen. Hemú shéwaze Kurdiyekan ser be girúpí Bakúrí Rojhaway zimane éraniyekanin. Min pém mentqítire, ke le jiyatí zimane Kurdiyekan, térmínolojhí yan destewajhey zimanewaní komelayetí (sociolinguistics) bekar bénín u basí shéwaze axawtinekaní (speech variety) Kurdí bikeyn, boye eger le ruy em bocúnewewe, pénasey pénj shéwazeke bikeyn gunjawtire.

Durustkirdiní Zimaní Yekgirtú

Héndék rúnakbírí nerítí Kurd ídí'a deken ke debé lem pénj shéwazane zimanékí yekgirtú durust bikiré. Bo ewey ew kare bikiré dú réga le ber destane. Yekem eweye ke be péy qanúne dengsaziyekan u pékhatey morfolojhíkí Kurdí le cuwarcéwey ewey péyí delín zimannasí damezrandinewe (reconstiructon linguistics), le binawan ra " proto - kurdí" damezrénín. Wate furm yan pirototípí zimanékí Kurdí damezrénín, ke héshta beser shéwaz u zarawey jiyawaz da dabesh nekirawe. Régay duwem eweye ke yek lem pénj shéwazaney ke hen, heta astí zimanékí neteweyí berz bikirétewe bo ewey bibéte zimanékí sernawceyí‌ (supralocal), wate zimanék le serewey hemú shíwazekaní díke. Girftí régay yekem eweye ke hellbjhardinékí bem shéweye, wate durustkirdinewey pirototípí Kurdí, debéte hoy durust búní Kurdiyekí seyr u semere, ke zorbey here zorí Kurdan natwanin léy tébigen. Bedílí duyem em régayeye, ke bizútnewe nasyonalístiyekan le gelék willatan da helliyan bjharduwe

Téorí Zimaní Yekgirtú u Pirojhey Netewesazí

wek Auwer dellé : "de pévajhoy netewe sazída girdewekoyí u rékpédaní zimaní neteweyí zor jaran nek be hengawékí giríng bellkú wekú hengawí jeweerí temasha kirawe." Em bocúne le pévajhoy netewe sazí le gelék willatanda serdest buwe, berréwe cuwe u be binaxey serekí damezrandiní dewllet – netewe dandrawe.

Téorísiyení libéral Wíl Kímlíka dellé "dewllet – netewe" le barí cemkiyewe le ser binemay zimaní hawbesh buwe be pénase u haw watay ‌"dewllet". Ew bocúne nek teniya le gel bocúne líbiraliyekan ke em babete le cuwarcéwey‌ téorí ékonomístí da tautwé deken nízíkayetí heye, bellkú le gell ruwangey cepekanísh ke le caw ewan da meseley naséne, wate huwiyet u pénase be destellatí siyasiyewe bestirawetewe, yek degirétewe. Eger éme le ber xératirbúní be gerr kewtin u péwendí u tékellawí néwgirúpan bimanewé bocúnékí ewto dabirréjhín ew kate dekewíne hellwéstékí asímíliyasíníst wate hemú shiték de xomanda detwénínewe. Eger pirrojhey dewllet- netewey modérrn le shikllí kilasíkí xoyda le ser binemay zimanék dandirawe wekú nimúneyek bo pirrojhey netewe sazí Kurdí diyardeyekí tékder u bé kelke, cunke debé pirojhey netewesazí Kurd le qímmey post modérníteda, binema serekiyekaní xoy le ser cemkí mafí mirov, plúralízm u démokrasí damezríné. ‌Ew kate ke pirojhey netewe-dewlet serí hellda, santiralíte u nawendiyetí shwéníkí behézí le cuwarcéwey cemkí dewletda hebú u le beramber da jemawerí xelkí tuwanayí wegerkewtin u besíjí néw-girúpiyan (intergiroup mobility) nebú ke dijh bem‌ rewte rawestin. Bellam ésta wa niye, cunke be hoy geshesendin u berewepéshcúní teknolojhí, tuwanayí wegerxistin u besíjí néw-girúpí zor behéztire. Cemkékí ewto wate durust kirdiní yek ziman u yek netewe ke le sercawey jacobenisti Feranseyewe aw dexuwatewe, henúke nek tenya le astí hemú jíhanda túshí késhe u girftí binaxeyí hatùwe bellkú‌ le rojhellatí néwerrastísh wulamderewey rastí kulturí u komellayetí em nawceye niye. Le bírman necé ke émey kurd ziyatir le her neteweyekí díke be ceng ésh u azarí akamekaní em cemkewe nallandúmane u denallénín. Her hewlékí centripetal (nawendíkirdiní) yekxistiní ziman, akamí pécewaney debé, cunke xelk le ast pirojhey be merkezewe bestinda hemíshe wekú dijhkirdewe dínamízmékí centrifugal wate hellatin le merkez le xoyan níshan deden.

Berizkirdinewey yekék le shéwazekan derenjamékí négatíví tirí siyasí-komellayetí u tenanet qanúníshí lédekewétewe. Wek komellnasí feranseyí, ke zimaní standard yaxud zimaní yekgirtú be zimaní rewa (langue légitime) néwzed deka, wate zimanék ke xawení pishtíwaní qanúní bé, le xoy da be shíwazékí otomatík shéwazekaní tirí ziman narrewa leqelem deda u perawézyan deka. Cunke sercawey meshrú'iyet her debéte zimaní standard her boyesh her hewlék bo berizkirdinewey shéwazekaní tir debéte nameshrú' u debé be péyí cemkí nawendxuwazí wutarbéjhí siyasí desellat bicewséndirétewe.

Ziman u Perwerde

Be péy pénasekirdiní Basil Bernstein, dú shéwazí dirkandí ziman heye, kodí sinúrkiraw u kodí péshkewtú. Zimaní kodí sinúrkiraw ew zimaneye, ke éme bo danustandiní rojhane u nafermí bekar dehénín. Ewí péshkewtú zimaní buwarí gishtí u fermiye u be zemíne yan kontékstewe bestirawetewe. Zimaní férge u zankosh kodí péshkewtuwe. Be nerítísh girúpí serdest ziyatir kodí péshkewtuy ziman bekar dehénin. Zimaní núsíní be hoy contextual bún u astí berzí abstraction y dekewéte xaney zimaní kodí péshkewtú‌. Be bocúní Bernstein tuwanayí axawtiní mindal karígerí rastewxoy heye leser tuwanayí wergirtin u tégeyshtiní (cognitive) ew. Boye ew mindalley xawení kodí péshkewtuy ziman bé , tuwanayí derbirríní bír u hest u ta u twékirdiní nawxoyí hizrekaní bashtire, tenanet tuwanayí bashtiríshí heye ke bituwané axawtin, hizrí abstract u téoriyekaní ta u twé bika. Bellam serinj biden, katék ke mindalék le pirrrra bicéte xwéndinge u‌ be shéwazékí tir, ke leser binaxey kodí péshkewtuy shéwezarékí tir daréjhrawe perwerde bibé, bé ewey zemíney le qalbí kodí snúrkiraw da hebé, natwané be radey ewaney ke kodí snúrkiraw u péshkewtuwiyan girédrawí yek shéwe u yek zimanin, serkewtú bé.

Min wekú mamosta le zankoy Dehok, xwéndkarí Badíní u Soraníshim heye. Hercende babeteke be gishtí be Badíní shí dekemewe, bellam ewaney ke le nawcekaní Sorani axéw ra hatún, asantir shíkariyekanim werdegirn, cunke astí hizrí abstruct yan beriztire. Le qutabixane da mejbúr nín shitekan le ber biken, cunke tédegen. Ewey Badíní bét, debé babete zanstiyekan, tenanet komellayetiyekanísh le ber bika, bé ewey léy tébiga. Bo nimúne réjhey serkewtiní xwéndkar, be péy beréweberayetí perwerdey Dehok, le seda 38e, ewísh duway dewrey duwem, le katék da heman réjhe le Hewlér 49 u le Silémaní 51e. Em amare sersúrrhénerane, cunke akamekí rastewxoy em diyardeye ke le serewe da basim kird rastewxo‌ debéte hoy pékhatiní naberaberí u nayeksaní komellayetí (social uneven recruitment). Péwíste bizanín ke em na'edaletiye le naw sístemí xwéndin le Kurdistan da her le qonaxí seretayíyewe dest pé deka. Eme legel xoy da réjhey nwénerayetí kirdin le buwarekaní aborí, beréweberayetí u tenanet deselat da nayeksan u naberaber deka. Lem peywendiye da nayeksaní u naberaberí komellayetí u cínayetí rengí étiník u zimaní be xoyewe degiré. Naberaberbúní réjhey nwénerayetí kemayetí démokrasí u béguman péshélkirndí mafí mirovíshí legel daye.

Eger mirov be cawékí bé layen biruwanéte waq'í Kurdan, ew késheye ewendey tirísh alloztir denwéné‌. Laní kem cunke emro kem u zor hemú shéwaze Kurdiyekan shikllí edebíyan heye u her boyesh axéweraní hemú shéwazekan dawxuwazí zimaníyan heye ke le xoy da

dawxuwazékí rewaye. Wekú péshtirísh bas kira hebúní tuwanayí bizaw u wegerxistiní néwgirùpí (intergroup mobility) axéweraní shéwazekan, ew dawxuwazíane ewendey díkesh behéztir u rúntir deka. Tenanet héndék komelga‌y axawtiní kurdí, bo wéne axéweraní Dimilkí, dawxuwazí zimaní xoyan ewende ‌pésh xistùwe ke héndékyan xoyan wekú girúpékí xeyrí – Kurd pénase deken, ke le astí siyaset da xoy le shikll u heybetí nasyonalízmí zaza da der dexa. Herweha Hewramí,Goran dawxuwazí otonomían – be bocúní min ewísh rewa – le hukúmetí Herémí Kurdistan kirdùwe. Le ber zéhniyetí serdestí paranoyí u dirrdong bún, her ceshne dawxuwazíkí zimaní ke le layen axéweraní shéwaze xeyre serdestekan díte arawe be gelekomey bégane u dujhminan le qellem dedré. Eme her be manay heman hellwéste ke Tirkekan le beramber Kurdan da heyane. Rastí eweye ke péwendí u tékellawí néw-girúpí le modérníte da cemkí girúpe étiníkí , herémí u neteweyekaní berfirawantir kirduwe.

Akamí Durustkirdiní zimaní "Yekgirtú"

Le rébazí goya sazkirdiní zimaní yekgirtú da, éme desteyek zimaní atirofí wate kizollke u lawaz, u zimanékí supralokal í serdest durust dekeyn. Wekú péshtir basm kird, destey kizollke u lawaz le ber tuwanayí bizaw u besíjí néwgirúpí, xoy le beramber zimaní serdest da- ke be mebestí ewey bikréte zimanékí neteweyí fermí serdest kirawe -‌ kardanewe níshan deda u milkecí nabé . Le ber ewey‌ durust kirdiní zimanékí neteweyí, ke leser bincíney zarawayek pékdé, debéte hoy deperawéz hawíshtiní shéwazekaní díke. Léreda deste yan girúpí perawézkiraw le komellga da túshí namoyí debé. Hoy namobúní wekú péshtirísh basim kird degerétewe ser hebúní derfetí beshdarí komellayetí (yaxud régenedan be beshdarí komellayetí) u astí nwénerayetí be péyí nasénekey xoy. Wate eger Badíní bé debé be naséney Badíní u eger Soran bé debé be naséney Soraní xoy u zimanekey le komellgada beshdarí bika. Nimúney pécewanekey Turkiyaye, ke Kurd detuwané be naséney Turkayetí bibéte serok komarísh, le halékda hemú layenekaní naséney Kurdí – naséney zimaníshí legel da – kirímínalíze ‌kirawe, wate lameshrú' kirawe u tenanet bùwete‌ hoy lenawbirdiní fízíkíshí. Dúr niye ew hestí‌ namobúne le Kurdistanísh da le ber sepandiní shéwazék be ser shíwazekaní díke da rúbida, cunke dabirran le néwan kodí sinúrdar u kodí péshkewtuy ziman le akamda perawézkirdiní girúpékí zimaní legell xoy déné. Namobúneke herweha debéte sercawey redd fí'lí komellgay axawtin (speech community), ke hest deka mafe bineretiyekaní – lewane mafí zimaniyekey- péshél kirawe. Dijhkirdeweke debéte hoy berxodan le dijhí wutarbéjhí nawendxuwazí u homojhénístí (tekform ya tekreng kirdinewe) deselatí siyasí, ke meshrú'iyetí xoy le cíní serdest wergirtùwe؛ wate ew cíney ke zimanekey zimaní kodí péshkewtùwe. Be péy em wutarbéjhiye her hewlékí centrifugal[ le nawend tere bú] bo dabínkirdiní mafí zimaní girúpí perrawézkiraw wekú hewlék bo tékdaní yekétí neteweyí u tenanet dijhí asayishí neteweyí le qelem dedré. lére da péwíst debínim basí koboneweyek le Perlemaní Kurdistan da bikem.

Komísyoní Perwerdey Enjumení Níshtimaní Kurdistan banghéshtí cend pisporí buwarí zimaní kirdibú, yek lewane min ke legel dú birader le Dehok ra léyan gérrabùynewe . Baseke le ser destúrí akadémí Kurdistan bú. Min dú tébíním leser destúr hebú, yekék ke ew bendey basí resenayetí zimaní kurdí deka, la bidré, cunke wergéraní rastewxoy destúrí Mejm'i 'lmí 'éraq bú, ke basí selametí zimaní 'erebí dekird. Min herweha em bocúnem ‌pé búcunékí ésénsiyalístí wate jewheriyane bú. Cunke lére da pirsyar eweye ke tékellbúní ziman be hoy jiyawaz diyardeyekí surushtiye u ewe ké ye destiníshaní deka ci zimanék resene u ci zimanék resen niye? bendékí díke ke le destúrda hatbú basí xebat bo durustkirdiní zimaní yekgirtùy Kurdí dekird ke min be péy em hoyaney ke lére da bas dekirén pém durust nebú. Serokí komísyoneke, be hawdengí legel beshdaraní tir, gutí eme emrí serokí heréme u serokí herém zimaní yekgirtùy Kurdí wekú emní qewmí debíné. Be herhall min legel ewem ke zimaní Kurdí péwendí tewawí heye be emní qewmiyewe, bellam be pécewaney em berézane, min pém waye durustbúnekey metirsí heye bo ser emní qewmí. Cunke eger komellgay axawtiní perawézkiraw mafe zimaniyekaní dabín nekiré u tenanet le ber xuwaste rewakaní bicewséndirétewe, ew kate éme dekewíne qonaxékí tir, ke téyda girúpe perrawézkiraweke, namobùweke yan cewséndiraweke hestí jiyawazíxuwazí le la durust debé wate: perrawézkiran > namobún > berxodan > cewsanewe > judaxuwazí > dabirran.

Be wateyekí díke ew wuze u dínamízmey ke émey Kurdí le beramber " ewanídí" da wegerxstùwe, em jareyan debéte wuze u dínamízmék ke éme be destí xoman de néw xoshmanda le beramber yekitrí da bekarí dénín. Legell eweshda, jiyawazíxuwazí ( bo nimùne jiyawazíxuwazí Zaza u Goranan) beqed wutarbéjhí tuwénerewey tetbíq kirdiní zimanékí neteweyí yekgirtú, ke éme hellídebjhérín, giríng niye. Be recaw kirdin u hellbjhardiní ew wutarbéjhiye éme heman bella beser xoman dénín ke takú ésta dujhminaní éme be ser émeyan hénawe.

Kam Réga Bashe?

Be bucúní min bo xoladan u xobuwardin lem metirsiye rége careyekí néwnjí heye. Lem rébaze da bé ewey‌ éme hestí kesaní layengirí yekparceyí u yekgirtiní zimaní buwrujhénín u biríndarí keyn, detuwanín be recaw kirdiní wutarbéjhí zimaní démokiratík, wate fire nawendétí zimaní (pluricenterism) késhekan belada bixeyn. Firenawendétí zimaní wate zimanék ke cendín stendardí hebé. U ke hemú shéwazekaní Kurdí be "zimaní kurdí" bizané. Be recaw kirdiní wutarbéjhí fire nawendétí zimaní u piyade kirdiní éme detuwanén hem fireceshiní u pluralízmí zimaní biparézín u hem detuwanín ew neteweye be yekgirtùyí rabigirín. Kurt u kirmanjí, ba her pénj shéwaze " kurdiyekan be resmí wekú shéwazí neteweyí Kurdí didanyan péda bihéndré u be resmí binasrén.

Héndék kes lewaneye ídí'a biken be bé zimanékí hawbesh éme con dekiré polítiyekí (bedeney siyasí polity:) hawbesh wate " Kurdistan" man hebé. Raste netewe debé bituwané be zimanék legell yekdí dan u standiní hebé u bo ew mebestesh‌ debé bituwanín besténékí péwendí hawbesh saz bikeyn u herweha wutarbéjhí u xítabékí hawbeshman bo shikillpédaní polítiyekí hawbesh wate " Kurdistan" hebé. Wíst u deretaní beshdarí le wutarbéjhí gishtí da dú binemay serekí hawwilatétí démokiratíkn. Bellam ew késheye debé le sístimí perwerde da careser bikiré. Wutarbéjhí fire nawendétí zimaní dekiré lew sísteme da biparézdré. Éme debé be

gijí ínhísar u monopolí zimanék da bicín u be dijhí tébikoshín u lejiyatí ewe le wullatí xoman – wek siyaset , ke téyda hawwillatétí be manay hebúní cendín naséney zimaní u búní wíst u tuwanay hemú kes bo beshdarí le wutarbéjhí gishtí daye - firezimaní han bideyn.

Firezimaní take kesí (individual polyglossia)) - gelék le Kurdan fire zimanin - péshmerjékí girínge bo geshesendiní naséney Kurdistanétí, ba ew firezimaniye bibéte diyardeyekí néw Kurdí. Lére da boye debé xwéndingey Kurdistaní bo yekangírkirdiní naséney tékellawí zimaní dabimezréndrén bé ewey bibin be dezgay tuwandinewe u asímílasíoní Kurdan be destí kurdan.

Herweha léreda be péwíst dezanim dewrí roshinbír u deselatí siyasí Kurdistan le darrijhtiní késhey ziman da shí bikemewe. Le serdemí rénésansewe ta ésta ewey ke dewrí hebùwe le gorankarí bineretí le komellgada, zanín, te'ehud u welay rúnakbír bùwe ke le buware jorbejorekan da búnete hoy bedíhatiní réformí‌ komellayetí‌. Bellam le heman kat péwíste bizanín ke her rewshenbírék natuwanré wekí berpirsí ragirí komellayetí leqelem bidré. Bo nimúne késhey Dereyfus u hellwéstí rúnakbíraní díkey Rojhawayí le beramberí deselat le serdemí xoyan da hemíshe le pénawí parastiní mafí mirov u 'edalet da bùwe. Rúnakbíraní Kurd le Bashúr bew hellwéstey em duwayiyey xoyan, le ílíberalíte da deselelatiyan téper kird. Rme joré íorí u te'ne ye bo cemkí nasíonalízmí Kurdí, ke ronakbír dawa le desellat bika – tenanet rexiney tundíshí lé degiré – bo ewey deselat le destí girúpékí diyaríkiraw da qebze bikiré u tenanet bo ewey deselat her cí zútir be kelik wergirtin le amrazí ziman santiralíze bikiré. Sernjrakésh‌ eweye, ke deselatí siyasísh le ser heman not dedwé. Le kobúneweyek da ke sallí par legell roshinbíraní sharí Dehok kira, min bocúnékm arastey serokí herém kird u téy da jextim kirdewe ke cunke késhey ziman be maf u démokrasiyewe girédirawe boye éme debé xítabey fire nawndétí helbjhérín bo parastiní yekgirtùyí neteweyí u pékewebestiraw búní xelkí Kurd her cend berézyan le wullam da gutyan ke meseley zimaní 'ílaqiyekí be zimanewe niye u emní qewmí éme ye u wekú mílletaní díke le nawcekeda debé émesh zimaní yekgirtúman hebé. Bocúní deselatí siyasí u bizútnewey rewshenbírí le Kurdistan da (be taybet le Bashúrí Kurdistan) derbirrí yek wístin؛ jiyawaziyekey tenya emeye ke rewshenbíreke dawa deka ew wíste nadémokratíke zútir jé be jé bé.

Ziman helgirí nawerokí kultúrí ye, eger shéwazí zimaní bixiréte perawéz u marijhínal bikirí kultúrekesh der‌fetí jhiyanewe u bújhanewey naméné. Rme jénosaydí kultúrí ye, eme monísm (yekform kirdin) í kultúrí ye؛ le halékda dunya berew plúralízmí kultúrí decé. Wutarbéjhí zimaní péwendí rastewxoy be shéwazí peresendinií nasyonalízmí Kurdewe (kurdayetí) heye. Dú régaman le péshe, yan nimúney jíranekan dúbare dekeynewe, wate wekú ew biradere rewshenbíraney Kurd be 'ebay 'rúbewe (nasíonalízmí 'ereb) kurdayetí dekeyn u wekú 'erebísh layezal parce parce , namodérn u shimúlí deménínewe u ke íntají fíkiríshman nabéte yek le sedí welatékí wekú Spaniya yan ewey régayek heldebjhírín ke berew geshe kirdin u démokirasíman deba. Be herhal be pécewaney wutarbéjhí resmí, min demewé be serahet billém ew dúrrùyí u démagojhiye dijhe'erebiye, em heste le lay mirov durust deka ke her delléyí le naw roshinbírí Kurd le Bashúr da 'ereb u ferhengekey efzel debínré. Dena bocí debé bo em wutarbéjhiye zimaniye ke zurísh nadémokiratíke le nasíyonalízmí 'ereb u 'rúbe kod-kopí bikiré? beshí gewrey peresendiní démokrasí, plúralízm u tolérans u musamehe sercawe le me'rífe u zanist werdegiré. Wekú dezanín jhimarey ew pertúkaney terjumey 'erebí dekiré nagate réjhey ew kitébaney bo zimaní Lítwaní terjume dekirén. Eme le katékdaye ke nufúsí 'ereb 200 mílíon ínsan téper deka u nufúsí wullatí Lítwaní ke duway‌ hellweshaní Soviyet jiya bùwetewe, pénj mílíonísh téper naka. Yekék le gewretirín mu'zelatí komellgay Kurdistan nebúní me'rífey zanistí ínsaniye. Her boyesh seyr niye, ke debínín deselatí siyasí xítabeyekí a‌wa nadémokratík heldebjhéré. Lére da be daxewe destelatí siyasí zanist‌ u me'rífe lew rewshenbírane werdegiré, ke ewanísh be daxewe le kultúrí moníst u totalítérí Be'sí da sosiyalíze kirawn.

Hemú hewil u tékoshanék bo durust kirdiní goya zimanékí neteweyí yekgirtú yan kod – kopíkirdiní seqetí nasyonalízmekaní der u jíranane wate Kurdayetí kirdin be xítabey be méjhùwewe núsan le bin killawí Pehlewí le Rojheellat, kurdayetí kirdin be pirensípe Kemalístekan u be shebqey Ataturk le Bakúr u kurdayetí kirdin be 'ebay 'rúbe le Bashúrda - rengdanewey ew qiseyeye ke " émesh neteweyekín u ziman u kultúrman yeke". Lére da pirsiyar eweye bo debé bizútinewey neteweyí Kurd rengdanewey nasyonalísme nalíbéralekaní der u jíran bé? ewan mezheb u doktirínékí nasyonalístíyan be péy hendé ashop u xítabey méjhùyí bo xoyan durust kirdwe, éme ew doktiríneman niye, tenya hendé layení siyasí u roshinbírí hewil deden be shéweyekí seqet binemay ew doktiríne damezrénín. Le katékda ew xítabeye be kellkí durust kirdiní dewllet – netewey sed ya dused salí péshtir dehat. Péwíste bigotiré ke be bé mebde‌ u pirensíp wergirtin le mafí mirov u démokrasí, ewísh le serdemí post-industrialist (pash-péshesazí) da pirojhey netewe sazí éme feshel déné u helldeweshé. Eger ew rébaze nadémokratík u nalíberalane hellbjhérín, ídí péwístman be dujhmin niye؛ cunke pirrojhey netewesazí éme xoy le néw xoy da dujhminí xoy dadetashé u le akam da le néw xoyda helldeweshé u deprúkétewe.

Tébíní: em witarey mamosta Béhrúzí Shuja'í le jhimarey 454 u 455 í rojhnamey Kurdistan Raport 16 u17-í jhwení 2008 u le mallperrí Ruwange da billaw kirawetewe. Legell sipas bo berrézyan u rojhnamey Kurdistan Raport u mallperrí Ruwane lére da bo kelik léwergirtiní xwéneweraní KAL dísan billaw dekirétewe.

No votes yet

In focus articles