you can login to your account or register with kal

Durust kirdiní zimaní standard heresí netewesazí Kurd e

Behroz Shujayí  
 
Duhok- Serkewt Letíf, Soran 'Arif (27/4/2008)

Behroz ShujayíBehroz Shuja'í, mamostay Zankoy duhoke le buwarí zimanewanída, herwek xwéndkarí duktoraye, le (zimanewaní komelayetí‌) le Kurdistaní Rojhelat le dayk buwe, salí 1987 - 2005 le Swíd jhiyawe, bekaloríosí‌ le Swíd tewaw kirduwe, masterí le zimaní Kurdí be nawníshaní "diyaléktolojhí" le salí 2002 bedest hénawe, ew ray jiyawazí heye le ser durustbúní zimaní standard, péy waye her hewlék bo durustkirdiní zimaní standard hewlékí nezok debét, péy waye debét takí Kurd takékí shareza bét be nasíní diyalékte jiyawazekan nek le nawbirdiní serjem zarekan bo durustkirdiní yek zimaní standard, beray ew ewe jige le kushtiní ziman hící tir niye, rojhnamey Aso bo ziyatir rúnkirdinewey késhekaní ziman, giringí be babetgelí wek zimaní standard em dídarey legel sazkirduwe.
 
ASO: Be ray to tacend deselat detwanét zimaní standard durust bikat?

Behroz: Be ray min hemú kat ewe deselate hewlí durustkirdiní zimaní standard dedat, yan zimaní yekgirtú u pirojhey bo dadenét, ke ewe zimaní yekgirtú niye ke deselat pé heldestét, hewlékí nebekame, cunke ewey ke ésta le aradaye zimaní yekirgtú niye, belku zalkirdiní shéwezaréke beser shéwezarekaní tirda, ke eme le gelék wilat ew késheye hebú, bo nimúne le serdemí konda le Ferensa em babete wek éstay éme girft buwe, belam ewkat be hoy bala destí París be ser nawcekaní tirda u péshkewtuyí ew zarey París, be biriyarékí siyasiyaney ewkat, ew diyaléktey ke Parísiyekan qiseyan pé dekird bú be zimaní serjem shwénekaní tir, cunke shwénekaní tirí Ferensa lawaz bún le ruyí abúrí u roshnbíríshewe, wate ziyatir zimaní merkez be ser shwénekaní tirda sepénra, belam ewey ésta deselatí kurdí be niyaze bíkat, zehmete, boye nakirét zarí Soraní be ser nawcekaní tirda bisepéní, cunke ewe ret dekirétewe, be zorísh nabét, duwatir renge dú letbún peyda bibét.
 
ASO: ésta hikumetí Herém ziyatir zarí Soraní be resmí dezanét u qisey pé dekirét, to emet pé cone?

Behroz: Léreda dú jor giftugo déte pésh, zarí Soraní (nawcey nawerast) be hukmí ewey ke edebiyatékí péshkewtuy heye u ziyatir berewpésh cuwe, nizíkey heshta sale núsín u giftugoy resmí bew diyalékte dekirét, beshékí zorí Kurdekaní éranísh bew shéwe zare qise deken, léreda zulmَék le zarí Badíní kirawe, tenanet le katí durustbúní dewletí 'Iraqewe zarí Badíní pishtgwé xirawe, bewey ziyatir éme le Kurdekaní Turkiyawe nízíkn, xudí dewletí Turkiya karígerí hebuwe le ser berewpashcúní em diyalékte, tenanet dewletí Inglíz rolí hebuwe le zal kirdiní diyaléktí Soraní ewísh be fisharí ew katí Turkiya, fisharékí zor hebuwe le ser zarí Kirmanjí le layen Turkiyawe, zarí Kirmanjí jínosayd kirawe, ke ewe joréke le cewsandinewey ziman.
Beshékí tirí késheke eweye ke Kirmanjiyekan, mebesitm Kirmanjí Jhúrú, delén zoríney kurd bem diyalékte qise dekat, wate ewey yekem delét Soraní berewpésh cuwe zimaní resmí hikumete boye debét bikiréte zimaní standard, ewey duwemísh biyanuí zoríne búní Badíní u Kirmanjí dehéninewe, ke be  ray min herdúkiyan yek shite u jiyawazí nabínim le néwaniyan, ke lem néwendeda péshélkirdiní mafí mirov déte arawe, yekékiyan péshíneyekí méjhuy heye u ewí tiriyan be hisabí xoy dímukirasí dénéte arawe, pisht be zoríne debestét, ke dímukirasí hemúkat baskirdin niye le zoríne u kemíne, éme késhey nasname u késhey siyasíman heye, ke léreda heleyn, ke bimanewét zimaní standard u merkeziyetí ziman durust bikeyn ke eme le duniyada nemawe, ésta éme le serdemékí tirda dejhín, éme berew dewlet bún deroynéme le qonaxí netewe wek gel dayn nek netewe wek dewlet wek (Benedit Anderson) basí dekat, boye péwístman be dú shite ewey meseley netewayetí ke debét be mafí mirov pir bikirétewe, eger netuwayetí u kurdayetí legel dímukirasí u mafí mirov yekiyan girt ídí bí rlewe nakeynewe ke shéwezarék ewanítir pishtgwé bixat.
 
ASO: Wate durustkirdiní zimaní standard pirojheyekí helleye, ke be ray hendékí tir nebúní ew zimane le nawcúní xudí zimanekeye u dabeshbúniyetí be ser cendín zimanda?

Behroz: Ew katey ke pirosey netewesazí mílletaní tir destí pékird, éme le meydanekeda nebuyn, éme le serdemí postmodérneda be netewe saziyewe serqalín, éme taze be durustkirdiní damudezgay netewayetiyewe xeríkín, éme natuwanín be hendék cemkí netewayetí u nasíonalízmewe xeríkbín ke le nasíonalízmí Ferensí yan Elmaniyewe boman hatuwe, nasíonalízmí Elmaní be xwén durust buwe ewe bo éme nagwézrétewe, nasíonalízmí Kurdí kardanewey cuwar dewrekeyetí, nasíonalízmí Kurdí le Turkiya dijhayetí nasíonalízmí Kemalíst dekat, Kurdí Iraq kardanewey 'Urubeye, ewey éranísh be heman shéwe, le méjhuy Kurdda híc bizutineweyekí nalsíonalístí Kurdí nebuwe, nasíonalízmí Kurdí pirojhe niye, éme boye nasíonalístín, cunke decewsénréyínewe, nek leberewey xawení pirojhey nasíonalístín be shéwey piroektív, nek riyaktív, cunke le riyaktívda to dijhayetí xeyrí xot dekeyt.
 
Nasíonalízmí Turkí bas le yekrengí dekat, ew delét yek netewe u yek ala u yek ziman, éranísh be heman shéwe, hercende éran bewe raziye ke zimaní Kurdí wek zimaní folklorí bekarbét, nek wek zimaní núsín u perwerde, belam Iraq bashtire, le Iraq didan beweda nirawe ke dú netewey Kurd u 'Ereb heye u le Destúrí kon u Nwéda basí ewe kirawe, hercende hikumetekaní Iraq le ser binemay netewayetí u nasíonalístí 'Erebí durust bún ew mafeyan be kurd nedawe, boye éme xawení yek pirojhey netewayetí u nasíonalístí nebuwín ke duwajar ewesh karígerí xoy le ser dúrkewtinewey zarekan hebuwe.
 
ASO: careser ciye bo em babete, mebestm késhey zare, debét her bew pertpertiye biménétewe?

Behroz: Debét emrí waqí' qibul bikeyn ke zimaní Kurdí zimanékí fire nawende, wate zimanéke ke cend standardékí heye, min nalém pénaseyekí taybetí heye, min delém jor, cunke min zarawey zimanewaní komelayetí bekardehénim u jorí axawtiní‌ shéwezarekanísh bekar dehénim, diyalékt bekarnahénim, cendín jorman heye, tenanet zimaní núsíníshiyan heye, ewaney ke basí cuwar shéwezar deken, wa niye Zaza zimaní núsíní heye, Soraní nawerast heyetí, Kirmanjí heye, Kurdí Bashúrísh heye mebestm (Ilamí u Xaneqíní u Kirmashanísh) núsíní xoyan heye, goran ke debét be (Hewramí u Bajelaní u shebek) lére rúne ke zimanékí firenawende, belam wek netewe hemúman yekín nek wek dewlet.
éme debét xítabék durust bikeyn, hemú Kurd lew xítabeda xoy bibínét, nasnamey xoy téda bibínét, be ray min ew joresh tewaw tekníkí u tejrubey wilataní tirman le ber deste, bo nimúne (Hind‌) u cend wilatí tir heye, boye éme le jiyatí durust kirdiní zimaní standard, zimaní yekgirtú durust bikeyn u yek (lehje) bikeyne binemay ew durust kirdine ewe éme bedestí xoman jínosaydí zimaní kurdíman kird, éme detuwanín le komelgey Kurdída take kesí fire ziman durust bikeyn, wate takí Kurd jigele shéwezarí xoy sharezay zimanekaní tirísh bét, bo emesh éme detuwaní planékí tir péshkesh bikeyn, bo nimúne le sinúrí deverí Hewlér u silémaní u ewaney wek ewan qise deken zimaní xwéndiniyan be diyaléktí xoyan bét, belam le hemú qonaxekaní xwéndinda pertukékí taybet hebét bo férbúní diyaléktekan wek zimaní duwem férí bibín, le deverí émesh beheman shéwe, boye bem shéweye takí Kurdí debéte takék ke le diyaléktekaní tir shareza bét u lék tébigen, belam le bername u planí Hikumetí‌ Herémda tégeshtinékí durust kirdiní zimaní merkeziyet búní heye nek geshe kirdiní diyaléktekan, ke debét lemeda mafí mirov le bekarhénaní zimaní daykda peyrew bikirét.
 
ASO: Ta cend hengawekan be arastey pozetív debíní bo kotayí hénan be késhey ziman?

Behroz: Hezdekem amajhe bewe bikem ke éme le (Korí Zaniyarí yan Akadímí Kurdí) dú zimanewaniman heye ke ewanísh taybetin be réziman, yek zimanewaní taybet be zimaní komelayetí yan zanstí siyasí niye, le Kurdistan késheke me'rífeye, ezmún niye, boye ta bew shéweye bín arguméntí bash le ser ziman nakirét, seyre her layek meshru' bún u pesend bún bo xoy debat u ewítir desrétewe, ke eme mafí layek le ser hisabí lakey tir dexurét

Javkani: Rojhnamey Aso , Mallperrí RUWANGE

 

 

No votes yet

In focus articles