you can login to your account or register with kal

Jeladet Bedir Xan (1893-1951)

Mír Jeladet Bedir Xan le 26í awrílí 1893 le qeyserí ke ew demí sharedéyíekí nizík estenbúll bú cawí be diníya pishkút. Ew dúyemín kurrí Emín 'Alí Bedir Xan u Saníye xanimí be recellek cerkez bú. Emín 'Alí Bedir Xaní bawkí Jeladet kurrí Emír Bedir Xan bú ke le serubendí ímpiratorí 'Usmanída síyasetimedarékí be néwbang bú. Jeladet zorbey jhíyaní xoy le Feranse, Allman u Súríye da be ser bird. Ew le zankoy Estenbúll xuwéndí u lewé le beshí hqúq da pley mastirí wergirt u le Múníx diréjhey be xuwéndin da. Le Urúpa legell korr u komellí xuwéndewar hels u kewtí dekird u zimananí 'Erebí, Tirkí, Kurdí, Allmaní , Ferranse dezaní u egerí ewe heye Yonaníshí zaníbé .

Ewe be bashí be bellgewe sellmawe ke Jeladet u bira ckollekey Kamiran 'Alí Bedir Xan (1978 – 1895) le mawey sallí 1919 da hawrréyíetí meyjr Noel yan kird le geshtekey be Kurdistanda. Noél serkirdeyekí hewallgirí birítaníyayí bú u lew geshtane da erkí serekí ewebú barudoxí pékhénaní neteweyekí fermí Kurdistan hellsengéné. Meyjr noél her ewendey ke layengirí Kurd bú, awash dijhí kemallíst bú.

Mstefa Kemall ke agay le hells u kewt u calakíyekaní Jeladet u birayekey Kamiran hebú, be heq ewaní tawanbar kird bewey dijhí bizútinewey Kemallístí bin le anadollí. Katék kemallístekan le sallí 1923 komarí Tirkíyeyan rageyand, Jeladet ewéyí bejéhésht u cú bo Mísir.

Serlepénawí u xobext kirdiní Jeladet bo nasíonalízimí Kurd le jhíyaní binemalleyída reng dedatewe. Hawserekey Rewshen xanimíshe, ke ewísh le Bedir Xaníyekan bú le serubendí dameziraní komarí Tirkíye da (24 – 1920 ) le Súríye le calakíyekaní nasíunalístí Kurdí da beshdarí kird. Duway kocí duwayí Jeladet le rúdawék le sharí Sham le sallí 1951 da , Rewshen her wa pishtíwaní le nasíunalízimí Kurd dekird. Jeladet u Rewshen dú mindallíyan hebú؛ Jemshíd u Sínem xan.

Le sallí 1821 bapírí Jeladet , emír Bedir Xan mírí Botan bú. Ew le toremey binemalleyek bú ke pishtí degeyshtewe ew serdemayyey 'Ebidul 'Ezíz, kurrí Xelífe 'Umer, binaxey sharí Jizírey Íbiní 'Umerí le tenísht comí díjle darrsht. Lew demíyewe ew share bú be pétextí mírinishíní Botan.

Le sertaserí sedey 19 yemda, bírokey níshtimanperwerí Kurdí le néw nejíbzade Kurdekanda ke be zorí mÍlí le ‌qustenteníye ragírabún regajhoy dekird, u ewan le sallí 1887 da birríyaríyan da rojhnameyek be mebestí geshandinewey hestí neteweyí u behézkirdiní bizútinewekeyan billaw bikenewe. Le ber ewey le néw xakí Tirkíye da ew derifete nebú, Míqdad 'Alí Bedir Xan (Míqdad beg) derbazí qahíre bú u lewé yekem rojhnamey Kurdí be néwí Kurdistan billaw kirdewe. Le ber nebúní elfubéyekí roníshtú u he‌r weha bishéwéní u allozíyekí gishtí ke ew serubendí le gorréda bú ta 22í awrílí 1989í xayand ta yekem jhimarey Kurdistan cap derkewé. Míqdad Bedir Xan zor jar rúy le solltaní Estenbúll na rége bida rojhnameke le Estenbúll cap bikré, bellam qet willamékí eréyí pé nedirawe. Le mawey 4 sall jhíyaní xoyda, Kurdistan, le shuwéní jíyawaz cap dekira, le Mísir, Ínglístan u dú jhimarey duwayí (jhimarey 32/31 le 14í marsí 1902 le Suwís cap kira.

Behézbún u destellat bedestewe girtiní " komítey ítíhad u terreqí", u billaw kirdinewey qanúní bincíneyí Tirkíye le layen ew komíteyewe karékí way kird binemalley Bedir Xan bigerrénewe qustenteníye, u le sallí 1908 da nasíunalíste Kurdekan komelleyekí síyasíyan be néwí (Kurdistan Te'alí u Tereqí Jem'íyetí ) pék héna, ke Emín 'Alí Bedir Xan _ babí Jeladet _ damezirénerí bú. Ew rékxirawe ye tuwaní bo maweyek be ashikrayí calakí bika u le layen tirge genjekanewe destí weber nedehat. Bellam le sallí 1912 Kurdekan hestíyan pékird kumítey Ítíhad u Tereqí lébirrawe serkutíyan bika. Boye rékxiraweke destí kird be karí nihéní u endame serekíyekaní, u le wane Emín 'Alí Bedir Xan cún bo henderan. Katék Mistefa kemall destellatí bedestewe girt, way le Kurdekan geyand ‌deyewé síyasetékí lébiral weber bigré be mebestí tuwandinewey gisht Kurdekan le Tirkíye le netewey Tirk da.

Binemaley Bedir Xan dísan nacar man Tirkiye bejébihélin u bicne tarawge, ewan maweyek le Feranse u Alman dejhiyan. Le sallí 1927, le konfiransékí Kurde nasyonalístekand , bo rékxistiní calakiyekaní bizútinewey Kurd Momíteyek be néwí Xoybún damezra. Jeladet 'Alí Bedirxan wekú yekem serokí ew komíteye helbjhérdra.

Jeladet Bedirxan le cawpékewtinékda legell W.Jh. Élfínston gutuwiye bo ewey bituwané le tarawge guzeraní jhiyaní xoy dabín bika, debú kar bika, u wekú baxewan, garsoní céshtxane, sipíkar u pétcin le capxane karí kirduwe. kar le capxane u férbúní pítciní yarmetí pékird bo ewey bituwané le salaní duwatir da ke le Sham dejhiya be tené gowarékí Kurdí Hawar cap u bilawí bikatewe. Ew Hawarí be shéwazí Jizírí, yekék le rawéjhekaní Kurdí Serú u be elfubéyek ke le ser binemay dezgay rénúsí Latíní dayhénabú denúsí. Ew elfubéyey ke ésta buwe be rénúsí stendardí Kirmanjí Jhúrú. Ew le Hawar da waney rézimaní be néwí "Bingeha Rézimané Kurdí" bilaw dekirdewe. Hawar le dú ser u bendan da le néwan 1932 ta 1935 u le 1941we ta 1943 bilaw debuwewe.

Ew elfubéyey Jeladet bo núsíní zimaní Kurdí (shéwazí Kurdíy Serú) dayhénaw héshtash le néw axéweraní Kirmanjí Serú da dekar dekiré cendín kemukúrí heye, be taybetí nebúní níshane bo héndék dengí ke le shéwazekaní díkey Kurdí da hen u le elfubéyey wída nín. Bo wéne /r/í qelew u /l/í qelew:‌ wushey 'ker' be manay gwédréjh u 'ker' be manay kesék ke nabísté eger fonémí kotayiyan wekú yek binúsré wata taq u jút debé, wushey 'gel' be manay merdim u 'gel' be manay néwaní língísh ke fonémí séyemyan jiyawaze. Her conék bé gisht billaw kirawe u callakí Kurdekan katék Feranseyekan Súriyeyan be jéhésht qedexe kiran. Ewan bé ewey híc mafékí taybetí bo Kurdekaní Bashúrí Rojhawa le cuwarcéwey dewlletí taze damezirawí 'Erebí Súriye da desteber kirabé éweyan bejéhésht.

Jeladet tékosha bo hawkarí le gel‌ zanayaní Kurdí díkey serdemí xoy ke ewanísh le hewllí dahénaní rénúsékí niwé da bún bo núsíní Kurdí. Eger ew lew tékoshaney xoyda serkewtba, be egerékí zor ésta Kurdekan xawení elfubéyekí bashtirí Latíní debún. Sebaret bew babete, le wulamí xwénerewiyekda ke le mer zimanékí núsíní yekgirtú, u hawkarí legell zimannas Tewfíq Wehbí pirsiyarí lé deka, le gowarí Hawar da away willam dedatewe:
 

"Bellé éme dezanín ke zimannasí be qímet u héjha mamostay giramí Tewfíq Wehbí begísh le ser binemay ‌pítí Latíní elfubéyekí saz kirduwe. Péshtir le shamé rojhék éme yektiríman bíní elfubéyekaní xoman be yekdí níshan da u le ber yekman ronan. De naw ewan da jiyawazí hebún. Min hate serim destbejé her dú elfubéyekan lékdeyn u le herdúkyan elfubéyekí niwé amade keyn u billawí keynewe. Ew demí destebiray miní xoshewíst u giramí deygut héndék le ser elfubéyekey kar deka. Boye éme yekkirdiní elfubéyekaní xoman weduwaxist.

Duwaye Tewfíq Wehbí Beg cuwewe 'Eraqé u teshqeley naxosh qewma ke hemú kes péyan dezané. Bawekú ewesh min cend jaran namem bo núsí bellam wilamí nedamewe, duwaye zaním namekaní miní be dest negeyishtbún. Her le ber ewesh derkewtiní Hawar wedrengí kewt. Hawar le mangí Gullan da derkewt. Min karekaní Hawarim le 26- í Jhanviyey 1931 da tewaw kird u wam danabú le seretay mangí Févriye da billaw bétewe, min cuwa rjar cawerém kird, ke legell destebiray xom dest le naw destí yektir da elfubéyekey ewto derxeyn ke rége le hemú nakokíman le dahatú da bigiré ‌. Bellam her wek le serewe da gutim willamí min nedehatewe. Idí nem detuwaní cídí caweré bm, boye éme destman kird be der xistiní Hawar u elfubéyekey xoman be Kurd u béganan nasand.

Emro shitékí amade kiraw le goré da heye, elfubéyek u govarék. Be bocúní min bo emro karí here bash u rast eweye éme hewllí xoman bideyn u ew elfubéyeye pésh bixeyn ta ew rojhey ke helumerj le goríní ziyatir nebé híc régeyekman bo nahélétewe.

Legell eweshda min debé jarékí díkesh billém éme hemíshe layengirí yekétín u amanjí xebatí éme yekétí ye éme be hengawí qayim u pitew berew amanjí xoman decín u ranawestín. Cunkú destpékirdinman we drengí kewtuwe, éme natuwanín her wa caweré bín. Gelék sipasí Pírotí berèz dekem ‌ em derfetey rexsand bo rúnkirdinewey ew babete.

Jeladet 'Alí Bedir Xan , "Hawar", : jhimarey 9, 30 Séptambrí 1932 (lére deqí tewaw be Kurdí Serú bixwénewe)

Jeladet be der xistiní Hawar u Ronahí – ke emey duwayiyan wénedar bú – héz u tuwanay xoy le ser berew pésh birdiní kultúrí Kurdí ko kirdewe, ew be we bír xistinewey folklor u nerítí kewnaray Kurdekan bo yekétí kultúrí ewan tédekosha.

Mír Jeladet Bedirxan lew bawere da bú ‌zimaní Kurdí dewrékí serekí degéré bo yekgirtiní Kurdan le pénaw mafí diyaríkirdiní carenúsí xoyan. Ew le ser u bendékda dejhiya (duway sherí Jíhaní Yekem) ke Kurdekan peyta peyta derfetyan le kís dabú bo damezrandiní wulatí le mer xoyan ewesh le ber ewey ‌yekdeng nebún. Ew le wulamí xwénereweyekí díke da sebaret be pirsí níshtmaní gewre Kurdistan denúsé:

"Her wek min péshtir gutúme yekétí netewey Kurd be yekétí zimaní kurdí pék dé. Péshshertí zimanékí yekgirtúsh, yekétí elfupétkeye . Boye zana u xwéndewarí kurd debé rénúsékí ewto péshbixen ke rége bida be axéweraní hemú diyalékte Kurdiyekan bo ewey ew dezgay rénúse bekar bihénin."

Jeladet 'Alí Bedir Xan, " Hawar": jhimare 9, 30 í Séptambrí 1932 (lére deqí tewaw be Kurdí Serú bixwénewe)

Le duway kotayí sher, Jeladet her le sham mayewe, belam birayekey Kamran cú bo París u lewé yaneyekí kirdewe bo lékolínewey Kurdí bew híwayey ke pirsí Kurd le jíhaní rojhawa da her wa be zínduyí biménétewe u le bír nekiré. Kamran dawxwazínameyekí nard bo sikirtérí Netewe Yekgirtuwekan u daway lé kird pirénsípekaní Jarnamey Atlantík u Beyaninamey Netewe Yekgirtuwekan le mer kemayetiye Kurdekan le Tirkiye, éran u 'Eraqísh re caw bikiré. Yekem nexshey fermí Kurdistan le layen Yaney Lékollínewey Kurdí u Rékxstiní Kurdí Xoybún le 30-í Marsí 1945 péshkésh be koniransí Sanfiransísko kira.

Your rating: None Average: 4.5 (2 votes)